Redukce knihovny
Podobné téma už tu bylo, ale zajímaly by mne zkušenosti, co všechno jste vyzkoušeli, když jste se pokoušeli zredukovat vaši knihovnu. Například - věnovat někomu jednu knihu měsíčně, nárazové vytřízení knih, stěhování, kupování knih v menším vydání, vyřazení duplikátů (jednu knihu jsem objevila v rodinné knihovně dokonce třikrát) :-) atd.
Zasekla jsem se v třízení knih a už hodně dlouho nemůžu najít způsob, který by mi pomohl udělat místo.
Já se knih zbavovat nebudu, jednou jich chci mít plný dům. A jestli dřív neumřu z nedostatku spánku a jídla po několikadenním nepřetržitém hraní Zaklínače, tak třeba zahynu, když mě ty knihy zavalí. Což není tak špatná smrt.
Text příspěvku byl upraven 24.01.17 v 10:57
Redukovat knihovnu? Nikdy! Tedy nikdy, pokud nebudu muset z nějakého důvodu opustit svůj byt, kde mám naštěstí na knihovny dost místa ... Sice už jsem darovala některé dětské knížky neziskovkám, ale těch bylo málo a měla jsem k tomu jiný důvod než redukci knihovny. Zbavuji se jen těch knih, které mám nějakým nedopatřením dvakrát. Pokud jsou v dobrém stavu, daruji je místní knihovně. Pokud ne, tak se vlastně nedokážu zbavit ani jich ... :-( Jen se trochu bojím, aby se nepropadla podlaha ...
Hanka_Bohmova:
Též by mi to vyhovovalo, ale to je právě důvod redukce - mnoho nepřečtených knih ve mně vyvolává tísnivý pocit, něco jako když člověk ví, že má před sebou spoustu práce, na kterou nemá moc času.
Snažím se každou knihu před vyřazením přečíst, protože mám problém zbavit se nepřečtených knih, ale tuším, že jediné, co by mi pomohlo, je dát je všechny pryč a mít na přečtení v záloze maximálně jednu nebo dvě knihy. Čtení knih je zábava, ale přestává být zábavou, když člověk smutně chodí kolem knihovny plné věcí, co chce číst, ale nenachází na to čas. Pak se ona zábava mění v marnost a povzdech nad tím, že mi nezbývá v životě čas na to, čemu bych se chtěla opravdu věnovat.
u nás doma sa v rámci maľovky použil vojenský postup. Z každej 10 kníh aspoň jednu vyradiť. Ale pomohlo to iba krátko.
Redukce knihovny,to mi znie ako samo amputácia.
Dobre,v ohrození života riešenie,ale len tak,bez príčiny ?
Pre mňa masochizmus.
Inak občas sa mi stane,že sa zahľadím do police a niečo vytriedim...
Niekedy,keď toho nakúpim viac a mám výčitky,tak niečo,čo sa mi zdá "menej",ako to práve nadobudnuté,tak...
No a do tretice občas tak k niečomu dospejem,že som sa opäť kamsi "posunul" a kniha nie,tak potom tiež...
Text příspěvku byl upraven 25.01.17 v 08:59
14. února není jen Valentýn, je i mezinárodní den darování knih. International Book Giving Day probíhá po celém světě a jeho posláním je, jak název napovídá, darovat knihu. Akce je zaměřená zejména na děti a má rozvíjet zájem dětí o knihy. Poprvé se tento den uskutečnil v roce 2012 a od té doby je pravidelně každý rok.
Dejte knihu dítěti ve svém okolí, doneste knihu do čekárny či třeba věnujte knihy na dobročinné účely. Knihu můžete darovat do dětských domovů, nemocničních oddělení, nízkoprahových zařízení nebo do knihovny. Není žádné pravidlo, kam či komu knihu dát. Darovat můžete knihu novou i použitou. Oslavte svátek dávání knih a darujte dětem knihu!
https://bookgivingday.com/
Existují i knihobudky (vím o jedné v Ostravě) - telefonní budky předělané na miniknihovny, kde si můžete vzít knížku, co tam leží, nebo tam naopak nějakou nechat. Přijde mi to jako super nápad, některé knížky stačí přečíst jednou a místo toho, aby vám pak ležely doma, může si je užít někdo jiný.
U takto různě exportovaných knih je dobré zjistit množství, druh roztočů a jiných zvířátek a jestli se z knihy nesype nějaký bílý prášek atp. !!! Všude je to samá hygiena a u knih ne?
Stačí knihu vyvariť a pre istotu čítať v protibiologickom obleku. Kde je problém?
Já bych se kolování knih tak nebála, při prvním pohledu je jasné, jak moc je kniha poškozená, zaprášená, ušmudlaná a při hlubším zkoumání se dají objevit známky plísně a mikroorganismů. A pak je to na zvážení, jestli četba stojí za to. A v tom případě doporučuji místo vyvaření 24-hodinový pobyt v mražáku :-)
S redukcí knihovny je to stejné jako s redukcí váhy - dieta se střídá s jo-jo efektem a když chce člověk uspět, aby si celý život odříkal :))
já bych knihovnu klidně zredukovala, (protože některé knihy mi nic neříkají a tudíž nevím, proč je mít doma) ale to bych musela vědět, že knihy, které já nechci bude chtít a milovat někdo jiný. a to není tak lehké. všechny ty možnosti které člověka napadnou nejsou úplně jednoduché. knihovny ani antikvariáty je nechtějí, mají toho ažaž, knihobudka je řešení pro malé množství a takového K.V. Reise asi úplně moc lidí chtít nebude.
náhodou učebnicu politickej ekonómie som načapala v čakárni pred divadlom.
Každý desiaty ku stene som už viac neskúšala, ale asi je najvyšší čas. A to aj napriek tomu, že som obmedzila nakupovanie mechanických kníh - kupujem primárne detské a tie, čo vo virtuálnej podobe nevyšli a mám potrebu ich vlastniť - to je naozaj minimum.
"nouze" (nedostatek místa) mě donutila, takže momentálně taky "redukuji"; pokusy o to, věnovat knihy místní knihovně či zařízení pro důchodce selhaly (měli by s tím prý moc práce!?); tak to teď řeším tak, že každé ráno vezmu dvě knížky a nechám je na lavičce pod přístřeškem MHD - z ohlasů vím, že už si tam pro ně někdo začal chodit pravidelně; a mě to těší - někomu to udělá radost a mně se uvolní místo pro další úlovky ;-)
Neměla jsem s tím problém, měnili jsme nábytek a redukovali úložné prostory, celá knihovna, kromě několika nejmilejších, šla pryč. Nebyl čas někam knihy tahat, skončily v kontejneru. Stejně jsme vyhodili videokazety, CD, DVD, filmy a hudbu máme v počítači, knihy na čtečce a v městské knihovně, kniha jako text je přece něco jiného než kniha jako předmět.
soso: škoda, že jste to hodil do kontejneru a ne položil vedle něj; určitě by to někomu ještě udělalo radost; chápu a respektuju, že to bylo vaše rozhodnutí, ale tenhle způsob zacházení s knihami se mi nelíbí;
Text příspěvku byl upraven 26.01.17 v 19:09
Mám dva metry Zeyera, nečtu to, ale nevyhodím to. Ten blahý pocit vlastnění mně to nedovolí.
Není jen blaho z četby, ale i blaho z vlastnění i když je to zdánlivě nanic. Pozorujete to? Jen ten pohled do knihovny a člověku je hned lépe. JE TO MOJE !!!! A málokdo to má.
tester:
Blahý pocit Ti neberu, ale ne všichni to mají takto. Mne při pohledu na plnou knihovnu chytá pocit marnosti. Jak já říkám - jsou to jen věci, neživé, do hrobu si je nevezmeme.
Nerada bych dopadla takto - knihy mít i v kuchyňských skříňkách nemusím :-)) https://www.youtube.com/watch?v=becSlyGxeoc
Text příspěvku byl upraven 26.01.17 v 19:33
Nedávno jsem se snažila zděděnou knihovnu protřídit stylem Marie Kondo. Což technicky nejde, protože nepřečtené knížky vám neřeknou, jestli z nich máte dobrý pocit :)) (alespoň ne objektivní). Šoupla jsem pár nechtěných kusů do městské knihovny a konec.... a tak mám knihovny 3, jednu svou - přečtenou, druhou zděděnou praskající ve švech a třetí pro děti. Taky si s tou zděděnou nevím rady 8) ..
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 00:05
Vcera jsme do knihovny odvezli podedenou Vobdruskovu Husitskou epopej (pro nas nectivou). Vubec jsme netusili, kolik v knihovne vyvolame radosti. Ale vzhledem k cenam knih je to pochopitelne.
Proc bychom tyto knihy meli mit v domaci knihovne, kdyz je necteme? A z verejne si je zajemci pujci a udelaji tak druhym radost.
Voltaire řekl: "Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec!" S tím tedy tak úplně nesouhlasím, ale pokud musím redukovat knihovnu, pak vyřadím tu knihu, o níž vím, že ji nebudu mít chuť nikdy číst znovu, že v ní nebudu hledat jakkoli malou informaci, odkaz na jméno, příhodu atd. - Před několika roky jsem takto probrala knihovnu a banánovou krabici (detektivek, plytkých milostných příběhů končících vždy stejně) jsem odvezla do místního domova důchodců. Hned bylo trochu místa na nové knihy, které pořád kupujeme.... a ještě sháníme speciality po antikvariátech.
Vložit příspěvek