120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
Románové vyprávění proslulého markýze o hrůzných děních na zámku Silling. Detailně popisuje všemožné sexuální úchylky a anomálie, líčí bezmeznou lidskou krutost a morální zvrácenost. Slavný markýz měl život plný peripetií a dlouhá léta strávil v různých žalářích. V tom nejznámějším, v Bastile, vznikla tato kniha. Ve vězení neustále hrozilo zabavení popsaných papírů, proto de Sade z listů slepil přes dvanáct metrů dlouhý pás, který pak z obou stran popsal.... celý text
Literatura světová Romány Filozofie
Vydáno: 2000 , CestyOriginální název:
Les Cent Vingt Journées de Sodome, 1785
více info...
Přidat komentář
Zatím nečteno, nemohu ji sehnat po knihovnách, ale čtení této knihy se bojím. Ne toho, co tam je napsané...nebo toho co si o mě pomyslí ti, kteří budou vědět že to čtu..ale spíš toho, abych se v tom, co je tam psané a rozebírané, nepoznal...někdy mám totiž pocit že jsem De Sadem já sám.
Nevadilo by mi, že je to dekadentní porno plné násilí, ale v podstatě to nebylo o ničem a nemělo to žádnou hlubší myšlenku.
Po 120 dňoch určite nesiahajte, pokiaľ si chcete pri knižke oddýchnuť. Odporučila by som ju pre čitateľov, ktorí chcú prerušiť tabu, skôr zo zvedavosti rozšíriť isté poznatky o sexuálnych deviáciách, praktikách vykonávaných v minulosti. Knižka je písaná formou denníkov, ktoré bez okolkov spísali, zaznamenali rôzni aktéri bakchanálií konajúcich sa v jednom ukrytom zámočku, sídle v ktorom boli plnené sexuálne túžby a rozvíjaný sadizmus zvrhlíkov túžiacich po tomto druhu "zábavy", často aj proti vôli obete. Knižka sa neštíti opísať akúkoľvek úchylku kvetnatým spôsobom, preto nie je určená citlivým povahám.
U 120 dní sodomy hodně záleží na tom, proč tu knihu chcete číst. Pokud ji otevřete z důvodu čiré zvědavosti, ale žaludek se vám zvedá už při oběrech krve, s největší pravděpodobností knihu nedočtete nebo budete hlásat něco o nechutnostech, prasárnách a apod (ty se tam samozřejmě dějí). Pokud se k tomu ale postavíte jako k vědeckému dílu, jakési encyklopedii sex. úchylek, minimálně vás to zaujme.
Osobně jsem se po většinu prvního dílu docela nudila. Ne, že by mě ty praktiky neznechucovaly nebo, nedej bože, že bych některé zkoušela, ale vše se začalo tak nějak opakovat, vše se lišilo tak minimálně, že jsem docela rychle přestala vnímat, jak všemožně se jde ukájet, ale spíše mne zaujaly filozofické myšlenky mezi řádky, týkající se postavení žen, dětí, chudiny a apod.
Od druhého dílu vše nabralo spád a text byl podstatně chudší na pomalu básnické obraty. Vlastně to byl spíše takový výčet toho, čeho všeho jsou lidé schopni. A že toho je skutečně požehnaně a to to markýz ani nestihl dopsat!
Jedno je však jisté: To, nad čím se někteří ošklíbají a společnost o tom radši nemluví, se stále děje. Sice asi v menším měřítku, ale děje. Nastává však otázka, zda je to dobře či špatně, zda tabuizovat nebo to vyvést na světlo boží a tedy to tak nějak zoficiálnit a jaksi potvrdit...Osobně si myslím, že vše by mělo mít své hranice. Žádné vraždy ani skutečné týrání. Ale to už se dostávám tam, kam nechci.
Je to jednoduchá kniha, ale přitom velmi náročná...
Na rozdíl od povídek, které jsem od něj četl dříve, obsahuje opravdu nechutné popisy těch nejdivnějších úchylek.
Tak tahle kniha je určitě ta nejvíce šokující jakou jsem četl. Plná sexuálního násilí a zvráceností odehrávající se na zámku Silling ,je opravdu pro silné žaludky. Je to určitě zajímavý pohled na lidskou sexualitu a čeho jsou ,, lidé '' schopní. Podruhé ji číst už nebudu, jednou stačilo. Dávám plný počet hvězd ,abych pomohl knize z nejhorší padesádky ,kam podle mě nepatří.
Tuto kniha i když v sobě měla brutální sexuální praktiky sodomy a příběhy vypravěček a případy sodomitů se vstupňovali od menších sexuálních úchyláren, kde se páni vždy ukojili po brutální sexuální činy na mužích, ale hlavně ženách a dětech kde pak docházelo v příbězích i k vraždám z úchylky. Vypravěčky za příběhy ze života byly velmi ceněny od pánů muka prožívali manželky, unesené děti a služebný kteří byly mučeny, nuceny do věcí, které nechtěli bylo jim ubližováno nakonec byly zavražděny. Tato kniha mimo jejího obsahu je velmi dobře napsaná dobře se čte. Je to dílo nad kterým by se měl člověk zamyslet jaké zhovadilosti se ve světě děli, a dějí a že může být rád že se to neděje jemu a ani jeho rodině.
Na dávné doporučení se mi až nyní dostala kniha do ruky.
Musím říct, že ji hltám jedním dechem. Ano některé scény jsou odporné a čím více se člověk pročítá ke konci knihy tím i odpornější, ale s tím já žádný problém nemám (ano sice jsem se párkrát "oklepala" ale žaludek mám na takové věci silný dost).
Musím dát za pravdu v začátku, kdy je uvedeno, že názor na knihu si musí udělat každý sám - buď že odhodí jako nechutnou pornografii a nebo jako dokument o nejrůznějších úchylkách které prostě lidi v sobě měli, mají a mít budou.
Pobavil jsem se u komentářů některých úzkoprsých holčiček, které zhnuseně toto zásaní dílo odhodily. Tato kniha je ale dech vyrážející, i když mě žádné úchylky nelákají, je to úžasná studie čeho je člověk, opojen svou mocí, schopen. Nikdy bych se ničeho podobného nechtěl účastnit na žádné ze stran, ale tyto zvrhlé eskapády (jak někdo dole pěkně napsal "svaté čtveřice") jsem zhltal jedním dechem, trochu mi vadilo, že podrobně je rozepsán jen kousek, ty největší masakry jsou psány už jen zkratkovitě a to už moc čtivé nebylo.
Holčičky by si měly uvědomit, že to je svým způsobem dílo vědecké, kdy autor sepsal takovou malou, v té době určitě naprosto šokující, encyklopedii úchyláren a po autorovi je nazván celý blok sexuálních sadistických úchylek, že stejné a beztak horší zvěrstva se dějí denodenně pořád po celém světě a naopak by si to měly přečíst o to pečlivěji, aby si vážily svého bezstarostného života. Kolegové pode mnou dílo rozebrali přemoudřele ze všech stran, nemám co dodat a dávám plný počet, abych 120 dnům Sodomy trochu pomohl z žebříčku 50. nejhorších knih, kde rozhodně nepatří a kde ji zařadily pouze slabé žaludečky zromantizovaných děvčátek, které beztak pak považují "Velkou žranici" za jeden z vrcholů dekadentní kinematografie. Film 120 dnů Sodomy jsem neviděl a upřímně řečeno ho vidět ani nechci, na papíře mi stačilo.
puml: A nezdá se Ti, že dobro se skoro vždy projevuje pasivitou ??? A někdy až neskutečnou? Všimni si, jak mě mnozí osočovali, když jsem v blogu popsal svůj postoj k vojenské službě v komunistickém Československu - tehdy jednoznačně jsem se postavil k odporu vůči zlu ohrožujícímu světový mír - protože to jejich vlastní přesvědčení jim říká, že zlu se má ustoupit a dokonce mu ještě posloužit!
Díky a paleček dávám...
Myslela jsem si, bláhově, že mě jen tak něco nerozhodí. Ale tohle...to se prostě nedá. Naprostá zvrácenost, nechutnost, šílenství.
Z žádné knihy se mi takhle žaludek nezvedal. Začátek ještě jde...když máte aspoň trochu silný žaludek, je to jen hodně moc nechutný (samé zvratky, výkaly atd...). Ale jak přejde na sekání různých končetin tak to snad ani žádný normální člověk dočíst nemůže...Prostě fuj...
Je až neuvěřitelné, že tohle někdo dokázal napsat a ještě v takové době! Mně osobně se kniha líbí (a to nejsem žádný zvrhlík). Takhle to prostě dříve chodilo.
Při téhle knížce se mi dělalo tak špatně, že ji víckrát nechci ani držet v ruce.... ani jsme jí nezvládla dočíst
Knihu jsem četl již před pár měsíci, ale nelze jinak než doporučit. Čtenář má možnost si ověřit své hranice ;-)
Více jsem o knize napsal v recenzi na http://pramen-touhy.webnode.cz/news/donatien-alphonse-f-de-sade-120-dnu-sodomy/
Z této knihy jsem byla schopná přečíst pouze 90 stran... Nedala jsem to... Naprosto nechutné..... A to si myslím, že snesu hodně, ale tohle bylo až moc......... :-( takže mi tato kniha leží doma v polici, rozečtená, ale obávám se, že ji asi nikdy nedočtu...
Štítky knihy
sex sexuální úchylky sexuální násilí sadismus BDSM markýz de Sade masochismus sexuální deviaceAutorovy další knížky
2006 | 120 dnů Sodomy |
2002 | Justina aneb Prokletí ctnosti |
2010 | Justina a Julietta |
1991 | Julietta čili Slasti neřesti |
2008 | Zoloe a její dvě pomocnice neboli Několik týdnů života tří hezkých žen |
Jsem nejspíše sadistka, ale tuto knihu miluji, měla jsem ji jen půjčenou a ráda bych ji sehnala. Číst ji před spaním, to byla slast.