Píšeme pro ostatní uživatele - hra
Napadlo mne založit vlákno, kde bychom oddechově tvořili krátké texty, na základě zadaných slov. Mělo by to být oddechové vlákno, kde se zasmějeme, pobavíme, nebudeme se zde kritizovat. Vlákno, kam přijde ten, kdo bude chtít něco "sesmolit" a podělit se, ale také ten, koho zajímají výtvory všech úrovní kvality od lidí, kteří si nehrají na laureáty Pulitzerovi ceny, ale píší pro radost svou a svého okolí.
Chtěla bych tu prostě udržet zábavu!
Jestli se chcete přidat, tak ráda zadám první slova, která by mělo Vaše krátké dílko obsahovat. Pak už je na Vás jak je zpracujete, zda do fiktivního článku, fejetonu, povídky apod. Slova můžete vyskloňovat, jak se Vám bude pro dané dílko hodit.
Prvních deset slov je zde:
1) Jeskyně
2) Hvězdy
3) Potlesk
4) Uvolnil se
5) Tajemný
6) Batoh
7) Svíčka
8) Láska
9) Komfort
10) Běžet
Muže vyvedli před jeskyni teprve ve chvíli když se objevily hvězdy. Byla tma a byl by komfort mít teď u sebe a!espoň svíčku, protože na obloze sice bylo pár souhvězdí,ale jinak nic a on sebou v batohu Měsíc nenosil, už ne.Nečekal ho žádný potlesk ani vlídné zacházení, jen tajemný balvan na malém návrší. Muž byl dostatečně uvolněný čímsi co musel vypít před setměním, ještě že nemusel běžet, neuběhl by ani pár metrů. Doslova se ploužil. Tak sem mě dovedla láska, přemýtal,ale sotva to bylo přemýšlení. Nelitoval.
stafbul : a nyní mám zadat další nebo ??
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 10:33
1.nebezpečí
2.osud
3.neštěstí
4.dcera
5.příležitost
6. Vlasy
7.myslit si
8. protože
9. Vlastní
10. Strom
Říká se, že každý muž by měl, zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Snad to byl osud, že Georgeova žena povila v jejich domě tři dcery a žádného syna. George si myslil, že jde o jeho vlastní selhání, ani na okamžik nedával nic za vinu vlastní ženě. Věděl, že na dcery čeká ve světě mnohem více nebezpečí, než by bývalo čekalo na syny. A protože věděl, že ne v každém okamžiku jejich životů jim bude moci být na blízku, rozhodl se vychovat dcery v silné, soběstačné a tvrdé osoby. Již od malička měly vlasy ostříhané na krátko a byly vedeny k tomu, aby uměly vrátit ránu. Uměly stanovat, rozdělat oheň, postavit zeď, opravit auto, hrát fotbal i hokej a až do chvíle, kdy jim pod košilemi začala pučet ňadra by nikdo nezasvěcený nevyřknul podezření, že tihle tři chlapci, jsou ve skutečnosti dívky.
1. Vesmír
2. Kaluž
3. Obávat se
4. Smích
5. Spodnička
6. Kantor
7. Církev
8. Květina
9. Plavat
10. Sex
...probral jsem se. Seděl jsem v kaluži, opřen zády o zídku farské zahrady. Kurecpalec, církev chce vrátit miliardy.....doufám, že opraví tento chodník! Jsou tu díry, že by se v nich dalo plavat. Co tu dělám, jak jsem se sem dostal? Obávám se, že po náročné schůzi fotbalového mančaftu a asi po deseti pivech a pěti rumech se ani jako kantor na nic nepamatuji. Koukám na hvězdičky, vesmír prý je nekonečný. Vesmír je nekonečný a já vypadám jako čuně. Měl bych se trošku otřít. Sáhnu do kapsy pro kapesník.Proboha co to je? Spodnička! Bože co jsem to vyváděl?
Kousek opodál se ozval tichý smích. Soused.
"Janku, ty vypadáš. Tohle ani květinou nespravíš....a myslím, že dlouho nebude doma ani sex....chachacha"
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 13:23
Jestli může být, tak nové zadání
1. ples
2. muž
3. manželka
4. milenka
5. tanec
6. víno
7. zpěv
8. hádka
9. usmíření
10.happy end
Její první ples! Byla nervozní a připravovala se skoro celý den. Až si z ní ségra dělala srandu. Jestlipak si jí všimne nějaký hezký muž? Nechtěla kluky z tanečních, co se chovali tak dětsky. Chtěla skutečného dospělého muže. Jenže ti tam určitě budou mít manželky a být něčí milenkou, to nechtěla. Vzpomněla si na Lenky tátu, který byl rozvedený, hezký a byl fajn. Když u Lenky jednou přespávala, nalil jim dokonce trochu vína. Sám pak dopil zbytek a asi to nebylo jediné, co ten den pil, takže došlo i na zpěv a tanec. Jenže Lence se to nelíbilo. Druhý den pak došlo na velkou hádku, prý že jí táta ztrapňuje před kamarádkou. Ale pak taky došlo ke smíření - táta Lenku prostě podplatil a koupil jí nové džíny. Takže to mělo happy end. Ale kdyby si s ním něco začala, mělo by to happy end taky? A stál by o ní vůbec?
Nové zadání
1) dalekohled
2) moře
3) ryba
4) muž
5) dítě
6) plavat
7) vlna
8) šaty
9) lano
10) slunce
Kde příboj v ostré skály bil,
ryba proudu život dala,
tam muž v majáku léta žil
a vlna slunce v moře zvala.
Tam dalekohled hleděl v obzor,
vyhlížeje dávné dny,
kdy zapomnuvšiv dávat pozor,
ztratil muž dítě i všechny sny.
Tam šaty serval příboj z těla,
kruh záchranný nenašel cíl,
tam meluzína v úkol pěla,
na laně visíc hle našel smír.
Nové zadání:
1) Lokomotiva
2) Dort
3) krev
4) Valčík
5) epopej
6) legendární
7) pesimista
8) chlácholit
9) smrákání
10) řetěz
Nebylo potřeba se kvůli tomu rozčilovat. Narozeninový dort se nepovedl, nebylo potřeba to nikterak zveličovat. Ani se povést nemohl, neumím pospojovat ani ty nezákladnější ingredience v něco vkusnějšího než je tahle hmota. Jsem packal. Celkově to nebyl až tak pesimistický pohled na věc, bylo v tom smíření a to přinášelo uklidnění. Málem si prokousla rty až do krve, když si tu změť kriticky prohlížela a pak jako lokomotiva,která vyfoukne páru i ona si vydechla. Troufla si odhadnout že se na její dorty nikdy nevzpomínalo jako na legendární trofeje z boje, ale upéci je, bitva určitě byla. Stejně jako další podstatné věci, tančit valčík, nosit vypasované šaty a dokonale a dobře mluvit. V pohledu na dort bylo jakési vnitřní chlácholení, sepětí které nemůže zapomenout, vždyť je to rok co rok stejné. Na její dokonale nepoživatelný výtvor padla tma, do kuchyně se vloudilo smrákání, i na stěnu v chodbě, kde visela slovanská epopej a přitom se opřelo i do ní,aby uzavřelo celý ten sled v té nepovedené aréně,celý ten řetěz jednotlivých částeček, které tvořil tenhle hloupý den, který při pohledu na dort nebylo třeba již více zveličovat
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 17:38
1.trest
2.vědomí
3. bez
4. trochu
5. domov
6. Podlaha
7.pocit
8.nemoc
9.květina
10.papír
Ten pocit, když vás zachvátí nemoc. Je jedno, jestli jde jen o obyčejnou chřipku, při níž jen trochu kýcháme, nebo jestli při chorobě vyvrhujete obsah svého žaludku na podlahu, či pokud se dokonce jen taktak držíme při vědomí. Bez ohledu na vážnost anebo nevážnost onemocnění chorý člověk vždy nese oslabení svého bezmocného těla velmi těžce. Nemůžete vykonávat žádnou činnost pořádně, neboť vaše mysl nedokáže tak snadno řešit problémy. Někteří lidé můžou vnímat nemoci jako nějáký trest vyšší moci.
Již ukončme odstavec pesimistický. Nyní, lidičky, myslete optimisticky. Jak ve zdraví, tak v nemoci vždy najdete někoho, kdo vám rozumí. Rodina i přátelé za tebou bude stát kdykoliv. Vždyť domov vám kdykoliv otevře dveře. Jste-li ovšem člověk osamělý, stejně i vy máte během chvíle slabé naději nalézt útěchu. Přece venku rostou pestrobarevné květiny a své starosti můžete psát třeba na papír.
Pokud můžu, zadávám nová slova:
1- Mír
2- Svět
3- Kniha
4- Voda
5- Teplo
6- Řeka
7- Jídlo
8- Ryby
9- Ptáci
10- Strach
"Chci jen světový mír." Drobná blondýnka, která vypadala, že jídlo neviděla ani z vrtulníku pronesla bohapustou lež. Nikdo na světě nechce JEN mír na světě. Na světě může být mnoho krásného, tekoucí řeka, voda bublající přes ohlazené kameny, teplo slunečního svitu, ryby, jejichž hladká těla se lesknou, když vyskakují proti říčnímu proudu, ptáci, kteří plachtí nad našimi hlavami bez jediného pohybu křídel, jakoby se nám vysmívali, že my máme strach nasednout do letadla, zatím co oni si výhled na svět z ptačí perspektivy neskutečně užívají. Dobré jídlo, dobrá kniha, zdraví, štěstí, láska, úspěch, pocit důležitosti, to všechno si lidé přejí, neznám jediného člověka, kterému by ke štěstí stačil JEN světový mír.
1. Včela
2. Motýl
3. Led
4. Brusle
5. Sklep
6. Kolo
7. Tep
8. Blaho
9. Bolest
10. Cukr
V kúte pivnice na zemi ležala uhynutá včela,spoločnosť jej ešte od leta robil aj vysušený motýľ. Z prasknutého potrubia sa valila špinavá voda,na podlahe sa pomaly tvorila ľadová vrstvička. Keď to uvidel ryšavec z prízemia odstrčil bicykel od steny a tep sa mu zrýchlil. Rýchlo sa prezul do korčulí,bol to blažený pocit,postavil sa no v tom sa pošmykol,chvíľu ešte balansoval na jednej nohe,ale potom tvrdo dopadol na zem,v pravom kolene pocítil prudkú bolesť, z úst mu vykĺzla nadávka. Skôr ako ho opustilo vedomie si ešte spomenul, že zabudol kúpiť cukor, to zas bude doma rečí,ako by nestačilo, že sa takmer dolámal.
Text příspěvku byl upraven 28.01.17 v 01:04
Tých desať slov dnes prenechávam,nechce sa mi už vymýšľať,ak máte niekto záujem,tak preberte štafetu.
Nikdo si však na absenci cukru nestěžoval a vlastně si nikdo ani nestěžoval na to, že na místě kde obvykle ráno sedával otec zela u stolu díra.
- Kde je otec - nezaznělo po celou dobu snídaně teprve,až když bylo sklizeno ze stolu se mladík otočil na matku, která přes stůl přehazovala bílý ubrus jako přes rakev a počínala si velice klidně i s vázou s květinami jako by to opravdu bylo poslední rozloučení s nebožtíkem
- Co já vím- řekla nakonec potichu - kde teď je, možná se přidal k té včele a motýlovi -
- O čem to mluvíš- zneklidněl syn, protože včely jim v úlech hynuly i bez podobných narážek.
- To byla jeho vlastní slova když se vrátil, povídal něco o včele a motýlovi a ještě o cukru-
- Kdo otec? - to už byl mladík u dveří do pokoje.
- Jistě kdo jiný, ale ještě se neprobral a je celý pot!učený- podívala se žena náhle na svého syna a jako by proti ní stál cizinec a s tím začala převracet prádlo v košíku.
1. Lavice
2. Obava
3. Zub
4. Hlad
5. Možná
6. Jakoby
7. Proč
8. Počkat
9. Rovnat
10. Stačit
...sedím už tři hodiny na tvrdé lavici. Zubní pohovost. Zadek mě bolí a mám velkou obavu.
Přijdu o zub. Možná o dva....Čekárna je plná kašlajících lidí. Chřipka řádí kam se podíváš. Zubní pohotost nevyjímaje. Mám hlad, že bych se o něho mohl opřít. Možná už přijdu na řadu. Čím víc se blížím ke dveřím do ordinace, připadá mi jakoby ti co tam vešli, vůbec nevylézali ven. Nechápu proč. Začínám být čím dál otrávenější, otrávený hadí zub je oproti mé otrávenosti jenom ubohý čajíček ....no nic. Musím počkat. Začínám ztrácet odvahu. Zub otravuje čím dál víc. Sezení mi začíná dělat problém, vstávám. Začínám rovnat bolavý hřbet. Možná bude stačit několikrát obejít čekárnu.
Dveře ordinace se otvírají. Mladá sestřička volá. "Další. Pan Encyklopedie"
Text příspěvku byl upraven 28.01.17 v 10:52
1.ostrov Merrit
2.raketoplán
3.posádka
4.Příprava
5.cesta na Mars
6.start
7.cíl -kolonizace Marsu
8.problém
9.řešení
10.Mars
....odstartujeme do scifíčka
Text příspěvku byl upraven 28.01.17 v 10:50
Nikdo nic podobného neočekával. Ostatně vzhledem k požadavkům této mise měla posádka, a to kapitána nevyjímaje, zcela vyhraněný postoj. Měli se přeci stát novými hrdiny a dalo se opravdu tušit, že v některých bodech se jimi opravdu i stanou, měli se stát těmi,kteří vyvrátí ty nepodložené mýty a naivní představy o dobývání vesmíru. A proto nyní sedí v téhle kocábce s cílem kolonizovat Mars, ovšem nic takového dámy a pánové. Ty laciné filmy o Marťanech možnostech osídlit rudou planetu jsou je levnými hračkami dospělých. Ostatně už sama cesta na Mars se zdá být nemožná a tahle mise ztratila již mnoho lidí. Zůstává v mezičasí, odříznutá od mateřské planety a sotva se kdy vrátí domů. Na displei se objevilo cosi záhadného a z toho potom vyvstala písmena Ostrov Merrit.
- K čemu mu nám byla celá příprava když je to v takovém rozhraní, kterému nerozumíme. Vlastně jsem si toho všiml hned po startu, něco jako Z E M E -
- Počkej to už jsem někde slyšel..." ozval se hlas z druhého sedadla....
- Jistě že slyšel, každý mrňoch ho zná, za předpokladu že věří těm pohádkám a jenom jim. Vždyť tam žijí taky samí snílci, nejeden raketoplán k nám přeci od nich zavítal, ale souřadnice nám nikdy nedali...nebo alespoň NAM je nedali.-
Ten který luštil opatrně kód Ostrov Merrit pokýval nesouhlasně hlavou.
- Ale dali, to jsou ony, podívej, řekni posádce že jsme zachráněni, mnoho toho neslibuj, Ostrov Merritt to jediné možné řešení které nám zbývá.
Text příspěvku byl upraven 28.01.17 v 12:05
Vložit příspěvek