100 dní štěstí
Fausto Brizzi
„Nejztracenější ze všech dní je ten, v němž jsme se nezasmáli.“ Nicolas de Chamfort Hořce úsměvný román o lásce, chlapském přátelství, slunné Itálii a skvělé italské kuchyni. Budete plakat a budete se smát, jako byste sledovali skvělý film! Nemám žádnou zásluhu, pro kterou bych byl oficiálně vzpomínán. Abych ospravedlnil tu mramorovou desku. Desku, kolem které někdo projde a řekne: „Mrkni mi do Wikipedie, kdo byl tendleten Battistini!“ Nicméně mám ženu a dvě děti, které miluju, úžasné přátele, mužstvo kluků, kteří by za mě dali život. Dělal jsem chyby, další ještě udělám, ale taky jsem se zapojil. Taky jsem tu byl. Možná v koutku, nebyl jsem oslavenec, ale byl jsem tu. Jediné, čeho lituju, je, že jsem musel zjistit, že umírám, abych začal žít.... celý text
Přidat komentář
Říká se, že bychom měli žít, jak kdyby byl každý den tím posledním. A jaké by to bylo vědět, že máme před sebou těch posledních dní 100? Umírání není veselé ani ve slunné Itálii, přesto se s ním hlavní hrdina vyrovnává a pere tak nějak, že neprobrečíme celou knihu. Knížka se čte sama, jedná se vlastně o deníkové záznamy odpočítávající protagononistův konec a pořád tak nějak čekáte, že třeba přijde ten happy end. Ale ne, tohle není pohádka ani sci-fi, tak to v životě prostě je.
...... usmívala jsem se, chechtala, plakala a znovu moc plakala ...... nádherná kniha .......... nejvíce mě zaujal citát: "Jediné čeho lituju, je, že jsem musel zjistit že umírám, abych žil" Fausto Brizzi - 100dní štěstí
Krásná kniha :-)
Celým příběhem se táhla jako nit jedna jediná moudrost, kterou všichni podvědomě známe, ale častokrát na ní zapomínáme a necháme se strhnout okolnostmi - "Užívej života, protože nevíš, kolik času Ti ještě zbývá " ...
Fantasticky napsaná kniha.
Vnímání a popsaní všeho, co mu dřív připadalo naprosto běžné a ze dne na den vypadalo úplně jinak mě zasáhlo nejvíc..
Smála jsem se, protože kniha je napsaná vtipně.
Přemýšlela jsem, protože kniha je napsaná moudře.
A plakala jsem, protože kniha je o životě ..
Nejkrásnější a nejsmutnější kniha zároveň :-)
Čekala jsem letní romanci... Ne vždy, je to tak, jak to člověk čeká, že... :-)
Tahle kniha byla vážně báječná. Dovoluji si říct, že druhá nejlepší, co jsem četla. Byla jsem knihou velmi příjemně překvapena.
Oslnil mě styl autorova psaní, stránky hodné deprese smíšené se spoustou ironie a duševního optimismu. Od začátku víš, jak to celé zkončí, a to tě nutí číst dál.
S Paolou jsem se ztotožnila v lásce k Malému Princi. Hlavní hrdina zase dokázal ukázat, jak si užívat života i v posledních chvílích a nezapomínat, jak je důležité udržet si optimismus a smysl pro humor.
I když se jedná o knihu pojednávající o smrti, resp. o posledních dnech před ní, není depresivní, ale spíš ukazující, proč žít život na plno.
Pro mě kniha jednoduše báječná, určitě se k ní vrátím, 5*!
"Důležité je, aby nás smrt zastihla živé."
Dojímavý román o smrti, která zaručeně přijde... Ale když víte, že to bude už za 100 dní, co všechno chcete udělat, abyste měli pocit, že život stál za to? Na knížkou jsem se usmívala, na další stránce mi bylo hrozně smutno... Určitě doporučuji.
Jestli je možné napsat optimistickou knížku o umírání, pak je to právě 100 dní štěstí.
Při čtení jsem se často usmívala a nad některými pasážemi příjemně dojímala.
Jen doufám, že nikdy neuslyším větu-zbývá vám xx dní. Zřejmě bych nedokázala na pár chvil žít úplně naplno v tom nejlepším slova smyslu.
Velmi zajímavá kniha a i když má velmi smutné téma - umírání - je napsána skvěle, nepadne na vás po ppřečtení deprese, spíš vás kniha nutí zamyslet jak nepromarnit život a žít ho plnými doušky. Do poručuji, kniha je krásná.
Dala bych i 4 hvězdičky, ale nesedí mi popis nakladatelství s obsahem knihy. Čekala jsem spíše veselou-humornou knihu, takže jsem byla v první chvíli velmi překvapená, že se jedná o sto dní života na smrt nemocného člověka (což moc humorné téma není).
Každopádně kniha se mi líbila díky tomu, že ukazuje jak postupně si hlavní hrdina uvědomuje podstatné okamžiky a chvíle jeho života, oproti pomíjivým.
Závěr byl pro mě drsný, protože jsem ohledně o asistované eutanazii nikdy nečetla.
Začátek mě bavil. Paradoxně do chvíli, kdy ten chlap onemocněl. Pak už se to někam vytratilo. Možná to bylo i tím, že se bojím vlastní smrti a on mi to pořád připomínal, takže jsem z toho žádné dobré pocity neměl.
Ještě se mi nechce číst to, co bych dělal, kdybych měl jen 100 dnů života. Pro mě příliš depresivní téma. Vůbec jsem se u toho nesmál, jak propaguje tato kniha, ale dočetl jsem to jen do půlky, takže možná ta legrační část přišla až později.
Howgh
Knihu jsem po pomalejším rozjezdu bleskově přečetla a na slzy taky došlo. Po několika prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit kvůli hrdinovi, tématu a pocitu, že o tomto se přece nedá psát takhle rozverně. No, pokračovala jsem a Luciovo vyprávění, jeho slabosti a prohřešky jsem vzala na milost. Jeho rozhodnost, citlivost a sebekritický smysl pro humor mě ke knize doslova připoutaly. A objevily se okamžiky, kdy měl i můj obdiv, když se s láskou zamýšlel a napravoval, co se dá... I smíření "na cestě" bylo působivé, kromě té hromadné slavnosti v závěru (pro mne až moc). Vím, je to "jen" napsaný příběh, skutečnost by taková byla jen těžko, ale román (tak trochu deník) je zajímavě napsaný a autora si pohlídám. Čtěte, přemýšlejte, smějte se a žijte - teď.
Co všechno byste chtěli udělat, kdyby vám zbývalo 100 dní života?Milovat se každý den?Každou minutu být se svými dětmi, přáteli, jeli byste do Karabiku? Co je pro nás štěstí na posledních 100 dní?Hodně věcí si uvědomíme až ve chvíli, kdy se dozvíme, že naše dny jsou sečteny. Do té doby je to samozřejmost. Smála jsem se minimálně, jen se tak uculovala, ale hodně jsem přemýšlela a hodně, hodně jsem plakala.
5* bez rozmýšlení.
Moc hezky a lidsky napsana knizka. Libi se mi prostor v knize ktery dal autor nam ctenarum. Clovek si tak nejak uvedomi , to co si uvedomit mel a ma neustale.. Hezky vystihnuty italsky svet, ktery me i po tolika letech tady neprestava fascinovat a to ve vsech smerech :) Jedine co me mrzi je trochu ten preklad, ale nechci zde hodnotit um prekladatelky. Take je trochu zvlastni proc zrovna ceske vydani ma uplne odlisnou hlavni stranu knihy, ale jinak urcite DOPORUCUJI.
Budete plakat a budete se smát, jako byste sledovali skvělý film!
Když je tohle napsané v anotaci, obvykle je to přehnané, ale v této knize ne. Já se smála, dokonce i slzička ukápla. A z románu jsem velice nadšená! :)
Fantastická knížka,ve které je opravdu všechno,s nádechem slunné Itálie. Čestné místo v knihovně má u mě právem a jak ráda se k ní zase vrátím.