Ondřej Neff a adaptace J. Verna
Moderní překlad díla bych pochopila. Vykrádání cizího díla a parazitování na jiném autorovi NE. Pokud spisovatel už má to nutkání přiživit se na slavnějším kolegovi/gyni může označit své dílo jako inspirované tím a tím, na motivy. Ale tvářit se jako spoluautor verneovek?! Trochu, s prominutím, "čunárnička", ne?
R.E.M: Ondřej Neff je propagátor a popularizátor verneovek nejmíň 30 let, možná víc. Napsal knihu "Podivuhodný svět Julese Verna" a pamatuju si, že se na něj obraceli v rádiu i v televizi, když byla řeč o Vernovi. Nemyslím, že by se chtěl "proslavit" jako spoluautor, spíš to je totální úlet. Asi si myslí, že tímhle způsobem Verna "zpřístupní" dnešním mláďátkům - jenže výsledek je podobnej, jako když J.V. Pleva zpřístupňoval Robinsona tak, že ho totálně vykostil. Spíš blbej nápad s dobrým úmyslem, než nějaká nekalost. Ale hodně blbej.
naproti tomu Plevovo převyprávění je výjimečně zdařilé, bez něj by nečetli byli bývali Robinsona ani rodiče a možná ani dědové dnešních dětí. Rozhodně také přiznává, že je to převyprávění.
Text příspěvku byl upraven 10.12.16 v 11:47
woodward: Já jsem psala nejen o Neffovi. Všeobecně mi parazitování třebas na J. Austen, Shakespearovi atd. vadí. Uznávám, že když znám O. Neffa jen zprostředkovaně přes média, nedokážu přesně rozklíčovat, jaký díl způsobil blbý nápad a, dejme tomu, dobrý úmysl, kolik touha zvýšit si přestiž, připomenout se, přiživit se na slavném kolegovi. Ale ať to beru z jakékoliv stránky tento jeho počin mi není sympatický. A uvedení autorství u přepracovaného Verna tj. Verne + Neff je min. zavádějící, spíš ale nefér a klamavé pro méně znalé čtenáře.
A k tomu Plevovi, už jsem někde psala, že jeho přiznané převyprávění se mi líbí. Přijde mi pro menší děti méně drsné. Jo, ale je fakt, že tam hraje roli to, že se mi v dětství líbil.
Text příspěvku byl upraven 10.12.16 v 12:00
bubka: je mi třiašedesát a pamatuju se, jak jsem hltal někdy ve třetí třídě robinsona (opravdickýho, ne ten Plevův paskvil) i ráno při snídani, máti mě musela vyhnat do školy, abych nepřišel pozdě.
Pleva ten příběh vykuchal, nenechal kámen na kameni. napsal úplně jinej příběh a z ducha původního Defoova vyprávění v tom nezůstalo vůbec nic.
... ono jde i o takovou hloupost. Jeden přečte Verna staršího, druhý adaptaci Neffa a začnou diskutovat. Vzhledem k vypuštění třeba zeměpisných údajů, historii objevování, charakteristiky postav (Verne dřív) k přidání nových příhod, změně charakteristik postav, vypuštění objevů, většiny údajů ("Verne"-hm, to už asi opravdu není Verne-Neffův) máme naprosto rozdílné knihy ve kterých je jen společná kostra (a vzhledem ke změně charakterů i té kostře chybí kosti). Četl jsem pár verneovek vydaných Vilímkem a tam se opravdu mění jen překladová čeština nikoliv to ostatní, chápu že dnešní čtenář nebude "chtíti čítati"(já se zase trošku usmívám, když v prvorepublikových knihách čtu hodně používané slovo "soudruh" místo "přítel" či "kolega" - psali to i do pohádkových knížek - dnes na ukřižování, spíše vytáhne nosočistoplenu a knížce zamává ale to je o něčem jiném než Neff.
Nef v jednom rozhovoru říká: "OTÁZKA-Měl jsem občas dojem, že jste v románu nepoužil nůžky, ale motorovou pilu.
NEFF-Nazval bych to převyprávění. Držel jsem se cesty Nautilu, ale dodal prvky, které v moderním dobrodružství být musí: konflikt a z něj vyplývající drama. Verne stavěl na ohromení z vynálezů a atraktivním prostředí. Ale pochybuji, že by dnešní teenager užasl z faktu, že ponorku pohání elektromotor. Doba se změnila a já k ní dodal děj.
Zdroj: http://kultura.zpravy.idnes.cz/ondrej-neff-verneovka-by-nemela-byt-nedotknutelna-fs0-/literatura.aspx?c=A080628_135556_literatura_jaz";
Ale to už není Verne ani přiblížený dnešnímu čtenáři, to je už neco "jiného" napsaného "na motivy Verna". Adaptace... Rozhodně by na na obálce a titulce neměl být nasaný vedle Neffa i Verne.
Ten článek je zajímavý. íše se tam i že Albatros dal Neffovi volnou ruku - ale proč? Není to třeba jen kvůli tomu že jméno Neffa přitáhne čtenáře více než jméno "Verne"? Už jenom k jeho záslužné činnosti ve fotografii i právě práci na Vernovi (tím nemyslím "adaptace" ale jeho vernofandovství) a jistě i další jako třeba Neviditelný pes etc.. Ostatně i to zde zmíněné přidání afroameričana v patnáctiletém kapitánovi mi přijde jako ten případ s kocourem Mikešem ať je rasová korektnost jaká chce... Tzn. se vypustí všechny části jakýchkoliv děl kde jsou afroameričané a afričané otroky? Autoři přece vždy popisovali svět jaký znali či ve fantazii vysnili, proto také sci-fi mezi které díla Verna patří... To, co sepsal Neff už je jiná fantazie, snad Verne zasazený do dnešní doby ale Verne už to není...
Ostatně... Jak vypadá Verne adaptovaný na dnešní dobu? Bez fousů a žaketu či jak se tehdejší oděv jmenoval jen ve svetru? Přitažené za hlavu? Jen přirovnání Vernovy knihy k Neffově knize.
woodward - no a mně se zase líbil Plevův Robinson a ten původní ne. Co to ale říká? podstatné je, že Pleva na motivy DD napsal svůj příběh Robinsona, nepsal ho holými větami, nepsal ho jednoduchým jazykem, napsal ho dobře a čtivě tak, že většina současníků zná spíše jeho převyprávění než původní dílo. Převyprávění plně přiznal a posuny v charakterech i v ději byly pochopitelné a srozumitelné. Já mám doma obě knihy.... vycházely souběžně.
naproti tomu Menadr vydal výcuc z Podivuhodné cesty, který přiznán nebyl a není dosud, dokonce je připisován autorce původního příběhu a jeho dobových úprav, nad tím se ona patrně v hrobě obrací, navíc je psán nebarvitou jednoduchou češtinou neobraznou v podstatě v holých větách.Tak nějak by mohl příběh shrnout na nějakém literárním kroužku třeťák. Je to podvod na čtenáři. To ten Disney má více odvahy, ty své kýče vydává pod jménem studia a za velikány pohádkového vyprávění se neschovává, i když je vykrádá.
K Vernemu a Neffovi se vyjádřit nemohu, nečetla jsem Neffa. Pokud příběhy převyprávěl a přiznal, je to v pořádku, nepředpokládám, že to psal primitivním jazykem. Pokud je nově přeložil - pak je to zcela dobře,Pokud je napsal znovu a jinak a přiznal, je to jistě v pořádku, když je nevydával za díla Julese Vernea.
bubka: Potíž je v tom, že pan Pleva si klidně mohl napsat svůj příběh o trosečníkovi a nikdo by mu to nevyčítal. ale on si napsal svůj příběh a vydává ho za příběh Daniela Defoa. To je lumpárna. Daniel Defoe napsal úchvatné vyprávění o středostavovském madíkovi - zcela typické postavě pro svůj věk a pro století do něhož se narodil. Všechno co zažil, vidíme jeho očima a vnímáme jeho prostřednictvím. Jeho způsob vidění světa a jeho myšlení je poplatné době, jeho výchova a vzdělání ho nijak zvlášť nepřipravily na to, co měl prožít - přesto se nějak protluče a my to sledujeme takříkajíc "v přímém přenosu" z jeho mysli. Tohle všechno soudruh Pleva z příběhu "vykostil". Tomu jeho Robinsonovi schází už jen členství v pionýru nebo v KSČ. Fujtajxl!
Přidám se k bubce: Plevova Robinsona jsem milovala a četla dokola a dokola. Na toho původního Crusoea jsem narazila náhodou, když jsem ho vytáhla z kontejneru na papír a jednoduše mne zase tolik nezaujal. Možná až si ho přečtu pořádně a celého, pak mu přiznám vyšší kvality než teď, jenže pořád to ve mně nebudí chuť odepsat kvůli tomu Plevu. Koneckonců historickou hodnotu jsem ochotná přiznat i Malému Bobšovi ;-)
Co se v kontejneru nenajde za pěkné čtení... Budu muset také jednou zalovit ;-) Ale až po topné sezóně.
Dudu: smůla... to bylo v Liberci. U nás na venkově to lidé rovnou vozí do sběru nebo proženou komínem (když si tedy nepořídí jeden z těch úža ekologických kotlů, do kterých už smí přijít jen chemický podpalovač a speciálně tvarované uhlí :-))
Ale dělej stěhováka nebo pracuj ve sběrných surovinách a za chvíli začneš poptávat na knihovnu hangár ;-)
nevím už, zda jsem se srozumitelně vyjádřila, Pleva napsal svůj krásný román výbornou češtinou,, a nikdy jej nepřiřadil DD, naopak, rovnou zdůraznil, že je to převyprávění na motivy knihy. Takže vše v pořádku. Pleva umí napsat příběh, jeho Malý Bobeš je taky nezapomenutelný.
a fujtajxl jsi, woodwarde, jen ty sám.
reader, vyhozenou jsem už našla Chaloupku strýčka Toma a asi před týdnem dvě nepotterovská a nevydařená díla pani Rowlingové Volání kukačky a Hedvábníka.
Text příspěvku byl upraven 11.12.16 v 09:24
Myslím, že nikdo nemá právo měnit původní rukopis autora. Pan Verne to napsal tak, jak to napsat chtěl. Právě tak a nijak jinak. A tak to má taky zůstat.
Připustila bych změnu zastaralých slov, kterým bychom třeba nerozuměli, ale jinak nic.
Budeme měnit Čajkovského, protože to dnešní generace nebere a uděláme z toho třeba rock?
není to moc přiléhavá poznámka, protože nové aranžmá, a to i se zásadními změnami , je v hudbě více než obvyklé... a právě proto, aby se ta která hudba přiblížila novým posluchačům nebo aby vyjádřila hudební názor upravovatele.
Předpokládám, že i Čajkovskij je někde upraven jako rock a pokud není tak i bude.-
Já na adaptacích nevidím špatného nic. Pokud bude ta která kniha dobře označena, aby čtenář věděl do čeho jde, tak si myslím, že je vše v pořádku.
Například takový divadelníci si s adaptacemi hlavu rozhodně nelámají. Takoví Shakespeare by mnohého Hamleta nejspíš vůbec nepoznal.
Ovšem něco jiného je, když nějaký spisovatel jiného "vykrade" a potom to vydá jako vlastní dílo. Pokud mne paměť neplete, tak nedlouho po převratu vycházela CD, taková ta "best of" nadepsaná známými zpěváky/zpěvačkami, která ovšem nazpíval někdo naprosto neznámý. To ale člověk poznal, až když si CD pustil a nebo si otevřel booklet. Tedy HLAVNĚ, když už ho zaplatil.
Modernizace překladu je věc jedna - sám jsem přečetl spoustu verneovek v různých vydáních - jednou předválečnej Vilímek, jednou třeba SNDK v edici podivuhodné cesty - a rozdíly v jazyku jsou značné a dá se říct že změny byly ku prospěchu věci. Ale zmršit příběh, z původního autorova sdělení udělat sdělení úplně jiné - to je arogantní lumpárna. Jako kluk jsem tohle zažil na tzv. převyprávění Robinsona Crusoe od J.V.Plevy, kterého jsem ovšem už předtím četl v klasickém Defoově podání, někdy z konce čtyřicátých let.
Když někdo chce mládeži ve stručnosti přiblížit Homérovy nebo Ovidiovy příběhy a nazve svou knihu "Staré řecké báje a pověsti" a podepíše ji svým vlastním jménem, je to docela v pořádku. Když ovšem se takový s prominutím spisovatel vecpe na titulní stránku vedle původního autora a nabízí knihu pod původním názvem, ačkoliv v obsahu nezůstal kámen na kameni, nelze to omlouvat žádnou "nutností modernizovat". Nadutost a drzost - nic jiného to není!
Text příspěvku byl upraven 28.06.20 v 11:30
Já si myslím, že je to pouze zástěrka, když se napíše o nutnosti přiblížit klasický příběh současným čtenářům. Autor sám musí cítit, kam je až ochoten zajít a jak pozměnit (zmršit?) příběh, jestli je to opravdu jen na společenskou objednávku, nebo jde o snahu dostat na prodejní pulty málo prodejná díla anebo je to osobní snaha autora. Upřímně vám to dneska, v téhle pokrytecké době ale nikdo neřekne... A když je někdo upřímný, tak je přinejmenším považován za hlupáka a stejně se mu nevěří.
Společenská objednávka? Co by to mělo být? Že by zástupy mladých čtenářů toužily přečíst si verneovku a jenom čekají na to, až jim ji někdo "zpřístupní?" Žádná společenská objednávka není. Milovníci verneovek čtou to, co napsal Jules Verne. Ti, co nečtou skoro nic, se možná nechají nalákat na "přepracované" paskvily pana Neffa. Zkrátka marketingoví žraloci pojali záměr využít jména slavného autora; stačilo jen najít človíčka dostatečně hloupého nebo chamtivého (nebo obojí), který bude ochoten velikánovo dílo "v zájmu uchování velikánova jména" stáhnout z kůže a vykostit.
Pardon. Možná jsem měl napsat místo společenské objednávky spíš něco jako komerční sdělení o vyplnění díry na trhu v obchodní příležitosti :)
Pana Neffa si hluboce vážím, a p.Vernea samozřejmě také. Vernea jsem až na několik vzácných výjimek četl jen v předválečných překladech, asi ve dvou případech šlo o vydání kolem roku 1960. Neffovy práce v tomto směru neznám. V zásadě o žádná převyprávění nikdy nestojím. Když to tu tak čtu, tak neodolám, a budu pečlivě porovnávat. Ta debata mne hluboce zaujala.
Předválečné překlady bývají občas už trochu těžkopádné na čtení - mívali jsme doma klasiku "Nový hrabě Monte Cristo" v předválečném Vilímkově vydání a vzpomínám si, že to šlo ztuha, než jsem se do toho poprvé začetl (bylo mi asi deset). Ale celá série podivuhodných cest pak vycházela v šedesátých letech i později ve velmi slušných překladech moderním jazykem, v unifikované podobě s klasickými rytinami na přebalech a to se dá číst i dneska bez obtíží. Neffova modernizace spočívá v tom, že eliminuje přírodopisné a geografické exkurzy, v kterých si Verne liboval (protože on psal ty knihy především pro poučení. Starej Hetzel se s ním něco natrápil, aby do jeho výtvorů dostal trochu adrenalinu). Ale každej, kdo má rád verneovky, ví že když se vpluje do Magalhaesova průlivu, je prostě čas přečíst si něco o tom, kdo a jak ten průliv objevil a co je na něm zajímavého, než se může loď a román pohnout dál - jinak by to nebyla verneovka. Když se to takhle vyřeže, příběhy se výrazně zkrátí a tak si do nich Neff přimejšlí nové situace a postavy. Kdyby si k tomu vymyslel vlastní tituly a podepsal se pod to sám - nic proti tomu. Ale zaštiťovat se slavným jménem a tvrdit, že to dělá jen proto, aby se na Verna nezapomnělo, to je dost silnej tabák.
@woodward: Pravou motivaci pana Neffa ovšem neznáme, pouze tak odhadujeme podle nějakých vnějších znaků... zkrátil, vykostil, přelepil, nastavil, snad převyprávěl "modernějším" jazykem a možná to určitým věkovým skupinán tak přiblížil. O komerční úspěšnosti to nicméně neříká vůbec nic.
to mě zas až tak nezajímá. jestli to není komerčně úspěšné, tak jim to nevyšlo. ale pokud autor takového díla dovolí, aby se to prodávalo jako verneovka, těžko uvěřit tomu, že úmysl byl dobrej.
Vložit příspěvek