Vánoce a vše, co k nim patří

Pro Lenka.Vílka:

Cituji:
(Víte, co bylo nejhorší na tom být 23 a 24 v práci? Koukat na to, jak lidi s těma svejma plbejma vozejma a nakupují žrádlo, jako kdyby 25 měla být apokalypsa. Dva dny zavřený obchod a lidi jsou z toho úplně mimo :( klid a mír nikomu už nic neříká. Spíš obžerství rovno Vánocům :( - (konec citátu)


24-25 jsem měl 24(ku,) takže 23 bylo nutno nakoupit pečivo na:
23 + 24 + 25 + 26 + (pro jistotu na snídani na) 27 !!!
Ty pět dnů staré rohlíky budou skutečná pochoutka.
Ještě na vysvětlenou, u nás se nevaří, a 24 jsme dělali oba dva.

Text příspěvku byl upraven 25.12.19 v 18:51

Kapr: ať si někdo koupí pečivo na celý týden, ale pardon plato tatarek jenom proto, že stojí třicet je moc i na mojí (ne)logiku. Ale už jsem si zvykla, že je to tak pokaždé, když má být zavřeno byť jeden den. Možná bych to brala jinak, kdybych byla jeden z těch "vozíkářů". Ale svátky se dají prožít i bez dvaceti kilo navíc. A tolik coly? Ble!
Myslím, že váš případ není to, co mi vadí. Mě spíš vadí, co psal i encyklopedie. Půl kila vlašáku? Proč ne? Dyk je v akci! Potom to nějak naboucháme!

Půl kila vlašáku na chlebíčky u větších rodin na 25. - 26. celou rodinu vč. vzdálenější členů rodiny, kteří přijdou na návštěvu, není nic extrémního. To samé platí pro štědrovečerní jídlo - pro 6 -10 lidí na tři dny je potřeba nakoupit větší množství jídla než pro 2 - 4.

Omlouvám se. Asi ze mě mluví "zdravě celý rok, tak to nezkazím výmluvou Vánoc". Oni ty chlebíčky s žervé chutnají taky pekelně dobře!

Dnes sedm lidí a dvě děti, jedna kachna a dvě mini kuřátka, zbylo docela dost. Vždy to není jenom o počtu strávníků. Si myslím já. Ale já vždy sním víc zelí než masa samotného :D takže, co mám já co říkat, že? :P

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

....ajaj....škoda že jsem reagoval na to "jídlo" ....... asi jsem měl mlčeti zlato

Lenka.Vílka: Já to chápu. :-))
Jen jsem chtěla tu dát i jiný pohled. Když se nám někdy zadařilo - bylo nás na Vánoce i 12, vč. rodiny, která přijela na několik dnů. Ve volných dnech bývají i návštěvy přátel... A výběr jídel je pak specifický (kroupami nebo sójou bych mnohé nepotěšila. :-D. Pár kaloricky vydatnějších jídel člověk při rozumném pohybu přežije.

encyklopedie: Já fronty a čekání v obchodech taky nemiluji. Ale někdy není zbytí a člověk do obchodu musí. Nechat umřít rodinu hladem v závěru roku by asi nevypadalo dobře. :-))

Text příspěvku byl upraven 25.12.19 v 19:48

R.E.M.: chápu to ;) Ale jednu slabost i tak mám. Bramborový salát. Přes rok si ráda udělám ten "zdravý", čili švédský, protože mám slabost pro brambory. Ale přes svátky klasika. I když zásadně bez salámu. Ale kdyby mi někdo řekl, že si už nesmím přidat, asi bych byla schopná mu i zlomit ruku, aby to ode mě neodtáhl :D

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Já osobně vánoce neslavím, ale protože ještě nežiju sama tak se musím podřídit. Nakonec sem ani nepekla. K večeři byl salát a kuřecí řízky a dárky - když nesou z lásky a proto, abych druhého potěšil nemá to cenu. Ale jsme ráda že spousta z Vás je má moc krásný.

Taky mám rád vůni františka. :-)

K těm vánočním tradicích -
na Vánoce jsme s rodinou, na štědrovečerní jídlo máme bramborový salát a rybu (kapra nebo filé z tresky), polévky střídáme (hrachovku, zelňačku). Cukroví pečeme. Ostatní je běžná klasika - návštěvy, vánoční akce, procházky, výlety, výšlapy - podle pracovních povinností, počasí, chuti.

Text příspěvku byl upraven 27.12.19 v 00:07

Hanka_Bohmova: To zní skvěle :). Také nemám televizi, a když jsem byla letos na Štědrý den u rodičů, ani mě nebavilo na ni koukat. Tolik programů a houby z toho. Dávají vše pořád dokola, do každého filmu pět reklam... je to k sníchu.
I když... já tedy nemám ani klasickou troubu, nebo mikrovlnku, kuchyňské roboty, smartphony, tablety, "chytré" věci jiného druhu... K čemu.

My máme obyčejné vánoce. Sejdeme se, třeba deset lidí. K večeři salát a řízek, kapr. Cukroví pečou rodiče 7-25 druhů podle času a peněz. Salátu se dělá kotel - pro deset lidí na tři dny. Potom už je konzumace domácí majonézy spíš otázkou odvahy :). Kupované majonézy jsou hnus, vždycky jsme dělali vlastní. Stejně tak nekupujeme saláty a pomazánky - všechno děláme podle starších receptů.
Dárky dáváme spíš dětem, i když mezi sebou "také něco."
Uklizeno máma moc neměla, jen tak klasicky. Nic nehrotila, já doma také ne.

Já nepeču a nic nepřipravuji, ale nakoupím část surovin s tím, že pak dostanu výsledné produkty. Jsme takhle domluveni.

Akorát je škoda, že děti už ani moc netouží po procházkách a nedovedou si hrát. Spíš obecně děti všude, ne jenom naše. Ty to mají tak půl na půl.

Jo. A ještě mě zaujaly "pujčky na dárky." Berete si někdo? Vadí vám, když nemáte dost peněz na dárky?
Já tohle neuznávám. Buď mám a koupím, co chci. Ne co si navymýšlí děti, protože ty chtějí nesmyslné věci - pět tisíc za dárek :). Nebo nemám a koupím, na co mám.
Letošní Vánoce mě třeba stály asi osm tisíc. Počítala jsem s tím a prostě se to tak zařídilo, aby peníze byly. Ne že bych na poslední chvíli honila koruny a dumala, kde vzít další.

Letos u nás poprvé proběhlo lití olova... Já měl patvar čehosi, co nejvíce připomínal draka, či nějakého plaza v "bojové" pozici. Co to prý znamená si mám najít ve staročeském snáři a podobných knihách...

Praktikujete nějaké staré pohanské tradice "věštění a čar" na Vánoce (či přímo na slunovrat)?

Skeeve: Moje babička je čarodějnice. Takže praktikovat nic nemusím, já ji každou chvíli vidím :). Je to takový typ člověka, co si na návštěvu donese brambůrky a sama je sní... a podobně :), takže každé setkání skýtá překvapení...

Olovo jsme lili kdysi. Nebo jsme házeli botou a vysklili dveře. Krájelo se jablíčko a šupinu v peněžence nosím běžně. Ale oběti už tři sta let nepřinášíme. Skoro si nepamatuji, jaké to naposledy bylo.

Janadvorackova: Půjčky si na dárky nebereme. Nedáváme si extra drahé dárky, většina z nás má jako nejoblíbenější dárek knihy (letos bylo knih víc, v rámci rodiny 30 kousků). Kupování vánočních dárků mám rozloženo do několika měsíců, pokud objevím věc, o které vím, že udělá radost, koupím ji i v srpnu a schovám.

Skeeve: Ty vánoční pohansko-křesťanské zvyky splývají. Zdobíme stromek. Pokud máme, dáváme šupinu pod ubrus štědrovečerního stolu, máma tam dávala i peníze. Olovo jsme nikdy nelili, ale často jsme pouštěli skořápky se svíčkami, rozkrajovali jablka. Tvořím z voskových plátů svíčky, dělám každoročně vánoční/adventní věnce, vánoční dekorace se svíčkami i bez. Do vázy dáváme barborky.

Text příspěvku byl upraven 27.12.19 v 11:44

Už som sa stretla s tým, že v niektorých rodinách musia mať deti rovnaký počet darčekov, alebo je niekde aj presne určená suma darčekov na dieťa. Niet nad to komplikovať si život a sviatky tak, ako sa len dá.

Já se setkala s tím, že si členové rodiny pro svoje děti koupili dárky sami. A po dárcích (jako lidech, co obdarují, ne dárcích, jako balíčcích v papíru) pak za ně chtěli peníze.

Příklad:
"My naší maličké rozkošné tříleté kočičce, která si ty vánoce stejně nebude pamatovat koupíme tuhle mega drahou věc za tři litry a ty mi jenom dej prachy."
"Jo, ale já chci něco koupit za sebe."
"To ne, tady je ten dárek, akorát ho zabal a my si pak přijedem."
Jako vážně. Na mě to tedy nikdo nezkoušel, protože bych je poslala do háje, ale znám z blízkého příbuzenstva. A stalo se to letos. Tříleté holce, která nemá šajna a fakt si nebude pamatovat, co ke třetím vánocům dostala se koupila věc, kterou za chvíli rozfláká a ani její rodiče si toho vážit nebudou, protože to neplatili...

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Hanka_Bohmova:
Já zase často slýchám od dětí v rodině, že se nudí. Ale nedovedou s tím samy nic udělat. Nejspíš málo podnětu z okolí. Jejich rodiče nejsou tvořiví, vlastně spíš nemají čas - a pak to takhle dopadne. Žijí ve městě, možná by někde na vsi, nebo samotě s tím takový problém nebyl.

Nedovedu si představit "neposílat děti do školy" a učit je doma, ale dokážu pochopit rodiče, kteří se takhle rozhodnou. Proč ne. Prostě si uspořádají čas tak, jak to vyhovuje jim.

Jsme jako společnost, když to řeknu blbě, svázaní nesvobodou, kterou považujeme za svobodu. A svoje volby řídíme podle měřítek a potřeb ostatních. Jenom těžko z toho umíme vybočit. Jak to píšete, podobně žije moje kamarádka z dětství. Děti učí doma, je taková hodně alternativní a tvořivá. Soběstačná (ve smyslu, že rodinu uživí z velké části z toho, co si sama vypěstuje, nebo vyrobí) a moc toho nepotřebuje. Normálně jste mi ji připomněla :).

ad dětské nářky nad nudou:

Co chcete po dětech, které jsou od mimin zahlcovány podněty?
Na svých cestách vidím spousty scének, kdy je batoleti do kočárku svěřen blikající, hýkající mobil, tablet, aby se tzv. zabavilo. Už jako předškolákům je fakt těžké nabídnout něco víc.

Nudíš se? Tak vydrž půl hodiny absolutně nic nedělat a uvidíš, že si vzpomeneš, že bys něco mohl(a) dělat.

Text příspěvku byl upraven 27.12.19 v 16:14

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Něco k Vánocům (dozvěděla jsem se včera, a Vánoční strom republiky dnes našla v archivu čt k zhlédnutí):

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10929568102-vanocni-strom-republiky

Text příspěvku byl upraven 29.12.19 v 07:18

Já se těším na volno a hory s rodinou a je mi jedno jaké je počasí a že není sníh.Aspoň se dají dělat i procházky.A pak na setkávání v klidu s příbuznými a známými.

Jinak máme polévku s játrovými knedlíčky, salát a rybí maso- ne kapra.Lidé šílí,ale u nás je celkem klídek a pohoda bez stresu.A zvyky asi koledy a rozkrájení jablíčka