U které knihy jste se opravdu báli???
http://www.databazeknih.cz/knihy/bidne-roky-14891
A bude hůř...
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 21:37
Teď zrovna čtu Terror od Dana Simmonse. Místy mám husí kůži a není to tím, že tam je taková zima...
U knih se většinou příliš nebojím, možná je to tím, že nečtu účelově strašidelné knihy, nebo jen tím, že mám v téhle oblasti ubohou představivost, ale jednou jsem se bála skutečně. A to u knížky od Geralda Durrella, což je trochu vtipné, protože jeho knížky většinou nejsou strašidelné. Každopádně v povídkové knížce Piknik a jiné pohromy (http://www.databazeknih.cz/knihy/piknik-a-jine-pohromy-12258) je jedna skutečně strašidelná povídka - nebo mi to tak aspoň v deseti letech při čtení s baterkou pod peřinou připadalo. Byla to povídka Zrcadlo, a i když teď zpětně musím uznat, že zápletka téhle hororové povídky nebyla nijak originální, když jsem při cestě na záchod v noci musela projít kolem zrcadla... byl to vážně hodně nepříjemný zážitek :D.
Vcera docitana Trhlina. Najdesivejsie je ze byvam pod Tribecom a nie raz som bola na spominanych miestach.
Zrovna jsem dočetla od Keplera -Stalker. Čtu v noci, okno do zahrady, žaluzie nezatahuji kvůli kočkám. Bála jsem se hrozně. Kdo tu knihu četl, tak pochopí.
Jako dítko školou povinné jsem se dostala k Drákulovi, četla jsem ho tajně a měla takové noční můry, že vyděsily i rodiče a ti pochopitelně netušili proč. Dlouho jsem se po setmění bála vyjít z domu.
Nevím, jestli to byl vyloženě strach, ale hodně nepříjemný pocit jsem měla z knihy Městečko Pines. Pořád jsem byla nervózní z toho, že nechápu co se to tam sakra děje a byla jsem napnutá jako kšandy :-)
Poslední hra - podobě jako u předchozího příspěvku spočíval strach hlavně v tom, že hlavní hrdina vůbec netuší, co se děje. Je to všechno skutečnost? Nebo sen? Nebo mu úplně hrabe? Brr ...
Vložit příspěvek