120 dní Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 1993 , NávratOriginální název:
Les Cent Vingt Journées de Sodome, 1785
více info...
Přidat komentář
Dala jsem jen prvních sto stránek.. Nemyslím si, že jsem zrovna puritán, ale tohle je fakt humus první třídy a myslím, že jsem nedočtením dalších stovek stránek o nic nepřišla.. Přínos pro mě? Netuším, snad jen.. zklamání, asi jsem měla jiné představy o psaní Markýze.. :)
Pro někoho moc, pro někoho málo. Když vezmu, že v době kdy byla kniha napsána se lidé s dobrým postavením velice nudili, tak je to na tu dobu vlastně normální. Začínajícím experimentátorům mohu knihu vřele doporučit.
Nepřijde mi nechutná zas tak moc jak tady někteří popisují :D ale je fakt že se dá knížka těžko hodnotit
V metru jsem se vždy rozhlížel kdo mi čte přes rameno. Naštěstí takových moc nebylo nebo včas odvrátili zrak. Úvodní kapitola představující šampiony a jejich plán sice naznačuje, co se asi bude dít dál, ale první měsíc teprve dal knize grády. Na zbylých měsících je vidět autorova snaha dílo rychle dokončit. Obsah je děsivý, odporný a občas jsem knihu musel zavřít, protože má představivost začala pracovat více než bych rád. Přesto všechno mi dílo přišlo čtivé.
Velké zklamání. Úvodní představování bylo nudné, potom se to konečně rozjelo a vypravování Duclosové mě fakt bavilo. Ostatní vypravěčky už v knize dostaly jen málo prostoru a postupné vraždění obyvatel zámku bylo taky dost ošizené, chyběl mi aspoň popis nějakých zrůdností s dítětem Konstance. Čekala jsem od této knihy mnohem víc. Asi už mám načteno dost prasáren, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Encyklopedie všemožných úchylek a anomálií, která se podle mého názoru dostala až za hranice toho, proč ji markýz psal. Pro něj to byla jen jakási studnice, do které vyléval z jedné strany své zvrácené touhy a z druhé strany to, co se dělo okolo něj. A pro nás to je zcela jistě trochu nevšední analýza lidské sexuality, tehdy ještě daleko předjímající Freudovo učení.
Uf!! To bylo velmi náročné. Bez častých přestávek ve čtení a bez prokládání jiným čtivem bych to asi jen tak nezvládla...
Začátky kapitol mě vždy šokovaly, ale poté už to bylo to samé dokola a o to míń šokující. Nechutné to však bylo furt.
Zaujimavych bolo mozno 10 - 20% , zvysok bol uz iba nechutny (pre mna).
Styl pisania - nic vynimocne. Jedine, co robi tuto knihu vynimocnou je tema a to, ako az nechutne je opisana.
Moje hodnotenie: 15%
kniha je pořádně ůchylná,o tom žádná,ale já v ní spatřuji spíše kritiku společnosti,kdy představitélé moci-bankéř,šlechtic,soudce a biskup,kteří by měli jít sami příkladem se chovají jako ta největší hovada,já myslím,že ve společnosti de Sadeho doby se jako šlechtic ani nemusel moc namáhat,aby plno takových věcí kolem sebe viděl na vlastní oči,na jeho dílech je také vidět,jak mu pokritecká církev hodně ležela v žaludku a ani se mu nedivím-zvěrstva svaté inkvizice pokud vím nebyla nikdy potrestána a jejichž zločiny se děli i na našem ůzemí-kam se ovšem hrabali třeba na inkvizici španělskou nebo německou,to byli opravdový sadisti kvůli majetku,kterým vlastně disponují dodnes,snad ještě horší,než čtyři zvrhlíci v této knize-ovšem na rozdíl od de Sada,který strávil mnoho let v Bastile a psychiatrických léčebnách pouze za to,že myšlenky dával na papír,tito řezníci,kteří měli ne jen ruce,ale snad celý těla od krve dožili v klidu,pohodlí a ještě z plno z nich udělal vatikán svaté-holt,ti co mají peníze a moc budou vždy nad těmi,co jí nemají,o čem podle mě je vlastně smysl celého jeho díla-i když dost drasticky podaný..
Dávám tři body :) ne proto že bych to kdy dočetla, ne děkuji již jsem zvracela, ale proto že jsem to využila jako výchovný prostředek na bandu puberťáků a "yes" klaplo to. Je vidět že zase tolik nadšenců do soulože s opicí a starou prostitutkou nenajdete :)))
Než jsem knihu dočetla, tak jsem ji musela nejméně 5x odložit, abych dokázala vstřebat, co za nejnechutnější věci člověk dokáže vymyslet. Nakonec jsem ji statečně dočetla, doporučila jako největší sadomasochistické, úchylné a zvrácené dílo a po nějakém roce se k ní vrátila, abych zjistila, že se můj názor nezmění.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sexuální násilí sadismus BDSM markýz de Sade masochismus sexuální deviaceAutorovy další knížky
2006 | 120 dnů Sodomy |
2002 | Justina aneb Prokletí ctnosti |
2010 | Justina a Julietta |
1991 | Julietta čili Slasti neřesti |
2008 | Zoloe a její dvě pomocnice neboli Několik týdnů života tří hezkých žen |
Spousta lidí sem píše, jak jim kniha přišla nechutná, jak ji ani nemohli dočíst a podobné věci.. U mě byl účinek jiný. De Sade v úvodu psal, že jeho cílem je vyvolat ve čtenáři znechucení, nebo vzrušení. Ve mně vyvolal apatičnost.
Sice jsou v knize prasečiny už od začátku, ale prvních cca. 100 stran je celkem v pohodě. Druhá stovka - tam jsem si párkrát řekla, že je to dost nechutné, a ošklivě se zatvářila, ale pokračovala jsem dál a v průběhu děje jsem si na všechny zvrácenosti zvykla natolik, že jsem je četla a četla, aniž by ve mně příběh probouzel nějaké emoce. Připadalo mi, že se na příběh dívám za sklem - všechny postavy a hrůzy, které se tam děly, se mě nedotýkaly.
A přiznám se, že někdy ve třetí části jsem se pár bodům dokonce i zasmála, jak absurdní byly. Myslím si, že pokud má někdo slabý žaludek a vadí mu představa čehokoli jiného než obyčejného sexu, pak tu knihu prostě asi nedočte. Pokud ale člověk dokáže zaujmout takovýto apatický postoj jako já, knihu může s přehledem přečíst a přinese mu to spíš poznatky o tom, kam až lidi můžou zajít, než nějaké znechucení apod.
Hvězdičku dolů, protože autorův záměr u mě neprošel.