Filosofování pod starým mohutným dubem
Zatím na plné čáře vítězí Předčítač. :-) Moc děkuji všem za jejich tipy. :-)
A kdyby tě zajímaly skutečné osoby, teď slavila Alla Pugačeva sedmdesátku a na Russia CH1 o ní dávali dost pořadů - její poslední (pátý) manžel Maxim Galkin je o 27 let mladší a klape jim to...
Text příspěvku byl upraven 09.05.19 v 20:23
Raksa.A: V tomto případě, okouzlen knihou Mladý muž & bílá velryba, dávám přednost fikci. :-)
Dnes mi kolega v práci doporučoval "starý" film Parfém – Příběh vraha. Zvažuji mezi knihou a filmem. :-)
AD: Eicherik
Čítal som najprv knihu a potom videl film. Kniha sa mi páčila (takých 70%).
Film sa mi nepáčil, maximálne 45%. Ja by som zvolil jednoznačne knihu.
Ještě pohádku, vyčurat a spát. :-)
Kterak Trautenberk loupil v Krakonošově revíru
https://www.youtube.com/watch?v=mMaZQYGZXwY
Já vám všem dodatečně přeji šťastný Den vítězství a přítomným i nepřítomným blahopřeji, že to jejich předci přežili. Nemuselo tomu tak být.
A něco (podle mne) nestranné osvěty: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Lumir-Nemec-k-Rude-armade-Ze-nas-mohli-osvobodit-jen-Americane-Pravda-je-jina-zde-jsou-fakta-580643?utm_source=www.seznam
zvláštní. Nedokážu změnit vkládanou adresu, pořád se to přepisuje na ten hybrid. Koho to zajímá, musí kopírovat od https, mně to vložit normálně prostě nejde.
Text příspěvku byl upraven 09.05.19 v 23:44
mirektrubak: Není za co děkovat, právě k vzájemnému nasvětlování knižních poliček původně diskuse na DK sloužívala.
Příběh Vladimíry Čerepkové byl opravdu dramatický (a neplynulo to jen z atmosféry zlatých šedesátých) a Alice Horáčková, myslím, velmi dobře zvolila jak formu - včetně typografické - , tak i míru respektování těch nejosobnějších věcí.
Na emigrantskou fázi jejího života si vzpomenu pokaždé, když se veřejně uvažuje o možnostech a mezích integrace lidí z jiných kulturních okruhů.
Jsem jediná, které (zatím jenom občasné, ale přece existující) nenávistné přikládání do ohně místních nálad uživatelkou alekis vrací do vědomí vzpomínky na vyloučené nicky binysek a bubka?
Jájejí - taky si myslím, že to není tatáž osoba, alekis není útočná, některé její postřehy jsou pro mě třeba trefné a blogy si občas ráda přečtu. Na druhou stranu nemám ráda, když někdo vkládá odkazy. Je to tady třeba zvykem v jiném diskuzím vláknu a z toho důvodu jsem tam přestala chodit.
denib: Všimla jsem si, že jsi hodnotila Českou grafiku XX. století 5* a pozitivním komentářem. Takže se Ti kniha ASI líbila. :) Kteří, méně známí umělci Tě zaujali?
Tvůj komentář k Nebožtíkům na bále mě zaujal. L. Fukse mám zařazeného, asi logicky, mezi autory tíživých a smutných témat a zatím jsem se mu vyhýbala. Holt, když jsem třeba Spalovače mrtvol nepřečetla v 17 letech, pak už mě to nelákalo.
Text příspěvku byl upraven 10.05.19 v 08:03
R.E.M.: Byla jsem přímo nadšená a pořád jsem. Koupila jsem si jí "za odměnu" a vážně nelituju. Trochu se obávám, že pro mě méně známí umělci můžou být pro ostatní velmi známí. Přece jen nejsem odborník :-) Ale třeba:
Hana Čápová http://www.artbohemia.cz/cs/23_capova-hana
Jindřich Pileček http://www.artbohemia.cz/cs/126_pilecek-jindrich
František Kobliha (ten bude zřejmě známý, jen jsem na něj ještě nenarazila) http://www.artbohemia.cz/cs/656_kobliha-frantisek
Jan Konůpek http://www.artbohemia.cz/cs/84_konupek-jan
Nebožtíci na bále jsou opravdu jiní než ostatní knihy od Fukse. Ono se to i jmenuje Malá humoreska. A opravdu to takové je. I když úplný konec zvážní. Rozhodně to není temné jako Spalovač. Ale já mám od Fukse ráda i ty ostatní knihy, které jsem četla.
denib: Možná jsem zmeškala správný čas na temná díla L. Fukse.
Díky, projdu všechny odkazy. Grafiky, malíře 20. století (+konec 19. stol.) dostatečně neznám na rozdíl třeba od impresionistů. Výjimkou je Kupka a spol. těch nejznámějších.
Navštívila jsi krátkodobou výstavu novinek posledních 5 let v Nár. galerii?
R.E.M.: Mám problém chodit mezi lidi, takže už na výstavy skoro nechodím :-( Jen tam, kde obvykle žádní lidé nejsou. Kdysi jsem chodila hodně.
Moc toho neznám a hlavně umění vůbec nerozumím. Řídím se prostě tím, že mě něco zasáhne, zaujme, zalíbí se mi - nebo ne. Takže si netroufám tvrdit, že je někdo dobrý nebo špatný, ale jen že se mi líbí nebo nelíbí :-) A je pravda, že impresionisté se mi líbí opravdu hodně. Jednou jsem byla v Paříži a všichni turisté zamířili do Louvru na Monu Lisu, kdežto já do Orsay na impresionisty :-) I když v poslední době se mi ještě víc zamlouvá surrealismus a kubismus.
Vložit příspěvek