Pygmalion replika?
Čtu momentálně výše zminěné dílo a narazil jsem na jednu repliku, které asi úplně nerozumím, i když se o to pokouším. :) Higgins při prvním střetu s Elizou v jeho bytě říká: "Na budoucnost má člověk dost času myslet až tehdy, když už ho žádná budoucnost nečeká...". Mohl bych poprosit někoho, kdo porozuměl autorově myšlence, aby mi to osvětlil?
Děkuji :)
Já to chápu tak, že člověk teprve na sklonku života má pořádně čas na přemýšlení o (své) budoucnosti, ale v tu dobu už ho žádná nečeká....
Ale nejsem si jistá, jestli je to tak správně. :D
Dokud jsme mladí, život jednoduše prožíváme, jak stárneme, opouštějí nás přátelé, členové rodiny i síly. A tak je víc času zastavit se a popřemýšlet, jaký že jsme si ten život (budoucnost) vlastně udělali.
Někdy takové přílišné přemýšlení (dokud je člověk mladý) může znamenat, že promarní příležitost která vyžadovala rychlé rozhodování. Nebo odvážnější volbu.
Může za to často používané slůvko ,,až,, ..:-) odkládání svých rozhodnutí až budu mít více času, více peněz, až zhubnu, až se naučím cizí jazyk, pak teprve...atd. Ale háček je v tom, že žádné až už mít nemusím a není rozdíl zda jsem mladý, či starý.
To co opravdu máme se děje právě TEĎ. Naše přítomnost, je ten čas, který je třeba uchopit a proměnit v to, jaké jsou naše touhy a tím dosáhnout na své cíle. Problém je v tom, že ne všichni víme co chceme a svým cílům (o kterých povětšinou jen sníme) nedáme dostatek disciplinovaného snažení, protože disciplína (která mnohdy znamená i odklad momentálního uspokojení) je pro dosažení cíle nezbytná. Ale pozor, každý krok na cestě k cíli by nám měl přinášet radost. Kdy? No právě TEĎ!
Doporučím knihu: ,,Moc přítomného okamžiku,, Eckhart Tolle
Není nic smutnějšího než to, když má člověk zemřít, rekapituluje svůj život a zjistí, jaké chyby udělal a kolik šancí promarnil....
Text příspěvku byl upraven 23.09.16 v 07:08
tím myšlením na budoucnost se docela určitě myslí přílišná, přehnaná opatrnost a obezřetnost v rozhodování. kdo se moc rozmejšlí a přemejšlí o "zadních vrátkách", tomu život utíká pod rukama.
Děkuji moc za vysvětlení, hned je to jasnější :) mimochodem Moc přítomného okamžiku jsem četl. Je to úžasná kniha.
Hanka: Inu, máš recht.
Pearceová: Pane Higginsi, vy to děvče pokoušíte. To se nesluší. Měla by myslet na budoucnost.
Higgins: V jejím věku? Hlouposti! Na budoucnot máme myslet, až nás už žádná budoucnost nečeká!. Kdepak, Lízo - dělejte to jako tady ta paní: myslete na budoucnost jiných lidí, ale nikdy na svou vlastní. Myslete na bonbóny, na taxíky, na zlato a brilianty.
(překl. Milan Lukeš)
Text příspěvku byl upraven 23.09.16 v 17:15
ja tomu rozumiem tak, ako keď sa moja stará mama prebrala z narkózy a úvodná otázka lekára bola: "Tak čo pani Nováková, už ste si užili dosť na tomto svete ?"
Aby človek bol schopný zanadávať a pokračovať v tom načatom diele ďalej.
Vložit příspěvek