Dopisování
Zdravím všechny! (:
Je tu někde nějaký zbloudilý fanoušek dopisování? Miluji psaní a dostávání dopisů, tudíž hledám někoho, kdo by tuhle radost se mnou sdílel. Je mi 22 let a jsem fanouškem knih, přírody a občasné samoty.
Kdybych neměl takovou averzi k naší České poště, tak bych do toho šel :o) A bohužel žádného vycvičeného holuba nemám :)
Nejsi sám, kdo se při sousloví Česká pošta osype - dopisovat se ale dá i elektronicky, je to rychlejší, levnější a spolehlivější. A vyložení fajnšmekři mohou dokonce dopis napsat klasicky ručně, oskenovat to a vložit jako přílohu - je s tím ale víc práce.
Na druhou stranu si ale člověk zachová "rozumnou" míru soukromí a to v dnešní době není taky k zahození.
Tak to ja som presný opak :D Síce dostávam listy, maily, správy rada, ale s odpisovaním je to u mňa katastrofa. Ale inak je to veľmi pekné, kedysi keď ešte nebol rozšírený internet, mobily som si dopisovala s jednou kamarátkou, mám na to pekné spomienky :)
Kedysi som bol veľký fanúšik dopisovania, v podstate ním som aj dnes, ale žiaľ už len teoreticky. List, ako malý literárny útvar má jednoducho zvláštne čaro a mail ho nikdy nenahradí.
Toto vlákno už je sice zaprášené, ale stále hledám někoho na dopisování dopisů. Je jedno co se říká a jaké možnosti dnes jsou. Dopisem hledíš do své duše a popisuješ jí ze všech stran. Poznáváš jí. Je pravda, že lidé zlenivěli. Musíš dopisu něco obětovat a to dnes bolí. Potkal jsem hodně lidí co nadšeně souhlasili, ale po prvním psaní, odeslání a čekání toho nechali. Je někdo kdo vytrvá........dík
Také hledám, ale spíš někoho z mé věkové skupiny. Určitě by nebylo na škodu v dnešní uspěchané době trochu zpomalit a vzdát se na chvíli moderních technologií. Osobně jsem s ČP problém nikdy neměl.
Ahoj Posi, já tvoji potřebu zcela chápu. Když člověk píše, dostává se ke slovu úplně jiná úroveň, která je na niterné úrovni a běžně nemá mnoho prostoru se projevit. Proto ráda píšu články, příběhy, pohádky, někdy básničky. Mám vždy obrovskou radost z toho projevení ale stále se mi nedaří nalézt někoho, kdo by si se mnou tuto "duchovní stravu" chtěl vyměňovat. Je to obrovská touha po sdílení něčeho, co je uvnitř nás a ve vnějším světě nemá mnoho příležitosti se realizovat. Dříve jsem psávala také raději perem a na papír, v poslední době jsem si však zvykla na klávesnici, protože je to mnohem rychlejší a dokážu tak běžící pocity a závany myšlenek popsat mnohem víc aniž by tomu můj škrabopis následně ubral :-) asi ti budu muset psát :-)
Ahoj, někdo stále aktivní na dopisování? Hledám člověka jakéhokoliv věku a zájmů, možná spíše muže:). Výměna dopisů třeba jednou za dva měsíce, jak se bude chtít, pokud máte někdo záje, napište na mail:-). Lenka@septimtisk.cz.
Díky
Je to jeden z těch teplých pocitů, které cítíte, kdy otevřete schránku a tam je dopis od kamarádky.
Nebo pohled: K vánocům, k velikonocům, k svátku, k narozeninám.. Nebo jen tak:
"Našla jsem nový pohled a posílám Ti ho do sbírky."
S jednou kamarádkou si píšeme už deset let. Ona je z Trutnova.
A píši si i s kamarádkou, se kterou bydlíme.. tak sto metrů od sebe
a často se vidíme. (Vždyť bydlíme v jedné čtvrti..)
Ale stejně si nenecháme ujít ten hezký pocit, kdy otevřeme schránku,
vypadne několik reklamních letáků, a mezi nimi i pohled.
Psané slovo je.. neumím to tak vyjádřit..
prostě Vám uvízne v paměti,
také si ho můžete znovu a znovu přečíst, že?
Cítíte, jak bylo tomu, kdo to psal..
Přemýšlet o něm..
Tiež som používal plniace pero. Je to mimoriadne povznášajúci pocit, písať rukou a ešte k tomu plniacim perom, ale asi pred piatimi rokmi som s tým prestal. A s písaním listov ešte skôr, asi pred desiatimi rokmi. Ako tak čítam tie príspevky, normálne mi to začína chýbať. Bolo to krásne a malo to svoje čaro. Človek zvažoval každé slovo a škrtal, písal vsuvky, menil poradie slov. Prepisoval niektoré slová s veľkým písmenom, aby niečo zdôraznil, rozpomínal sa na citáty, prepisoval poéziu, premýšľal nad oslovením. Keď som nepísal listy, v duchu som ich aspoň štylizoval. Dodnes mám slabosť pre staré pohľadnice a poštové známky.
Text příspěvku byl upraven 07.01.19 v 20:52
ja asi nie som dostatočne stará škola. Vôbec mi nevadí dostať list vo forme čitateľnej. Pochádzam z rodu, kde časť predkov mala dosť desivý rukopis - ja som ho vedela ako čítať, tak falšovať v prípade potreby do žiackej. Od momentu príchodu prvého počítača do domácnosti - spolu s ihličkovou tlačiarňou už písané písmo bolo používané iba na dovolenkách a do denníkov, ale nie v listoch. A ešte predtým sme mali písacie stroje - čiže najprv písací stroj /continental/ a až neskôr počítač.
Ahoj, taky bych si s někým ráda růčo dopisovala. Jestli budete mít zájem, tak mi napište vzkaz :-)
Ahoj všem nadšencům psaného slova. To si jednou zabrouzdám na mém oblíbeném portálu do koutů o kterých jsem dosud neměla zdání a co mě tu mile nepřekvapí :-). Musela jsem si hned položit otázku - kdy jsem naposledy napsala někomu alespoň email, o několika větách? AU! Každý den sepisuji pracovní emaily, píšu krátké vzkazy na sociálních sítích nebo aplikacích s kamarády, když nevíme co říct, použijeme tečky nebo smajlíka. A teď jsem tady a zjistila jsem, že bych moc ráda našla někoho, s kým bych si mohla vyměnit pár vět. Teď bych se asi měla popsat, co mohu nabídnout. Ale ne. Pokud tě zaujaly moje řádky, budu ráda, když v soukromé zprávě najdu emailovou adresu, kdo by si těch pár vět, jednou za čas vyměnil. Těším se, L.
ešte jedna maličkosť - mne zrušili najprv poštu pod nosom, v zápätí poštovú schránku /Wolker by musel asi presedlať na niečo iné/... no a keď som chcela kúpiť niekoľko známok - tak našinec nevie kam mám napľuť, nie je na čo sa dívať. Zlatý e-mail.
Zo známkami by som to nevidel tak tragicky, vybrať by sa niečo dalo:
https://www.pofis.sk/katalog/produkty
Vložit příspěvek