Jaké postavě z knihy jsem podobný/podobná?
Richardu Sharpovi. Máme podobný styl uvažování. Akorát teda nejsem na ženský :-).
Tebe jsem nepočítala. Bez urážky :-)
Tak jdu s kůží na trh: Scarlett O'Harová, hlavně v těch ne úplně populárních vlastnostech, i když mám trochu lepší rozhled a ne až tak dlouhé vedení.
Kromě toho popis: zelené oči bez stopy hnědi + nebyla krásavice, ale muži si to málokdy uvědomovali když byli pod vlivem jejího kouzla - no celá já :-)) Jen ten 44 cm úzký pas u mne trochu kulhá...
I když jsem jsem žena, tak si někdy připadám jak Julien Sorel z knihy Červený a černý :(
Možno Darley z Alexandrijského kvartetu. Ani nie tak ťažká, ako skôr nečakaná otázka, budem nad tým premýšľať...
Já bych chtěla napsat, komu jsem podobná, ale nějak mě žádná postava nenapadá.
Spíš někdy při čtení narážím na to, že bych se nějaké postavě chtěla podobat, vyrovnat, přiblížit, zkrátka ji beru jako takový můj vzor.
Nikdy se mi nestalo, že bych si u nějaké postavy řekla: tý jo, to jsem celá já.
čo v tom prípade ak si autor opíše samého seba a aj tak nie je s postavou nadšený? Niečo ako keď sa pokúsite namaľovať svoj autoportrét.
Asi by ma bavilo kurýrovanie zvierat na anglickom vidieku. - Heriot a potom rada cestujem a rada blúdim. A už mi štát tu a tam niečo vyvlastnil v prospech diaľnice - čiže stopár z Adamsa.
šlo by to, keby som vedela kresliť.
V prípade písania samozrejme človek môže urobiť zo seba hrdinu, ale niekedy ho vlastné ja, nepustí.
Opravdu zajímavé téma, ale taky mám problém vybavit si postavu, o které bych řekla: Týjo,vždyť to jsem celá já. Většinou spíš taky obdivuju vlastnosti, které já sama naopak postrádám...jako průbojnost nebo umělecké nadání např. malování, sarkasmus který mi není vlastní, ale v knížkách mě vždycky pobaví, nebo schopnost řešit konstruktivně problémy i ve zdánlivě bezvýchodných situacích. Dávám takové příklady, protože zrovna teď čtu Marťana a Mark Watney mě absolutně uchvátil.
Vložit příspěvek