120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79629/bmid_120-dnu-sodomy-MSU-79629.jpg
3
673
673
Románové vyprávění proslulého markýze o hrůzných děních na zámku Silling. Detailně popisuje všemožné sexuální úchylky a anomálie, líčí bezmeznou lidskou krutost a morální zvrácenost. Slavný markýz měl život plný peripetií a dlouhá léta strávil v různých žalářích. V tom nejznámějším, v Bastile, vznikla tato kniha. Ve vězení neustále hrozilo zabavení popsaných papírů, proto de Sade z listů slepil přes dvanáct metrů dlouhý pás, který pak z obou stran popsal. Knížka vychází česky poprvé v nezkrácené verzi, v novém překladu Jiřího Žáka s předmluvou Radima Uzla.... celý text
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
Les Cent Vingt Journées de Sodome, 1785
více info...
Přidat komentář
De Sade se vždy vyžíval ve chlípnostech a zvrhlosti což je vlastně jako jeho druhé jméno. Vždy šokoval svými výroky, stylem života a prvotně v rámci zvrhlosti svých knih.
Při koupi této knihy jsem byla nachystána na kde jakou nechutnou nemravnost a tak jsem se s chutí dala do čtení.
Začátek je zbytečně zdlouhavý i když líbilo se mi popisování osob jež vystihoval se vším jež se jen dalo. Knihu jsem musela několikrát odložit v náporu nechutnosti a znovu se k ní vrátit, protože mne jednoduše zaujímalo co bude dál a zda dokáže tento mistr Zvrhlík nastínit ještě zvrhlejší scénu. Měla jsem tu možnost shlídnout i filmové zpracování jež není ani zdaleka tak silné jako knižní předloha.
U žádné jiné knihy jsem nikdy nezvracela,až po tomhle.Chvílemi jsem musela odkládat a nutit se k dočtení. Děs a hrůza...
U pana de Sada je třeba brát trochu odstup při čtení. Zvrhlosti a nechutnosti mě nijak nepřekvapily, přeci jen, vím co čtu. Ale tak nějak jsem čekala i něco trochu jiného, něco prostě chybělo. Za mě tak 50/50
Že je to polemické dílo,s tím souhlasím. Ale vysoce hodnocené?...no tak...
Přečetla jsem celé a mohlo to všechno být poloviční. Kniha má 3 části,ve kterých jsou vyprávěny příběhy. Po přečtení,dejme tomu prvních čtyřech v každé části,se člověk dál nudí,jelikož je to stále a pořád dokola. Do strany cca 250 se stále mluví o fekáliích,které se zřejmě v rámci dobrodružství točí jednou na talíř a pak do úst.
A co se týká zmiňované filosofie v díle...opět říkám "no tak...". V těch několika rozhovorech čtyř výtečků,kteří celou tu fekal-párty platí,se řeší vesměs nesmysly.
Úvod zbytečně zdlouhavý...
Čtení opravdu pro ty,co mají žaludek řezníka jako já :D ale celkově hloupost ,psaná evidentně nějak "zasaženým" člověkem. Samozřejmě se to,co se děje v knize,děje i teď,viz.někteří si pěkný večer představují tak,že si v obýváku natáhnou igelit a dělají si ze sebe navzájem TOIky a je to zřejmě děsnej rajc,ale čtení tohoto je ztráta času.
Nedokážu dočíst do konce. Zvrhlosti nabývají takového rozměru, že to prostě nezkousnu.
Já prostě de Sada miluju. Nepřestává mě udivovat jak na takové prasárny vůbec dokázal přijít. Jen je škoda, že dílo nedokončil..
Jsem na tom úplně stejně - asi padesátá stránka a končila jsem... třeba se k ní někdy vrátím, ale teď na to nemám žaludek... Bude to výzva!
Knížku jsem odložila na neurčito, došla jsem k 78.stránce a musela si dát voraz. Uff, drsné čtení pro silné povahy
Přečetla jsem celé , protože nerada odcházím od rozdělané práce a byla jsem i zvědavá(to přiznávám bez mučení) , ale nijak mne to neoslovilo . Nejsem žádný puritán , ale pojídání exkrementů mi přijde opravdu hodně nenormální a nechutné.
Na toto kontroverzní dílo se dá hledět dvěma způsoby - buď jako na výčet myslitelných i nemyslitelných prasáren, nebo na výčet filosofických pojednání. Knihu jsem četla vícekrát, poprvé asi jako každý, jsem si všímala primárně těch, hezky řečeno, neřestí. Po druhé a dál jsem primárně vnímala filosofické pasáže (psala jsem na Sada diplomovou práci). 120 dní Sodomy i jiná jeho díla mají hlubší význam, který musí člověk hledat, knihy jsou plné filosofických pasáží. Sade ve svých dílech vytvořil jakéhosi absolutně svrchovaného člověka (který neexistuje, není to Sade a je to pouze výplod jeho literární fantazie), snažil se dovést svrchovanost až do těch největších extrému a svým způsobem se alespoň duševně takto osvobodit (dílo psal v Bastile). Doporučuji k tomuto tématu od Georgese Bataille dílo Svrchovanost, kde se právě v jedné pasáži markýzem zabývá.
Tak tuto knihu budu číst ješte dlouho, protože něco tak morálně zkaženého nedokážu přečíst najednou... Zatím jsem zvládl cca 80stran a musel jsem ji odložit a přečíst tři jiné knihy :D . Ale určitě ji někdy dočtu...
Myslím, že tato kniha je jen pro silnější povahy. Takové zrůdnosti, které jsou tam popisovány jednoho zaskočí. Kniha je jedním z významných historických děl, ale na mě moc dobře nezapůsobila. Nelíbila se mi a proto nedoporučuji.
Když si člověk vezme do ruky tuhle knihu a chce ji přečíst, musí si okamžitě vytvořit nadhled nad věcí. A když se mu to podaří, zjistí, že čte vlastně strašně dobře napsanou knihu o něčem, co se prostě v hlavě některých lidí skutečně odehrává. Pro někoho, kdo už neví, co by si přečetl, bych ji doporučila. Ale pokud máte přece jen ještě spíše potřebu se do děje vžít, tak tohle nechejte ležet ...
U této knihy jsem musela vypnout představivost a dlouho mi trvalo než jsem ji při čtení zase nastartovala. Každopádně přes všechny ty nechuťárny je dobré pozorovat chování lidí, jako třeba když se teplý mnich co opovrhuje ženami, zamiluje do ženy a uprosí ostatní kumpány o její milost, nebo stará šlapka co vypráví příběhy má na kahánku když se dozví o smrti své sestry a musí předstírat necit jen proto aby se taky nestala obětí. Případně kdo četl ještě Justýnu a Julietu tak jde vidět jak se cnostná sestra nikdy nevzdala ctnosti a to v podmínkách v jakých žila vyžaduje velkou sílu, nebo když se její zvrhlá sestra o ni starala..
Takže kdo chce uvidí v tom zvrhlost, někdo filozofii (i když poněkud nefunkční) někdo absurditu lidí, kteří zaprodali zbytek své duše pro trochu vzrušení a pocitu moci.
Naštěstí se na tuto knihu dá nahlížet z mnoha úhlů a to ji zachraňuje od statusu totálního braku, každopádně se nedá říct, že by svět potřeboval zrovna tuto knihu.
Jediné, co mne šokovalo je fakt, že se tyto hrůzné praktiky děly již tehdá.
Člověk by řekl že je to výdobytek dnešní rozežrané společnosti... a oni to byli úchylní rozežranci už tehdá.
Je to hnus, jasněže... ale to od Sadeho musíme logicky očekávat, ne?
Spousta lidí sem píše, jak jim kniha přišla nechutná, jak ji ani nemohli dočíst a podobné věci.. U mě byl účinek jiný. De Sade v úvodu psal, že jeho cílem je vyvolat ve čtenáři znechucení, nebo vzrušení. Ve mně vyvolal apatičnost.
Sice jsou v knize prasečiny už od začátku, ale prvních cca. 100 stran je celkem v pohodě. Druhá stovka - tam jsem si párkrát řekla, že je to dost nechutné, a ošklivě se zatvářila, ale pokračovala jsem dál a v průběhu děje jsem si na všechny zvrácenosti zvykla natolik, že jsem je četla a četla, aniž by ve mně příběh probouzel nějaké emoce. Připadalo mi, že se na příběh dívám za sklem - všechny postavy a hrůzy, které se tam děly, se mě nedotýkaly.
A přiznám se, že někdy ve třetí části jsem se pár bodům dokonce i zasmála, jak absurdní byly. Myslím si, že pokud má někdo slabý žaludek a vadí mu představa čehokoli jiného než obyčejného sexu, pak tu knihu prostě asi nedočte. Pokud ale člověk dokáže zaujmout takovýto apatický postoj jako já, knihu může s přehledem přečíst a přinese mu to spíš poznatky o tom, kam až lidi můžou zajít, než nějaké znechucení apod.
Hvězdičku dolů, protože autorův záměr u mě neprošel.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sexuální násilí sadismus BDSM markýz de Sade masochismus sexuální deviace
Autorovy další knížky
| 2006 |  120 dnů Sodomy |
| 2002 |  Justina aneb Prokletí ctnosti |
| 2010 | Justina a Julietta |
| 1991 | Julietta čili Slasti neřesti |
| 2008 | Zoloe a její dvě pomocnice neboli Několik týdnů života tří hezkých žen |
Děsivě organizované vyprávění čtyř starých prostitutek o úchylkách a perverzi jejich zákazníků. Ze 120 dnů markýz popsal jen 30, zbytek pouze načrtl deníkovou formou. Plánované další svazky přitom měly být čím dál tím brutálnější a krvavější, takže je asi dobře, že se k tomu již nedostal. Většinu knihy tak tvoří "měkké úchylky" - flagelace, BDSM praktiky a především různé fekálnosti, které markýze očividně fascinovaly nejvíce. Pro zbývající tři díly si chystal rafinované mučení, mrzačení a brutální vraždy, což pro čtenáře bohatě stačilo dochovanou formou náčrtů.
Jinak ovšem znamenitá památka konce 18. století pro studium sexuologie, která již tehdy popsala řadu jevů, které ještě dlouho poté neměly vědecké označení a definice. Tedy na svou dobu velice originální dílo.