Hádejte autory:)
Autor je chybně, ale země nikoli. S Queirozem byli současníci. Hledaný byl o něco starší.
Text příspěvku byl upraven 23.10.19 v 17:40
Chtěla jsem se zapojit se Zločinem pátera Amara, když tedy jde o duchovního, a taky jsem to četla (a dokonce zadávala někdy někde!), ale tady někde čtu, že ne, že to byl bratranec Bazil, což neznám, a později Zola s něčím s odlišným titulem. Ale u Zoly podobně znějící je Hřích abbého Moureta, ale zda (i) toto bylo nařčeno z plagiátorství, Bůh suď.... Stejně zmatečné jako celé pátrání...
Píšu to sem jen proto, abych se konečně dozvěděla, jak je to se slavnou Knihovnou klasiků! Pořád jste mi neodpověděly (ani v tém odkazu není to, co tady teď hádáme) - chci mít jasno, dámy, zda existuje odkaz na tituly vydané jako Knihovna klasiků (aby mi bylo jasně rozuměno všemi) ;-))), zadání nechci v žádném případě.
Však Zločin pátera Amara je správně! A tedy druhým autorem je Zolův Hřích abbého Moureta. Queirós v předmluvě k 2. vydání uvádí, kterak byl nařčen z plagiátorství, ale předně svoji knihu vydal dříve, a pak je o něčem zcela jiném. V obou knihách sice duchovní holduje i světské lásce k ženě, ale téma je uchopeno zcela odlišně a u Q. se skutečně jedná o zločin...
Zde na DK se mi zdá, že ta Knihovna klasiků je rozdělena dle jednotlivých autorů. Muž se však dušuje, že jde o souhrnnou edici s názvem KK a máme doma excelovskou tabulku, kde si odškrtává, co již má a co mu chybí. Převzato asi odsud: http://ham-ham.wz.cz/edice/kk.htm
Edice vycházela v nakladatelstvích:
Československý spisovatel (v letech 1950-1952), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), později přejmenované na Státní nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU) a ještě později na Odeon (1953-1990, jeden sv. vyšel až v r. 1996); ojediněle také ve Státním hudebním nakladatelství (některá díla R. Rollanda v letech 1962-1966).
Součástí edice jsou autorské řady s číslovanými svazky - celkem 57 řad a 6 jednosvazkových vydání autorova díla. Celkem je zastoupeno 62 autorů (dílo R. Rollanda vyšlo ve dvou samostatných řadách). Podle dostupných údajů bylo v edici vydáno celkem 447 titulů.
Zastoupení národních literatur: ruská 13, francouzská 11, česká 7, německá 7, anglická 4, polská 4, americká 3, maďarská, římská a španělská po 2, brazilská, čínská, dánská, indická, norská, portugalská a švédská po 1.
Svazky edice jako celku číslovány nejsou.
Pokud soukroma, která dodala druhou část odpovědi, nechce zadávat, má to reader.007 ;-).
Soukroma děkuje tatjana1737 za podrobný rozbor komplexu Knihovny klasiků a užitečný odkaz. A určitě stále trvá na svém, nic se nezměnilo - zadání nechce v žádném případě. ;-) Stejně nemá nárok a vůbec, z těch klasiků jí jde hlava kolem.
Text příspěvku byl upraven 23.10.19 v 19:50
Jenže tys četla alespoň polovic těch neřestných fráterníků, já ani to ne...
Co mám s vámi dělat: hádejte autora, podle jehož neméně kultovní knihy vznikl i kultovní film a jak je citováno v knize Kam spěje nový americký film: "Představuje návrat ke konzervatismu: je to pochvala Ameriky, film oslavující zákony a pořádek, sice ve významu jaksi obráceném naruby, ale obecenstvem plně akceptovaném."
Text příspěvku byl upraven 23.10.19 v 20:02
Necháváš nás podusit... Pro mě moc málo indicií, nejsem filmový fanoušek, ani nevím, kdy začíná "nový americký film." - 70. léta, nebo nové milénium? Chytit se jen "oslavující zákony a pořádek, sice ve významu jaksi obráceném naruby," jde hodně těžko, protože mne napadají tak rozdílné knižněfilmové tituly, jako Mlčení jehňátek, Opravdová kuráž nebo Vyhoďme ho z kola ven. Ovšem taky vlastně moc nerozumím, co je kultovní ve vazbě kniha - film, znamená to, že sama kniha je kultovní, tj. hojně čtená a oceňovaná, a po ní se z ní stal i film? Spousta lidí zná spíš filmy, aniž by vůbec věděli, že jsou podle knihy, natož aby ji četli...
to mne taky napadlo, předevčírem, takže jsem na to už zapomněla ;-), jako na hodně starý film - 1972
biki má dokonalou dedukci. Když zločin, tak organizovaný :-)
Předávám kolík
Ach jo, co mám pořád vymýšlet?
Domnívám se, že zde není nikdo, kdo by neznal jméno živoucí legendy svého oboru (nikoli literárního), který zpracoval své zážitky z téměř všech částí naší planety v celé řadě knih. V mnoha případech patřil k průkopníkům nových cest, v některých případech byl první, komu se je podařilo uskutečnit. Píše ale také o historii či zlomových okamžicích svého oboru.
Pokud je navíc legendou žijící, pak David Attenborough, ale ten tu knih moc nemá; jinak ale asi spíš Jacques-Yves Cousteau.
Díky. Jak jsem četl "průkopník nových cest", šel jsem na jisto.
I následující autor dosud žije a vlastně je ještě poměrně mladý. Přesto stihl před dráhou spisovatelskou vystřídat různá povolání, včetně řidiče taxíku. Jako autor začínal psaním komerčních textů na zakázku. V jediném u nás vydaném díle se hodně zaměřuje na psychologii postav, čímž tak trochu navazuje na slavný odkaz svého velkého krajana z minulosti.
Thomas Glavinic
(on i Cousteau byl jistě průkopník nových cest, jen šel dolů a ne nahoru)
Autor mnoha historických románů z různě dávné doby, jehož jedno dílo vydané už poněkolikáté se v poslední době hodně přetřásalo ohledně prav(div)osti informačního zdroje.
Zmíněný román je vyprávění o době nedávno minulé, poválečné, přesto pro některé nadmíru děsivé.
Nejdražším obrazem v historii je prý obraz Františka Kupky. A jeho jmenovcem by tedy byl Jiří Svetozar Kupka.
tak jest - a ten román, kolem nějž je už chvíli jistý rumraj, jsou Krvavé jahody
Vložit příspěvek