Bible jako dárek? A který dárek by vás vůbec nepotěšil?
Asi se to nedá brát tak jednoznačně. Jednomu udělá Bible radost, druhému naopak. To platí u všech nevhodně vybraných knih pro kteréhokoliv čtenáře.
Nejhorší dárek jsem dostala kdysi na střední škole od strýce-nečtenáře. Tři hinduistické knihy, které mu na ulici zdarma vnutil nějaký příznivce hnutí Hare Kršna. A já naivka si myslela, že je pod balicím papírem Pán prstenů... no a vzhledem k tomu, že jsem tehdy chodila do křesťanského sboru, mě to i celkem urazilo. Kniha jako kniha, že...
Co je špatné na pruhovaných ponožkách?! Loni jsem dostala vlněné, proužkované, shodou okolností je mám právě na sobě a jsou vážně skvělé. :D
Nevadilo by mi dostat Bibli, vlastně by se mi to docela líbilo, ale když už, tak bych chtěla nějaké pěkné vydání...
Když čekáte Pána prstenů, asi je to celkem zklamání... Navíc, co s tím, že?
Nejhorší dárek... Asi dostávám samé skvělé dárky :D Ne, nemám ráda takové ty cetky pro které není naprosto žádné využití, jednou jsem třeba dostala keramického sněhuláčka, co s tím mám dělat?
Ne, beru zpět, naprosto nejhorší dárek byl, když jsem od kamarádek dostala šampón s přesným návodem použití, jako bych si snad nemyla hlavu... Bohužel mám vlasy, které se hodně mastí, ale zároveň jsou hodně husté a pomalu schnou, prostě si je nemůžu mýt každý den :(. Naštěstí už to není tak hrozné jako dřív...
AD: Jass
No inak sa cíti v pruhovaných ponožkách slečna a inak pán v najlepších rokoch (smajlíky nepoužívam).
Biblia je fajn,ak je to nejaké zaujímavé vydanie,ktoré ešte nemám.
Keramický snehuliak je dobrý darček,možno ho "podstrčiť" do daru komukoľvek,kto je pre nás nedôležitý,ale bolo by hlúpe vynechať ho.
Je to darček,ktorý obieha.
Šampón,to je darček,ktorý niečo naznačuje...nevjely jste si do vlasů ?
Newtory: S těmi ponožkami je to asi pravda... Možná je to taky tím, že nemusím jednobarevné oblečení, obvzlášť ponožky...
Mám dojem, že ten sněhulák byl krizové řešení, dárek na poslední chvíli. Dárkyně sněhuláčka momentálně patří mezi moje nejlepší kamarádky, tohle už je poněkud starší historie...
Tohle ještě nebyl ten zlomový moment, jednu z nich jsem znala od první třídy a byla pro mě opravdu důležitá, možná se mě to trochu dotklo, ale já jednoduše nesnáším hádky. Pokud nejde o neškodné špičkování. Pohádaly jsme se až později... Dobrá, možná to nebyla tak úplně hádka, zvedla jsem se a odešla... No nic, měla bych si tu přestat vylévat srdéčko a jít spát.
Jako dítě jsme dostávali já, i moji sourozenci jenom knihy, jak říkával táta, na blbosti nejsou peníze. Bibli bych zrovna jako dárek moc nevítala, vzhledem k tomu, že jsem jako dítě byla nucena ji číst. Rozhodně v ní není nic špatného, ale potřebuje vhodné načasování. Každý dárek beru tak, že na mě dárce prostě myslel. Jenom když se někdo zeptá co bych si třeba přála, (např. manžel), a pak koupí opak, tak se opravdu musím hodně nutit, abych se alespoň trochu tvářila potěšeně. Jednou už hodně dávno, jsem si přála svetr z jugoslávské prodejny, jen neměl být v žádné případě modrý, tak jsem dostala bílý s širokými modrými proužky. Nakonec jsem byla ráda, že mi neseděla velikost a mohla jsem ho vyměnit. Takže už hodně let si raději svá přání plním během roku, a pod stromečkem dostanu dotaz, co mne to vlastně koupil. Jsme spokojeni oba, manžel, že nemá starosti a já, že nemusím předstírat radost. Jednou mě, ale také překvapil, to když jsem dostala knihu s názvem, "Velká kniha evropských panovníků."
Text příspěvku byl upraven 20.12.16 v 01:29
U každého dárku se snažím projevit patřičnou dávku nadšení i když se mi dárek právě nezamlouvá. Biblí by ale dárce riskoval, že s ní dostane po hlavě ještě pod stromečkem. A vzhledem k tloušťce knihy si myslím, že to nikdo riskovat nebude...
Jsou mnohem horší dárky než bible,pokud jde o knihy. Než dostat nějaké veledílo z červené knihovny,případně cokoli od pana Vaculíka nebo Havla,to raději bibli každý rok, i když nejsem věřící a jednu bibli už v knihovně mám :-)
Text příspěvku byl upraven 20.12.16 v 09:33
Vzhledem k tomu, že dárky dostáváme většinou od lidí, kteří jsou nám blízcí nebo nás alespoň trochu znají, nehrozí snad, že by se dárce zase tak moc netrefil. Pokud jde o mne, bibli bych opravdu nemusela. To snad radši tu červenou knihovnu :)
Bible není zase tak špatný dárek. Nejsem věřící, ale kdysi, ještě za socialismu, kdy bible nebyla běžně jsem si ji chtěl přečíst, abych ji aspoň trochu poznal. Sehnal jsem ji nakonec tištěnou ve Š védsku v češtině a přes Polsko doveženou.
Ono je to strašně subjektivní. Co je pro někoho nejhorší dárek, může být pro jiného nejlepší a naopak. Každopádně ale ať dostanu cokoliv, mám vždycky radost, že si na mne dotyčný vzpomněl, a ikdyž se zrovna netrefí, snažím se nedat mu to najevo.
Jass: Také mám takové vlasy co blbě schnou a když použiju fén, mám je druhý den zase na mytí, takže max trochu prosušit a nechat doschnout na vzduchu. Osvědčil se mi arganový olej (kapku vemnout do ještě mokrých vlasů). Vlasy vůbec nemastí, ale mnohem rychleji schnou. Už si ho s sebou beru i na cesty.
Jinak nejhorší dárek bylo vždycky oblečení, které jsem pak stejně nenosila. Ještěže mám tu vlastnost, že když se mi něco nelíbí, tak to hned řeknu, takže s měkkými dárky rychle přestali :-).
Bible patří mezi věci, které kdo potřebuje, tak je má, a kdo je nepotřebuje, ten je ani nechce.
Nejhorší dárek, který bych mohl dostat, by byla výrazně nevhodně zvolená kniha. Ale pravda je taková, že ono mi to ani nehrozí, protože ti, kteří mne něčím obdarovávají, dobře vědí, že mi právě knihy dávat nemají. Ledaže by mi uměli číst myšlenky :-). Jinak si veškeré knihy, nové i antikvariátní, hlídám a sháním sám. Jsou to ty nejlepší dárky a dávám si je průběžně po celý rok :-).
Kdo je schopný někomu druhému omlátit dárek o hlavu měl by se nad sebou zamyslet. A dělat statistiku nejhorších dárků no to už o nás něco opravdu vypovídá,ale abych se přiznala raději nechci vědět co...
Text příspěvku byl upraven 20.12.16 v 17:23
Pro mě je kniha určitě vítaným dárkem a potěší mě. Pokud ji tedy dotyčný vybírá s myšlenkou na mě a ne že sáhne po čemkoliv.
Biblia by ma určite potešila. Roky sa chystám si ju prečítať, ale furt mi nejak uniká... :) verím, že by pre mňa určite bola zdrojom inšpirácie...
Atuin: Nejsem blázen abych jásala nadšením nad něčím, co se mi vůbec nelíbí. Ještě by si mysleli, že se mi to líbí a dávali by mi to pak znova a znova. To radši ať mi dají peníze a já si koupím něco z čeho budu mít aspoň radost. Nebo ať mi dají jen nějakou drobnost (i ulítlou) ale nad kterou přemýšleli a věří, že mne potěší.
Radost nebo tzv. omlácení dárku o hlavu nejvíc ovlivňuje vztah těchto dvou lidí. Radost udělá (aspoň mně) dárek, o kterém vím, že ho dárce vybíral s nejlepšími úmysly. Na druhou stranu, proč jásat nad nevhodným darem, vybraným lhostejně (stylem "co mi padne první do ruky"), nebo darem, o kterém dárce ví, že nepotěší.
Ale já mám vcelku štěstí na dárky. Pobavily a udělaly mi radost i pruhované ponožky (s přihlédnutím k tomu, že to nebyl jediný dárek). :)
Peníze pro mne nejsou dárek (po zkušenostech, kdy se jimi snaží někdo uchlacholit svoje špatné svědomí).
Vložit příspěvek