Nespravedlnost!

Všimli ste si tú nespravodlivosť vo svete umenia?
Ak niekto ukradne a prespieva pesničku, nazývajú to cover verzia.
Ak niekto ukradne a znovu natočí film, hovoria tomu remake.
Ak niekto znovu namaľuje obraz podľa originálu, vytvorí kópiu.

Ale ak niekto ukradne knihu a prepíše ju nanovo, nazvú to plagiát...

Pokud autor "přepisu" knihy zaplatí autorovi původnímu (případně překladateli, vycházel-li z překladu) licenční poplatky, případně přepíše volné dílo, tak bude vše v souladu se zákonem. Ale to ani to nemusí takové dílo dostat ven ze škatulky "plagiát". Ono je možné se inspirovat, ale chce to přinést i něco nového.
Dovolil bych si uvést odkaz na své dvě recenze, které se tohoto tématu dotýkají:
https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/recenze-zaujateho-ctenare-mrtvi-se-prichazeji-nekdy-rozloucit-79241
(V této recenzi bych upozornil na zdroj uvedený pod číslem [7].)
https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/recenze-zaujateho-ctenare-krad-jako-umelec-80312
(Tato je recenzí na knihu, která radí, jak se inspirovat u druhých, aniž by se jednalo o zjevně odsouzeníhodnou vykrádačku. Knížka je sice malá a útlá a na písmenka skoupá, ale stojí za přečtení.)

Ve skutečnosti se tomu u knih říká retelling :)

Česky nejspíš převyprávění, že?
Také takovou knížku mám a od plagiátu se liší tím, že je uveden autor původního díla a také fakt, že jde o převyprávění autorem "druhým".

Text příspěvku byl upraven 09.02.21 v 07:33

Babouš: díky za rozšíření slovní zásoby současné češtiny:)

PanPredseda: nechci být hnidopich, ale moje poznámka měla více charakter recese než vážného zamýšlení. a nemám zájem udělat z toho pojednání o tom, co je slušné a co ne.:)
pokud jde o „přiznání“ autorství, je to také sporné. u mnoha cover verzích písniček se o původní verzi dovídáme mnohdy až když je „pirát“ soudně napaden. a u mnoha děl výtvarného umění na padělek někdy nepřijdou ani odborníci.

takže, přátelé, držme se v mezích vědy, kterou světu daroval (neuznaný) největší z Čechů!

Zajímavý je umělecký vztah Julese Verna a jeho epigona Andrého Laurieho. Podle všeho se vzájemně ovlivňovali minimálně ve dvou dílech. ;)

Samozřejmě, v tomto případě nelze hovořit o plagiátorství.

Podľa mňa je oveľa nespravodlivejšie to, že v náučnej literatúre sa plagiátorstvo všeobecne toleruje a keď s tým má pôvodný autor problém, ešte dostane od plagiátora po papuli.

Z vlastní zkušenosti vím, že stačí odcizit tu správnou myšlenku (pointu, řešení...) a už si od vás nikdo nic nekoupí, když už ví jak (to funguje), nebo proč (se to dobře prodává)
;)

v literatuře někdy stačí říct čemu (je to podobné)

Adhara: no, v náučnej literatúre... keďže na Slovensku je dnes vedcov v každej dedine vrchovato, aj tá slovenská vedospisba tak vyzerá:) v tejto oblasti mám skôr pocit, že nekonečné copy+paste vytvára nepomenovateľné kreácie...
už pri zakladaní takého Silicon Valey urobili amíci chybu, že nebrali do úvahy existenciu Závodov výpočtovej techniky Banská Bystrica. a podobnú chybu urobil MIT, keď včas nezastavil expanziu Dubnického technologického inštitútu, ktorý zriadil detašované pracovisko v Sečovciach!
nehovoriach o tisíckach podnetných diplomových prác a rigorózok, ktoré vznikajú na magisterskom a doktorandskom štúdiu sociálnej práce na katolíckej univerzite v Ružomberku... alebo na masmediálnej komunikácii v Trnave...
a napokon, dnes to už aj tak nie je v móde, momentálne u nás frčí titul dez. (od dezolát), o ktorý sa bijú absolventi vysokej školy života - a tam je teda riadna tlačenica! a tie originálne výstupy!

áno, robím si srandu, lebo kedy naposledy zo slovenského prostredia vypadlo niečo originálne, čo posunulo poznanie dopredu? tých skutočných vedcov nedokážeme ani vychovať a vyučiť, odchádzajú od nás hneď ako poberú trochu rozumu a vzdelávajú sa na inej lige univerzít, nestačí im odborárska univerzita v Sládkovičove ani kmotríkova vysoká škola v Skalici... dokonca ani Komenského univerzita s.r.o., ktorú k nám importovali z Čiech...

freejazz: Písala som o náučnej literatúre, nie o vedeckých publikáciách.

Ad Adhara:
Můžete uvést konkrétní případ?

Adhara: ok. trochu som sa nechal uniesť:) ale nezdá sa ti, že to aj tak trochu súvisí? keď nám roky chýbajú kvalitné a podnetné vedecké publikácie, ako môžeme mať kvalitnú a neopajcovanú náučnú literatúru? keď minimum „vedcov“ dokáže napísať zmysluplnú vedeckú prácu, ešte menej ich dokáže dať dokopy náučnú knihu. a tak je náš trh zaplavený farbotlačovými grcmi z opačného konca planéty, ktoré sú pre našinca rovnako užitočné ako presný popis výroby bumerangov.

ak teda správne rozumiem pojmu náučná literatúra:)

nevraviac o tom, že pre bežného našinca je prakticky inojazyčná náučná literatúra v pôvodnom jazyku nedostupná, pretože našinci na otázku aký jazyk ovládaš? nemôžu stopercentne napísať ani to, že svoj (vlastný, červený:), pretože „to nie je ich šialka kávy“. čo potom bráni šikovnejšiemu a podnikavejšiemu jedincovi, ktorý sa naučil lámať angličtinu pri umývaní tanierov v reštike v UK, aby sa stal „autorom“ vykrádajúcim inojazyčné zdroje? nič.

Ad freejazz:
Zas tak bych na vašince (a případně i našince) "neplival".

ale to já si zase rád uplivnu:)

pryč jsou časy, kdy pan Miroslav Holub psal krásné eseje, reportáže a ještě hezčí verše. a jaký to byl pan vědec.
a kde jsou ty časy, kdy pan Jiří Grygar provázel neznalé publikum hlubinami vesmíru a nadchl pro astronomii nejednoho diváka?
mít kdysi Encyklopedii vesmíru patřilo k dobrému vychování. a pamatuji frontu bratislavských intelektuálů před Českou knihou, čekajících na Mathioliho Herbář...

a abych se vrátil k nahozenému tématu - vzdělání veskrze upadá a sešup je přímo raketový. to, z čeho jsme my kdysi maturovali, by dneska nezvládl při závěrečných zkouškách ani absolvent vysoké školy. a že jsme těch zdrojů měli o hodně méně a ještě byly ideologicky zašmodrchané. vždyť i čtení takového Hrabala vypadalo v jisté době téměř jako projev disentu...

a čím jsme konzumnější, tím méně člověk zakopne o novou myšlenku. copy+paste a nový inženýr nebo magistr všeho umění a vědění je na světě. přiznávají to i pedagogové, pro které se bakalářky a diplomky staly důkazem, že čekatel na titul umí pracovat se zdroji. čož je v zásadě blbost a nevede k pokroku. snad jenom ti šikovnejší bez zábran si na tom vybudují byznys - kolik je inzerátů, že za vás někdo napíše závěrečnou práci? jak může takový - s prominutím debil - popularizovat vědu, lépe řečeno cokoliv, když dokáže akorát vypláznout příslušný obolus, za který si koupí v jedné z našich četných tiskáren titul. a co jiného jsou naše školy, než tiskárny na nic neznamenající tituly? kolik škol si udržuje fazonu a kredit?

a zase se musím vrátit ke „staré gardě“ - již zmíněný Grygar, nebo Cílek, nebo Vávra, budiž mi odpuštěno, že jich nejmenuji více, mají všichni jeden problém - patří ke starší, v lepším případě střední generaci. a kdo na jejich místo? nebo zemřeli, jako třeba Jaro Filip, který - ač bohém a přírodní úkaz - pro propagaci počítačů udělal určitě víc než všechny Infověky a podobné bezedné projekty.

jedna cesta by byla - všechno zapomeneme a začneme znovu vynalézat kolo. už se těším na tu záplavu odborných pojednání, jak je to nemožné:)

ale to stejně nic neřeší na základním problému, že opisovač knih je plagiátorem, kdežto zloděj písničky nebo filmu je oslavován do nebe:)

@freejazz:
Jak byste tedy, prosím, hodnotil počin pana Neffa v převyprávění několika knih Julese Verna?

Ad freejazz:
Tipnul bych si, že státnice jsem dělal později, než Vy maturoval. Přesto bych se neoznačil jen za pracovníka se zdroji. ;-)

ijcro: byly časy, kdy to patřilo k dobrému jménu spisovatele. jestli si dobře pamatuju, téměř nikdo z poválečné generace neznal originál Robinsona Crusoe, všichni ho znali z převyprávění J. V. Plevy. v dobách první republiky to byla celekm běžná praxe - nebylo dosti překladatelů (snad) nebo byly honoráře za překlad nemístně vysoké (jasně, tomu nevěřím). tak si někdo přečetl německý překlad anglického díla a volně ho převyprávěl. v zemi, kde negramotnost atakovala ještě v meziválečném období hranici 30 % to neznamenalo zhola nic.
dneska je to ale hodně ulítlé. jednak notoricky známá díla převyprávět, jednak je vydávat. vidím v tom úpadek čtenářstva a považuji to za nevkusné. a to mám tvorbu (původní) pana Neffa rád. ale možná je to náznak toho, že se chceme vrátit do doby, kdy 30 % obyvatel bylo negramotných:) roušíření emoji by tomu ostatně odpovídalo:)

PanPredseda: existují výjimky z pravidla. obecně vzato ale teoretické i praktické schopnosti každé další generace klesají - a to není můj výmysl, to je odměřeno mnohaletými výzkumy na obou stranách Atlantiku. osobně bych v případě ztroskotání na opuštěném ostrově uvítal společnost praktika 50+, třeba bručouna, než unylé blondýny 20-. a není to dáno mojí orientací:)

PanPredseda: Priznám sa, že som myslela najmä na krádeže mojich článkov, ktorých bolo priam nespočetne veľa (krádeží, nie článkov). Asi v štyroch prípadoch sa mi podarilo plagiátora konfrontovať. Nikto z nich moje autorstvo nespochybnil, o to absurdnejšie boli ich reakcie. V prvom prípade mi sprosto vynadal a istú dobu na mne praktizoval kyberstalking. V jednom veselo kradne ďalej a to ho stretávam takmer na dennej báze, ale hanby nemá, ani čo by za necht vošlo. V dvoch prípadoch boli plagiátori naštvaní a urazení. Ešte raz: boli naštvaní a urazení za to, že ukradli systémom copy+paste moju prácu.

Ad freejazz:
"obecně vzato ale teoretické i praktické schopnosti každé další generace klesají..." A odkdy přesně prosím Vás? :-/
Ad Adhara:
A co se bránit soudní cestou, zvažovala jste to?

Adhara: ako som pomohol vyrobiť kandidáta na profesora so zahraničnou publikáciou? dostal som do ruky cca 100 stranové skriptá, aby som ich preložil do češtiny. počas práce som zistil, že celé strany sú sprosto okopírované bez uvedenia zdrojov, nesmel som ich doplniť. úsmevné na tom bolo, že niektoré zdroje boli dosť ťarbavo preložené práve z češtiny. prácu som mal viacmenej nariadenú systémom buď to urobíš alebo... „autor“ prichádzal na najnovšom mercedese a budil okolo seba dusno. cca 15 rokov máme aj vďaka mojej černošskej robote ďalšieho profesora... veľmi dobrá skúsenosť. viem, čo už nikdy nebudem robiť:)
nehovoriac o tom, že pri čítaní dosť často narazím na povedomé spojenia a tvrdenia, ktoré som už predtým mal v rukách - samozrejme, nikto nový sa neunúva uviesť zdroje...
(a sme zasa tam, kde sme nechceli byť – aká je úroveň absolventov našich škôl...)
PanPredseda: stačí sa obrátiť na uja Gúgla, štúdií na túto tému je dosť. niektoré siahajú po údajoch až na kraj 20. storočia, väčšina sa venuje vývoju od cca 60. rokov 20. storočia možno ste sa už stretli s pojmami ako digitálny debil, digitálny analfabet a pod. dosť týchto štúdií bolo preložených aj do češtiny a slovenčiny. rešerše nerobím:)
btw - ono celkom stačí sledovať, aký problém majú mamičky, ak majú deťom uviazať šnúrky na topánkach:) ak to preženiem – jediné, čo u nás za ostatných 30 rokov zaznamenalo pokrok je obnovenie funkčnosti vratiprsta:) a zo služieb najväčšiu obľubu dlhodobo vykazuje mamahotel:)
pekný deň!

Text příspěvku byl upraven 10.02.21 v 08:02

Ad freejazz:
Pokud se ty studie zaměřují na generace, které v daných letech byly v produktivním věku, tak zrovna 60. léta jsou myslím desetiletím boomu kosmonautiky, od 70. let pak přichází rozvoj výpočetní techniky. A ty rakety a mikroprocesory atd. se nevymyslely samy.
Ale možná je můj pohled ovlivněn tím, že se primárně setkávám s dětmi a mládeží se zájmem o rozvíjení svých schopností a dovedností.

Adhara - mňa by celkom ako autora potešilo, ak by ma vykrádali - teda do určitej miery. Potom by ma to štvalo.

Ad bamba:
Já bych rozlišoval dvě věci:
1) Přiznanou inspiraci či citace v souladu s normou - to je za mne OK
2) Plagiátorství, vykradení, "chlubení se cizím peřím", profit z díla jiného autora - to je za mne nepřijatelné
Uznávám, že hranice není zcela ostrá, ale podle toho, co píše Adhara to v jejím případě spadá do mého bodu 2.

PanPredseda: Áno, uvažovala som o súdnej ceste, hneď pri prvej krádeži, ktorá ma dosť psychicky položila. Lenže mala som vtedy iba 19 rokov a absolútne som netušila, ako postupovať, kde zohnať dobrého právnika, nemala som peniaze na právnika, nič. K tomu neustále hučanie okolia do mňa, že krádeže sú OK, mám sa s tým zmieriť - nijaká morálna podpora. A časom si človek tak nejak "zvykne". K vášmu druhému komentáru - áno, vo všetkých prípadoch išlo o prisvojenie si autorstva inou osobou bez citácie. V dvoch prípadoch išlo dokonca o mojich študentov, ktorí mi predložili "vypracovanú" seminárnu prácu, ktorú som písala ja. Ľudská drzosť nemá hraníc.

bamba: áno, takto mi radili sa na to pozerať - vraj mám byť rada, že moje práce sú dosť dobré na vykradnutie. :-) Ja sa s tým teda nestotožňujem, najmä keď za ne plagiátori dostali výhody, ktoré mali náležať mne.

freejazz: Ak aj vy máte takú skúsenosť, hoci nie zo strany autora, prečo potom ten odmietavý postoj?

Ad Adhara:
Na jednu stranu chápu to, jak jste se zachovala, na druhou stranu se doufám shodneme v tom, že takový přístup částečně vytváří "podhoubí" pro další plagiátorství. (Aniž bych Vás chtěl tímto tvrzením nějak kritizovat či urazit.) Plagiátor si řekne, že když mu to prošlo jednou, tak proč by mu to neprocházelo i nadále, případně přenese takový přístup i na další osoby.
Možná je Vám znám případ paní Taťány Malé, která byla chvilku ministryní, aby po odhalení plagiátorství v jejích diplomových pracích, rezignovala. K tomu došlo v roce 2018, práce jsou z let 2011 a 2005, tedy i po letech může plagiátora jeho skutek dohnat. (Paní Malé se ovšem týkaly i jiné kontroverze.)
Jestli se můžu zeptat: ti studenti, kteří opsali Vaši práci, dopadli jak?