Tvůrčí psaní a vydávání aneb pisálkové mezi námi
Zajímalo by mě, vy, kdo si (taky) píšete do šuplíku - stačí vám to psaní samo o sobě, nebo je pro vás důležitý i tu knihu zkusit vydat, dostat ji mezi lidi...? Ptám se ze zvědavosti, doteď jsem si psal jen tak sám pro sebe, ale čím víc toho mám napsanýho, tím větší chuť mám poslat to do světa. Zdůrazním, že ne kvůli penězům, živím se něčím jiným a nechci to měnit... spíš je to asi něco jako chuť sdílet to, co tvořím, s co nejvíc lidma, číst si jejich komenty (pozitivní i negativní)... A jo, je v tom asi i taková ta touha projít se knihkupectvím a najít tam v poličce knihy se svým jménem :). Máte to někdo podobně a pokud jo, děláte pro to něco, nebo se spokojíte s tím, že si to jenom představujete? :)
Jako nový člen databáze knih hledám partnery, kteří by chtěli diskutovat o možnostech neznámých autorů vydat knihu a dostat ji do knihkupectví. Existuje vůbec taková možnost. Já jsem jednu knihu napsal a nechal jsem si, pro své nejbližší okolí, vyrobit třicet knih. Mám ji vystavenu na vlastním e-shopu: knihy-josef-brodil. Je to jen pokus, ale pokud někdo má ukryté podobné dílo, může být vedle mé knížky. vypadá to jako legrace, ale mě se absurdní situace líbí.
JosefBrodil
Rád bych se jen tak zeptal, jak správně nabídnout nakladatelstvím rukopis knihy?
Předesílám, že z finančních důvodů si nemohu dovolit vydat knihu vlastním nákladem (i když ji samozřejmě mohu v rámci nějakého blogu zveřejnit jako text rovnou, což se mi ale nechce). Za poslední čtyři roky jsem obeslal zhruba padesát nakladatelských domů, od těch největších až po ty menší. Odezva je rozporuplná, pouze sedm si vyžádalo nějaký z mých rukopisů (pominul jsem ty, které vyžadovaly hned cokoliv zaplatit). A pouze pět se vyjádřilo k neuchopitelnosti žánru (já si naopak myslím, že je uchopitelný dostatečně, odhlédnu-li od autobiografických prvků) a odmítli ho s odůvodněním, že se nehodí či nezapadá do edičního plánu nebo že už je ediční plán uzavřen. Raritou už ani není vyjmenování konkurentů v dopise s odmítnutím. Chápu, že někteří jsou zavaleni rukopisy (Brokilon, Epocha, Straky). Mrzí mě ale, že někteří odpovídají velmi dietně a někteří vůbec.
Spousta nakladatelství (Polaris, Wales, Baronet, Metafora, BB ART a jiní), které se mi jevily jako tradiční, pouze suše odpovídá, že vydávají toliko překlady bez nějaké původní tvorby.
Setkal jsem se rovněž se zajímavým úkazem, týká se to tedy především velkých nakladatelských domů, kdy moje nabídky končí v rámci grupy díky anonymní schránce vždycky u stejných lidí. Je fakt, že za posledních dvacet let spousta nakladatelství změnilo majitele a dostalo se pod křídla větších. Ovšem, v rámci Albatrosu nebo Euromedie je asi problém žánrově trefit tu správnou redakci, toho správného redaktora.
Po vyloučení všech faktorů zjišťuji, že i když napíšu každý rok jednu knížku (nejsem zrovna grafoman), nemám ji komu nabídnout. Taky nemám korektora ani kritika, což je velké, tučné minus.
Možná je to ve formě, píšu příběhy se zabudovaným prvkem sci-fi, vyprávím je rozvlekle v první osobě a jsou bez explicitních scén (co kdyby je náhodou četli i starší náctiletí, že?), ale snažím se, aby byl uvnitř zaklet nějaký nepříliš složitý příběh v současných českých reáliích (neaspiruju na román, spíš jsou to trochu delší novely). Pro pár příběhů mám společné nosné téma, jinak jsou to naznačené události, osobní příběhy reálných lidí zasazených do trochu fantaskního rámce a sesazené jako po hodu kostkou.
Co s tím?
Děkuji.
Můžete se, prosím, zkusit podívat sem https://www.liter.cz/ostatniproza-scifi-840553-cist, jestli to za něco stojí :)
Na první pohled tam máte příliš mnoho ale a také a.
Text příspěvku byl upraven 08.03.18 v 21:15
Taková, v podstatě, teoretická otázka: pokud by člověk vydal knížku vlastním nákladem, co s ní dál? Pokud bych chtěla (a asi přece jen ano) by si ji přečetlo víc čtenářů než z okruhu rodiny a přátel.
Nevím jestli z toho nakonec neplyne, že lepší je knihu umístit na internetu, než nechat vytisknout. To ale zase jako autor nevím, jestli zveřejňovat postupně (na pokračování), nebo najednou. Možná ty otázky působí absurdně, ale to je tím, že jako čtenář preferuji papírové knihy. Takhle na internetu bych něco v rozsahu větším než krátké povídka nečetla.
jeden zo spôsobov je spôsobiť škandál. Postará sa o publicitu. Ale či to funguje vždy ? A záporná kritika je občas lepšia, než kladná.
Text příspěvku byl upraven 10.03.18 v 10:51
Píšu do šuplíku, ale nikdy mne nenapadlo, že bych mohla vydat knihu. Dělá mi radost, že to píšu a pokud se to někomu líbí, těší mne to.
Od tohoto textu nemám zrovna odstup, protože je enormě čerstvý (ve své podstatě je to zhruba třetina z celkového rozsahu dílka) a napsal jsem to asi za dvanáct dní v době své nemoci. Vrazil jsem ho na web v postatě hned, jak jsem ho dopsal a o dva dny později korigoval logiku příběhu.
Vaše připomínky jsou pro mne cenné, protože na různé obskurnosti v jazyce redaktor neupozoňuje. Děkuji.
Text příspěvku byl upraven 05.04.18 v 12:47
Ahojky, všem,
chtěla jsem se zeptat...
Jelikož se sama věnuji psaní a nemůžu sehnat nakladatelství, kde by si skutečně přečetli moji knížku, i když jsem za to zaplatila, rozhodla jsem se, že si založím web, kam budu vkládat jednotlivé kapitolky. Sice to znamená, že knihu zřejmě nevydám, ale aspoń bych tím mohla najít čtenáře...
Jak taková stránka funguje, aby mi někdo nemohl text ukrást?
http://www.eknihyjedou.cz
Jestli jsem to pochopila správně, tady by knihu nezkontrolovali, jako v klasickém vydavatelství a je to jenom formou eknihy.
Na druhou část odpověď neznám :( snad pomohou jiní :) ;)
Tak koukám, že tam dokonce dělají i korektury, a můžou knihu na požádání i vytisknout... nevpadá to vůbec špatně :-)
Text příspěvku byl upraven 11.04.18 v 14:29
Polinka92, nechcem ťa schladiť, ale podobných webov sú obrovské množstvá. Možno by si mala radšej skúsiť nájsť spoločný web pre autorov, ktorý by ti skôr mohol priniesť nejakých čitateľov. Teda, za predpokladu, že ti nepostačujú tí z radu príbuzných a známych.
A čo sa týka obáv z krádeže, tie sú úplne zbytočné. Prečo, to vysvetľujem tu: http://www.adhara.sk/?page_id=1755
Vlastní web není ideální řešení, asi bude problém na něj přitáhnout čtenáře. Na otestování textu alespoň nějakými čtenáři nejsou špatné literární weby, jako je třeba Písmák nebo Pište-povídky, ale v dnešní době jsou už dávno za zenitem. Další řešení nabízí Wattpad - ale mám obavy, že jak on, tak zmíněné litweby jedou do určité míry na systému "komentář za komentář", takže jak pozitivní, tak negativní ohlasy na nich nemusí být vždy relevantní a užitečné. Navíc na nich "frčí" jen určitý druh literatury, takže v případě najakého míjení se s obecným vkusem či žánry mohou přinést zbytečné zklamání. Výše zmíněné "E-knihy jedou" nabízejí vydání čehokoliv bez ohledu na kvalitu, na druhou stranu od autorů nevyžadují žádnou investici (na rozdíl od jiných "nakladatelství na klíč"). Pokud bych neviděl šanci, že svoji tvorbou dokážu oslovit nějakého regulérního nakladatele, asi bych je volil jako celkem slušnou možnost, jak svoje dílo dostat alespoň k nějakým čtenářům. Co se týká nabídek regulérním nakladatelům, tak asi záleží nejen na kvalitě textu, ale i na tématu, který osloví co nejvíc čtenářů - nakladatelé jsou v drtivé většině obchodníci, ne milovníci knih - a obávám se, že záleží i na určitých předchozích sociálních vazbách na dané nakladatelství.
Ke krádeži textu - technicky se dá ukrást jakýkoliv text zobrazený na monitoru - proti klávese "PrtSc" žádná ochrana neexistuje, ale jak už bylo výše řečeno, těžko někdo ukradne kompletní text a bude ho pak někde vydávat za svůj. Práce s cizí myšlenkou či nápadem ale není v rozporu s autorským zákonem, tekže je teoreticky možné, že se někdo třeba chytí tématu a napíše na něj vlastní úspěšnou knihu - ale to může udělat i v případě vydání původního díla regulérním nakladatelem. Takže tenhle bod bych vůbec neřešil - přesněji já ho řeším tak, že se snažím vymyslet dokonalejší příběh, než by na dané téma dokázal vymyslet případný "zloděj" :-)
obavy z krádeží sú oprávnené. Mne sa to stalo ešte na základke. Šéf dramatického krúžku vzal moju hru a prehlásil ju za svoje dielo. Mňa to mimochodom potešilo, a na to konto s poviedkou "Ako si nedať ukradnúť hru" som vyhrala letný tábor. Nič tak autorovi neprospeje ako škandál, súd, alebo podobojím.
Děkuji moc všem za vyjádření...
Zkusila jsem ty e-knihy...
Co se nakladatelství týče - v podsrtatě v žádném to nečtou. A Beletris nabízí lektroaci s tím, že to musí přečíst a chce za to 1200... Zaplatila jsem, čekala tři týdny, aby mi poslali hodnocení, ze kterého se dá pochopit, že to vůbec nečetli, neboť mi vytkli, že tam chybí práce s časy a osobitá originalita, kdežto obojí to v díle obsažené je...
To je asi jedno, jen mě mrzí vyhozených 1200...
Dost by mně zajímalo, jak se vlastně posuzuje originalita díla.
A, popravdě, to že část toho hodnocení dělá nějaký program mi taky přijde trochu zvláštní.
Marylaa
No, pripada mi, ze to hodnotil pouze ten program, protoze to, co mi vypsali jako hlavni nit pribehu, vubec hlavni niti neni. Je tam podstatbe uplne neco jineho.
A prej malo emoci - ten pribeh je zalozeny na emocich...
Vložit příspěvek