Hádejte autory:)
ano ... cože?
Georg Bauer (=rolník), známější pod latinizovaným jménem Georgius Agricola (=rolník) -
Jiřího Agricoly dvanáct knih o hornictví a hutnictví (De re metallica libri XII, vydáno 1556 v Basileji) -
dílo nepochybně významnější než 99% moderních detektivek, thrillerů, fantasy apod. - překonalo staletí
Text příspěvku byl upraven 26.03.17 v 11:36
...tak si dáme jednoho čteného
.....byl mnoho let považován za kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu, nikdy ji nedostal. Cenu sice nedostal, ale byl velmi uznávaným znalcem motýlikov.
Zvu Vás tedy na prohlídku mé sbírky motýlů.....no raději knih
Text příspěvku byl upraven 26.03.17 v 12:20
Spisovatelka, překladatelka a nakladatelka, o které málokdo ví, že je sestrou slavného bratra a dcerou ještě slavnějšího otce, kterého však svou tvorbou pro děti nezapře.
Ukázka:
I ti Indi i ti Briti
jídlo jedí, pijí pití
I ti hbití i ti líní
Filipínci i ti Fini
i ti Briti i ti Iři
všichni lidi ať se smíří
Přesně ta! Dcera slavného otce, o které se moc neví. Přitom dle mého mínění v jejím případě leží jablko přímo pod stromem.
Hledáme mystifikátora, který byl vyhozen z přírodovědného časopisu, protože publikoval články o zvířatech, která si vymyslel.
Hledá se básník, kterej toho napsal velkou spoustu. A taky tohle:
I mého koně již znavil můj věčný žal;
vleče se pod tíhou, kterou já v prsou mám,
jako by nebožák už pudem poznával,
že jedu od tebe - a proto nespěchám.
A nepobídne ho ani má ostruha,
kterou mu do slabin zaboří občas můj hněv;
odpoví po každé jen tím, že smutně ržá -
a to mne bolí hůř než jeho bok, samá krev:
při jeho ržaní vždy pomyslím s bolestí,
že jedu od svého štěstí vstříc neštěstí.
A proto odpouští má láska mému koni
na cestě od tebe tu jeho toulavost.
Vždyť když tě opouštím, nač spěchat, co nás
honí?
Dokud se nevracím, je na spěch času dost.
Ale co omluví pak toho ubožáka,
až se mi bude zdát pomalý každý let,
až bych i na vichru, až bych i s křídly ptáka
vždy ještě stál a štval ostruhou oře vpřed?
Potom už žádný kůň nepostačí mé touze,
a ona, zrozena z nejčistší lásky mé,
jak oheň bez těla dá se v let ržajíc dlouze;
mé herce láska však pro lásku promine:
že kdysi nechtěla od tebe ani jít,
já k tobě poletím a koně nechám být.
Text příspěvku byl upraven 28.03.17 v 21:46
Samozřejmě člověka jako první napadne Suchý a Šlitr. Až teprve pak Shakespeare. :)
Která současná autorka píše romány, často historické, o tzv. sapfické lásce?
Hádáme tři velké české básníky.
První z nich byl jedním z těch, kteří byli postiženi zákazem publikování, dlouhá léta se pak uzavíral před světem a psal do šuplíku.
Druhý básník orodoval za prvního na nejvyšších místech, na protest nechtěl povolit vydávání vlastních knih. Brzy však umírá a po jeho smrti se strhla hotová bouře, na základě necitlivého odsouzení jeho básně skutečně několik let nevycházely.
Své si k tomu řekl i básník číslo tři, který ve svém známém projevu nevybíravě odsoudil básníka jedna i dvě, vytýkal jim neúctu k českému jazyku a jeho prznění, zaplevelení novotvary, pesimismus, básníka číslo dvě navíc označil za morbidního, libujícího si v disharmonii a kakofonii a jako autora, který neuměl řemeslo, neuměl rýmovat.
O které spisovatele se jedná?
1. básník v jednom svém díle odkazuje na jedno z nejznámějších dramat vůbec
2. básník kromě básní sepsal i nostalgickou prózu o kraji svého dětství
3. básník byl tím, kdo často udával směr ostatním, ale pak se trošku příliš sblížil se socialistickým realismem
Jen poslední je zásah. 1. básník vytvořil slova jako kráčivec nebo loučenec, 2. básník napsal sbírku inspirovanou naší známou spisovatelkou.
Vložit příspěvek