Už jste se prostřednictvím knih seznámili s nějakým člověkem (nebo i uzavřeli manželství)?
Naopak, zkusila jsem, a bylo to na nic. Poprvé kdysi jsem odpověděla na inzerát v novinách, kde nějací hoši hledali děvčata a heslo bylo Mark 2. Což jsem jako jediná rozluštila a přišla na rande s hvězdou na čele (alobal), abych se nechala poznat před Dětským domem. Jenže když jsem po chvíli uviděla mládence přicházet, alobal jsem nenáápadně sloupla a vyšuměla...
Já spíš prostřednictvím této databáze. Jinak jako knihovnice se seznamuju prostřednictvím knih se spoustou lidí i spisovatelů, starostů. knihovníků, ilustrátorů.
Vlastne áno, ale bola to úplná katastrofa. Ako znie replika z Knoflíkové války (filmu) :
"Kdybych to byl věděl tak jsem tam nechodil..."
Radšej nie, ale predstavovať si môžete čokoľvek a je celkom možné, že nebudete ďaleko od pravdy.
Text příspěvku byl upraven 22.01.19 v 21:19
:-)alekis-podobně se stalo kdysi i mně:zpívala jsem ve škole "žalo děvče,žalo trávu" a bylo prý slyšet-žralo děvče,žralo trávu.Od té doby mě už nikdo veřejně zpívat neslyšel a ani neuslyší!Přitom zpívám tak strááášně ráda:-)!A přátele jsem tady na DK našla-vynikající.
aleksis, pavlinda: moje teta zase nechápala, co je to "okibača" z písničky Beskyde, Beskyde kde to byl původně černooký bača. Nebo "masožroutky" z filmu Ať žijí duchové v písni Žampiony - máslo, žloutky....a pak sůl:)
Otázne je, čo je to prostredníctvom kníh. Určite v mnohých prípadoch zoznámenia knihy veľmi rýchlo na reč prišli, ale tých, kde by sa to kvôli knihám celé začalo, bude podstatne menej. A manželstvo uzavreté vďaka knihám je mojím stále nenaplneným snom. :-)
Tak mně se to (seznámení, respektive sblížení skrze knihu) stalo, ne teda s životní láskou, nýbrž s životní kamarádkou. Nastoupila tehdy do práce, já už tam nějakou dobu byla. Téměř jsme se spolu nebavily, až na takové ty zdvořilostní fráze. Jednou po pracovní době jsme vyrazili všichni zaměstnanci do baru, sedíme a povídáme tak každý s každým,a já si najednou všimnu, co má ta holka u sebe za knížku: Do posledního dechu od Buňuela. Já četla totiž zrovna to samé. Daly jsme se tak před dvaceti lety v tom baru do řeči a přátelství přetrvává:) ten záhadný zvyk číst stejné knihy nezávisle na sobě nám zůstal do dneška.
Svého muže jsem okouzlila tím, když jsem si na první schůzce, zatímco si z nervozity odskakoval na cigarety, vytáhla z kabelky Masaryka a krátila si čas čtením. Nebožák tehdy netušil, že TGM nečtu standardně, ale bylo to v rámci přípravy na zkoušku (což ale nepopírá, že mě to bavilo a zaujalo) :-). A s kamarádem jsme se kdysi seznámili ve vlaku, když z knihy vytáhl fotky a já ho asertivně oslovila, jestli se na ně mohu podívat, což nevím, jestli se počítá, když kniha vlastně sloužila jen jako obal :). Nicméně třeba přes jednu knižní sérii jsem se dostala na fanouškovské stránky a navázala přátelství s kupou zajímavých lidí, které bych možná na autobusové zastávce bez povšimnutí minula, ale kteří mne velmi obohatili a stále obohacují.
Tak já to zkusím. Máte některá přítomná přiměřeného věku zájem o seznámení? ;-)
Nevím jestli to bylo díky tomu čtení, trochu o tom pochybuji a navíc to nebyla ani kniha ale časopis, nicméně výsledkem je společných takřka dokončených 14 let a 3 krásné děti...
AD: Peršanka
No v profile má Mr.JaroCZ ročník 1960, tipujem primeraný vek tak ročník 1980...
Text příspěvku byl upraven 22.01.19 v 21:55
Tak neviem či sa počíta aj to, že keď som vyliezla z morskej vody, našla som v knihe na deke vložený odkaz - meno a telef. číslo.
alekis - kedže na lístku bolo uvedené meno a vek - odovzdala som to synovi. Nebolo to pre mňa.
Nie všetko čo vody k človeku priplavia je určené pre neho. Keď som vylovila fľašu s listom z Dunaja - tiež to nebolo pre mňa. Ale úžasná dunajská pošta - trvalo iba 4 dni priplavenie listu z Viedne do Hainburgu. Písala ho babička v mene svojho vnuka, ktorý sa chystal do školy a bál sa, či si nájde kamarátov. Tak to skúsil touto formou.Odpísala som už mechanicky - v Dunaji sú rôzne prúdy, ale spoľah na ne nie je.
Vložit příspěvek