Psychologické romány, aneb stop krimi, thrillery, fantasy, atd.
Hanka_Bohmova: Ale kdepak, nemyslím, že číst klasiky je znakem nevyzrálosti. Ani jsem to nenapsala. Jen jsem se podělila s určitou zkušeností s výběrem typu knih, že knihy o nemoci, smrti si častěji vybere člověk, kterého se aktuálně netýkají.
Zdravím všechny diskutující a děkuji všem za reakce a komentáře. Podle mě je důležité o literatuře mluvit a otevřeně si sdělovat názory. Tím myslím i ty opačné.
Osobně moc děkuji za všechny tipy na četbu. Přesně tohle jsem si moc přál!
Jinak bych se rád vyjádřil k reakci Koky, kterou směřovala přimo mě. Myslím že jste to vystihla naprosto a přesně tak jak jsem toto téma myslel!!!
Sice jsem z jiné generace, nicméně uvažuji dost podobně.
Takže za to moc děkuji. Lépe bych to nanapsal.
A jinak všeobecně, bych rád vyjádřil, že plně respektuji právo každého číst co se mu líbí. Možná jsem trochu nešikovně použil v názvu tématu větu, v které se vymezuji vůči mainstreamu. Ale patrně to plyne z mé frustrace se současného směru literatury. Kde jak již bylo řečeno v jiném komentáři výše. Někdo napíše knihu, ze které se stane bestseller a vzápětí se s podobnými tituly roztrhne pytel. Je až neuvěřitelné jak to na lidi funguje. A to ani nemluvím a cenách těchto knih, které opravdu nekoresponduji s jejich kvalitou.
A pokud bych se měl vyjádřit k hodnocení a komentářům u jednotlivých knih zde na DK, tak si nedělám iluze, že spousta lidí píše své komentáře s ohledem na to, co již napsal někdo jiný. Tedy tak, abych nevypadal za hlupáka, protože veřejně přiznám opačný názor než jaký je momentálně v kurzu.
Jako příklad uvedu Stoletého staříka, který měl z počátku až přehnaně kladné a opevovane komentáře. A až mnohem později se lidé odvážili knihu zhodnotit objektivně a vyjádřit se kriticky.
Každopádně ještě jednou děkuji za všechny komentáře a přeji krásny nedělní podvečer. Nejlépe s nějakou dobrou knihou. :-)
Zajímavé je proč čtenáře táhnou knihy v nichž je to samý nevyzpytatelný magor? Zobecnil jsem to dobře?
vůbec ne. čtenáře přitahují ponuré příběhy plné mordů a násilností, kde hrdina vystupuje jako poslední spravedlivej, ale sám je na tom taky špatně, všichni jsou na tom špatně, čím hůř tím líp, jakmile by se v příběhu objevil jenom cípeček jasné oblohy, má autor u čtenářů utrum - zkrátka to, o čem ty furt mluvíš. o tom lidi dneska čtou, i když nechápu proč.
Tak jsem zase šlápl vedle? Domníval jsem se, že v tom marastu se najde aspoň jeden duševně zdravý človíček. A to je ono! Proč to lidé čtou, co je k tomu táhne? Že by svůj k svému, nebo řekni mně co čteš a já ti řeknu jaký jsi?
zčásti je to nějaká móda, jak už tak módy bývají, kde se vzala, tu se vzala, všichni jsou zblázněný do ponurých (nejlépe skandinávských) surovostí a když člověk dosáhne jistého věku, ví že stačí chvíli počkat a popadne je zas něco jinýho - to je myslím vlna postihující západní svět obecně. A zčásti za to může jev ryze tuzemský, pro který jsem vytvořil pracovní název provinciální zaprděnost. zdravá česká skepse už dávno není zdravá, je na čase aby se zdejší lidi znovu naučili něčemu bez výhrad uvěřit, pro něco se nadchnout. V této zemi je hrozně málo pozitivního myšlení a hrozně málo vědomí sounáležitosti s okolním světem. Ten návrat do Evropy, o kterém se mluvilo kdysi po listopadu, rozhodně neměl znamenat jenom členství v Unii, ale především návrat do civilizace z níž jsme byli vytrženi. Ten se zatím jaksi nekoná.
Text příspěvku byl upraven 16.05.16 v 09:43
...především návrat do civilizace z níž jsme byli vytrženi.....mám obavy, že se nám nevede a nepovede. Až snad po velkém celosvětovém ekonomicko-sociálním a duchovním třesku. Nebo že by si s tím mladí poradili?
Pořád říkám-neplést se mladým do toho. Ještě by se jim to nelíbilo. Oni si poradí sami. Chce to mít mladý pohled na svět.
Tak, tak - mládí vpřed (a staří na svá místa)!
Ještě přidám ty psychologické romány, ať se držím tématu:
http://www.databazeknih.cz/knihy/norske-drevo-86156 nebo cokoli od Murakamiho
http://www.databazeknih.cz/knihy/evzenie-grandetova-otec-goriot-82022 nebo cokoli od Balzaca
http://www.databazeknih.cz/knihy/novely-124959 nebo cokoli od Zweiga
http://www.databazeknih.cz/knihy/utrpeni-knizete-sternenhocha-3006 i když zrovna tohle je hrozný psycho :-)
http://www.databazeknih.cz/knihy/laska-a-smeti-78869
Ale že to čtenáři vůbec čtou. To jsou masochisti a sklony k četbě těchto hrůz mají převážně ženy.
Vžívají se do situace jak virtuálně rozkrájejí svého partnera atp. když to nemůžou udělat v reálu.
Tato četba částečně omezuje masakry na vlastních partnerech.
A není to třeba tím, že v naší nuceně mírumilovné společnosti, kde musíme milovat bližní své bez ohledu jakým kamenem do nás tlučou oni, případně kde si ani chlapi na fotbale nesmí dát beztrestně "přes držku" vzrůstá touha po ventilu? A když už se zrušili gladiátorské hry a počítačové hry nejsou pro každého... Naproti tomu gramotných nás je většina ;-)
Tak polopatě: nuceně mírumilovné říkám například tomu, když je rozjívené a fyzicky nevybité žactvo vyplachováno tím, že si facku nesmí navzájem vrátit, každý takový konflikt musí řešit paní učitelka a velmi často i rodiče. Máte jako rodič jiný názor? Špatně a šup s vámi na kobereček do ředitelny!
A myslíte že díky tomu jsou k sobě děti hodnější? Omyl... Právě naopak. My jsme se jako děti taky rvali ale že by nám ve třídě seděla preventivně učitelka, to fakt ne.
No a takhle to chodí i ve společnosti se vším. Množí se zákazy (kouření, omezení rychlosti, "bezpečné" prolejzačky pro děti...) a stejně se jednou za čas stane neštěstí. Možná by bylo hloupé spoléhat se úplně na lidský rozum, ale vy nemáte pocit že už těch "NESMÍŠ" je nějak moc? Ale kdyby se nevymýšlela stále nová pravidla a normy, mnoho z úředníků a jiných odborníků by rázem bylo bez práce a oni přece MUSÍ vykazovat činnost, jinak by si někdo mohl všimnout že jsou v podstatě k ničemu.
Co si woodward myslí o nosných cílech je mi známo, možná i lépe než tobě, Hani. A všimla sis taky, jak je mnoho projevů vlastenectví dnes označováno za nebezpečný nacionalismus a xenofobii?
Kdybych tušila, že se zde diskuse tak rozkošatí, svůj první příspěvek bych více rozvedla. Nejprve k tomu ´"úniku" - měla jsem na mysli únik před každodenní, nezřídka až ubíjející rutinou, při níž v průběhu běžného pracovního týdne není až tak mnoho možností tuto rutinu nějak narušit. Přinejmenším ne každý jednotlivý den.
Tíživé situace - zde se domnívám, že se jedná o individuální záležitost. Někdo je schopen se do knihy ponořit tak, že aspoň na chvíli na onu skutečnost zapomene (třeba moje maminka), ale opravdu málokdo si k tomu vybere např. toho Dostojevského. Jak jsem viděla nejen ve své rodině, spíše dá přednost lehčímu žánru. Ještě k příspěvku Koky ohledně tíživé situace - v případech, které má patrně Koka na mysli (nevím, možná, že jsem jen špatně rozuměla) se jedná o přežití, ale v tom případě dotyčný asi nečte nic.
Teď odpověď Mikkinenovi - něco z toho napsala už siena a do značné míry také Kralicekusacek. Jak si můžu odpočinou u vražd, únosů, atd. ? Podstatou těchto žánrů je přece ten starý známý boj dobra se zlem, když aspoň zde zvítězí spravedlnost a padouch je po zásluze potrestán. Jenže když otevřete noviny, zapnete TV či internet - 90% nebo i víc zaujímají nejrůznější aféry, podvody, ano i vraždy, nesmyslné války a jiné konflikty, zločinci mají víc práv než běžný, zákonů dbalý občan, přeplacení právníci jen hledají kličky v děravých zákonech a spravedlnost má zavázané oči ... V reálném životě je vítězství spravedlnosti rozhodně méně časté, než bychom si to přáli. Tak aspoň v těch knížkách.
Ponurý svět severských detektivek neznám, nečtu je, od začátku jsem k nim zaujala záporný postoj, ani vlastně nevím proč. Co mě ale opravdu zaráží, je fascinace mladé generace (ach jo, my staříci a stařenky) upíry, zombíky, vlkodlaky a jinými podobnými hovadinami, a to jsem použila ještě slušný výraz! Určitě by to bylo na nějakou podrobnější studii.
A ještě k woodwardově poznámce o české zaprděnosti a současném nedostatku zdravé české skepse: za totáče jsme to měli vcelku jednoduché - skepse či přímo nedůvěra byly namířeny prakticky jen jedním směrem a všichni, nebo skoro všichni, jsme se v tom shodli. A teď? Záplava nesmyslů se k nám valí ze všech světových stran a konstituuje se z ní gejzír sra...ek , které na nás padají ještě zhora z našich vládních institucí. A jak se v tom binci má orientovat ona česká skepse? I s tou zaprděností bych to neviděla tak zle, aspoň podle řady mých kolegů a známých, kteří kratší či delší dobu pobývají a pracují na onom "zlatém" západě. Nejen my máme svoje "špecifiká".
Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale až nyní se mi povedlo dostat k PC na delší dobu a konečně si důkladně pročíst diskusi.
biki - opravdu jste mi špatně porozumněla. Ale nebudu to už rozvádět, protože diskutovat v tomto vlákně už nebudu, neboť sem vlezli lidé, s kterými odmítám pobývat ve stejné diskuzní skupině.
biki - faktická poznámka: já si nemyslím, že je tu skepse nedostatek, právě naopak, je jí až příliš a právě proto už na ní není nic zdravého.
Začínám mít dojem, že se zde začíná vyčleňovat klub seniorů částečně postižených zafixovanou starým čtenářským vkusem. A mladí se mezi staromilce moc nehrnou. Plíživá segregace mladí x starší se neprojevuje jen zde. Mladí jsou krvežíznivější, proto čtou víc ty hrůzy. Téma diskuze vrazilo klín mezi starochy a mlaďochy. Mlaďochů obhajujících krev a násilí je zde málo, to je typické pro tento druh témat. Ti nediskutují, nemají na blbosti čas, protože se věnují sebedevastující četbě. Takto vzdělaný psychopatický potěr vstoupí časem do politiky a manažerských pozicí. O to přece jde........
Když padne noc - J. Milchman
Jedna rodina. Dva muži zbrocení krví. A noc, která všechno změní… Při pohledu do zšeřelých lesů Adirondackých hor by Sandy Tremontovou nenapadlo, že se právě dnes její život navždy změní.----No nekup to !!!
Text příspěvku byl upraven 17.05.16 v 07:47
Co je to krvák? Třeba Píseň ledu a ohně je krvavá až až, ale krvákem to snad nikdo nazvat nemůže, naopak skvělou četbou.
Eva Turner: Píseň ledu a ohně je občas krvavá četba - ale tam víme, že je to fantastické, vymyšlené. Jako pohádka pro dospělé.
Zatímco v současných krimi to je příliš reálné - tam člověk může uvěřit, že se mu to může stát.
Každý myslící člověk snad dokáže rozeznat knihu od reality, ne? Přijde mi to jako svalování útoků ve školách na násilné PC hry.
no ja neviem, dosť veľa žien čaká na princa na bielom koni - a čaká...a čaká. A dosť chlapcov sa hrá na Winnetoua - v tom lepšom prípade, v horšom na Wignetoua - s nálepkou..
Vložit příspěvek