Hádejte autory:)
Hm, ten vypadá zajímavě, musím si vyhledat nějaké ukázky jeho díla. Co doporučuješ?
Hledá se spisovatel, který kromě toho, že proslul jako teoretik jednoho filozofického směru a později obdržel i jednu významnou literární cenu, byl i velice silným kuřákem a například svoji kočku pojmenoval Cigarette.
Tak kočka mě zaujala, takže mám autora: Albert Camus. Stejně dobré je, že psal ve stoje, to by dnes ubylo prázdných blábolů a dalších a dalších dílů nekonečných sérií (i když jeho díla taky nebyla zrovna kratičká...).
Správně je to Albert Camus. Já teda zatím četl jen Cizince, a celá ta myšlenka existencialismu mi přijde depresivně pravdivá.
Hun: myslím, že s Jeseninem neprohloupíš s jakoukoli lyrikou, navíc mnohé básně od něj překládal Zábrana, takže je to sázka na jistotu (osobně bych vypustila Rusko, velký pochod, ale i drsné stesky posledních let života...).
Něco podobného jsem zažil u Sartrovy Bytí a nicoty, když jsem se ji jednou pokoušel začít číst v knihkupectví.
Cizinec mě jaksi míjí, přečet jsem to, ale připadá mi, že já vidím svět jinak (a třeba se pletu). Zato Mor a Pád, to jsou klenoty mé knihovny.
Hledá se nejvyšší cenou ověnčený autor (a mnoha dalšími cenami, medailemi a řády k tomu), jehož proslavil dramatický monolog, mistrovské básnické dílo moderny silně inspirované Dantem a odkazujícím na Shapespearovy hry, poezii Johna Donneho a francouzské pány symboliky.
Autor šel proti typickému zeměpisnému proudu, přestěhoval ze z USA do Anglie, získal občanství a vstoupil i do anglikánské církve. A byl mj. přestavitel imagismu (obdoba čistě ruského imažinismu, jehož představitelem byl právě Jesenin) - tj. všude hodně obrazů a metafor.
Prosím celé jméno autora (nejen iniciály) a ideálně i název díla, o kterém je v úvodu řeč.
Ano, měla jsem na mysli T. S. Eliota (teď už si můžu dovolit iniciály). Pustina/Pustá země je jeho nejznámější dílo, ale ten monolog, inspirovaný vším možným a odvolávajícím se na kde co, je Píseň lásky J. Alfreda Prufrocka, vlastně jeho první publikované dílo (1915). Úkol splněn, další "obrazotvorec" odhalen.
Anne Elizabeth Applebaum, manželka bývalého ministra zahraničí Radosława Sikorského.
u chytrých a sympatických dam zůstaneme, i když se vrátíme trochu do minulosti...
Svému původnímu povolání, které si vyvzdorovala na rodičích, se nevěnovala dlouho, přesto i v něm se stala legendou, jako autorka "národní" učebnice. Získala mnoho cen, když ta nejprestižnější měla zajímavou historii. Autorka ji věnovala vládě svých sousedů, jako finanční pomoc při bránění jejich suverenity...
Je mi líto, že někde jiný neuhodne tak skvělou a světoznámou autorku. Tak aby se to tady hnulo, tvrdím, že je to:
Selma Lagerlöf
Koka, to bude tím, že neumím zadávat:-)
Děkuji za uhodnutí a že díky tobě byla tato dáma zviditelněna, připomenuta. Ráda bych ji doporučila všem plnitelům ČV...
Hledáme autorku, která (ani nevím, proč) používala výhradně příjmení svého ne moc slavného otce, také spisovatele, místo aby přijala příjmení svého světově známého (a díky literární tvorbě i nesmrtelného) manžela.
Text příspěvku byl upraven 19.07.17 v 21:20
Ne, nejde o A.A. Pro rozluštění hádanky není nutné chodit tak daleko (geograficky), ani zůstávat v současnoti (časově).
Napadlo mě, že by se mohlo jednat o Danielle Thomas, manželku Wilbura Smitha. Ovšem nevím, zda W.S. splňuje přísné nároky na nesmrtelnost zásluhou literární činnosti.
Biki, ne, Danielle Thomas je ještě pořád příliš daleko. Byla to opravdu "paní Čapková".
Myslím, že to svoje jméno používala proto, aby se o ní jako o herecké hvězdě neříkalo jo, to je ta manželka toho spisovatele.
... Když si vybavím pasáže z jejích pamětí Český román o tom, jak jej uháněla, tak mi přijde divné, že by se pak od něj - v tomto smyslu - před veřejností distancovala. Ale to bychom zas otevírali tu bezvýslednou diskuzi o používání dívčích jmen či pseudonymů autorek, které jaksi chtějí či potřebují mít vícero identit. Nikdy však nepochopím, k čemu jim jsou pak po prozrazení (viz pí Rowling).
Každopádně - nepřerušujme řetěz hádanek a vyčkejme na novou.
Pamatuj, že ona nebyla hlavně autorka, ale herečka. Herci si na slávu jednak potrpěj a jednak možná nechtěla, aby si někdo myslel, že je úspěšná jen proto že má slavnýho manžela, co se kamarádí s prezidentem.
Tak po herečce, která si ani po sňatku se slavnějším partnerem nepřestala potrpět na zvuk svého jména za svobodna, zkusíme autora, který se od našince asi nedočká správného (očekávaného) zvuku svého jména (tvoří jej vlastně čtveřice jmen křestních, což ale není pro nás ten největší problém), a pokud ano, tak dozajista nepřijdeme na jméno jeho hrdinovi (jeho jméno komolí i rodáci, v dobrém i ve zlém).
Před pár lety autor debutoval útloučkým románem (odhadem necelých 100 normostran se úhledně rozprostřelo do knihy o 176 stránkách), za který už získal nespočet domácích cen a i mezi zdejším čtenářstvem je čten a oblíben. A to i přesto, že se odehrává na vcelku nepřitažlivých místech, jedno charakterizuje stroj, jehož "jediným očividným smyslem se zdála být jeho šerednost", druhé pak bonmot "moč a miř". Hlavní hrdina také není na první pohled nic moc ("splynul s okolní krajinou natolik, že se sám k sobě nehlásil a stal se koutem, který zahlédnete na okraji zorného pole."): jeho domácím přítelem je zlatá rybka, jeho kamarádi z práce jsou nezvykle spojeni s knižním průmyslem, podobně jako on sám. Jeho hlavní poslání je v názvu knihy (a je nám všem zde velmi blízké)...
Takže kdo je ten autor, dle fotky sympaťák ve středním věku?
Vložit příspěvek