Obsah knihy v komentářích
Zdravím všechny.
Chtěla bych znát váš názor na vypisování obsahu knih v komentářích.
Sleduji poměrně dost knih. Většinou nově vycházejících, abych znala názory ostatních, než se sama pustím do čtení. (Stále nestíhám číst vše, co bych chtěla...)
Osobně mě trochu irituje, když v komentářích opakovaně narážím na text: kniha je o... Zastávám názor, že obsah příběhu patří do anotace, nebo obsáhlejší recenze, ale u komentářů hledám hlavně názor na styl psaní, logiku příběhu, tempo knihy apod. Opakovaně narážím na dlouhé komentáře, u kterých dvě třetiny tvoří popis, o čem příběh pojednává. Když si chci, zejména v lehkém časovém presu, stručně pročíst co vy na knihu, trochu mě podobné komenty rozčilují.
Máte to stejně, nebo naopak děj v komentech vítáte?
Text příspěvku byl upraven 16.04.23 v 14:41
No, asi takhle...vzhledem k módě, že v současné době se píšou anotace tak, že kolikrát ani nemám tušení, o čem kniha je, tak se to hodí. Pokud to není přehnané...
No, a ta druhá část. Fakt tohle někdo tady v komentářích hledá? Vždyť to není ani v recenzích! Teda, pardon, v "recenzích"...
Text příspěvku byl upraven 16.04.23 v 15:13
Aileena: Súhlasím. Aj mňa to štve. Niekedy je síce nevyhnutné spomenúť čosi z deja, aby bolo jasné, k čomu presne sa komentujúci vyjadruje aj pre prípadného človeka, čo to ešte nečítal, ale aby obsah tvoril väčšinu komentára? To neberiem. (Táto téma mi padla vhod, hneď pred ňou som sa otrávene prehrýzala práve takým dlhým, skoro čisto obsahovým komentárom. :-)
Lenka.Vílka: ano, opravdu hledám komentáře typu svižné čtení, vyhovují mi krátké kapitoly, nebo naopak příliš popisné s množstvím omáčky, zabíjí mě čtyřicetistránkové kapitoly, příběh má díry v logice apod.
Aileena: jasný, tohle by si tady rád přečetl každý, ale realita nám ukazuje, že psát se o tom lidem moc nechce :(
Moje otázka nesměřovala: Jako fakt to tam někdo hledá, protože to je pro něj důležité?!
Ale spíš k: Jako fakt to tam někdo stále hledá, když po zkušenostech z přečtení komentářů je jasné, že tohle tam nikdo nepíše?!
Lenka.Vílka: ale jo - píše. Někdo píše sice jen líbilo se, další oblíbená, ale často uspěji a najdu komenty typu: na mě až moc sladký konec, kdo má načtené thrillery, tohle je slabota, kniha není thriller, ale slabší detektivka apod. Kdo hledá, najde. A tak hledám a doufám... ;-)
Mě třeba "Na mě až moc sladký konec" tedy o konci nic nevypovídá, ale co pomůže jinému, ať mu to klidně pomůže. Ne, vypsání děje v komentáři mi nevadí, když je to napsaný zajímavě a pobavím se u toho. Kdo chce krátký komentář, očima skočí na krátký komentář. Kdo chce dlouhý komentář, očima skočí na dlouhý komentář. Nechci mluvit za ostatní...já komentáře píšu kvůli sobě, ne kvůli ostatním. Píšu je svým způsobem, abych třeba po delší době věděla, o čem byl díl minulý. To, že si to přečte někdo jiný, je holt tím, že je to veřejně psané. A protože to jsou jenom komentáře, tak opravdu nepřemýšlím nad tím, jak to psát, aby to bylo jiným příjemný. Prostě to jde ven. Na internetu je tolik plků ke knihám, že si každý může najít to, co mu vyhovuje.
Na toto téma v obměnách tady bylo už dost diskusí a výsledek byl vždy stejný. Naštěstí... :)
Já nevím, chápu že je to dnes asi trendy luštit obsah knihy před čtením, ale já pokud nemám knihu přečtenou komentáře nečtu, , možná jsem anachronický typ, ale nemohu po nikom chtít aby na takové platformě dával zcela a úplně pozor kvůli mě. Pozor musím dávat já. Jakmile knihu znám mohu číst komentáře horem dolem. Doporučuji spoléhat se na vlastní hlavu.
U těchto komentářů podvědomě (a nejspíš často chybně) předpokládám, že je psal nějaký hodně mladý čtenář - vždy se mi vybaví čtenářský deník ze ZŠ. Obecně mi nevadí, většinou je ale přeskakuji, protože pro mě trochu postrádají smysl - buď jsem knihu četla a děj znám, nebo nečetla a děj dopředu znát nechci.
Pokud v komentáři není dopředu prozrazeno něco jako jméno vraha, tak mi naznačení děje nevadí. Ale mělo by to být stručné. Něco jako "Kniha se bohužel nadměrně soustřeďuje na ... a jeho pátrání po ..., díky čemuž hlavní hrdina zůstává v pozadí a ... ."
Já teda komentáře osobně moc nečtu, a pokud jo, tak, ehm, ehm, tam hledám zejména svůj názor na tu knížku. Jestli někdo věnuje svůj "komentář" popisu děje, je mi jedno. Spíš mě otráví, když se mi zdá, že je pod knihou x komentářů, který jsou jeden jako druhej.
Já píšu ráda komentáře buď pro sebe - a podobně jako Lenka.Víla se někdy ráda vracím k vlastním komentářům i po letech a připomínám si, co jsem o knize sama napsala. Někdy ale také ráda sdílím ostatním, proč stojí za to, si danou knihu přečíst.
Zkrátka, každý má jiné důvody k psaní komentářů.. Já bych ti doporučila, ať si postupně vyhlídneš komentáře, které ti vyhovují, dej si uživatele do oblíbených a po nějaké době, když jich najdeš více, můžeš si dát filtrování komentářů dle oblíbených uživatelů a číst si především ty :-)
Mě to i pomáhá, že hned vidím hodnocení mých oblíbených uživatelů, u kterých už mám vypozorováno, že čteme podobné knihy a máme podobný vkus. Když tyto uživatelé, spíše tedy uživatelky, hodnotily knihu 4* nebo 5*, vím, že se mi pravděpodobně bude taky líbit ;)
Databázi knih využívám při koupě nové knihy, sleduji hodnocení a komentáře "spolučtenářů". Komentáře s obsahem knihy pouze utvrzuje, že se čtenáři knihy líbila.
Trochu opožděně se připojuji do diskuze - ač tu sice nejsem nový, pořád se rozkoukávám.
Já osobně klidně něco málo o knize uvítám (tedy něco málo z jejího obsahu) a klidně uvítám i citace. S podobnou motivací chodím i na csfd.cz, kde taky chci vědět, o čem (přibližně) film je. Chápu, že někdo to nesnáší, ale - jsou holt lidé, kteří jsou schopni do komentářů napsat leccos, protože to mají jinak.
S tím je třeba počítat a být nad to povznesen (anebo raději komentáře nečíst). Možná by stálo za to napsat úvodem nějaké varování.
Text příspěvku byl upraven 15.05.23 v 12:33
To mi připomnělo, díky. O víkendu jsem viděla film, jehož oficiální anotace a trailer byly skoro docela dost jiný film než ten, který jsem potom ve výsledku viděla. A měla jsem od toho i jiná očekávání tedy. Ano, do komentáře je tedy občas fajn napsat trochu děje.
Text příspěvku byl upraven 15.05.23 v 12:18
Mně to přijde takové dětské, jak kdyby si někdo pletl čtenářský deník s komentářovou sekcí.
Mám ráda, když se někdo snaží o zajímavé komentáře a vypisuje pocity, názory, chyby... Nějaký ten citát také uvítám.
Zase na druhou stranu pokud je anotace nicneříkající nebo je taková klamavá, tak se to hodit může.
To asi záleží. Asi nemá smysl říkat lidem, co mají ke knize říci. Někteří jsou více konstruktivní, než jiní. Bohužel. Ale to samé platí o lidech, kteří o knize hledají nějaké informace - někteří hledají pouze konstruktivní kritiku, jiní se chtějí o knize přečíst i něco více.
Osobně bych se ještě možná přimlouval za to, aby bylo možné komentář označit jako "Spoiler alert", kdy by byl např. ve výchozím zobrazení skrytý.
Text příspěvku byl upraven 23.05.23 v 14:15
Komentáře už jako Spoiler možné označit lze. Stačí zaškrtnout čtvereček pod komentářem.
Sama někdy píšu část, která je taková obecná a pokud se chci zmínit o něčem konkrétním, tak to zmiňuji - dál nečtěte a podobně.
@irskádívka: Ano, když člověk píše sám komentář, může si jej označit jako spoiler. Ale už to nejde tak, že návštěvník webu narazí na komentář, který vyzrazuje děj díla. Ostatní komentáře mohu pouze nahlásit nebo přidat lajk. Ale již nemohu komentář označit, že obsahuje spoiler, pokud jej tam autor komentáře sám neuvedl.
Uživatel může nahlásit, že je v komentáři spoiler, a moderátor ho tam doplní. Blbé je, že v přehledu nových komentářů se to oznámení neukazuje, tj pokud je v náhledu komentáře spoiler, stejně to nepomůže :(
To je na tři kliknutí. Já tedy email píšu déle. Ale pokud to znamená, že to pomůže ostatním, tak se klidně obětuju a třikrát kliknu. Prý to spaluje kalorie :)
Víte já bych řekla že každá/ ý s tímto rizikem musí prostě počítat. Pokud neumíme knihu přečíst bez " vstupní prohlídky" a šmejdení v komentářích není nám asi pomoci. Ono být čtenářem a knihomolem znamená trochu něco jiného než to s čím přijdeme do kontaktu na sociálních sítích. To jsou jen takové rádoby lákavé filtry, a bez vlastního vkladu , tj.hlavy to nejde. Přečtěte knihu a až pak čtěte komentáře, bez ohledu co na ní kdo řekl a jaké hodnocení nad ní visí, neocenitelná řada. To by pro mnohé byla úplná výzva.
Text příspěvku byl upraven 25.05.23 v 08:48
A to je důvod, proč je pro mě až na druhém místě, zda někdo pochopí, co jsem chtěla komentářem říct. Žijeme ve světě, kde na nás "obyčejných na DK" nezáleží. Světem knih vládnou sociální sítě. Určovat relevanci kvality je tam úplně stejné jako tady, jenom tam je to víc na očích. Každý si asi řekl během čtení víc komentářů: Četli ty dva stejnou knihu?!
Jsem dost emotivně založený člověk a tak vnímám i knihy. Proto mi přijde přirozené dát emoce do komentáře. Pokud to tak někdo nemá, tak ať svojí bublinu přesune daleko od té mojí a je šťastný jinde. Knihy jsou fajn právě proto, že je každý vnímá jinak. Někdo čte horory, protože ví, že se to nikdy nestane. Někdo čte harlekýnky, protože ví, že se to nikdy nestane. O to je proto snazší dívat se na knihy víc emotivně ohledně toho, co to v nás vyvolává. A dáme to do komentáře. Potom se může snadno stát, že někdo jiný si z našeho komentáře nic neodnese, protože je takhle důležitý "pro nás".
Proto je tak těžké určit, co tam smí být nebo nesmí, jaký to má mít formát, zda tam mají být citace (ano, když čtu něco vtipného, úplně to k tomu vybízí) nebo jak to má být dlouhé. Pokud nikoho neurážím (do toho se nepočítá ten, komu se líbilo a uráží ho mé hodnocení) tak je to moje. Tedy, moje...když sem něco napíšu, v ten to přestává být moje...ale chápeme se. A je nefér, že by měl každý nový uživatel fasovat hned na začátku příručku o tom, jak psát. Protože zrovna psaní je tak krásná disciplína! Kdyby někdo seděl doma na zadku a poslouchal ty kolem něj, že takhle by to neměl psát, tak bychom tady neměli my potom ani o čem diskutovat. A to by bylo škoda.
Občas mi přijde, že by každý nejraději dostal přímý návod, aby se nezdržoval ve svém životě, co číst a co ne. A pokud mám říct pravdu: ono je to u mě skoro nastejno. Vzrušení z hledání nových knih jako jejich čtení.
Ale zároveň chce ukázat, že si chce vybrat sám, aby nevypadal ovlivněný někým dalším.
A potom se kolem toho tak mudruje, až se zapomíná provádět ta hlavní činnost: čtení samotné...
Text příspěvku byl upraven 25.05.23 v 09:45
Vložit příspěvek