Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke
Alphie roztřeseně zírala na dívku před sebou.
(Leslie Parry - Chrám divů)
"Byl to zase jednou moc hezký večer," pochvalovala si Tine na cestě do Warenu.
(Venkovské sídlo 3 - A. Jacobs)
"Zeptal jsem se majitele,jestli neuvažuje o prodeji.¨
(Melanie Moreland-Výměna rolí)
V Londýně druhý den krátce před šestou ráno šla Maria Ivanovová z vlakového nádraží domů do Honeycomb Court.
(Osudné svědectví - Robert Bryndza)
Kolik máte doma věcí, které vůbec nepotřebujete?
(Klára Mandausová - My dokonalé)
Ve středu, dne 28. ledna léta Páně 1880, mladý učitel Karel Pinkava, naobědvav se v hostinci, šel domů, aby v mládeneckém bytě svém v klidu a míru strávil prázdné odpůldne.
K. V. Rais: Pinkavův svátek
Bylo už k večeru, slunce se schovávalo za chalupou a Marie věděla, že rychle zapadne.
(Boty do nebe - Jarmila Pospíšilová)
Kilometry a kilometry asfaltu pod koly mikrobusu ubíhaly plynule a nerušeně jako proud klidně tekoucí řeky.
(Mark E. Pocha - Oni)
Tak jako za vámi, slečno, tak jsem nejraději chodíval za krásnejma slečnama ke kostelu, ne že bych holdoval církvi, ale tam vedle fary byl takovej krámek a v tom obchůdku prodával nějakej Altman obnošený šicí stroje, americký dvoupérový gramofony a hasicí přístroje značka Minimax, a ten Altman jako vedlejší zaměstnání sháněl pro celej okres krasavice do hospod a barů a ty slečny často spávaly u toho Altmana v zadním pokojíčku, nebo když přišlo léto, tak si ty dámičky postavily na zahradě stan a pan děkan se rád chodil procházet podle plotu, to ty fešandy si tam daly gramofon a zpívaly a kouřily a v plavkách se opalovaly, no něco nádhera, jak v nebi to tam vypadalo, jak v ráji, proto pan děkan tak rád chodil podle plotu na revizi, protože měl na kaplany smůlu, jeden kaplan mu ujel s jeho sestřenicí do Kanady, druhej přestoupil do československý církve a oženil se, a ten třetí přestoupil zákaz a přelezl plot ke krasavicím, který se tam vopalovaly, a zamiloval se tak do jedný krasavice, že se z nešťastný lásky zastřelil, revolver nebo brovnink, to je zbraň, na kterou doplatí každej, my jako kluci jsme si ho vypůjčili a stříleli jsme do plotu, jak Conar Tolnes, potom brácha ten brovnink rozmontoval a už jsme to nedali dohromady, chtěli jsme se ze zoufalství zastřelit, ale nemohli jsme ten brovnink dát dohromady, to bylo naše štěstí, tak já jsem mohl kdykoliv přijít za slečinkama ke kostelu, vždycky jsem přišel nastrojenej, štráfový kalhoty jak bankovní úředník, a posadil jsem se na hilznu od minimaxu, jak diplomat, sluníčko svítilo a ty slečny ležely v plavkách na dekách, jako nějakej spolek Ctitelů slunce, bylo jich šest a ležely na znaku s rukama pod vytupírovanejma hlavinkama a dívaly se schválně do mračen, aby nechaly svoje tělíčka napospas mužskejm vočím, já, že jsem byl citlivej jak Mozart a ctitel evropský renesance, koukal jsem se jak krokodýl, jedním vokem do farní zahrady na pana děkana, a druhým vokem na ty nožky přehozený přes kolena, pořád ty krasavice houpaly kotníčkama a po mně lezli mravenci, komupak se to stane, aby byl s tolika krasotinkama? to jedině císař nebo sultán, a tak jsem těm kráskám vypravoval, jak jsem měl příjemnej sen, jak se mi zdálo, že pekař sází do pece chleba a to je výhra na los, ale já los nemám, ovšem pekařství jako takové ve snách viděti, to znamená noční radovánky, ale co z radovánek? Havlíček a Kristus, ti se nikdy nesmáli, ba naopak, spíš brečeli, protože když má bejt jeden zástupce veliký myšlenky, tak nesmí dělat voloviny, Havlíček měl diamantovej mozek, že i profesoři byli nad ním štajf, dávali mu arcibiskupský křeslo, ale on radši spravedlnost, trošku kafe a polívky a jen pracovat pro národ, aby se zmírnila negramotnost, to jen zvrhlejm lidem se v noci zdá na ten způsob, v hnoji se váleti, veselé časy ti nastávají, nebo noční hrnec v spánku viděti, pohodlná budoucnost tě nemine, ovšem, milé slečny, to je právě ten monajz, spolíhat sám na sebe, a ne na rodiče, jak Manouch, kterýmu stačilo, že jeho táta byl žalářníkem, a tak nic jinýho nedělal, než chlastal a přicházel ke špatným zkušenostem, to jsou potom hádky, jak za Rakouska, ten spor mezi sociálníma demokratama a volnomyšlenkářema a klerikálama, jedni mysleli, že svět povstal z vopice, a druzí zase, že bůh uplácal Adama z bláta a z jeho střeva udělal Evu, no to ji mohl zrichtovat taky z bláta a přišlo to lacinějc, vždyť tohle jsou všecko zmaty, tenkrát byl svět liduprázdnej jak hvězda, ale lidi plantají jak mladý straky a starají se po čem nic, no to já bych si mohl taky myslet na půvabnou dcerušku ministerskýho předsedy, ale když to nemůže být, tak co? to to potom pěkně končí! panenkomarjá! korunní princ byl pokaženej syfilisem a Večerová ho práskla a ji zase zastřelil kočí, no to přeci uzná každá slečna, že by byla zaživa pochovaná, kdyby ten její měl polámanej veřtat, to já, když jsem sloužil u tý nejkrásnější armády světa, tak jsem povídal štabarztovi, pane doktore, mě bolí na prsou, ale on mi řekl, to mě taky, chlapče, takovejch kdybysme měli, jako jsi ty, sto tisíc, tak porazíme celej svět! a dal mi jedničku a já jsem byl vítěz a nesl jsem se jako za tři zelí, ale von na mě křičel, hej! vy máte čas, tak pojedete s mojí paničkou na nádraží, a jeho paní byla krasavice, ten samej systém jak Mařenka Zieglerová, obryně jak Marie Terezie, nastrojená jako královna, a hned se mě ptala, ještě jste svobodnej? a dávala mi pak dvacku od cesty, ale já jsem to nevzal, ...
Hrabal Bohumil - Taneční hodiny pro starší a pokročilé ... ona je ta věta ještě delší ... :-)
Když Jirka oči znovu otevřel, uviděl gigantickou, krémově žlutou planetu s pásem prstenců kolem dokola.
(Lucy a Stephen Hawkingovi - Jirkův tajný klíč k vesmíru)
Klenský se díval na Marii a prvotní údiv začínala střídat zlost.
(Boty do nebe - Jarmila Pospíšilová)
A pak vás zahlídnou oni a vynasnažej se vás rozstřílet na cimpr campr!
(Čaropisci - R.J. Bennett
Když Harry těsně před třetí zaparkoval před Frognerským koupalištěm, došlo mu, kam se vydali všichni ti, kteří přece jen zůstali v Oslu.
(J. Nesbø - Pentagram)
Conor nakrčil nos a nervózně poklepal na volant a teprve pak promluvil :"Být Byrne má svou cenu.
(Domek v Irsku - Julie Caplinová)
Ulice dosud zakrýval temný stín noci a slabě mrholilo, ale hlavní náměstí v Brötlu bylo zaplněné do posledního místa.
(P. Stehlíková - Nasterea)
"Připouštíme, že všechna pravda je věčná, ale ne všechna pravda je odvěká." - citát z citátu v knize Led od Jacek Dukaj
Cválali kolem skály,z níž při poryvu větru a deště spadlo několik kamenů.
(Nicholas Evans - Hranice zoufalství)
Na první pohled byl již znatelně opilý.
(Sedmdesátky - Josef Káďa Kadeřábek)
V Missoule by se člověk ztratil těžko,i kdyby sebevíc chtěl.
(Nicholas Evans - Hranice zoufalství)
Teprve teď mu to došlo a v duchu se zděsil.
(Sedmdesátky - J. K. Kadeřábek)
Vložit příspěvek