Půjčujete rádi svoje knížky?
No jak komu...za nějakou dobu už mám vytipované lidi, kterým ano a kterým ne. Jednou jsem někomu půjčila pro mě důležitou knihu, u které jsem věděla, že má pro mě význam a budu se k ní často vracet...kniha se mi vrátila počmáraná od dítěte. Což moc nechápu, já když mám půjčenou knihu, tak jí střežím jako oko v hlavě, ostatně jako i svoje knihy :-)
Asi tak před dvěma roky jsem knížky půjčila naposledy. Nevrátily se mi, jako už x-krát předtím. Už opravdu nikdy nikomu nic nepůjčím! I když věřím, že to lidé, kteří mi knížky nevrátili, většinou neudělali schválně, stejně mě to vždycky hodně vadilo. Ještě že existují antikvariáty a ty nejoblíbenější jsem si tak časem všechny znovu koupila :).
Ne. Minulý rok byl poslední kdy jsem knihy půjčila. Bohužel to skončilo tak, že knihy už jsem neviděla. Mrzí mě to do teď. Mezi půjčenými knihami, byla i jedna, kterou jsem já osobně ještě vůbec nečetla. Do teď knihy nemám a už nepočítám s tím, že je někdy uvidím.
A také se mi stalo, že když se kniha ( překvapivě ) vrátila, byla poškozena. Malé oděrky bych určitě neřešila, ale do půlky roztržený přebal? Polité stránky? To opravdu ne.
Když si knihu od někoho půjčím já , střežím ji jako oko v hlavě. Stejně jako svoje knihy už. :)
Já po poslední zkušenosti razantně odmítám. Buď se mi vrátili ušmudlané nebo obal knihy byl tak poničený, že by radši stálo investovat peníze do koupi nové knihy. A z posledního půjčování na pár týdnů se stalo pár let. Ale naštěstí se mi ty knihy vrátily.
Půjčuji. Mám radost, že knihu čtou. U stolu, v leže, u snídaně, u vaření, u koupání, v metru, v autě, v práci, u vody, na dovolené..dobrá knížka má právo být čtena. čím víc zničena, tím víc má v sobě života..
jituz: Tak to je něco.. velice zvláštního.. Obdivuji.. A zároveň nechápu.
Jste velice zvláštní člověk.
Protože .. když to tak porovnám - co se týká knih - tak jsem děsný sobec.
Nesnesu pomyšlení, že by se měl někdo dotýkat mých knih.
Půjčuju jenom lidem, kterým věřím, že mi knihu v pořádku vrátí. Což jsou 4 lidi. :-D Jinak ne.
už nepujčuji, pokazde kdyz jsem pujcovala kamaradkam knížky , se slovi TU MAS PUJCENOU knihy uz se mi nevratily. Kamaradky maj pocit ze jsem jim je dala?? Takze jsem se zařekla uz nepujcim ani jednu. Ja to jak debil kupuju a knizky mizej. Nejsem knihovna...
Nikdy a nikomu, jen jednou jsem byl jaksi donucen půjčit jednu ze svých knih, a nešlo z toho vyklouznout, v rámci slušnosti pochopitelně, tak jsem koupil v antikvariátu další výtisk. Teprve ten jsem půjčil a vrátil se mi po dlouhé době a velmi poničen.
....v knihovně jsem půjčoval svoje knihy, které nebyly v knižním fondu ..... a já je měl....
byl okruh čtenářů, kterým jsem milerád půjčil své knihy...a styděl bych se někomu říct...nepůjčím
No nerada. Je to tím, že vlastním jen ty knihy, které jsou pro mě opravdu TOP a o ně se opravdu hodně bojím. Teď nedávno jsem půjčila Vlci u dveří, ta už je jen v antikvariátech (když je štěstí) a myslím na ní skoro každý den :-)
Ááááááá,tak strašně nerada je půjčuji....ale naštěstí mě všichni znají a dávají na mé poklady veliký pozor :)
No půjčuju, občas, ale nerada... :-) Jenomže když někdo půjčí knihu mě, tak na oplátku je fér půjčit taky. Ale přiznávám bez mučení, že pár titulů bych raději zapřela, než dala z ruky :-D
Vložit příspěvek