1984

19.05.2015

Fascinující a přece tak pravdivé.
Takhle dopadneme, už se na tom pracuje spousty let!

11.05.2015

Přečtení tétéo knihy mi způsobilo dosti velký šok, bravurně napsané. Jen pořád musím myslet na to, co kdyby tahle hrůza někdy nastala....aspoň užale nemám noční můry.

06.05.2015

Asi nejlepší kniha, kterou jsem musela přečíst k maturitě. Rozhodně doporučuju! :)

krásna knižka, mrazí na chrbte - že to nie je ani utópia akôr ako realita. neodporúčam melancholikom v čase depresie.

30.04.2015

Za většinu knihy bych dala pět hvězdiček, ani bych nemrkla. Bohužel, přišlo mi, že v poslední části to autor trochu přehnal. Přišlo mi to trochu moc na to, aby mě to mrazilo tolik, jako první dvě části, které mě doslova uchvátily. Ve třetí části jsem se přestala s Winstonem ztotožňovat, protože už to nebyl Winston, a právě proto pro mě nebyla tak silná.
Musím vyzdvihnout bravurní popisy, které navozují velmi realistickou atmosféru. I přes poslední část, jedna z mých nejoblíbenějších knih z kánonu.

18.04.2015

Na této knize se mi nejvíce líbil útok na psychiku jedince. Popisovaná manipulace s davy byla také bravurní, ale zaměření knihy na jednoho člověka a popis destrukce jeho mysli bylo dokonalé. Neuvěřitelně mě naplnila štěstím, protože mě unesla pryč a utopila v sobě.

15.04.2015

Je mi to líto, ale plný počet dát nemůžu. 1984 je knihou nadčasovou a bezesporu se jedná o jedno z nejvlivnějších děl dvacátého století, ale k bezvýhradnému nadšení mi jako stylovému fetišistovi přece jen chybí větší kumštýřská osobitost a mnohdy jsem se nemohl ubránit dojmu, že bych si toto téma dokázal v Orwellově podání daleko lépe vychutnat v podobě eseje. Mám velice rád autorovy deníky a vůbec nebeletristické věci a v 1984 se mi jen potvrdilo, že Eric vlastně moc nezvládal řemeslo. Některé pasáže - hlavně dialogy mezi Smithem a Julií - jsem vyloženě protrpěl a bylo mi z nich stydno. Někteří ten pocit určitě znají: sami se o něco pokoušíme, pak si to po sobě přečteme a pomyslíme si: tohle přece nemůžu nikomu ukázat. Tak přesně tohle jsem cítil nad dialogy v 1984, jednou z nej. knih 20. století! Škoda.
Rozumím však tomu, že pro spoustu především mladších a vnímavých lidí narozených cca po roce 1990 musí být zde odhalená technologie totalitní moci a její destruktivní působení na lidskou přirozenost naprostým šokem a je pochopitelně hlavně Orwellovou zásluhou, že dokázal téma podat uvěřitelně a jeho nezbytná literární hyperbolizace působí velice přirozeně. Už méně "šokantně" a vlastně i nudně ale kniha zapůsobí na člověka, který ji nečte v roce 1950-něco, ale v roce 2015 a který něco ví o mechanismech totalitní moci; vždyť on tu Orwell vlastně "jen" popisuje technologicky updatovaný stalinismus 2.0 ponechaný dalších 30 let sobě samému, což může být právě námětem k pochybám, neboť stalinismus ponechaný sobě samému by se do té doby dávno rozpadl zevnitř (jak jsme toho byli svědky v reálném světě). Jak totiž pravdivě zazní v knize: "nějak vám to selže, něco vás zdolá, život vás zdolá".
Nicméně kdoví a varování je možná daleko více potřebí poučeným starcům než naivním dětem a Orwell nepochybně svým literárně, politicky a filozoficky poněkud ''nedokonalým" dílem v mnoha věcech uhodil hřebíček na hlavičku s neobyčejnou silou a hlavně velmi sympatickou upřímností.

14.04.2015

Věřím, že stalinovský režim se 1984 dost přiblížil. Udržování plebsu v bídě, likvidování stranických odpůrců i posílání lidí do pracovních táborů za skutečné či smyšlené politické zločiny. Naštěstí režim padl se Stalinem a československý socík byl jenom slabým čajíčkem skutečné diktatury. Orwell systém vylepšil tím, že nezávisí na vůdci, jedinec je sledován na každém kroku a správné myšlení je vyžadováno i ve spánku.

Co se týče příběhu, je 1984 pouhá studie "dokonalé" totality. Laboratoř, ze které je vyňat lidský faktor a ve které je možný perpetuum mobile. Nicméně hesla Velkého bratra stále platí, protože ovládat masy je žádoucí v každém režimu.
1. Válka je mír - proč asi USA válčí všude po světě a neválčí se na území Spojených států?
2. Svoboda je otroctví - my žijeme v iluzi svobody a rádi se ji vzdáváme třeba za účelem většího bezpečí. Absolutní svobodu stejně nikdo nechce, protože by nevěděl, co si s ní počít.
3. V nevědomosti je síla - na jednu stranu chodíme do škol, na druhou stranu sledujeme oblbující seriály a estrády, aby se nemuselo přemýšlet. Bereme jako pravdu to, co píšou v učebnicích a tisku, co říkají ve zprávách v TV. Občas se učíme lži, protože pravda nebyla ještě objevena. Jak snadné by bylo zaměnit vědecké poznatky za lži? Zlikvidovat historické kroniky a udělat si vlastní historii?

03.04.2015

Jedno z nezabudnuteľných, silných diel. Páčil sa mi autorov štýl písania, aj myšlienka a záver tiež nesklamal.

02.04.2015

Já vám nevím... dlouho sem se na tuto, často citovanou, klasiku chystal, ale mé výsledné dojmy jsou poněkud rozpačité. Možná je to tím, že už jsem se (hlavně ve filmech) s obrazy světů Orwellem inspirovanými několikrát setkal a proto na mě ten jeho popisovaný svět nezapůsobil tak intenzivně. Navíc příběh jako takový není kdovíjak strhující, takže si mě kniha nepřidržela tak, jak bych očekával.
Na druhou stranu musím velmi ocenit autorovy vize a povědomí o společnosti. Z některých opravdu mrazí.

29.03.2015

Tuto knihu jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě a úplně mě dostala! Ten pocit beznaděje, který se linul celým příběhem, ano, byly tam ostrůvky v podobě naděje a lásky, ale bohužel byly velice rychle uhašeny ministerstvy a Velkým bratrem.
Tak nějak mě asi ovlivnila více, než bych chtěla, jelikož se zamýšlím, zda-li nezačínám v dnešním okolním světě vidět paralely... některé vlády svou činností se krůček po krůčku začínají přibližovat a přiklánět ke sledování svých občanů, diktují jim, co mají jíst, pít, (ne)kouřit... aneb ve stylu "Tvé tělo patří státu". To mě na tom děsí.
Ještě dodám, že takto depresivní knihu jsem snad nečetla, ale o to víc ve mně zanechala svůj otisk. Po dvou letech od přečtení je to sakra co říct.

26.03.2015

Baviť som sa pri čítaní nebavil, niektoré pasáže boli možno nad moje chápanie a prišlo mi to ukecané a príliš zamotané. Hlavne doublething! Ale pres to šecko určite vo mne knižka dlhú dobu ostane, aj ked nadčasová vcelku nieje, nájdu sa pasáže ktoré sa vryjú do pamäti. Film si určite rád pozriem.

24.03.2015

Kniha je rozhodně velmi zajímavá, zvlášť když se vezme v potaz, kdy byla napsána. Rozhodně by si ji měl každý přečíst, zvlášť ti co si stále stěžují na dnešní život a politickou situaci :) Při čtení knihy jsem byla neskutečně vděčná v jaké době žijeme i když se nám občas něco nelíbí...

16.03.2015

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Bohužel jsem se k ní dostala až před pár měsíci. Rozhodně patří mezi knihy, u kterých vím, že se k nim na 100 % vrátím.

16.03.2015

Opět jedna z knížek, které jsem si vybral k maturitě.. Velmi zajímavé a napínavé čtení. Jen k té 3. části jsem se nějak nemohl prokousat, tak jsem kousek přeskočil. Ale rozhodně stojí za přečtení!!

14.03.2015

Konečne som sa odhodlala prečítať si toto kedysi (z mne už teraz pochopiteľných príčin) ´zaznávané´, no dnes vychvaľované dielo. Vrele ho odporúčam každému človeku, a pokiaľ nie je zaradené v zozname povinnej literatúry stredných škôl, tak by sa to malo urýchlene napraviť a jeho posolstvu treba venovať niekoľko vyučovacích hodín. Je to silná, nervy drásajúca kniha, ktorá nenechá nikoho chladným a ktorú ja osobne beriem ako výstrahu... Možno nemáme ďaleko k takému spoločenskému usporiadaniu, ktovie? Hrôza čo i len pomyslieť.

Musím ostro kritizovať vydanie vydavateľstva Slovart z roku 2001. Nachádza sa v ňom neúmerné množstvo gramatických chýb, preklepov, čechizmov, kostrbatých viet s neslovenským slovosledom a zopár čudesných slov, napríklad ´koľkokoľvekkrát´(?). Kvalite knihy to našťastie neuberalo, aj keď mne ako milovníčke slovenského jazyka to občas dvíhalo tlak...

Každopádne, buď v strehu. Veľký Brat Ťa pozoruje...

12.03.2015

Knihu jsem četla jedním dechem. A už dlouho mi nebylo při čtení tak úzko a skoro až fyzicky špatně jako při čtení závěru této knihy - o pobytu ve vězení na "ministerstvu lásky". Takhle musí vypadat peklo. I celková představa života v takovéto společnosti je strašná, protože úplně potlačuje jakoukoliv rozmanitost, city, krásu, přirozenost... - vše, co dělá život hezkým a pestrým. Opravdu děsivé. A manipulace s informacemi a s lidským vědomím, kdy už si člověk vlastně není jistý, co je a není pravda - to mi trochu připomíná i dnešní dobu.

11.03.2015

Slyšela jsem jako mluvené slovo... Je to skvělé dílo! Určitě do toho půjdu znovu... často si na příběh vzpomenu a mám úplně chuť to slyšet/číst znovu.

10.03.2015

Zatímco Orwellovu Farmu zvířat jsem přečetl již v roce 1988 či 1989 ještě jako ocyklostylovaný samizdat, k románu 1984 jsem se dostal až nyní. Celosvětově zlidovělý pojem „Velký bratr“ a rčení „Velký bratr tě sleduje“ mě přiměly k tomu, abych si konečně přečetl, jak to ten Orwell vlastně napsal.
Příběh mě mírně překvapil. Čekal jsem (asi pod vlivem výše uvedených pojmů) větší důraz na onoho Velkého bratra, ale v románu je spíš jedním z mnoha prostředků udržení moci, symbolem. Hlavní důraz Orwell klade na popis společnosti, která obestírá život každého jedince, režimu, ze kterého není úniku. Není nic, o čem by režim nevěděl nebo se nedozvěděl, není žádná úchylka, kterou by nechal nepotrestanou. Veškerá snaha o jeho změnu je marná a předem odsouzená k porážce. Závěrečná část mi důmyslností mučení evokuje Mechanický pomeranč (film, knihu jsem nečetl).
Je až zarážející, jaké vize Orwell tenkrát v roce 1949 měl a co dokázal domyslet. Dobrou zprávou je, že takto pojatá společnost zatím ani v roce 2015 plošně neexistuje. Ačkoliv jsem tam nikdy nebyl, celou dobu čtení knihy mi tanula na mysli Severní Korea, uměl bych si představit, že se tam žije hodně podobně. Je pravda, že některé Orwellovy vize v současné době docházejí naplnění, ačkoliv spíše ty technické. Je také pravda, že už mě několikrát napadlo, čemu že má dnešní člověk vlastně věřit, když papír snese vše a i pomocí techniky je možné vytvořit prakticky jakoukoliv iluzi. Zatím se zdá, že aspoň historie se nefalšuje tak okatě a ve velkém jako v knize. Zatím tam ještě nejsme. Ale bude záležet jenom na nás samotných, kam to všechno necháme dojít.