Co láká čtenáře k literatuře plné válčení, násilí, vražd, krve atp.?
Dokáže to někdo vysvětlit. Podle mně je tato literatura hnusná a odporná. Čtenáře nekultivuje, což je snad jeden ze smyslů četby.
Text příspěvku byl upraven 21.01.18 v 17:24
Co třeba poučení, naděje a láska?
Text příspěvku byl upraven 22.01.18 v 07:07
Já to mám jako odkaz svých rodičů, kteří prožili obě světové války a jejich život tím byl hodně poznamenán. Zajímá i děsí mě to od mládí a vím zcela jistě, že už bych to nikdy nikomu nepřála, aby mladí chlapci umírali pro prospěch a moc jiných.
Mňa tiež neláka extrémne násilnícka literatúra, ale bežné násilie v knihách zvládam v pohode. Možno to bude v tom, že aby čitateľ súcitil s postavou, mala by mať aspoň také alebo horšie problémy než on. A násilie to autorovi skoro zaručuje. Skutočne málokto prežil toľko zabíjania a násilia ako v bežných detektívkach, trileroch či historických fantasy...
Mě četba nemusí kultivovat, stačí, že mě baví. Pravda, násilí a krev nevyhledávám. A když je popis násilí prvoplánový a zbytečně explicitní, spíš mi vadí. Jsou příběhy a témata, kde to bez trochy krve nejde.
A ještě jedna věc. Někdy i popis násilí může v jistém smyslu kultivovat. Autentický popis válečných hrůz může být varováním.
Text příspěvku byl upraven 23.01.18 v 08:13
gladya: Souhlasím.
Navíc nemám pocit, že by mne čtení některých trillerů a detektivek (válečnou literaturu nečtu) jakkoli morálně devastovalo. I tato literatura - jako každá jiná - je kvalitní a nekvalitní, což se pozná mimo jiné i podle těch zbytečných potoků krve....Čtu ráda dobré trillery a dobré detektivky i proto, že mám ráda napětí, že chci, aby dobro zvítězilo nad zlem a bylo po zásluze potrestáno...
Á propos: co taková pohádka O perníkové chaloupce, O Červené karkulce a skoro všechny pohádky bratří Grimmů? Též jsou plné vraždění a násilí, zabíjení nebohých seniorů, zvířátek, krádeží atd. A proč jsme je četli a čteme? Co nás k tomu vede?
Král hororu Stephen King v jedné ze svých knih řekl něco v tom smyslu, že "někdy je doutník prostě pokouření a kniha prostě počtení" nebo něco v tom smyslu (a propos, víte někdo, v jaké knize to zaznělo? ). Účelem literatury není vždy poučovat a kultivovat... Co třeba Harlekýnky.... také nekultivují... pro mě daleko horší brak.
Zdravím Olomouc, encyklopedie.
Ano, čtu od mládí válečnou literaturu - můj oblíbený je E.M. Remarque.
A hodně tu o tom píšu, aby mladší generace měla motivaci.
Encyklopedie - už je to dlouho, v dětství jsem četla hodně ruskou literaturu, vzpomínám na Příběh opravdového člověka - moc nás tenkrát nebylo, na Rusko se pohlíželo negativně, ale já politiku do čtení netahám.
V poslední době se mi hodně líbila Hana Androníková - Zvuk slunečních hodin.
Přes dobu vánoční jsem si vybrala jinou literaturu - ale E.M.R. mám doma stále.
Já si myslím pravý opak než tester, v každým chlapovi a v rámci emancipace i v hodně ženách je někde v hloubi pozůstatek po lovcích a válečnících a v dnešní moderní době si to kompenzujeme tím že se ztotožníme s někým v knize nebo třeba i ve filmu a skrze jeho zážitky se emočně vybijeme a nemusíme sami vyrážet třeba na ten lov.
Nero - asi je to tak už od pravěku, muž bojovník a žena udržovatelka ohně a rodu.
To, co nám dala historie těžko změníme. A ještě bych za ženy dodala - ochránkyně slabších - tedy dětí.
Intelektuálko souhlasím, máme to prostě v genech, a ještě zareaguji na testera, rád si přečtu nebo se podívám na dobrou kriminálku, a necítím se že bych byl nějaký nekultivovaný barbar.
Popisy světových válek jsou historie. To je OK. Ale pro kšeft vyrobené účelové syntetické splácaniny z mučíren atp. neberu. A nejsou popisy válek strašení malých neviňátek? Kdyby vypukla skutečná válka tak by do toho pak nešli. Horory jsou podle mého vytříbeného vkusu blivajz.
Text příspěvku byl upraven 23.01.18 v 04:31
Koneckonců, každý má na výběr - přece není povinné číst cokoli, co nechci...Nějak mi uniká smysl téhle debaty.
Každý si může vybrat, co bude číst, a musím říct, že i zdejší hodnocení u knih mi velmi pomáhají v rozhodování. Válečnou literaturu čtu hodně a ráda, ale dost záleží na formě. Podrobnější popisy krutostí mi vadí, na druhou stranu spíš vydýchám knihu než film.
Vložit příspěvek