120 dnů Sodomy

Řadím jí mezi přečtené, i když jsem ji ještě nedočetla. Ale už to bude víc než rok, co jsem začala, takže pokud se k ní někdy vrátím budu muset začít znovu. A začínat číst tohle znova. No asi nechci už.

Co k tomu říct, autor se asi snažil čtenáře šokovat, tím jaké krutosti a nechutnosti napsal. Myslím, že se mu to daří i tolik let po smrti a proto mu dávám tady tu jednu hvězdu.

Dále je to také docela obsáhlý seznam sexuálních úchylek, takových co by mě snad v životě nenapadly a takových které jsem nikdy nechtěla znát. A děj se pak také dost opakoval, což nudilo, takže vlastně to je docela nudná kniha v podstatě.

Knihu jsem zatím nedočetla.Láká mě,ale nedám ju bez přestávek. Je to nářez,samá úchylárna,zvrácenost.Tolik hnusu no na to musí být žaludek.Ale budu pokračovat až do zdárného konce.To si nemohu nechat ujít.Super.

Tak tuto knihu jsem přečetla ze zvědavosti. Když jsem ještě studovala, kluci o této knize básnili. No nedalo mi to a přečetla jsem ji, dokonce jsem se podívala i na film. Větší zvrácenost jsem nečetla, knihu a film hodnotím jako odpad.

O…..k, takže 120 dnů sodomy.
Upřímně si nejsem jist, jak začít, ale asi to vezmu rovnou od bodu tak lidmi oblíbeného: porno, filozofické dílo, nebo dílo sexuologické? No, jediné, co jsem schopen říci je, že se rozhodně nejedná o žádný masturbační materiál, ba dokonce to přesně k tomuto má velmi daleko. Samotné akty jsou velice stroze líčeny vypravěčským způsobem jako: „Nechal si nasrat do huby a po té to spolkl.“, ba dokonce to velice odpuzuje od jakýchkoli sexuálních myšlenek.
Dále pochybuji, že jsem jediný, komu slova jako hovno, prdel a srát vyloženě vadí, jsou-li použita v popisu od samotného vypravěče a ne v řeči nějaké postavy, což se zde bohužel děje neustále.
Někteří lidé tvrdí o 50 odstínech šedi, že se v nich autorka snaží všemožně vyhnout přímého označení pohlavních orgánů a jsou místo nich používány věci jako „Jeho mužnost“ a jiné. No a napříč všemu očekávání je to tu tak stejně. Ani jednou, za těch 400 stran jsem nezaznamenal slovo typu „penis“, nebo „pyj“, zato však slova jako „čuráček“, „ocas“, „mužnost“ a dejme tomu „kláda“, jsou v této knize neustále.
Někteří jiní v tomto díle vidí ohromné filozofické umění, které odhaluje temnotu v srdcích lidí a tak dále a tak dále. No, tito lidé mají bezesporu pravdu, omlouvám se však, ale tuto myšlenku lze zpozorovat v každé třetí knize a každém druhém fantazy.
No a poslední téma, které vytáhnu je sexuologie. No, rozbor některých sexuálních praktik a úchylek to rozhodně je, ale nejedná se o 600 rozličných příběhů a 600 jedinečných zvráceností, nýbrž o toto v čísle 50.
Autor píše, že pokud se vám budou některé části zdát podobné, stačí aby, jste si je přečetli znovu a uvidíte, že se liší. To je pravda, ale jedná se o změnu v počtu zúčastněných, nebo týraných osob, nebo jiné, čistě proporční rozdíly, či technikálie.
Tak abych dal příklad, v jedné povídce se píše: „Nechal si nasrat do úst a pak to spolykal.“ A v druhé „Nasrala mu na talíř a on to z něj snědl.“
Nekritizuji toto dílo pro to, že je nechutné a stereotypní, což bezesporu je, ale kritizuji ho pro jeho jednoduchost a pro to, že není takové, jaké samo sebe snaží prezentovat. Uděluji 2 hvězdy.
(Jo a co se týká znechucení, nebo něčeho podobného, to ucítíte v každé části tak tři povídky a pak vás to přejde, proto, že v první části to je neustále: sperma, sperma, hovna, hovna, moč, moč. V druhé: odpanění, odpanění, bičování, bičování. Ve třetí: mlátí, mlátí, řeže, řeže. A ve čtvrté: jed, jed, oheň oheň.)

Hlava mi nebere, že někdo dokáže tuto knihu ocenit pozitivně. Asi snad podobné, ne-li stejné zrůdy, jakožto hlavní hrdinové v ní a nebo jim to nejvíc zarážející uniklo. A to ne kvůli zvrácenostem a jinym uchylným praktikám, které jsou v ní uvedeny. Ale proto, že hlavní cílovou skupinou těchto nehorázných zhovadilostí jsou v knize uvedeny hlavně deti!! Které ještě k tomu všemu (podle tzv. ''vypraveček'' v díle) nejsou kolikrát tak úplně vyloženy jako nevinné oběti ale je zde hodně barvitě popsáno, jak svého pedofila snad i vybízejí a provokují ke zneužití a za přislíbenou odměnu přivedou i další děti (a to jsem uvedl jen zlomek toho, co tam je popisováno za detaily) . Je to kniha dělaná ne/jen pro pedofily a neměla by vůbec existovat!! A už vůbec ne takhle volně k dostání!!

13.03.2018

Výborný román o těch, kteří se v životě už fakt museli nudit...Kromě 4 hlavních hrdinů tu v příbězích narazíme na bezpočet klášterních představitelů, kteří sice vzorně dodržují celibát ve smyslu klasického styku, což jim ale nebrání dopřát si jiné typy rozkoše...

Roztomile zvrhlá kniha, která má, na rozdíl od "50 odstínů", trochu říz. Je psaná příjemným jazykem období romantismu, který není nepodobný Verneovi nebo Dumasovi (vyjma obsahu). Samozřejmě, že jsou tu z dnešního pohledu nelogičnosti, například vězněné osoby měly při své převaze velmi dobré příležitosti přemoci své pány,ale nevyužily toho, ani se nepokusily.

Nesmíme opomenout filozofický aspekt knihy, kdy si zvrhlí mučitelé pokládají, mimo jiné dnes více než aktuální otázky, zda mohou být všichni lidé na světě šťastni. Nemohou. Jeden z nich, vysoce postavený, který se podílí na výkonu moci například vždy rozhodne pro trest smrti - protože mu to přináší sexuální uspokojení...

22.02.2018

Ze zvědavosti, pro zajímavost doporučuji přečíst. Neupírám 120 dnům sodomy, že na svou dobu to bylo neskutečné dílo, ale je to takový soubor všech možných (i nemožných) úchylek od fekalporna po sadomaso.
Ano, je to úchylné, obscénní a zvrácené, nicméně ke konci knihy si uvědomíte, že je to spíš nuda...

24.01.2018

Ke čtení tohoto veledíla mě dovedla zvědavost, očekávání trochu toho zdravého sadismu a Levné knihy. Kniha je pornografický brak orientovaný na sodomii a fekal, značně repetivní se sklony ke zbytečné popisnosti (tím nemyslím popisování toho kdo sežral čí hovno a jak vypadalo, ale spíš nadměrné a opakované popisování postav a programu). Líbí se mi, že jsou mezi námi i natolik duševně uvědomělí a snad až osvícení jedinci, kteří v této knize dokáží najít myšlenky a velkou filozofii, doporučoval bych jim číst více, věřím totiž tomu, že s takovým stupněm vnímavosti by našli zajímavé myšlenky, sociální reflexi a kritiku společnosti i při čtení jídelního lístku nebo složení zubní pasty. Jak se říká, proti gustu žádný dišputát, takže pokud vás baví fekal a sodomie, mohla by se vám kniha líbit. Pokud si toto chcete přečíst, protože jste unudění svým sexuálním životem, který se omezuje už jen na to, že své drahé polovičce oznámíte, že je středa, zhasnete a jdete si to odbýt, buďte rádi za to co máte a téhle knize se vyhněte.

Pokud by se tu mezi vámi vyskytoval někdo kdo rád zvířecí hovínka, ať dá vědět, vždycky když na jaře na zahradě roztaje sníh, ukáže se kolik toho jeden malý pes dokáže přes zimu nasrat.
A soused potřebuje odsát septik, ale to by chtělo asi spíše skupinu.

Pro silné žaludky......a kyblík na zvracení :D jinak dobrá kniha, bohužel celou jsem ji nezvládla přečíst.

19.01.2018

Když jsem si tuhle knihu kupovala, byla jsem upozorněna, že po přečtení už pro mě nic nebude jako dřív a mám si nachystat kyblík na zvracení. No, přesvědčila jsem se, že toho snesu opravdu hodně. Četla jsem ji dvakrát, jednou dokonce jako těhotná a nemůžu říct, že by mě nějak poznamenala. Naopak, četla jsem ji s jistým nadhledem a apatií. Některé úchylky na mě působily dost komicky, až mě to nutilo se pousmát. Je neuvěřitelné kam až sahá lidská vynalézavost a co je schopen člověk pro své ukojení vykonat. Upřímně obdivuji de Sadeho, že měl tu kuráž sepsat takto na svou dobu odvážné dílo i když musíme vzít v potaz, že jej psal ve vězení a nepomyslel na to, že by kdy spatřilo světlo světa. Kdoví co by se při čekání na smrt honilo hlavou nám.

Čekala jsem asi něco víc, byla jsem zklamaná. Už na začátku jsem měla chuť knihu odložit vzhledem k zdlouhavému popisu osob, které nebylo vůbec podstatné, když jsem to přetrpěla v naději, že začnou příběhy, znovy popis dohody/zákona, opět nepodstatného, protože to v kolik snídají, pijí kávu nebo je čas pro vypravěčku, stejně bylo průběžně zdůrazňováno. A konečně vyprávění ( zdůrazňují, že mi nevadila brutalita, násilí, zvrácenost, apod)...prvních několik příběhů dobré, ale pak se už vše jen opakovalo s částečným obměňovaním, takže nuda. Při změně vypravěčky příběhy alespoň měly spád, tedy spíš to byl jen výčet, ale bohatě stačil. Každopádně za mě velká nuda, přemáhání knihu neodložit pro zbytečné popisy a pro opakování toho samého. Kniha nebyla ani vtipná ani drsná ani nepodporovala fantazií a představivost, četla jsem slova.

01.12.2017

No.. nějak nemám slov. Zvládnu toho hodně, ale tady byly občas i na mě dost nechutné věci..
Vynechám své dojmy a spíš podotknu to samé, co někteří přede mnou. Jakmile skončilo vyprávění Duclosové, přestalo mě to bavit. Ne, že bych se předtím celá nadšená pouštěla do dalších stránek, ale do cca 150 stránky to má jakýsi děj. Potom to jsou už jen bodové zápisky formou deníku. V podstatě není nic objasněno, ačkoliv to autor slibuje a věty jsou strohé a nezajímavé. Což se mi četlo sice rychle, ale vlivem strohého popisu mi jednotlivé příběhy v dnech přišly stejné, jen lehce pozměněné a ke konci jsem už ani nevnímala co čtu.

20.11.2017

Klobouk dolů... toto dílko mě nadchlo už tím že jsem si chtěla strašně přečíst něco od Markýze a také mi ho doporučila kamarádka...
Brada mi padala už v první třetině knihy, kde jsem si rozšířila obzory o lidských úchylkách, ale četla jsem dál - no jo, zvědavá ženská. Četla jsem skoro jedním dechem... Naprosto mě uchvátil jeho styl psaní a počítám že do sbírky přečtených jistě zařadím i další dílka Markýze de Sade ;)

16.09.2017

Tleskám. Lituji spolucestující při četbě v MHD. Bavil jsem se poměrně dosti hlasitě.

31.08.2017

Je to hnus, fekal porn, mučení, nechuťárny. Z počátku mě to šokovalo, posléze jsem u toho už klidně i jedl.

22.08.2017

Kniha byla svým způsobem zajímavá i ten skrývající se podtext.
Nebyla jsem nijak znechucena a ani překvapena.
Nejvíc se mi ''líbila'' první část pak už to bylo uspěchané.
Ale kdo ví co se za tím skrývá. Psal to přeci jen ve věznici.

06.08.2017

Výborná kniha, která obsahuje téměř všechny úchylky světa. Kniha se mi libila velice, hlavně ze začátku, kdy vyprávěla paní Duclosová. Nepamatuju si, jak se to její jméno píše, ale ti co knihu četli, budou jistě vědět, koho myslím. Líbilo se mi to z toho důvodu, že vyprávěla celé příběhy a když nastala část další vypravěčky, která vyprávěla pouze takové krátké úryvky, tak jsem se v tom začal ztrácet a už mě to tak moc nebavilo. Po celou dobou vypravěč vysvětloval, že nemůže zezačátku popsat příběhy detajlněji, že vše bude vysvětleno později. Stále jsem se těšil na ty pikantnosti, které nastanou později a nakonec jsem byl zklamaný, protože to klině mohlo být popsáno hned na začátku každého příběhu. Jednak jsem si už pořádně nepamatoval, koho se ten příběh týkal, což mi hodně vadilo a dále na tom nic nebylo. Vím, že tato kniha obsahuje spoustu nechutností, ale s tím jsem už dopředu počítal, takže jsem se na ně docela i těšil. Změnilo mi to zárověň i trochu názor na svět. Knihu mám koupenou a určitě si ji někdy přečtu znovu. Každopádně mě zajímají i jiná díla od Markýze De Sadeho, která bych si rád také přečetl. Je viděť, že autor Markýz de Sade je geniální spisovatel. Lepší než ti spisovatelé, které jsme probírali ve škole. Tím, že vynikal od ostatních, tím na mě zapůsobil. Myslím si, že tuto knihu by si měl přečíst úplně každý. Každý zde najde nějakou svou úchylku, hlavně mu to otevře oči a uvědomí si, že svět není mírumilovný a že tyto věci se doopravdy ve světě dějí, primárně ve vyšších společenských vrstvách, kde procházejí ty nejhorší zločiny. V knize se samozřejmě objevují chyby, ale vzhledem k tomu, že tutu knihu Markýz de Sade psal v Bastile na malé papírky, tak z toho vzniklo skvělé dílo. Můj názor na tuto knihu je spíše pozitivní a proto jsem knihu ohodnotil 4 hvězdičkami.

Tak tohle byla opravdu hrůza. Nechutný,nemělo to hlavu ani patu,prostě hnus.

29.07.2017

Už je to dýl, co jsem tuto knihu četla. Rozhodně mě nenadchla a rozhodně nebyla ani šokující, ale dávám 2* za originalitu :-) chtěla jsem dát 1, ale protože jsem hodnotila 50 odstínů jako "odpad", tak by to bylo k markýzi nefér. U nějakých částí jsem se smála a pak mi to přišlo už pořád stejné. Nuda a nuda. Nic revolučního, nic zvláštního, ale možná jsem jenom viděla moc dílů Myšlenek zločince a přečetla moc červené knihovny, že mě nic moc už nepřekvapí. Lidé v této knize také hledají nějaká hlubokomyslná skrytá poselství, např. podstata člověka je špatná atd. já to vidím spíš tak, že si vězením znuděný sadista vylil srdíčko na papír, uznávám, že v té době šokujícím způsobem, dnes nuda.