Filosofování pod starým mohutným dubem
Tak mě napadá srovnání mezi filmem a knihou. Ve filmu to je jasné, buď se nám herec, který postavu představuje líbí a nebo ne. Ale jak je to u knihy? Postava v knize je nám nastíněna a zbytek je už pouze na naší fantazii. Otázka tedy zní. Může se nám postava v knize zalíbit? A nemám na mysli její vnitřní krásu. :-)
Eicherik -Gábina Osvaldová tam hrála Šťastnou Chvíli, Veveřici hrála nějaká Marie Sýkorová, tu vůbec neznám.
Sarah01: To je pravda, já to zamotal. Tak Šťastná Chvíle se mi líbila. :-)
newtory: Voynichův rukopis je má oblíbená "záhada". Zmiňuje se o něm Ztracená brána, kniha a více asi seriál a kniha Mefistův rukopis. :-)
alekis: BOOZE & GLORY. Trajdat v noci po Londýně bych si nelajsnul ani já. :-D
alekis: Postavy z knih. Ještě mě napadlo vytvořit profil knižní postavy, která by vyhovovala čtenářovu naturelu. Ještě na tom zapracuji.
Malý předkrm. Profesí by to byla buď policistka, 40 let a nebo patoložka 50 let. Ale ještě na tom zapracuji. :-)
Zajímalo by mě, kam se poděla dcera, která se Slepičkové narodila na začátku první řady ...
Zomrela.
V niektorom z dielov druhej série mama Slepičková navštívila jej hrob...
Text příspěvku byl upraven 17.05.19 v 18:26
Oni sa normálne zlepšili, ale veľmi...Posledné tri diely D&P sú úplne perfektné.
A to jsou které díly které série? Koukala jsem na všechno, co se mi povedlo stáhnout ...
VII. sezóna 4. a 5. diel
https://krimi.iprima.cz/dalziel-a-pascoe/sezona-vii
a včera VIII. sezóna ,1 diel
https://krimi.iprima.cz/dalziel-a-pascoe/sezona-viii
Co se týká Slepičkove, byl to kluk, na náhrobku bylo napsáno Honzík Slepička..hrozný osud jí scenáristé vymysleli :-(
D&P:
Tak Vy jste maminka Don.
Don říkala, že nemáte rodinu.
Vzhledem k tomu že k devadesáti procentům vražd dochází v rodině, považuji staromládenectví za formu osobní ochrany.
Inak zas jeden slabší diel.
Text příspěvku byl upraven 18.05.19 v 13:09
Víkend s Nevidetelným psem:
„Maminko, jak jsem se narodila?“
„Jednou nám s tatínkem bylo moc hezky, tak jsme se rozhodli, že spolu zasadíme malé semínko.
Tatínek ho dal pěkně do hlíny a já se o něj starala a oba jsme chtěli, aby z něj jednou vyrostla velká zdravá kytička.
A tak se stalo, že jsme jednoho dne uviděli malý lístek a pak další a další a za pár měsíců to byla velká rostlinka, která nám dělala velkou radost.
A když to bylo devět měsíců, nastal čas.
S tátou jsme ji otrhali, usušili, smotali brčko a zhulili se tak, že jsme při šukání zapomněli na kondom.“
Vložit příspěvek