Jednotná cena knih
Tsal, no, oni ani spisovatelé (proč „páni“? To jsou váš nepřítel?) v angličtině si většinou nežijí na vysoké noze.
Jinak, když to trochu vyhrotím, dnes se uměle vytvářejí úřednická místa a lidé dělají to, co by zvládl počítač (však se také v některých zemích uvažuje o tom, že by lidé dostávali dost peněz na živobytí a přitom nemuseli pracovat – nechme stranou, zda by se neunudili) a uživí se tím, tak proč by se neměl uživit spisovatel? Dělá snad míň záslužnou práci než jsem dělal dejme tomu já v zoo jako chovatel? Zrovna tak byste mohla říct, že nepotřebujete vidět klokany a ať si jdu přivydělat. Přitom jsou to právě spisovatelé, učitelé, překladatelé atd. díky nimž dnes pořád mluvíme česky a kteří na tom jazyku stále pracují.
Ano, trh je malý. Ale co nedá trh, má suplovat stát. Od revoluce se mluví o tom, že se na kulturu bude dávat 1% rozpočtu, a zatím jsme tak na 0,6. Ve Finsku se před deseti dvaceti lety žilo spisovatelům jako v ráji. Jenže my holt musíme mít nejdražší dálnice na světě a další ochlokratůry. Kromě toho, existuje tichá dohoda, že establišment podporuje ty – především básníky –, kteří jsou proti establišmentu.
Jakákoli kultura se musí prostě uživit sama. Dotace na kulturu a "umělce" jsou špatné. Já když půjdu na svojí oblíbenou kapelu a lístek bude stát 1000,- Kč tak je prostě dám. A nikdo té kapele žádné dotace nedá. Proč má být vstupenka do Národního divadla dotovaná radnicí?
Jestli někdo dělá kulturu pro peníze (99%), tak je to na výsledku stejně znát a jestli má někdo potenciál vydat nějaké přelomové dílo, tak ho vydá stejně, i když přes den dělá v "kolbence" a dílo mu vydělá pár tisícovek.
Stát má platit policii, vojsko, hasiče a armádu. Ne umělce.
Dotovaná kultura z nás kulturní národ neudělá. :-)
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 06:54
HTO: Před lety jsem dělal rozhovor s jistou paní Kalinovou, ona se nějak významně podílela na přípravě a organizaci pražského knižního veletrhu (už je to víc než deset let, tak mi detaily fakt vypadly). Tehdy mi vysvětlila, že například skandinávské země velmi cíleně investují do propagace svých literatur v zahraničí. Skandinávské země jsou sice bohaté, ale přece jenom malé a ten problém s malým trhem se tam zajisté projevuje podobně jako u nás. Naše vlády ovšem ani nehne, aby se staraly o nějakou propagaci literatury, a tak je dnes evropa a možná i svět zaplavován ponurými krváky švédských, dánských a islandských autorů. Jak by bylo krásné, kdyby se z české země šířila do okolí díla Jiřího Dědečka, Jana Vodňanského a Zdeňka Svěráka, nebo třeba sebrané dílo Hrabalovo.
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 08:07
Souhlasím s Eicherikem. Nehledě na to, že u nás je tak přeumělcováno, a i knih se vydává tak nesmírné množství, které zdaleka přesahuj poptávku, že to prostě nutně nemůže být výdělečné. Někdy se mi skoro stýská po časech, kdy byly normy na množství papíru, které se smělo spotřebovat na knihy/časopisy.
A že kvalita není o kvantitě, o tom se snad ani nemusíme přít.
Jestli bych něco naopak byla ochotná dotovat, tak je to propagace práce, která má opravdu nějaký užitečný výsledek. Jasně že dneska už vám může dům natisknout obří stroj, ale v podmínkách, jaké máme v našem státě, je zedníků pořád míň, než je třeba. O tesařích a instalatérech nemluvě. Ráda bych sice zmínila i pekaře a cukráře, ale ty už bohužel válcuje velkovýroba konkurence a poptávka po stále nižších cenách.
Knihy, muzika i výtvarné umění mě těší, ale nenajím se jich a kohoutek mi taky nespraví.
Přitom i ve školách se mohutně lobuje "hlavně aby ti chytří šli studovat", jako kdyby řemesla byla něco podřadného a dobrého jen pro hlupáky.
hm, hlavně jde vždycky o to, aby šli studovat ti co jsou chytří, ne jenom ti, co na to mají.
a literatura je zdrojem a základem jazyka. spravený kohoutky a chleba jsou taky důležitý, ale napravit jejich nedostatek je mnohem snazší a rychlejší než obnovit jazyk, pokud ho necháme zmršit.
Ponechať niektoré veci len na trh možno nie je celkom správne,ale zistiť čo dotovať,ako a prečo to sú otázky pre Pýtiu.
Ľavica už v tomto smere dokázala napáchať doslova šialenosti.
Zajímavá debata :-)
K jednotné ceně knih - ona jednotná je, stanovuje ji nakladatel a prodejci na ni "jen" dávají větší či menší slevy - a to i knihkupci v kamenných obchodech - tak nevím, o co vlastně komu jde.
Pár postřehů ke komentářům:
Někde jsem zahlédl názor, že "hladový umělec lépe tvoří" - a s tím se musím ztotožnit. Beru to tedy trochu obrazně. Čím méně času mám na psaní, tím víc se těším na to, až si sednu k počítači a něco naťukám.
Chtít se živit psaním je naprostý nesmysl - to už jsem tady v nějaké jiné diskuzi nebo blogu zkalkuloval - v téhle zemi na to není dost velký trh.
K dotacím spisovatelů - z mého pohledu nesmysl - proč by měl někdo dostávat od státu prachy na své koníčky? V téhle zemi je pořád dostatek jiných pracovních příležitostí a osm hodin u počítače stejně nikdo nesedí. Když datluju dvě hodiny večer místo čumění na televizi, tak mám slušný román napsaný za půl roku.
Státní propagace literatury? Zase proč? V době internetu a sociálních sítí mi to přijde jako mrhání penězi.
A pak k té záplavě severských knížek - vždyť je přece na každém čtenáři, co si koupí. Můžu přece přijít do knihkupectví a napřed se kouknout, co je nového od českých autorů. Zrovna včera jsem v jednom byl a nemám pocit, že by nebyl výběr.
Á, woodwarde, díky za to dodání dotací propagaci naší literatury v zahraničí! Už před lety byla k pláči a teď, s výměnou kompetentních lidí v kulturních centrech za politické oblíbence, je nejspíš k dvojpláči. Severské detektivky by se u nás uživily i samy, copak o to, ale třeba na jak krásné básně přispěli Skandinávci Ivu Železnému! TO je láska k jazyku.
Souhlasím s tím, že U NÁS přelomové dílo lze vydat bez větších problémů, je to otázka pár tisíc (ale v tom, že se tím něco vydělá, se krutě mýlíte, krutě, věřte mi, jak říká Sheldon Cooper). S deskami to bude podobné, ale myslím, že řada vážné hudby by se sama neuživila, i když je přelomová.
Ovšem, a tím to za sebe asi uzavřu, „báseň je jakési paradigma toho, co chce lidská bytost říct vesmíru“ (Galway Kinnell). Staré kultury to věděly, proto byl u nich bard tak důležitý. Dnes to nevíme, tak se musí dotovat.
Tady to vypadá jako závody v pesimizmu. Tržní hospodářství dokáže zničit všechno. Co není ziskové nutně skončí. Naplňte si knihovny zavčas knihami vyřazovanými z knihoven atp. Budete mít časem velmi drahé starožitnosti na úrovni klenotů !!! Nic nevyhazujte.
Nechci se vyjadřovat k výběru. Každý máme svůj vlastní vkus. A ... každý jej máme trošku jinačí.
Snažím se seznamovat mimo domácí scény i s tou slovenskou, a první, velice nesmělé, ne, zatím nejde o krůčky, spíše o nesmělé nakukování na - polskou scénu.
Z hlediska šířky trhu si myslím, že by mělo být odpovídajícím způsobem přistupováno k překladům, k vydávání domácí produkce v zahraničí.
Uvítal bych i zde na DK informace v tomto směru.
O co se jedná. Překladatelé, a jejich počiny, taktéž i vydavatelé. Motivace - hodnocením i dotacemi. Základem jsou jazyky, které pokrývají větší skupiny čtenářů. Ta díla, která mají skutečnou naději na finanční úspěch, by měla přispět na podporu těch, které na ven chceme prosadit.
Politika v tomto směru by měla být reálná, měla by stát na dobrých základech. Přínos by u každé položky měl ve svém výsledku převyšovat případnou počáteční finanční podporu. Jednoznačně by ale měly překladatelské a nakladatelské úspěchy dostat i odpovídající mediální prostor.
A nakonec, zkrátka by neměly přicházet ani ty jazyky, které na trhu nepatří právě mezi ty dominantní. Ne, že bych měl v tomto případě na mysli překlady do jazyků, kterými hovoří a čte jen pár desítek lidí. Vždy by nakonec mělo jít o činnost, byť nepatrně, finančně ziskovou. Základem by mělo být podnícení zájmu překladatelů a vydavatelů, ale samozřejmě také čtenářů, o díla našich autorů.
Na věc je nutné se dívat brýlemi nejlepšího ekonomického systému, tj. tržního hospodářství, které neobsahuje škodlivé emoční komponenty.
Kapr: K postavení české literatury na zahraničním trhu se na Světě knih také dostalo - hned na třech programech, kterých se účastnili překladatelé českých autorů do cizího jazyka, čeští literární agenti a představitelé britského a německého vydavatelství.
Problém dostat naše autory ven prý v zásadě začíná a končí na tom, že pro nakladatele nejsme zajímaví. Chybí nám prý tzv. X-faktor a je jim od začátku jasné, že z českého autora bestseller nikdy nebude, tedy že nejsme dobrou investicí. Často se mluvilo o nutné podpoře ministerstva, protože bez dotací nás venku málokdo vydá. Tak to ostatně funguje i s tituly překládanými do češtiny, kdy je část nákladů dotována přímo státem, z něhož díla pocházejí. Přestože sama dotační systém obvykle odmítám, v tomto případě mi nevadí. Nevnímám to jako rozhazování peněz jen na vyžádání, ale jako placenou reklamu, která se nám při dobré politice může vrátit zpět. Takže tady by se podle mého mělo zapracovat a skutečně začít české autory vysílat do světa.
Dále, k části vašeho příspěvku: "Základem jsou jazyky, které pokrývají větší skupiny čtenářů. Ta díla, která mají skutečnou naději na finanční úspěch, by měla přispět na podporu těch, které na ven chceme prosadit. " Pokud jsem vás pochopila správně, tak tohle je neuskutečnitelný sen. Nejúspěšnější čeští autoři v zahraničí si sotva vydělají na sebe, na příspěvek ostatním už to vůbec nevydá. Také se nelze hned zaměřovat na světové jazyky. V zahraničí si nás můžou dovolit jen velcí nakladatelé. Malé nerentabilní titul zazdí. Jenže ti chtějí alespoň nějakou záruku - obvykle v podobě již proběhnuvšího vydání do několika dalších, byť menších jazyků. Český titul, který tedy například vyšel v polštině a maďarštině má větší šanci než titul, který nevyšel nikde jinde než v ČR.
HTO: Rozsáhlejší dotace v kultuře jsou zlo (ostatně jako i všude jinde). Přestává se tvořit pro tvorbu samou, ale tvoří se na objednávku. Tak to bylo vždy a vidět to nakrásně můžeme i dnes. Výsledkem budou průměrná díla bez jakékoliv dlouhodobější hodnoty, zatímco skuteční umělci, kteří se odmítnou poddat dotačnímu systému, budou i nadále tvořit hodnotná díla třeba na koleni, budou-li muset. Váš návrh bude vyhovovat jen pijavicím. A jak už tu kdosi poznamenal, který umělec tvorbou stráví tolik času co člověk v běžném pracovním procesu, aby si zasloužil výživné v plné pálce? Vždyť to už by nebyl tvořivý proces, ale pásová výroba a tou se lze uživit i dnes! Jediné, v čem se nejspíš shodneme je, že by se ministerstvo kultury mělo začít více snažit a začít českou kulturu prodávat do zahraničí. Cestu vidím v plošných programech, propagaci a dotování části nákladů v zahraničí. Nikoliv však ve výživném pro umělce.
Tsal: s nepodporou naší literatury pro zahraniční nakladatele je to tragické; když pomyslím třeba na to, jak anglicky mluvící lidé omdlévají z Holana, když se k němu dostanou třeba na webu!
Budu maličko polemizovat, s dovolením: myslím, že i tvorbou na objednávku by se u nás živilo těžko a že vyhazovat peníze na průměrné knihy je lepší než na nějaké ochlokratůry (což, uznávám okamžitě, je argument jako pojď na mě z boku).
Umělci na koleni už tvoří, to mi věřte. (Sám jsem vydal 12 knih, z toho některé v renomovaných nakladatelstvích a po 12 letech jsem finančně tisíce v mínusu vinou příspěvků na tisk u jiných nakladatelů. To není stížnost, jen konstatuju. Psal bych, i kdybych neměl týden jíst.) Pokud se ale nepletu, granty fungují, na Severu nebo i v USA, tak, že již etablovaným autorům je umožněno několik let strávit bez starostí o peníze a výsledky jsou výborné.
Jediné, s čím nesouhlasím vůbec, je „A jak už tu kdosi poznamenal, který umělec tvorbou stráví tolik času co člověk v běžném pracovním procesu, aby si zasloužil výživné v plné pálce?“ Věřte mi, pracoval jsem těžce fyzicky na stavbě, ale vykopat septik 5x4 metry v tvrdé hlíně na žhnoucím slunci je nic ve srovnání s napsáním básně. Jednou jsem napsal za týden knihu o 140 stranách a vzpamatovával jsem se z toho asi půl roku. Krása děsivě vyčerpává. Dovolte mi pár svědectví:
Jiří Kolář: „Narazil jsem na slovo vyčerpání. Vyčerpání básníkovo nelze označit duševním vybitím nebo únavou z přemýšlení, ale naopak. Během psaní člověk schytá, naloká, nasákne tolika ději, obrazy, převraty, že prostě mozek nestačí, že srdce je mělké a to, co se vejde či dá vtěsnat do slov, je tak nepatrná část proti tomu, co přišlo, co se zjevilo, co se narodilo, co vyrostlo, že tíhu nemůže unést. Vyčerpává pouze nadbytek tíhy, přemíra bolesti, lásky, kterou nelze utišit olejem ticha, vodou práce nebo kamením paměti. Zde je třeba pouze přestat, vypustit srdce, vypustit vzduch duše. Toto je, myslím, jeden z největších důvodů předčasného konce sil některých umělců. Totiž ti, kdož žijí umění, nedovedou z tohoto stavu uniknout, nedovedou anebo nechtějí, ale nejčastěji nemohou. Jejich zdraví aby bylo božské, ne smrtelné."
Gottfried Benn: „Nikdo ani z velkých lyriků naší doby nezanechal po sobě nikdy víc než šest až osm dokonalých básní, ostatní jsou možná zajímavé z hlediska autorovy biografie a jeho vývoje, ale takových, co jsou jen samy sebou, jen sebou září, které hluboce fascinují, těch je jen několik – a pro těchhle šest básní třicet až padesát let askeze, utrpení a boje.“
Nehledě na to, že básníci jsou většinou úplně nesnesitelní.
Text příspěvku byl upraven 20.05.17 v 14:53
Vrátím se k prvotnímu - tedy k jednotné ceně knih tzn. aby knihy stály stejně v kamenném knihkupectví jako na internetu.
Obě řešení mají svá pro a proti. Když zabráníme internetovým obchodům upoutat zákazníky slevou - budou knihy dražší pro všechny a čtenáři si koupí menší množství knih, na druhou stranu, když zůstane stav stejný, budou stále ubývat kamenné prodejny, zvláště ty menší, a když nebudeme mít možnost zajít do kamenného knihkupectví, abychom si prolistovali celou knihu a ne jen v lepším případě vybraných 10 stran, které uvolní e-shop, častěji budeme kupovat zajíce v pytli.
Dnes funguje stav, kdy zákazník přijde do kamenného obchodu, nechá si knihkupcem poradit knihu, využije jeho znalosti, čas a pak prohlásí, že si knihu objedná na internetu, kde je levnější. Co bude dělat ve chvíli, kdy možnost zajít si do nejbližších knihkupectví nebude mít?
Kompromisem by mohlo být, kdyby zakonzervované ceny byly na 2, max 3 měsíce.
Jinak, co se týká zmíněných dotací, souhlasím, že pokřivují podnikatelské prostředí, v mnoha případech jsou nesmyslem. Ale jsou oblasti - vzdělání, zdravotnictví, věda, kde všechno trh nevyřeší. Přesněji, nevyřeší k optimálnímu stavu.
Podporu exportu by měl dostat titul soběstačný na vnitřním trhu. Je-li schůdnější cesta přes knižní trh sousedních států, tedy se snažit na tomto poli. Protože každý Čech, snad s vyjímkou té úplně nejmladší generace, a s vyjímkou tak jednoho ze sta až tisíce slov rozumí slovensky, a naopak každý Slovák česky je cestou podpora této naší vzájemné spolupráce. Jaká je skutečnost. Pražské slovenské knihkupectví sídlící po dlouhá léta v Purkyňově ulici vedle OD Máj, před několika lety přesídlilo na Staré město, na pidináměstíčko mezi ulicemi Jilská a Zlatá. Včera jsem se tam stavoval a, ... už neexistuje. Pražská městská knihovna vede slovenskou literaturu jako cizojazyčnou ve svém ústředí na Mariánském náměstí, a pro své ostatní pobočky objednává, zřejmě výhradně PŘEKLADY do češtiny. Myslím si, že by v knihovně měly být tyto tituly k dispozici v obou jazycích. Ty co dosud přeloženy nejsou, by měly být k dispozici ve slovenštině přinejmenším v několika málo výtiscích. A ty úplně nejpopulárnější, byť už přeložené a vydané v češtině, by měly být na některých pobočkách k dispozici i v originále. Mimo to si myslím, že by vůbec nemuselo být na překážku, kdyby český nakladatel vydal současně knihu slovenského autora paralelně v obou jazycích. Každý by si potom koupil tu verzi, která by mu byla bližší.
I v Praze by na frekventovaném místě mělo být české knihkupectví, s odpovídající nabídkou nejprodávanějších slovenských knih, a s nabídkou možnosti objednávky těch ostatních. Při nejmenším v krajských a okresních městech by mělo být vždycky jedno knihkupectví, které by mělo v nabídce asi tak pět až deset nejprodávanějších titulů. Na Slovensku je podle mého názoru situace podstatně lepší. Polské knihy je zřejmě možné zakoupit, nebo objednat v některých Slezských městech. Situaci s německy psanou literaturou jsem doposud nezkoumal. Podporu by měl mít prodej českých autorů především ve velkých městech podél hranic, především v překladech, a v menší míře nejúspěšnější tituly i v češtině. U němčiny a v určité míře i u polštiny by bylo dobré mít tam k dispozici několik titulů bilingválních - na jedné stránce němčina/polština a na protější čeština.
HTO - ...vykopat septik 5x4 metry v tvrdé hlíně na žhnoucím slunci je nic ve srovnání s napsáním básně...
Tohle asi bude mít každý autor jinak - já jsem léta pracoval na sofistikovaných cnc strojích, které udělaly skoro všechno samy, a napsat román mi i tak připadá nesrovnatelně jednodušší a snazší. Navíc spisovatel na rozdíl od mnoha jiných profesí v podstatě nenese za svoji práci žádnou zodpovědnost - když napíše blbost, akorát mu to nikdo nevydá, rozhodně tím nezpůsobí žádné materiální škody ani ztráty na životech.
Záleží na tom, jest-li se ta báseň píše, když zrovna kolem krouží, popř. libá umělce, múza - pak je určitě snazší napsat báseň.
Pokud člověk musí vykopat jámu, je to dřina vždy a je ji nutné udělat v určitou chvíli nebo do určitého termínu. U básně bych tu naléhavost tak neviděla. Jedině snad, kdyby autor slíbil nakladatelství dodat do měsíce sbírku originálních a kritikou i čtenáři vysoce ceněných básní a přitom byl v tak mizerném rozpoložení, že by nezvládl sestavit ani jeden verš. Jo, a to nakladatelství by navíc drželo autorovi u hlavy luk a šíp. :)
No, Gerty, mluvil jsem o básních. Ale i co se prozaiků týká, myslíte, že je lehké chodit s postavami v hlavě, nad každým slovem přemýšlet, jestli je to pravé, stresovat se, jestli to vůbec za něco stojí a zda to někdo vydá a pak to zkoušet vydat? A o škodě, kterou může způsobit kniha... škoda slov.
R.E.M.: pokud báseň potřebuje být napsána, tak vás klidně v noci vzbudí. Ale to už odbíháme.
AD: Gerty
Poviem to otázkou:
Čo myslíte,čoho je viac septikov,alebo dobrých poetov ?
A čo dokážu napáchať "blbé" (zlé napísané knihy) o tom snáď už nie je potrebné vypisovať.
Samozrejme to nie je možné porovnávať s prácou lekára,alebo atómového fyzika,ale to je miešanie hrušiek s jablkami.
Boľševici síce tvrdili,že jediná produktívna práca je tá fyzická,ale to je už snáď za nami (aspoň formálne).
HTO - jo, je to lehké, chodit s příběhem v hlavě. Alespoň pro mě ano, dokonce mě ještě víc baví ty příběhy vymýšlet, než je pak ťukat do počítače. Ale nejde to dělat na povel. Mašinu ve fabrice jsem vždycky dokopal k tomu, aby jela a vyrobila něco, co se dá prodat, ale když nepřijde múza, nevymyslím nic kloudného dlouhé měsíce. Ale já psaní nechávám volný průběh, protože mě neživí.
A stresovat se, jestli to někdo vydá - jo, to byly stresy, to je pravda - ale od doby, co mám tenhle bod ve vlastních rukou, je pro mě vydávání stejná zábava jako psaní. A jestli má tu kterou knihu cenu vydat? Dneska se to dá vysondovat na netu a dá se jít do velmi malých nákladů, pokud je člověk dostatečně soběstačný.
Všechno se dá pojmout jako zábava - od nápadu k vydání knihy - a myslím, že v takovém případě se najdou i spokojení čtenáři.
Ale s těmi škodami, co může způsobit kniha, jsem byl vedle - to uznávám - napadl mě teď třeba Mein Kampf... Takže v tomhle bodě omluva.
Ale asi jsme na tohle všechno měli založit jiné vlákno, už moc odbíháme od tématu.
Text příspěvku byl upraven 20.05.17 v 23:11
newtory - teď mi naskočil váš komentář. Čeho je víc? Nebo čeho je víc třeba? Určitě je víc septiků než dobrých autorů, a určitě je třeba obojího, i když bez septiků se přece jen obejdeme o něco hůř než než bez básníků. Ale asi jde spíš o to, jestli se kumšt dělá pro radost, pro vnitřní potřebu, anebo pro peníze. Pro ty první dvě věci se bude dělat pořád, na koleni, jak to tu někdo zmínil, protože tahle potřeba se v lidech nedá zašlapat žádnou silou. A jestli časem odpadne větší či menší část toho, co se dělá jen pro peníze? To je asi otázka přirozeného výběru.
A s těmi škodami se tedy ještě jednou omlouvám za blbý názor.
Tato diskuze je velice hezká a čtivá. Chválím diskutéry za jejich upřímné příspěvky jdoucí od srdce a z vlastní zkušenosti. Tak si představuji diskuzi. Máte všichni za 1 !!!
Vložit příspěvek