Útěk ke starým knihám

Nevím jestli to máte také tak, ale čím dál více vyhledávám staré romány, klidně i dívčí nebo beletrii vydanou před rokem 1930. Ty příběhy jsou tak čisté, plné lásky, pokory, něhy, starých zvyků, je to pro mě naprostý relax, útěk od reality a vždy to ve mě vyvolá krásné pocity. Proč už se takové knihy nepíšou, proč je to samá detektivka všude kam se podívám? Proč je lidé tolik hltají a nechtějí si odpočinout u něčeho lehkého a příjemného??

Encyklopedie - já zase utíkám k veršům a hudbě... ale je pravda, že spíše ke klasice...ale novou tvorbu také nezatratím..

On má možná každý období, že je naplněn něčím jiným - u mne to byla zahrada a vnouče teď jsem se zase po 7 letech vrátila. A je to pěkný návrat..

Za takovych 80-100 let se možna stejně nostalgicky budou lidé dívat na knihy z naší doby :)

Marylaa - a pokud k nim budou mít takový vztah, jaký my k staré literatuře máme,
bude mi dobře tam za obzorem...

To je od vás pěkné, že jste mi tohle přistrčili. Já totiž probírám knihovnu, a jelikož jsem objevila starožitnou knihu pro mladé hochy, právě jsem dočetla - Jan Novák - Vláďa nebojsa!

I já se knihami jen bavím, na hlubokomyslné filosofování zatím vůbec nemám kapacitu...Dokonce se vůbec nestydím za to, že nudné knihy odkládám a nedočítám. Což ale neznamená, že čtu úplné blbosti, tak to fakt nečtu. To bych zas považovala za ztrátu času (a soudnosti). :-) Nicméně, každému co jeho jest a proti gustu žádný dišputát. Jen ať se čte!

Já teď čtu hezkou knížku s názvem "Karlínská 5" od Heleny Šmahelové z roku 1961. Je to o dětech, spolužácích ze základní školy, jak pomáhají svému kamarádovi. A to je vám taková úúleva po tom, co jsem teď četla..
Jako.. ne, že by bylo špatné, co jsem teď četla, ale tam se pořád řešili těžké problémy dospělých, že už mě to nebavilo. A tak jsem otevřela tuto knihu. Je to pro děti od 11 let, takže akorát pro mmě..

Text příspěvku byl upraven 20.02.18 v 08:38

Medunko - to je pěkná vzpomínka. Šmahelová provázela moje dospívání, nejraději jsem měla Velké trápení. A mám je doma - staré vydání...

To já se snažím číst všechno - jen ty detektivky mi moc nejdou... Většinou to kombinuju, mám něco "náročnějšího", což se dost často, ale ne nutně překrývá s tím, co je potřeba přečíst do školy, teď mám takové antické období a musím říct, že už toho začínám mít až po krk :D, čas změnit epochu... A potom čtu něco lehčího, což jsou většinou nějaké dívčí romány, nebo "young adultovky", ale teď jsem to ještě začala suplovat poesií, protože to je takový pěkný mezistupeň... Jediný problém vidím v tom, že díky mé snaze zabrat co největší "žánrovou plochu" znatelně cítím své mezery všude... ale zas většinou nejsem úplně mimo :D

intelektuálka: Děkuji za tip. Zkusím hned po této knize, kterou jsem ještě nedočetla.
Tuhle - co čtu, jsem koupila minulý rok, ale je v hrozném stavu. Je mi jí líto. Ale.. tak.. už má leccos za sebou. Je hodně čtená, ale razítka z knihovny nemá a tak mě na druhou stranu těší, že tu knihu měl někdo hodně rád, často ji opakovaně četl a také ji určitě hodně půjčoval, proto je v takovém stavu. Obsah je hezký, milý, plný dětského, čistého uvažování.

Text příspěvku byl upraven 20.02.18 v 02:55

mě ted dostala knížka Jiskra se nebojí života, přečetla sem jednim dechem

Jass: Jéé, Vy cítíte, že máte mezery.. Prosím Vás, to si nevyčítejte, vždyť jste mladá, to všechno doženete. Lehoučce.
Horší je to se mnou. Já mám tolik mezer.. A nejhorší je, že už je nedoženu..

Medunkavera: Já mám pocit, že čím víc člověk čte, tím víc se ty mezery zvětšují :D, ale snažím se na sobě pracovat :D

Text příspěvku byl upraven 19.02.18 v 17:33

Medunka a Jass: čím více čtu, tím více mám pocit, že jsem jen na povrchu a spousta mi toho uniká ...když tu vidím tu nabídku tak vím, že nic nevím a také vím, že nic vědět nebudu...

Ano, to máte pravdu, Jass. Taky chválím a obdivuji.
Já toho moc nepřečetla, ale stačí mi číst tady, co jiní čtou a přečetli a vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě, protože si uvědomuji: ´Jéé, tohle jsem nečetla, tohle taky ne a tohle už vůbec ne ..´

Já se teď snažím pozalepovat ty největší díry, tam mě momentálně nejvíc tlačí Odysseia, ale mám pocit, že na ni v nejbližší době nedojde :D. Ale mám pocit, že za každou přečtou knihou se krčí minimálně dvě další... Ale což, hlavně se na to nedívat, jako na odškrtávací seznam, ale zábavu :).

VIKa: Tak s tím naštěstí zas takový problém nemám. I když jednou se mi stalo, že jsem byla přesvědčená, že jsem jednu knížku nedočetla... tak jsem si ji v knihovně vypůjčila znovu... Po týdenním utrpení jsem ji dočetla a zjistila, že jsem to zapomněla, protože byla tak neskutečně špatná...

Ale ono zapomenout děj knihy, pokud byla dobrá, není špatné, alespoň si ji člověk může přečíst ještě jednou, jako by to bylo poprvé :D
Důležité je si pamatovat jestli ji četl a jestli se mu líbila... A k tomu mi naštěstí dost dobře pomáhá zdejší databáze :D

Každopádně je fajn, že je tu tahle stránka, vidím, že v tom nejsem sama...
Nevím proč jsem si teď vzpomněla na řecké tragedie Král Oidipus nebo Medeia, ale teď se cítím tak na filmové zpracování

Oidipa jsem stále nečetla, ale Médeia je skvělá, škoda jen, že jsou kvůli ní často přehlíženy další výborné Euripidovy tragédie. Ale musím říct, že filmové zpracování se mi nelíbilo (to od italského režiséra, na jméno si nevzpomenu...). Možná to ale bylo tím, že jsme na to museli koukat ve škole... Ještě spíš ale tím, že jsem si to představovala naprosto jinak.

Ano taky mám pocit, že oba filmy točil italský režisér ..podívám se do fondu...
Já mám Médeu vžitou s Marií Callas, ale už nevím, jestli ve filmu..
Ano, tak oba natočil Pasolini a Médea je opravdu s Marií Callas - to by se mi mohlo líbit.

Text příspěvku byl upraven 19.02.18 v 18:33

Já mám obecně rád staré časy a staré věci, tím pádem i staré knihy. Staré knihy mají svoje kouzlo. :-)

AD: Jass,Medunkavera,intelektuálka
To čo ste práve pomenovali,zhrnul už Sokrates vo výroku :
"Viem,že nič neviem"
(jednoducho povedané až s poznaním sa dostavuje vedomie nepoznaného)

Také jsem na retro... už jsem si říkala, kam ti poddubáci zmizeli...