U které knihy jste se smáli nahlas?
Hodně jsem se nahlas smála u knihy Pravda o mém muži od Haliny Pawlowské.
Často se teď usmívám u Narrenturm. Sapkowski tu posadil příběh do doby husitské. Přestože tato část historie je velmi zlá, tak samotné vyprávění vás nenechá s koutky úst v základní poloze.
Text příspěvku byl upraven 04.07.14 v 11:08
Zdena Frýbová - Malinkatý kretén ......taky by mě zajímalo, jak se tváří lidi na to, když vidí ty výtlemy nad knížkou v MHD :-)):-))
U Tajemství Chimneys od Agathy Christie. Milujem Agathu, ale čítať si o Herzoslovensku bez pohnutia brvou proste nedokážem.
Nesmím zapomínat na své oblíbence Ilfa a Petrova: Dvanáct křesel, Zlaté tele, Intrigy - všechny úžasné. A také mám ráda židovský humor Ephraima Kishona - z kterékoliv jeho knih.
Nepřekonatelný a smíchotvorně spolehlivý je také Woody Allen - doporučuji hlavně Vedlejší příznaky.
A vrchol na závěr - slovenský překlad Chevallierova románu Zvonokosy, tedy slovensky Zvonodrozdovo. Jazykově neuvěřitelně vtipné.
Možná mě budete mít za cynika, ale nahlas jsem se smála u knih od Samuela Shema: Dům Páně a Hora Hoře. Skvělá variace na Hlavu XXII z lékařského prostředí, humor někdy poměrně černý, ale ne samoúčelně. Doporučuju!
Fukaeri, moc díky za připomenutí těchto knih, četla jsem je a byly vynikající!!!
Kniha, která mě vždy spolehlivě rozesměje, je Nefalšovaná kočka od Terryho Pratchetta :o)
bylo jich hodně, , některé už tady jsou (nefalšovaná kočka například) a já přidávám Thurbera a jeho Karneval - zejména Den, kdy se protrhla přehrada
Docela nedávno to byla Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, to jsem se smála až mě tekly slzy. A potom Saturnin - to možná nevyvolává až tak hlasitý smích, ale určitě se při něm vždycky usmívám.
Nahlas jsem se smála u Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel, u Maléru Eyrová a Poslední aristokratky. Teď čtu Literární poklesky a jsou taky velice zábavné.
Aristokratka je ale takový humor ve stylu Teletele, který vám možná při správném rozpoložení (ideálně podpořeném nějakou návykovou látkou) třeba sedne ale jindy vám pěkně leze na nervy.
no... v daný okamžik svůj účel splnila, ale jinak uznávám, že nemám v úmyslu se k ní vracet (naštěstí byla z knihovny)
Jsou knihy, u kterých se směju i po několikátém přečtení, mezi takové patří např. Saturnini, Robin, Robin dvojka, jakákoliv kniha od Ivana Krause, z těch novějších Aristokratka ve varu a Poslední aristokratka....
Často u knížek Fan Vavřincové - Taková normální rodinka, Eva tropí hlouposti a Zdeny Frýbové, třeba Z neznámých důvodů, Připravte operační sál, Noc jako stvořená pro nevěru, Malinkatý kretén. Postavy z knihy Z neznámých důvodů - Forejt, Zámiš, Rošický, Anka a Prokop jsou úžasné (v knize!, ve skutečném životě by byli, hlavně Anka, Rošický a Forejt, "na zabití"). Taky se bavím u dialogů knih J. D. Robb - série Smrtící... nahota, sláva atd. Jak se tak dívám, jsou to samé ženy spisovatelky. :-))
Text příspěvku byl upraven 30.07.14 v 17:57
Trilogie Drahokamy, Tygří sága, Princezniny deníky....
Snad si to pamatuju dobře :)
Nejčerstvěji mám teď v paměti knihu Oněgin byl Rusák, je to takový ironický humor, ale velmi vtipně vystihující dobovou atmosféru, moc se mi to líbilo.
Docela jsem se nasmála u knih: Projekt manželka a Šťastná kniha od Barbory Šťastné.
Dlouho už se mi nestalo, abych brečela smíchy. Stalo se při čtení knihy Pan Kaplan má stále třídu rád. Spousta užasných jazykových hříček a zkomolenin. Nejvíc mě dojala jména hyzdorickejch brézintu: Čoč Fošinton, Ted E. Rózvald, Džem Médisyn a neméně pěkný kaplanovský Futro Vilzón.
Jo, Kaplan má čestný místo v mojí knihovničce :) Já se právě teď dobře bavím u Poslední aristokratky
Vložit příspěvek