14-14 Přátelství napříč staletími
Silène Edgar , Paul Beorn
Hadrien a Adrien jsou dva třináctiletí kluci, kteří od sebe žijí jen pár kilometrů ve Francii. Mají problémy ve škole, doma a i s dívkami – jako většina kluků jejich věku. Jen jedna věc je od sebe dělí: Hadrian žije v roce 1914 a Adrien v roce 2014. Jejich osudy se záhadně propojí, když si začnou psát dopisy. Myslí si, že píšou jenom vzdálenému bratranci, a vůbec netuší, že jejich dopisy putují časem. Když si Adrien uvědomí, že Hadrien žije před sto lety, rozhodne se ho varovat – blíží se první světová válka a jeho kamarád se musí za každou cenu ukrýt... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
14-14
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha. Jediné co mi na knize vadilo byl uspěchaný konec. Čekala jsem víc akce. Ale tohle taky nebylo špatné.
Dopisování napříč staletím je rozhodně zajímavý nápad a nedá se knížce upřít čtivost. Ale čekala jsem asi něco jiného, navíc mi ne vždy sedlo jednání postav. Chápu, že se jedná o literaturu pro děti a že tedy nemusí být vše uděláno do detailů, ale knize by pár stran a trochu větší propracování neuškodilo.
Musím ale pochválit obálku, ta mě kromě děje zaujala též.
Knížka byla velice zajímavá a čtivá, na to že ji psali 2 autoři se to nedalo moc poznat. Sice jsem někdy nebyla moc zvědavá co se stane dál, málokdy mi v hlavě vyskakovali otázky a co potom, ale kniha mě sama nějak dovedla k tomu abych ji četla četla, hltala jsem přímo každé slovo a dalo se i něco přiučit o 1. světové válce velice zábavnou formou. Tuto knížku doporučuji
Příběh je určený spíše náctiletým čtenářům, ale i tak mě moc bavil. Je psaný velice čtivě. Vím, možná už tohle slovo může znít pro někoho jako klišé, ale je to tak. Knihu jsem zhltla za tři krátké večery a byla jsem moc zvědavá, jak vše dopadne.... Více v mojí recenzi zde v záložkách :)
Ach..Nádherný příběh, nádherná obálka. Autoři vytvořili originální příběh o cestě časem, v němž si dva chlapci - jeden z roku 1914, druhý z roku 2014 - posílají dopisy pomocí dvou "záhadně vykouzlených" poštovních schránek. Příběh krásně plyne jako řeka, je čtivý a napínavý, ale přitom milý, nepodbízivý. Situace jsou odpozorovány jako ze života. Vše je reálně vykresleno, například život na venkově a velký prostor je dán citovému prožívání obou hrdinů. Rozhodně doporučuji, abyste si knihu přečetli.
Ač oba hrdinové pocházejí z odlišných prostředí i doby, zažívají podobné problémy a trápení. Vztahy se zkrátka nemění ani za sto let, proto je příběh nadčasový. Adrien, jeden z hrdinů, se zamiluje do dívky, ale neví, jak jí to má říct, tak dlouho váhá, až si najde dívka jiného. Nemůžeme se Adrienovi divit, že potom ve vzteku "kope" kolem sebe a má kvůli tomu problémy ve škole. Přitom za všechno může jeho zklamání v lásce. Marion, jeho milá, má zase klapky na očích a nedovede pochopit, že by k ní její kamarád mohl cítit i něco víc.
Hadrien má zase trable s otcem. Jeho bručounský a pedantský otec - negramotný sedlák - si nepřeje nic jiného, než aby jeho syn zapomněl na bláhové plány studovat a místo toho se věnoval péči o statek, který on vybudoval a plánuje mu ho předat. Za otcovým hněvem ale vězí strach o syna, že se z něj stane povýšený floutek, který bude nad nevzdělaným otcem a fyzickou prací ohrnovat nos. To Hadrien ale neví. Hlavu nad vodou drží oběma chlapcům vzájemná korespondence, ve které se svěřují se svým trápením a dávají si rady a dodávají si odvahu.
Každý čtenář se může v příběhu najít. Třeba zrovna zažívá podobné problémy jako hlavní hrdinové a tento příběh velkého přátelství, ale i statečnosti, dokáže čtenářům ukázat klíč, jak pochopit své okolí nebo jak jednat a možná i vyřešit nějaký problém. Pokud máte rádi silné příběhy o přátelství, cestování časem a psaní dopisů, musíte si přečíst tuto knihu, protože stojí za to.