Hádejte autory:)
Narodil se ve městě, které už 75 let nepatří jeho rodné zemi. Tohoto odtržení se naštěstí nedožil.
Na stará kolena se oženil s mladou divkou a byl z toho velký skandál.
Autorka pocházející z pěkné rakouské hornaté oblasti (otec byl revírní), z velmi katolické rodiny, což znamenalo příliš časné ukončení dětství a pobyt v katolických internátech. Prosadila se za svůj nepříliš dlouhý život několika romány, u nás ovšem vyšel pouze jeden: poprvé ve slovenštině a po třiceti letech vloni konečně i v češtině. Jakkoli je románu už 57 let, je překvapivě moderní - mnozí v něm dnes vidí dystopii, ale má v sobě mnohem víc.
Spisovatel, scénárista i režisér jehož poslední román vydaný u nás letos, loni v originále, má celkem dobré hodnocení a stejně jako autorovi předchozí patří k těm stránkově objemnějším.
Tak stejně snadnou a průběžně již opakující se (po tom dnešku nic složitého nepotřebujeme):
Oblíbený autor nesoucí jméno ostrova své země.
těch Lewisů jako křestních by bylo asi hodně, hledáme správné příjmení:
Oblíbený autor nesoucí jméno ostrova své země.
Jak praví klasik, "nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá."
V následujících verších jiný klasik vychválil sebe i své dílo, sobě i jemu předpověděl nesmrtelnou slávu - a kupodivu měl nejspíš pravdu. Kdo to byl?
Již jsem dokonal dílo, jež nemůže zničit oheň,
ocel, ni Jovův hněv, ni věčnost hlodavých věků.
Onen den, jenž na tělo mé má toliko právo,
nechať si ukončí, až bude chtít, můj nejistý život:
lepší mé bytosti část se vysoko nad hvězdy vznese
na věčný čas, i bude mé jméno nezničitelné!
Po široširém světě, jenž moci je podroben římské,
národ bude mě číst, a nejsou-li předtuchy pěvců
klamné, budu já žít svou pověstí na věky věků.
Není.
Napovím, že takto znějí poslední verše v originále. (Třeba si někdo vzpomene na školní léta) :))
Ore legar populi perque omnia saecula fama
si quid habent veri vatum praesagia vivam.
Publius Ovidius Naso.
Je to s podivem, ale můj tatínek, absolvent klasického gymnázia, byl schopen deklamovat jeho v originále, spolu s Homérem v řečtině, ještě v době, kdy já se potýkala s jejich českými překlady:)
Text příspěvku byl upraven 24.10.20 v 16:01
Dobrá, vynáším... hledaný se sice proslavil v jiné kulturní "branži", kterou výrazně obohatil o nové postupy, přesto byl i literátem. Sepsal nejenom své, velmi objemné, rozmáchlé, stejně jako jiná jeho tvorba, ale i zajímavé postřehy o ní. Spolu se, dneska bychom mohli říci bulvárními, střípky a klípky o svých kolezích...
Ne, ne, není. Když jsem psala o kulturní branži, myslela jsem, že to byl umělec. Ale, je pravda, že ho rodina předurčila k povolání, které v teoretické rovině, je povoláním také přírodovědecké. Brzy ze studií ale zběhl... a ještě, že tak. Byli bychom ochuzeni o mnohou krásu a harmonii...
... jeho velkou inspirací byla tvorba dalšího "velkého" muže světové literatury. Přesto, že na počátku nerozuměl jeho textům...
Text příspěvku byl upraven 26.10.20 v 13:54
Vložit příspěvek