Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke
Vypadalo to, jako by se najednou na pobřeží vynořila celá hvězdná galaxie, která pak rozsvěcovala každou stopu, již má chodidla zanechávala v písku. (Franke Baguscheová - Modrý zázrak)
Prudce otevřela oči, chvíli se dívala na bílý strop, pak pomalu pohnula hlavou doleva, pohledem se zastavila na lustru z broušeného skla.
(antologie Útěky někam jinam, povídka Chuť medu - Dora Čechova)
Někdy kolem půlnoci jsem přemýšlela, že si vezmu léky na spaní a pokusím se usnout.
(Tamara Ireland Stone - Má poslední slova)
Po dnech napětí přišly dny klidu, volnosti a oddechu. (Karl May - Vinnetou)
O životě paní Zdislavy z Lemberka nacházíme zprávy v letopisech Žďárského kláštera a pak v kronice tzv. Dalimila. (Z knihy Světla na zemi i na nebi)
Text příspěvku byl upraven 12.08.24 v 10:46
"V pasťáku v Torgau nesměl nikdo být déle než šest měsíců.
(Vnučka - Bernhard Schlink)
((Ja som tak rada, že sa táto moja "hra" ujala, ďakujem všetkým, že sa zapájate! :) ))
Kdyby místo toho četl, byl by vyspalý a vnímavější ke svému okolí.
(Karla Kubíková - Dům na konci ulice)
Nezbývá než sejít z hor až do obce Bakhmaro v údolí.
(Hory a nekonečno - Viktorka Hlaváčková)
Missourský kovář se očividně radoval a hned zase znovu nabízel Old Deathovi pravici. (Karl May - Vinnetou Rudý gentleman)
Když Polsko po první světové válce získalo nezávislost, všechny děti od sedmi let se staly školou povinnými.
(Abram Goldberg, Fiona Harris - Nezlomná naděje)
"To nebyla žádost." (z knihy Uteč, než doroste měsíc od Heleny Drdlové)
Kovové zuby visely na kroužku, který jsem držel v prstech.
(Trhlina - Jozef Karika)
Doma by si člověk myslel, že nemá nic k jídlu, zbývá-li ve spíži třicet deka rýže a stará chlebová patka.
(Hory a nekonečno - Viktorka Hlaváčková)
V západní části Irska leží na úpatí nízké hory osamělá vesnička Kraighten. (William Hope Hodgson - Dům na rozhraní).
Můj bratr Koša-pehve nám nemusí nic prozrazovat. (Karl May - Vinnetou Rudý gentleman)
Vložit příspěvek