Senioři na mušce? Sociologie stáří

Hm, já jsem jen o čtyři roky mladší. souhlasím, že slušnost se vytratila, ale pochybuju, že by zrovna vojenská služba v tomhle směru mohla někomu pomoct. Na vojně se člověk naučil znát lidi, to jo, ale jinak se tam nic dobrého pochytit nedalo. Spousta směšných politických keců, kterým ti, kdo je do nás hustili, v podstatě ani sami nerozuměli. Vynucovaná úcta k nadřízeným, kteří byli v mírových dobách k smíchu a za války bych si nejspíš nepřál, aby zrovna na nich závisel můj život.
Pokud jde o to ostatní... mládež nikdy není "informovaná" o tom co jejich rodiče a prarodiče prožívali. Ne že by jim o tom nikdo neřekl, ale když šedesátiletej chlap vypráví o tom, co bylo a jak bylo v době, kdy jemu bylo dvacet, mluví řečí, která těm dnešním dvacetiletým zní jako čínština. Tak to asi bylo vždycky. Dokud si děcko nesáhne na horký kamna, nechápe, co znamená "popálit se".

Tak ještě něco k té Základní vojenské službě. Narukoval jsem 1. října 1968. Do té doby jsem dýchal "Pražské jaro" plnými doušky, až do 22. srpna. Píšu o tom ve své knize "Milovat svou vlast a jiné... (paradoxní povídky)" v kapitole 7. Pražské jaro a hippie léto. Bylo mi 19 let a řekl bych, že to bylo nejkrásnější období mého života. Po narukování jsem ten první půlrok absolvoval PŠ - poddůstojnickou škou. Měli jsme náhodou (na rozdíl od jiných) štěstí na velitele čety. Naši velitelé - furťáci byli značně nejistí, dalo by se říct až připosraní ze situace, že se v blízkém okolí pohybovali ruští vojáci na tancích. Několikrát jsme viděli, jak vjeli do brány, vytáhli kanistry a chtěli pitnou vodu. Přímo o ni prosili, ale pitná voda nebyla. Takové byly instrukce z nejvyšších míst. Pak asi v lednu už dostali ty správné noty, a tak jsme se dozvěděli, že se nejedná o okupaci, ale internacionální pomoc a voda už byla. Ale naštěstí jsme měli i rozumného politruka. Ovšem tato zcela atypická situace neměla nějaký podstatný vliv na slasti nováčků, které zažívali v přijímači - tedy cepování a dril. Ten další rok a půl, to už byla opravdu přehlídka promrhaného času.

Text příspěvku byl upraven 21.04.17 v 11:56

no dobře, ale to jsou jen historky ze starých časů. slušnost, ohleduplnost, mezilidské vztahy v rodině, v práci, vědomí, že to, co je v souladu se zákonem nemusí být vždycky správné ... to jsou věci, které s vojnou nesouvisejí ani vzdáleně, protože vycházejí ze svědomí a svědomí vychází z výchovy. Na vojně nikdo nikoho nevychová, na to už je pozdě.

Samozřejmě - nezbývá než souhlasit. Bydlím v Havířově - Šumbarku na sídlišti v paneláku. Na dvorku si hrají pětileté děti a oslovují se ty k..., ty p... a podobně. Opodál na lavičce sedí jejich rodiče (vlastně většinou matky), pokuřují a jejich slovník je stejně "libozvučný..."

Kolobajda: jsem moc ráda, že moji synové na vojnu nemusí, nevím, co dobrého by jim to mělo přinést. A abych byla ve stresu ještě z možné šikany, o to nestojím, je toho dost ve škole. A uklízet buď chtějí a nebo ne, vás to naučilo skládat věci do komínku a mít úctu k autoritám? ; )

Já byl na vojně velitelem čety, což je nezáviděníhodná pozice, kdy ti nad tebou tě dusí úkoly a požadavky a ti pod tebou na tebe serou. Mně to tedy přineslo dost - hlavně v umění naučit se jednat a vycházet s lidmi - jak těmi nahoře tak těmi dole. A nejlepší na tom bylo, že to vlastně bylo úplně nanečisto - člověk měl jistotu, že za rok končí a ať udělal cokoliv blbě, bude to pryč. Vlastně to byl jen takový trenažér :)

hm, načisto v opravdický práci se to naučíš mnohem rychleji a neztrácíš při tom čas vojákováním. nehledě na to, že ti ještě za práci zaplatěj.

Bratislavské kiná uznávajú starcov už po 40. Takže sem v tomto smere ústretovejší a na starecké lístky chodím už niekoľko rokov - v tom čase bol starcom iba brat - čerstvých 39.
Inak okrem toho, že chlapcov obohatí vojna o zážitky - bez ktorých by vedeli byť, neviem čo dobré zaznamenala vojenská drezúra a zbytočný dril medzi mužským pokolením v najreproduktívnejšom veku.

Na vojně jsem byl ženista. Pěkná makačka. Plusy vojny -zlepšení fyzičky, imunitního systému, atd. a světe div se i drezura. Co je z koně bez drezury? A líbí se nám takový vydrezurovaný kůň? A proč? Vojnu považuji za velmi užitečně strávenou dobu pro mladé lidi. Je zde vidět jak se se k vojně vyjadřují mladší generace, které vojnu nezažili. Jsou to samí odborníci, ale prakticky úplní mimoni. A z nich mají být obránci vlasti v případě konfliktu? Fungovali by jako dobrý kanonenfutr. To by byla groteska.

Kůň je kůň, tady je řeč o lidech. O vojně tu mluvili dva staříci, kteří ty dva roky organizovaného blbnutí zažili na vlastní kůži, tak si strč kecy o mladších generacích za klobouk! A pokud jde o tvé nadšení drezurou, to snad ani nestojí za komentář.
Karel Kryl kdysi napsal:

Jdou cvičení sloni
a cvičení pávi
pár cvičených koní
a cvičené krávy.
Jdou cvičení švábi
a cvičené žáby
jdou cvičení mroži
a za nimi s noži ­
dál jdou cvičení lidé...

Byl Kryl na vojně? A kdo nás bude bránit ztepilý Woodvarde, až dojde k válečnému konfliktu? Kryl bude pískat na fujaru a za ním se budou belhat mladí invalidé?

určitě nás nebudou bránit nevzdělaný ožralý kšilti, na který si pamatuju z doby, kdy jsem sloužil na vojně.

nevšimla som si, že by posledných 100 rokov niekto bránil moju rodinu. Skôr tomu bolo naopak.

To woodvard...OK, první co jsme udělali když jsme přijeli do Petržaky v Bratislavě k Dunaji na tábor bylo, že jsme vykopali sklípek na pivo. To nám nařídil starý fronťák od Dukly. Pak se stavěly stany atd. Byla to krásná doba plná silných zážitků. Přímý kontakt s Dunajem, tahání pontonů motorovými čluny a sestavování mostů je nezapomenutelný zážitek.

Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 13:34

hm, jak jsem podotkl výše: starý historky a vzpomínání na mládí. to s tématem nesouvisí.

Souvisí-staří a mladí se musí pokoušet o komunikaci a snažit se navzájem pochopit. I tím, že se uvádějí příklady ze života. Je to nadlidský úkol. Mezi mladými a starými musí kontinuálně probíhat komunikace. Pak se začnou časem mít rádi.

měl by sis přečíst, o čem se tu mluvilo před chvílí. od počátku světa se ta komunikace nedaří kvůli rozdílným zkušenostem.

Ach hoši! Teď už mi to připomíná žabomyší válku... A kdo vás rozsekne? Chytrá horákyně? Tester tvrdí, že mezi mladými a starými musí kontinuálně probíhat komunikace. Opravdu "MUSÍ"?!? ... Jo - měla by, jenže to by mladí museli mít zájem. Ale oni nechtějí - nejsou zvědaví na naše mentorování, that´s true, isn´t it? ... Jinak jen tak na okraj: Karel Kryl na vojně byl - v roce 1963 narukoval do Dobřan u Plzně, k protileteckému útvaru. A nebyl dobrý voják - spíš zašívák. A zemřel v roce 94 - nedožil se padesátky. Tak ho nechejte odpočívat v pokoji.

já ho rozhodně ze spaní neruším. zajímavý je, že sloužil u stejnýho útvaru jako já. to jsem nevěděl. Ovšem za mých časů už tam byli protitankoví dělostřelci. ;)

A pokud jde o ty mladé-staré, neházej všechno jenom na mladý. dědkové mají pocit že spolkli moudrost světa a mladí zase věří, že by dokázali svět proměnit k lepšímu obrazu, jen kdyby jim do toho furt starci nekafrali. Vždycky to tak bylo a nikdy to jinak nebude.

Neil Gaiman, autor mnoha fantasy knih a komiksů, před pár lety z vlastních zkušeností promluvil o knižním pirátství.
I když zpočátku byl proti, postupně začíná chápat, že důsledkem knižního pirátství není krádež, jak se pořád omílá, ale udržení povědomí o knihách jako o zdroji informací, zábavy a vzdělávání. Pokud se knihy budou zakazovat pomocí podivně zalobovaných firem jako je OSA nebo Dilia, pak se dočkáme jen jednoho. Nebude pro koho vydávat knihy.
http://www.citarny.cz/index.php/media-a-knihy/internet/4809-neil-gaiman-sdileni-knih-zdarma-je-jedna-z-dulezitych-cest-jak-udrzet-vztah-lidi-ke-kniham

Nemám syny, nebyla jsem na vojně, patřím také mezi seniory. Celý život jsem pracovala s dětmi a je pravda, že děti kopírují dospělé a hlavně rodiče. Základ všeho je v rodině. Také důležitou roli hraje prostředí a společnost, ve které dítě vyrůstá. Záleží i na povaze a jak dalece je jedinec schopný stát za svým, aby si nezadal před ostatními. Také šikana nečeká až na vojnu, ale klidně číhá už v mateřské škole. Mezigenerační spory jsou staré jako lidstvo samo, ale slušnost, ohleduplnost, úcta a vstřícnost by měly mezi lidmi zůstat trvale.

Ani já nemám syny (dvě dcery), a jejich vzdorovitost v pubertě mě nějak minula... Ale domnívám se, že nebyly až tak provokativní, jako já v jejich věku. I když bych řekl, že ke slušnosti jsem byl od malička veden - tedy jsem byl slušný. S ohleduplností to už bylo horší, neboť jsme jako generace Beatles a hippies byli v "neúctě". No a vy, přátelé, kdyby jste byli vstřícní, tak obětujete 139 Kč a koupíte si mou knihu, kde se všechno dozvíte. O mně i o mých dcerách - na ty jsem opravdu pyšný...

To Marimari...Můj pohled na věc ze pohledu seniora. Ze své dlouholeté životní zkušenosti vidím, že mezigeneračí spory jsou větší a častější než v dřívějších dobách. Chování, úcta, pozornost atp. mladých k seniorům bylo 2 řády větší. Inteligentí, bystří a vzdělaní mladí by zde mohli vysvětlit proč např. skoro úplně zmizela samozřejmost nabídnout seniorů, nemocným, nastávajícím matkám atp. místo k sezení v dopravním prostředku? Dřív to byla naprostá samozřejmost. Pozitivní vliv literatury , společnosti ani školy v tomto směru nefunguje. Asi to bude tím, že senioři jsou víc nevrlejší než dřív. A víc ubližují mladým. Hodíme to na ně.

Text příspěvku byl upraven 24.04.17 v 09:51

Už z počátku mně bylo zřejmé, že si to dělají zlejši senioři sami a pak se diví a prskají na mladé. Je ještě v nějakém jiném SCFI tato problematika probíraná, píše se o tom někde? Četba šlechtí člověka. Až vymře dnešní generace seniorů nastane ráj na zemi. V žádné historické době vývoje lidstva nebyli senioři tak zlí, panovační, roztahovační, nepřející a chamtiví jako dnes !!! A to ještě senioři lezou na internet a dělají ze sebe chudáky.
V žádné historické době nebyli mladí tak utiskovaní a ponižovaní seniory jako dnes.

Text příspěvku byl upraven 23.05.17 v 06:20