Verneovky

Petra Modlitbu neznám, ale podívám se na něj.Díky

Doplněno:
Tak jsem viděl a musím uznat, že obrázky jsou to velmi hezké.
Dovedl bych si ho představit i u nějaké verneovky.

Text příspěvku byl upraven 12.09.13 v 18:45

.....dnes jsem se vrátil chvilku dřív, tak se mohu věnovat trošku odpovědím - nejprve Alinn, který napsal
____________
/Já nevím, ale domnívám se, že druhý a třetí díl Robinsona, který také napsal Defoe u nás ještě nevyšel. Nevím jak moc je pravdivá Wikipedie, ale píše se tam toto:
"...a dodnes neexistuje úplný překlad do českého jazyka, a proto ten, kdo si chce přečíst originální verzi, si musí přečíst tuto knihu v angličtině" /
____________
Jak je to vlastně s tím Robinsonem, knihou, která dobyla svět?
Roku 1719 vyšel originál.... Jenže také začala vycházet i velice rozsáhlá řada zkrácených, upravených a přepracovaných vydání. Tato se přitom rovněž překládala do cizích jazyků a tam se jich chápali zase další úpravci a převypravovatelé, až se původní Robinson Crusoe změnil mnohdy k nepoznání.
Čeští čtenáři si na první překlad do češtiny museli počkat do r. 1797. I tak se ovšem nejednalo o překlad originálu, ale zvláště rozšířené úpravy Němce Campea. Po dlouhá léta všechna další vydání v Čechách vycházela z Campeho. Na přitažlivém námětu mnozí vyzkoušeli své umění. Za takové situace byl u nás původní Robinson až do konce 19. století prakticky zcela neznámý!
Uplynulo celých 175 let od vydání anglického originálu, než byl v Praze
r. 1894 pořízen český překlad Defoeova díla. Zároveň šlo o oba díly. (Pro úplnost nutno konstatovat, že překlad nebyl zcela kompletní a přesný.
Opakované vydání následovalo v r. 1910. V r. 1920 vyšel první díl v novém překladu od A. Vyskočila. Tento pak byl ještě samostatně vydáván v letech 1926, 1959, 1964 a 1968. První a druhý díl vyšel znovu až r. 1933, přičemž druhý díl přeložil T. Vodička Tato práce byla vydána ještě v r. 1975 a 1986 nakladatelstvím Odeon.
Z více než stovky nejrůznějších Robinsonů - první nezměněný díl se v češtině vydal všeho všudy 10 krát (ve slovenštině dvakrát) a druhý díl pouze 5 krát (na Slovensku jednou).
Defoe však napsal ještě třetí díl - nazvaný "Vážné úvahy během života Robinsona Crusoe". Jedná se o sérii moralistických a náboženských pojednání. Vážné úvahy jsou jak u nás, tak ve světě veřejnosti zcela neznámé. Pouze některé partie přeložil Bohuslav Hlinka do své knihy R. Crusoe - Mýtus a skutečnost (vyd. Práce 1983).
A ted k příspěvku HTO - zmínil jsem se o překladu Quida Paličky z roku 1946.
Je pro mne nejlepší ,co se týče co nejlépe přeloženého Robinsona.
Vydání z roku 1986 je také "plné", ale protože je to pouhý poopravený přepis překladu Vyskočila a Vodičky a ten já moc neakceptuji, za druhé jsem člověk, který nemá rád Borna......
Když to v roce 1986 vyšlo /tehdy jsem samozřejmě poslouchal Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky/ tam jsem v prvé řadě poslouchal výsledky NHL a ve druhé, co tam říkali o knihách - tak jsem věděl o vydání v samizdatech apod. A tam jsem slyšel úvahu o vydání knihy Robinson v Odeonu v roce 1986.
-- nebudu jmenovat --- .....až nyní jsem s překvapením objevil, že v Defoeově vypravování je Bůh na prvním místě a že jde o dílo ryze křesťanské. Autor věděl, že vyjádření neobyčejným způsobem přivádějící člověka k jeho Stvořiteli a za tím účelem psané, bude ničeno těmi, kdo ze své pýchy pomyšlení na Krista nesnesou......."Bůh mi odhalil a otevřel velké tajemství - dal mi poznat dílo zcela jedinečné - nádherné svědectví a geniálně vyvozovaná poučení v knize Robinson Crusoe. Toto živé vyznání sepsal, jistě v blízkosti Boží, velký křesťan a spisovatel D. Defoe. " ----------
...tak tenhle člověk mi toto vydání tak znechutil, že jsem ho nikdy nečetl..
......víc nevím a nikdy nebudu vědět !!!

Tohle k Robinsonovi napsal v roce 1980 ve svém deníku (Celý život) Jan Zábrana: „Dodnes pocit štítivosti a hnusu z jejich „kulturních“ akcí z padesátých let, dnes už pozapomenutých nebo už jimi nepřipomínaných – na to, jak J. V. Pleva „odpámbíčkoval“ Robinsona Crusoa, jak k tomu Glazarová napsala předmluvu, kde si libovala, že Pleva ze vzbouřenců na Bounty udělal ve své verzi „kriminální živly“, poněvadž jinak by bylo pro Robinsona zahanbující, aby stál po boku kapitána proti vzbouřencům, že náš „demokraticky smýšlející“ Robinson udělal z Pátka svého společníka a podobně. Od té doby už české děti nedostaly do rukou Robinsona v jiné podobě než v téhle. (Velké vydání původního textu pro dospělé bylo tak drahé a skoro „nepřenosné“, že se stalo ozdobou knihoven, tak jako se trpaslíci stávají ozdobou zahrádek.)“

...další odpověd je zopakování mé odpovědi Alinnovi - nezmínil jsem se o vydání Vilímkových Třech mušketýrů, i kdy žmají nádhernou vazbu, pro mne mají větší cenu dvě zmíněná vydání....
HTO - neznám žádnou knihu, která by byla filmovým přepisem, již předem vydané knihy !!!!
Znám filmové přepisy knih, která vyšli po uvedení filmu a neměli knižní předlohu !!
Co se týče ilustrací Verneovek , nedělám žádný rozdíl mezi rytinami, Burianem ani Fibigerem..... ty první dvoje ilustrace se ani nedají komentovat - je to luxus ...Milan Fibiger je další genius /a třeba jeho ilustrace k Tarzanovi, který vycházel původně v knihovničce časopisu Pionýr, jsou další luxus ....
HTO - Gustav Krum, mistr perokresby a jeho vynikající černobilé ilustrace k některým Mayovkám, bez komentáře.....a navíc jeho původně černobílý /perokresba/ seriál - komiks, neboli kreslená kniha, jak se ted rádo uvádí, protože komiks nemá bubliny, ale je text pod obrázky/, později na žádost redakce Zápisníku dokolorovaný anilinkami na barvu - VINNETOU - je jeden z klenotů Krumovy kresby..........
Tohle je můj názor , víc nevím a nikdy nebudu vědět !
Petr Modlitba je další z postav vynikající kresby pravěku, hodně mu fandím....

Když se podívám na Fibigerova Tarzana a ilustrace k verneovce Cesta kolem světa..., tak mám pocit, že to ilustroval úplně jiný člověk. Ano, Fibiger je úžasný, ale ten Verne se mu nepovedl. Buď je to jiná technika malby nebo nevím. Tarzana má úžasného.

Pajonku, opravdu existuje kniha napsaná podle filmu, který byl zfilmováním knihy, jenže si teď nevzpomínám, která to je, ale byla to nějaká science fiction. Což je absurdní.

Gustav Krum udělal tak fantastické ilustrace k mayovkám z Orientu a Jižní Ameriky, že si ty knihy bez nich těžko představit (k většině Mayových westernů jsem nepřilnul, ale ilustrace tam má GK taky výborné).

Milana Fibigera jsem zaznamenal až po revoluci, je úžasný. Třeba Elénium od Eddingse s jeho ilustracemi, to je klenot.

Trošku mne na stránkách M.Fibigera zarazila věta

"Právě vyšlo luxusní vydání knihy Jules Verne, Cesta kolem
světa za 80 dní"

Tak se mi zdá, že těch "luxusních" vydání máme nějak hodně. Je ale divné, že žádné se nevyrovná Hetzelovi nebo aspoň nepřiblíží Vilímkovi.

Text příspěvku byl upraven 12.09.13 v 20:19

Taky vám připadá, že Milan Fibiger občas použije jako předlohu pro obličej muže nějakou známou osobnost? Nemyslím to vůbec ve zlém, jen je to zajímavé; v Eléniu je jeden muž jako Jean Marais, tady u C. Smitha je zase dole jakoby Werich: http://www.milanfibiger.com/inc/img/gallery/fantasy/b_036_obludy.jpg

Ale dívky kreslí Fibiger myslím vůbec nejlíp ze všech malířů, které jsem viděl.

....malinký příspěvek k Verneovkám
K adaptování Julesa Vernea by Albatros nejspíš vůbec nepřistoupil, kdyby nebylo ilustrátora Zdeňka Buriana, který kdysi vytvořil mistrný doprovod k více než deseti Verneovým románům, jeden z nichž takto ještě vůbec nebyl realizován (právě Pět neděl v balóně). Jak se zdá, počítá se prozatím pouze s vydáním těchto „Burianových“ knih, nicméně Ondřej Neff prosadil nové uvedení Cesty kolem světa za osmdesát dní, tedy knihy, kterou Burian bohužel nikdy neilustroval. O obrázky se jistě úspěšně pokusil Milan Fibiger, který by pak teoreticky mohl ve spolupráci s Ondřejem Neffem postupovat Verneovým dílem dál a dál...
......samozřejmě neffovy přepisy budu teprve porovnávat ....nejvíce jsem zvědavý na Patnáctiletý kapitán, kde změnil úplně závěr knihy a potom na 20000 mil pod mořem, který : Neff rukopis rozpustil v oceánu, znovu napsal - zgruntu! - dodal zcela novou motivaci pro plavbu kolem světa, vytvořil nového záporáka....
....vůbec si to zatím nedovedu představit ....
musel jsem původní příspěvek upravit, nějak se mi tam něco objevilo dvakrát...

Text příspěvku byl upraven 12.09.13 v 20:40

U verneovek nerad připouštím nějaké experimenty. Původní rytiny jsou prostě nádherné a mají kouzlo své doby. Nevidím důvod to nějak měnit. I Karel Zeman natočil své filmy v duchu rytin a jsou výborné.
Buriana akceptuji a nevadí mi. Pojal Verna po svém a svým mistrovstvím ukázal novou tvář verneovek. Proč tedy měnit něco, co funguje už přes 100 let.

HTO
Toho Wericha tam jasně vidím.

Text příspěvku byl upraven 12.09.13 v 20:46

Čau lidi,
zajímá mě, které knihy od Verna považujete za jeho nejlepší (pokud jste jich přečetli méně než 10, tak napište pořadí třeba jen dvou s jejich hodnocením).

Můj žebříček:

1) Tajuplný ostrov
2) 20 tisíc mil pod mořem
(obě knihy kapitán Nemo!)

a teď bez pořadí/jen dle paměti: Pět neděl v balóně, Cesta do středu země, Děti kpt. Granta, Na kometě, 15ti letý kapitán, Ocelové město, Robur dobyvatel + Pán světa, Dva roky prázdnin, Tajemný hrad v Karpatech, Vynález zkázy,..

Za mě jednoznačně nej Tajuplný ostrov, dost se mi líbilo i Na kometě, ale třeba i Bratři Kipové.
Naopak Pět neděl v balóně mě moc neoslovilo. Rovněž tak Dva roky prázdnin, Patnáctiletý kapitán.

Text příspěvku byl upraven 06.04.23 v 18:26

Nejraději mám Patnáctiletého kapitána. Pak jsem milovala Tajemství pralesa a do třetice bych nominovala 20 tisíc mil pod mořem.
Mimo ně jsem četla Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta, Cestu kolem světa za 80 dní (s notným sebezapřením), částečně Sever proti Jihu (zkrácenou), a kousek Zemí šelem.
Ty sci-fi jako Ocelové město mne moc nebaví, ale třeba mne jednou zavřou do basy, tak ještě nouze naučí Dalibora housti :-)

Mohl by jste mi prosím někdo poradit, jakou hodnotu má přibližně knížka od J. Verna, 1928 od Jos. R. Vilímka KLAUDIUS BOMBARNAK? Skoro jako nová, má i původní přebal...
Děkuju moc

Nermal: Souhlas..
Teď právě, znova po 30 letech, a už snad po pátý, čtu Pět neděl v balóně.. a ty sáhodlouhý kecy ohledně toho, kdo a kdy jaký africký město objevil jako první (francouz versus angličan), jsou více než nudný..

reader.007:
Díky moc za tvůj příspěvek (a to myslím naprosto vážně)!! Je zajímavé, jaké typy Verneovek se líbí spíš ženám, než mužům..

lucie3386:
Vše záleží na stavu - ve 100% stavu třeba i několik desítek tisíc korun, v dezolátním stavu maximálně pár desetikorun..