Hádejte autory:)

Asi to bude někdo mladší - Ota Pavel (Dukla mezi mrakodrapy)?
napsáno bez znalosti předchozího vymezení - 15 sekund rozdíl !!!
Text příspěvku byl upraven 17.11.18 v 23:33

Ten motiv táboření je dál rozvíjen takhle: (tu a tam jsem něco vynechal, aby to nebylo moc lehký.)
A tak byli dnes večer venku, roztažení v brevardském okrese všude tam, odkud byl výhled. Každá silnice a cesta v celé oblasti byla pokryta auty s táborníky, přístřešková nástavba stanu jedné rodiny téměř zakrývala výletní deku, roztaženou za zadními dvířky vedlejšího stejšnu, a vedle obou zelo otevřené víko kufru dvanáct či patnáct let starého kabrioletu Dodge (zrezivělého, s orvanou střechou, na které se izolační páska a nažloutlá lepenka snažily zakrýt díry), část rodiny spala v kufru a ostatním čouhala jejich dobrá špinavá chodidla z okének. Dnes večer tu zřejmě nebyli jen Američané ze středních vrstev, spíš se tu ozývali tvrdí a svalnatí odborářští pivaři a hubení ostří hospodští troubové a burani,...
…Byli tu turisté i elegantní táborníci, jejichž zjev sliboval oříškovou pomazánku a džem, květák a okurku – předměstští táborníci –, ale byl tu ve vzduchu cítit také nerafinovaný benzín očekávání a byly tu i rodiny chudých Okiů, nomádských zemědělských dělníků z Oklahomy. Člověk cítil, jak se tuto noc celý Jih chvěje. Zdálo se, že tiší zbožní baptisté, sedící kdesi na svých verandách (příbuzní s některými z buranů i Okiů – Okie podle floridského jezera Okeechobee! – i s některými z dělníků), čekají na druhém konci tohoto tisíce kilometrů dlouhého oblouku, sahajícího …
… přes celý ten pás fundamentalistické zbožnosti, kde vášnivé a vyprahlé temperamenty hoří jako uzavřené milíře ve vlhku močálů, kde víra a chtíč svádějí svou bitvu za tropických nocí, ano, po celém Jihu se asi museli modlit, ano, ještě víc než kde jinde…

Tenhle autor je trochu zvláštní, například v knize, ze které jsou všechny ty úryvky, vypráví, jak už jsem řekl, o velkém dobrodružství - a o velkém úspěchu své země. Jenže si není jistý tím, zda je to doopravdy úspěch, a co se týče jeho země... o svých spoluobčanech se vyjadřuje všelijak. Třeba takhle:
Nebylo těžké si představit matky a babičky, které vypadají jak staré panny – potřebujete brýle se stříbrnými obroučkami, aby ochránily vaši kůži před jejich pohledem planoucí víry s krocaními laloky na krku, jak se dnes večer modlí za Ameriku – myšlenky na Ameriku slouží k tomu, aby v protestantských srdcích nahradily něžnou představu Panny. A tady na tábořištích v brevardském okrese, na všech těch sežehnutých odbočkách a naftou nasáklé trávě kolem volných silnic, se muži chystali pít se svými manželkami, tovární dělníci z Jihu ve středních letech se zelenýma očima, opálenou pihovatou pletí, nazrzlými vlasy a mohutnými tvrdými svaly mechanika na předloktích, s manželkou, ztělesňující svatou trojici ustarané matky, tloustnoucí špindíry a čubky, která začne šťastně hulákat, když se jí dá napít. Pořádná práce, oddanost rodině a majetku, tomu jejich umouněnému majetku!, škudlivá slušnost, opravdoví ochraptělí vyvrženci – tenhle druh Jižanů, co se ženili rovnou po střední škole, kterým teče mlíko po bradě jako třem čtvrtinám Američanů přes třicet. Jejich synové jsou na lovecké výpravě po tábořišti a hledají protějšky, jiné chlapce anebo – je-li bůh sexu s nimi – děvčata bez trezorových zámků na kalhotkách. Člověk nemohl očekávat nic míň od noci, která je tak naplněná horkem, lidským masem, bublinami strachu, modlitbami něžnými jako láska a tropickým sexem v každé šťávě. A tovární dělník se zrzavými vlasy a šedozelenýma očima, s rudým opálením, s rudou, loupající se kůží na uzlovitých předloktích by se v jiném životě mohl stát kosmonautem.

Ani jeden z nich to není. Tahle kniha poprvé vyšla ve třech dlouhých pokračováních v časopisu Life (srpen69-leden70).

.......to nevídané dobrodružství by mohl být Oheň na Měsící od Mailera....

......hledáme
... jeho otec Frederick pracoval jako ředitel Leicesterské vysoké školy
...v mládí sbírál šutráky, fosílie apod
...získal stipendium na vysokou školu Clare, kde vystudoval o oboru geologie a ještě v jednom oboru....
...byl povolán na 2 roky do vojenské služby u britského královského loďstva
...stal se producentem diskuzních pořadů, které se všechny vysílaly naživo. Jeho první projekty zahrnovaly vědomostní kvízy o zvířatech, rostlinách, minerálech ....

Hledáme současného autora, který je kosmopolitní: narodil se v Ghaně, rodiče působili na klinice na Zlatém pobřeží, pak s nimi putoval do Nigérie, poté už sám studoval ve Skotsku, Nice a nakonec Oxfordu. V 80. letech byl zařazen mezi 20 nejlepších mladých britských autorů a v roce 1990 dostal cenu pro skotského autora roku. Jeho fikce jsou napínavé, ale uvěřitelné, různorodé - dotýkají se jak Afriky, tak druhé světové války. Mj. byl vybrán pro napsání dalšího příběhu ikonické postavy špionážního světa.

Ne, ani na něj víc věcí z indicií nesedí. Narozen v Africe nestačí - hledaný se narodil v Ghaně a je to Skot.
... ostatně soudím, že vy nesledujete ani letmo ostatní vlákna ...
Text příspěvku byl upraven 19.11.18 v 22:38

poťahujem nosom a snažím sa presvedčiť zamestnancov plynární o svojej veľkej pravde. Ako prebieha kontrolný výbuch?
Text příspěvku byl upraven 19.11.18 v 23:07

tak to som neskúšala. Ale na obchodnej v starom meste jeden s týmto plamienkom do výšky niekoľkých metrov pomerne rýchlo presvedčil hasičov a plynárov o svojej veľkej pravde, Bez cigarety to trvá dlhšie - niekoľko hodín presviedčania. A tú ich deravú rúru omotali najprv igelitom a potom tričkami! Je záujem o zánovnejšie tričko zamestnancov SPP?
Text příspěvku byl upraven 19.11.18 v 23:21

to opravdu není rada na vyzkoušení - u nás v činžáku (dole ve sklepě - někdo moc šikovný asi prokopl) plyn vybuchl, my jsme u toho neštěstí (jen majetkových, bez ztrát na životech) naštěstí nebyli, jen máme doteď trochu pokřivené domovní dveře - vyrazilo všem v pěti patrech a v tom posledním pak ven i okna

ale páčila sa mi ohľaduplnosť plynárov - než by vypli plyn - netušia kde a komu, radšej to omotali svojimi vlastnými tričkami.

Kdysi kdesi před mnoha slovy mimo mísu tu byla poptávka po Williamu Boydovi.
Vložit příspěvek