Nejlepší klasika jakou jste kdy četli....
Krásný večer všem...ráda bych se pustila do čtení klasiky a vím že je opravdu spoustu na výběr a proto mě zajímá vaše nejoblíbenější, ke které se třeba rádi vracíte nebo si říkáte, že je škoda,že jste ji nepřečetli hned jak se o ní zmínila vaše profesorka češtiny :)) děkuji :))
Ja som sa naopak ku klasikom radšej dostala skôr, než ich začala przniť moja učiteľka. Potom by ma už nik k nim nedostal. Keď boli rozbory básnikov, ktorých som mala rada, šla som poza školu.
Záleží... :-) Já jsem zbožňovala realisty, jak kritické, tak meziválečné, a z českých (mnou dlouho zatracovaných a těch, u kterých pak první seznámení přerostlo v zamilování se) mě takhle zběžně napadá Čapek, Fuks, Kundera...
Kupodivu je většina autorů uvedená v povinně doporučené četbě velmi čtivá a zajímavá, takže bych klidně popadla nějaký seznam a jela podle toho :-) Výběr pak podle toho, jaká témata Vás oslovují a co méně.
Právě jsem přemýšlela nad tím samým - co je klasika? Pokud si vzpomínám na povinnou četbu ve škole, tak jsem zbožňovala (a pořád zbožňuju) Válku s mloky od Čapka. A taky mě už tehdy bavil Remarque. A Evžen Oněgin od Puškina.
Teď, když už to není povinné, mě toho z klasiky baví mnohem víc. Ani si na to všechno nejde vzpomenout :-)
Text příspěvku byl upraven 03.03.17 v 22:50
http://www.gymmost.cz/scio/kanon.pdf
od toho se dá odpíchnout dál :-)
Text příspěvku byl upraven 03.03.17 v 22:56
Kromě zmiňovaných ještě určitě Goethův Faust, Quo vadis, Plechový bubínek, Hlava XXII, Cyrano z Bergeracu, Edgar Allan Poe,... A spousta dalších, na které si nevzpomenu nebo je ani neznám.
Povinná četba je jedna z mála věcí, které si ve škole užívám :D
Text příspěvku byl upraven 03.03.17 v 23:23
Za mě třeba Johannes Mario Simmel, Erich Maria Remarque, Antoine de Saint-Exupéry
všem Vám moc děkuji za nápady a inspiraci:) bohužel díky mojí češtinářce jsem měla k povinné literatuře snad až odpor :)) a až teď si říkám kolik skvělých knížek mi možná díky tomu uniklo :)) ještě jednou děkuji:)
zdravím všechny a také trošku přidám. Kromě výše uvedených ještě Daphne du Maurier, John Knittel, sestry CH. a E. Bronte¨, Stendhal, mám ráda A. Lustiga, B. Březovského, K. Nového, K. J. Beneše, J. Sekeru. Je pravda, že záleží i na věku čtenáře. Co se nám líbilo v ... nácti, už se třeba nelíbí později.
Pokud hledáte kratší a méně náročnou klasiku, tak co třeba Farma zvířat? Máte-li ráda pochody lidské mysli a zákoutí lidské duše, pak sáhněte po Netrpělivosti srdce nebo Otci Goriotovi. Z českých již zmíněná Válka s mloky.
Obloukem se vyhněte Jiráskovi či Palackému. Tito autoři jsou nesmyslně označováni v hodinách češtiny za klasiky, ale jen z vlasteneckých důvodů. Objektivně vzato jejich díla nic výjimečného nenabízejí.
Teď si čtu Čapka, Povídky z jedné a druhé kapsy, a moc se mi to líbí. Příběhy jsou sice místy docela drsné, ale psané tak hezky kultivovaně a tak nádhernou češtinou, že smekám.
Dovolil bych si doporučit i toto:
http://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-alexeje-arsenjeva-86616
Hun (06.03.17 v 10:15:22): Dovolím si nesouhlasit (teda aspoň částečně). Podle mě naopak díla Palackého výjimečné věci nabízejí a rozhodně ho nelze srovnávat s Jiráskem. První psal odborné knihy o historii a druhý "jen" historické romány. Ale Jiráskovi se obloukem vyhýbám taky. Do Palackého se dá nahlédnout, pokud člověka zajímá jeho pohled na konkrétní událost, případně nějaký dokument, zejména teda si cením jeho dílu Dějin s překlady listin a poznámkami (a také jeho editorských počinů). Číst jeho dílo jako román by mohl jen naprostý blázen.
Zakladatelce vlákna se omlouvám za OTT, ale na kolegův komentář k Palackému jsem prostě musela zareagovat...
Pridám aj ja... John Steinbeck, priznám že Hrozno hnevu si cením hádam viac ako Orwellovú 1984 alebo aj Zločin a trest...
Hmmm, nikdy by mě nenapadlo, že budu obhajovat Jiráska - četla jsem jen Staré pověsti české a musím říct, že mě jinak nenadchly. Ovšem jedna z mých nejlepších kamarádek ho naprosto zbožňuje, takže já osobně se mu chystám dát ještě jednu šanci. (Nechci nikoho nutit číst Jiráska, jen podotýkám, že každý má jiný vkus, ovšem na začátek asi opravdu není nejvhodnější...).
Hmmm, kdybych měla vypsat všechnu svou oblíbenou klasiku, kterou bych doporučila, tak tu jsme asi dlouho, tak jen ty, na které si vzpomenu nejdřív :). Krysař (Viktor Dyk), Evžen Oněgin (Puškin), Malý Princ (Exupéry), Jane Eyre (Charlotte Bronte - nemůžu najít přehlásku), Trójanky (Euripides), Proměny (Ovidius), Sonety (Shakespeare), Balada o žaláři v Readingu (Oscar Wilde), Synáček (Jaroslav Havlíček), Černé světlo (Řezáč)... No, radši už budu končit :)
Frankenstain,Muž který sázel stromy,Malý princ, Obraz Doryana Graye, Bratři Karamazovi, Cirkus Humberto,Osudy dobrého vojáka Švejka...raději už končím
Dickens... šáhni kam šáhni. Pro slabší povahy které se děsí 600 až 800 stránkových románů stačí i Olivert Twist nebo některé z vánočních povídek. Jedině Nadějné vyhlídky jsou takové... řekněme méně zaměřené na dobu kdy se odehrávají. Zase jsou ale zajímavé psychologicky.
Chrám Matky boží v Paříži; kniha krásná i pro ty tolik haněné popisy architektury. :-)
Ještě mě napadají Bídníci. Člověk si hned začne víc vážit doby ve které žije... ačkoliv to taky není žádné terno ;-)
Vložit příspěvek