Nakladatelství vs vydavatelství
Jen tak pro zajímavost, protože vím, že to spoustě lidí dělá problémy a nevědí, že mezi tím je rozdíl: ve škole nás učili, že nakladatelství vydává knihy, mapy a další neperiodické publikace, zatímco vydavatelství noviny, časopisy a periodické publikace.
Nechci nikoho poučovat, jenom spíš přispět ke správnějšímu vyjadřování tady na Databázi knih. Knihy máme rádi, tak o nich mluvme správně :)
Babouš: já osobně děkuji za osvětu, protože pátrat o rozdílu mezi vydavatelství a nakladatelství mě nikdy nenapadlo, nicméně debatit o tom nikde nehodlám a do knih vkládám podle toho co je psáno v knize
Mám pochybnosti o zadávání kategorie nakladatel. Příklad: v knize je uvedeno "pro n. p. Turista vydalo.... Státní tělovýchovné nakladatelství" . Nakladatelem je podle klasického pojímání ten, kdo nese náklad, tedy ten, kdo platí vydání a vydavatel se stará o tvorbu knihy. Podle tohoto chápání by nakladatelem měl být Turista n. p. Toto dilema se pravděpodobně týká i dnešních knih vydávaných na zakázku (třeba s PR nebo reklamním účelem, ale i některých odborných). V záznamech databáze jsem však vypozoroval nejednotnost, resp. tendenci vydavatele zapsat na místo nakladatele, ačkoli nenese náklad. V uvedeném případě by to bylo uvedeno Státní tělovýchovné nakladatelství. Chápu, že jde o databázi amatérskou, tudíž by se "dalo přimhouřit oko", ale vytváří to nejednotnost v edicích a řadách. Kromě naopak, o právní subjektivitě některých uvedených nakladatelů (různá oblastní informační střediska do r. 1990) by se dalo s úspěchem pochybovat. Možná by bylo záhodno stanovit přesné pravidlo a zpětně postupně poopravovat záznamy. Možná jde ale o moji neznalost. Jaké pravidlo tedy v takovýchto případech platí?
Tak pre mna je nakladatel synonymom vydavatele. (aj v slovencine,hoci nakladatel sa nepouziva) To co myslite vy, priklad "n.p. Turista", je podla mna zadavatel, pripadne objednavatel, klasicky... zakaznik.
Pre potreby databaz, zakaznika by som ani neriesil, vydavatel je pomerne jasny. Ale... len moj nazor.
Text příspěvku byl upraven 12.03.18 v 11:51
Myslím, že vaše definice slova „nakladatel“ je opravdu, jak píšete, tradiční neboli dnes už zastaralá. Dokonce i SSJČ z roku 1965 už u této definice uvádí zkratku "dř.", tedy "dříve". Dnes už je to opravdu spíš synonymem vydavatele. Proto také novější SSČ uvádí definici „kdo financuje a zajišťuje vydávání knih“.
Nakladatelství vydává knihy a neperiodické publikace. Vydavatelství vydává noviny, časopisy a periodické publikace. (Jan Halada: Člověk a kniha. Úvod do nakladatelské specializace)
Ano, v českých zemích je za nakladatelství považována instituce, která vydává především knihy a neperiodické publikace. Vydavatelství je poté označení pro instituci, která vydává především časopiseckou produkci a deníky (noviny), tedy periodické tiskoviny. Vlivem zahraničí ovšem dochází ke slučování těchto pojmů. Asi nemá cenu situaci komplikovat.
Text příspěvku byl upraven 12.03.18 v 14:42
Je v tom pěkný zmatek, jak všichni píšete. Ale mělo by to být tak, jak píše jóna v úvodním příspěvku. Alespoň co se týče knih, tenhle web se totiž časopisy ani jinými periodiky nezabývá.
Myslím, že na něco podobného jsem narazil včera.
https://www.databazeknih.cz/knihy/kreta-373830
Počet těch kteří se knihou zabývají je omezený. Naproti tomu zájmové náklady často kryje například cestovní kancelář. Obě informace by měly být v databázi obsaženy, z pochopitelných důvodů bude zájmových nákladů spíše omezený počet, a tedy u většiny publikací bude toto pole zákonitě prázdné.
Text příspěvku byl upraven 13.03.18 v 07:59
Mám dotaz: nechám si vyrobit fotoknihu v CEWE v několika málo exemplářích a knihovna v krajském
městě má zájem ji ode mě koupit. Vztahuje se na takto vzniklou knihu zákon o povinném výtisku?
Vložit příspěvek