1984
George Orwell (p)
Winston Smith žije v Oceánii, jedné ze tří velmocí, které existují v Orwellově antiutopickém světě. V této zemi vládne svou neomezenou mocí Strana, v jejímž čele stojí (snad) imaginární postava Velkého bratra. Velký bratr tě sleduje! Heslo, které občané Oceánie spatřují mnohokrát denně na plakátech s údajnou podobiznou Velkého bratra v nadživotní velikosti. Ve Winstonově bytě, stejně jako v bytech ostatních členů Strany a na veřejných prostranstvích, jsou umístěny obrazovky, které nepřetržitě sledují veškeré dění ve svém dosahu. Záznamy obrazovek sledují příslušníci Ideopolicie, kteří se snaží odhalit jakýkoliv zločin proti Straně (ideozločin). Jedinými občany, kteří nejsou tak důsledně sledování, zůstávájí dělníci – proléti. Jejich životní podmínky jsou ale tak bídné, že opravdu nemají myšlenky na nějaký ideozločin. Navíc jsou dokonale ovládáni stranickou propagandou a slepě věří smyšleným úspěchům, které se dozví z obrazovky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Knižná dielňa TimotejOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Četla jsem se staženým žaludkem, pocitem na zvracení a očima vykulenýma. Tyhle moje pocity nepramenily z příběhu pana Winstona, ale spíše z geniality samotného Orwella, který více méně předpověděl budoucnost části Evropy po 2. světové. Co mě dostalo a z čeho jsem měla husí kůži jsou věci jako doublethink, newspeak (osekáni slovní zásoby za účelem nemožnosti vyjádření jakéhokoli nepřípustného názoru? clever as fuck), zločin z nesprávného myšlení a hlavně v knížce popisované změny a přetvoření minulosti k obrazu v danou chvíli nejvíce vyhovujícímu, jako cože?? Než jsem přečetla tuto knihu, žila jsem v přesvědčení, že jestli je na světě opravdu něco jen mého, nedotknutelného jsou to moje myšlenky… a ejhle… asi to není nic. Doufám, že prvky z 1984, které mě tak děsí zůstanou už navždy jen literárním výmyslem… ačkoliv právě píšu tyto slova do mé osobní všude přítomné maličké obrazovky… myslíte, že se bratr dívá? 8/10
“Kdo tě udal?” Zeptal se Winston. “Moje dcerka,” řekl Parsons s jakousi žalostnou pýchou. “Fakticky jsem na ni pyšný. Každopádně to dokazuje, že jsem ji vychovával ve správném duchu.”
“Poprvé si uvědomil, že chce-li člověk uchovat něco v tajnosti, musí to skrývat i sám před sebou.”
”Zemřít, a přitom je nenávidět, to je svoboda.”
Velmi zdařilý antiutopicky Roman ze kterého mrazí jak se jeho dej se pomalinku začíná uskutečňovat
Je to takový sci-fi realismus, kde se prolínají prvky scifi (zasazení do doby, dokonalá snaha menšiny o 100% kontrolu většiny) a prvky totalitarismu (vymývání mozku, mučení, kontrola života), který byl a je, byť ne v takové míře, přítomen ve všech totalitních zřízeních. A byť chápu, že je možné lidi zlomit, věřím, že ne všichni jsou ochotni se vzdát a zradit tváří v tvář mučení a bolesti - historie to dokazuje. Na druhé straně když se vezme v potaz že to psal v roce 1949, tak je až strašidelné, jak moc se to podobalo, která poté přišla.
Je naprosto neskutecne ze toto dilo se da i po tolika letech co vzniklo prirovnat k soucasnosti. Je to dost smutne jak lehce se daji lide ovlivnit i v teto dobe. Stale jsem doufala v probuzeni a vymaneni se z toho vlivu, ale kniha by nemela takovou silu kdyby skoncila happyendem.
Dala mi spoustu nových pohledů na svět a realitu kolem nás, donutila mě přemýšlet. Je to rozhodně promyšlená kniha, u které se čtenář nespočetně krát pozastaví nad hloubkou, významenm a neobvyklostí myšlenky, kterou nám autor podprahově posouvá. Moc výborná kniha, mohu jen doporučit.
Zajímavá kniha, která Vás donutí o tématu přemýšlet. Určitě si od autora přečtu i další tituly.
(SPOILER)
Je to opravdu geniální dílo, zejména pokud vezmeme v potaz i dobu, kdy bylo napsáno a všechna tato komunistická zvěrstva měla teprve přijít a ona opravdu přišla, přesně, jak autor předpověděl (!?). Zároveň je to děsivě aktuální, a vzhledem k dění, které nastalo chvíli poté, co jsem ji začala číst (Ukrajina), jsem se o aktuálnosti sama přesvědčila a začala jsem pochybovat, zda to byla v tuto dobu vhodná volba ke čtení.
Nicméně ke konci už mi čtení tak neubíhalo jako na začátku. Vysvětlování fungování státu bylo sice velmi geniálně a podobně promyšlené, nicméně na mě až dosti zdlouhavé. I když některé myšlenky v této pasáži stály za poznámku.
Dopředu jsem si nic nezjišťovala o konci a překvapilo mě, že to skončilo dosti pesimisticky, čekala jsem pořád něco ve stylu, že se jim podaří utéct nebo že se s tím režimem něco stane. Ta knížka neskončila, ona prostě přestala a režim trval dál. Tohle vyústění mě ani během čtení nenapadlo. Asi jsem už plná těch novodobých happyendů, které jsou u 90 % knih.
Jinak z hlediska kvality opravdu bezkonkurenční, avšak já už se k ní v nejbližší době nevrátím, jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale stačilo to. Je to opravdu děsivé a žádná oddychovka :´D
Nadčasový román, pri čítaní som si musel furt pripomínať dobu v ktorej autor písal, obdivuhodné dielo, ako vykreslil strach v krajine kde vládne "Veľká strana" na čele s "Veľkým bratom" ktorý všetko vidí a ovláda aj myslenie ľudí...
Mrazivé, depresivní, bezvýchodné, romantické, drsné, krásné... dá se použít spousta jmen, kterak stěžejní román George Orwella pojmenovat, co jde z něj ale cítit nejvíce, jsou dvě události, které jím při psaní 1984 otřásly asi nejvíce- druhá světová válka a její dvě ideologie- na jedné straně fašismus, na druhé straně komunismus, a taky blížící se Orwellova smrt. Ta kniha vám totiž vážně nic nedaruje, nešetří vás, semele a vyplivne. Tak jako všechny revoluce a hnutí. No a závěr... co napsat k závěru... Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. A nezapomeňte- Velký bratr se dívá.
Paaani, este som nehodnotil tuto knihu?
Citam ju po treti krat, a stale je to pre mna lubostny pribeh v pozadi s betonovymi stenami. Orwell knihu dopisal pomerne tesne po druhej svetovej vojne, ked v rozostupe asi 30 rokov zazil svet 11 rokov a zacinalo to vyzerat ze sa nepoucil a zacinala sa uz crtat dalsia. Studena. Co v dejinach nie je vynimocna situacia, len posledne vojny uz boli technologicky tak zdokonalene, ze ta dalsia uz mala byt posledna. Orwell zazil situaciu, kedy vojna stmelovala narody a bola motorom vyvoja, stala sa obchodom, a koho by to nenastrasilo. Vojna a neskor zastrasovanie pred nepriatelom totiz je v samotnej DNA ludskej civilizacie. V mene boha, v mene panovnickych rodov, v mene idei, narodnych, ide vzdy v podstate o to ziskat vacsi priestor pre silenejsieho. Orwell bol na pociatku technologickych zmien, ktore mohli umoznit dostat sa do sukromia a zacat jednotlivcov sledovat. V tej dobe sa objavili media ktore umoznuju ideologicku propagandu vstrekovat do mysli ludi s pravidelnostou a hlavne, objavuju sa institucie ktore to dokazu drzat v pevne v rukach. A videl, ze niet velmoci, ktora by to nevyuzivala. V podstate len trosku ad absurdum utiahol srauby toho co sa uz okolo neho dialo akosi automaticky. Najsilnejsie na mna vsak vzdy zaposobi zaver knihy, to zlomenie hlavnych postav, a vo vas vyvstane otazka, zlomilo by to aj mna? Mozes zradu vlastnych idealov vobec odsudit ak su dosiahnute nasilim?
Lenze!! Ako sa mylil!! Dnes je to uz len zly sen. Dnesny svet sa zbavil tychto pociatocnych detskych chorob, dava jednotlivcovi pocit slobody, dava mu sancu na spravodlivost, zivot v pohodli, v bezpeci, o co sa staraju spolocne ruka v ruke stat, nasa vlada, korporacie. Vojny sa uz vedu len v spravodilvych a opodstatnenych pripadoch!! A to, pred cim nas spisovatelia pokleslej literatury vystrihali a strasili nas, ze clovek nebude mat sukromie, ze bude vecne sledovany, ze mu bude podsuvane dokonca to, co si ma mysliet, je uz dnes prec!! Clovek ma pristup v vsetkemu bohatstvu informacii na internete, (najde si na googli dokonca aj to, co je to bercovy vred). Nikto nie je povinny nic robit nasilu, cele ludske konanie je JEDINE JEHO VLASTNA VOLBA.
Prec su tie casy ked vladol chaos, korupcia, zlocinnost prerastena az do vladnych kruhov. Dnes si obcan voli svojich zastupcov slobodne, beztrestne, z kandidatov ktorym sa moze plne dovverovat, ze budu obcana zastupovat a konat jedine v k jeho prospechu. #korektor45691... upresnit k ciemu prospechu, veta moze vyvolat neziaduce konotacie a opravit preklepy#
Dnes nie je mozne aby vase sukromie, vasu cistotu myslienok beztrestne sledovalo, narusalo, ovplyvnovalo cokolvek spate s klamnou propagandou druhych stran. Ak nasa spolocnost pouziva sledovanie, vzdy jedine v opodstatnenych pripadoch, aby sa zamedzilo hrozbe terorizmu, hrozbe nespravnej ideologickej injektaze. Dalo by sa to zhrnut slovami sudruha Corsa, "Dnes sa vsetko podriadilo rastu, prosperite, vytvaraniu blaha kazdeho jednotlivca." Vojna, sudruhovia, uz nejestvuje, stvave media nepriatelskej propagandy vam ju podsuvaju ako destrukciu, nestastie, konanie nepravosti. Ale vojna, je zarodok buduceho mieru. V ktorom sa budeme mat este lepsie ako dnes, je to neodvratna dialekticka nevyhnutnost. Ako napisal klasik sudruh Orwell, "Vojna JE mier!" A jeho nesmrtelne dielo nam ukazalo uz pred desiatkami rokov, aka bezpecna, krasna, prosperujuca, mierotvorna moze byt nasa ludska civilizacia.
#korektor 45691... uviest ze zmysel Orwellovho diela moze nepriatelska propaganda prekrutit a vytvarat z neho odstrasujuce priklady vyzdvyhovanim nepodstatnych detailov#
"1984 sa mi uz dnes nezda az taka strasidelna vizia"
(napis nasprejovany na WC vedla cerpacej stanice na dialnici D13)
Kniha nese velmi zajímavou myšlenku, vše je realisticky popsané. Jediná kniha, která mě zatím tak moc ovlivnila a donutila přemýšlet. V momentě zrady v knize jsem cítila zradu i já sama. Některé pasáže zdlouhavé, ale jinak velmi zajímavá kniha
od půlky knihy se objevovala jedna a ta stejná myšlenka....a kde je Bůh? Člověk míní, Bůh mění. Jinak vše o knize je již předešlých komentářích.
„Pocit, že samotný koncept objektivní pravdy ze světa mizí (…), mě děsí mnohem víc než bomby.“
„Jestliže má být navždy znemožněna rovnost mezi lidmi – jestliže Ti nahoře, jak jsme je nazvali, si mají natrvalo udržet své postavení – potom musí být řízené šílenství převažujícím stavem mysli.“
„Mluvit pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.“
„Žurnalistika znamená otištění toho, co si někdo jiný nepřeje vidět otištěné. Všechno ostatní je public relations.“ - citáty: George Orwell
Pro ty, co stále věří tomu co říkají v televizi a píší v novinách. Původní citát už také není aktuální, dnes platí: "Žurnalistika znamená otištění toho, co si někdo (z lidí nahoře) přeje vidět otištěné a také všechno ostatní je samozřejmě public relations." O sledování komunikace mezi lidmi a cenzuře na youtube všichni víme, takže jsme zase (jako za socíku) skoro přesně tam kde George předpověděl. A kdo tomu stále nevěří ať si zjistí něco o fungování public relations a jejich zakladateli dr. Edward L. Bernays
Je jen málo knih, které mě po přečtení doslova paralyzovaly. 1984 je jednou z nich. Velice silný příběh, který je až nebezpečně blízko realitě.
Jednu hvězdu ubírám za to, že se knížka chvílemi četla spíš jako špatně maskovaná esej než jako příběh.
Druhou ubírám za Julii, protože takhle mizerné zacházení si holka nezasloužila.
Kniha se mi nelíbila. Vůbec. Je zcela děsivě aktuální a pravdivá v každé době, nacpaná myšlenkami, šílenými a depresivními. Přesto nebo proto? nemohu dát nic jiného než 5 hvězd. Je geniální.
Čteno ušima, očima bych to nedala.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby a v porovnání s jinými klasickými díly byla tato kniha nadmíru dobrá a čtivá. Fiktivní svět ve kterém vládne totalitní režim byl opravdu skvěle a trefně popsaný, zároveň člověku místy běhá mráz po zádech, protože autor líčí totalitní režim opravdu reálně. Myslím si že děj knihy není potřeba nějak více představovat, jelikož alespoň malé povědomí o knize máme asi všichni.
K postavám si žádný speciální vztah pravděpodobně nevytvoříte a ani si žádnou nějak více neoblíbíte, ale v této knize jde hlavně o to poselství a o varování před totalitními režimy. Jazyk není zbytečně složitý a celou knihu jsem přečetla za relativně krátkou dobu.
Určitě časem sáhnu i po Farmě zvířat a pravděpodobně si ji vyberu i příští rok na seznam četby k maturitě. Prostě jen, když hledáte klasiku s velkým a důležitým poselstvím, která není zbytečně zdlouhavá a komplikovaná, tak 1984 je skvělou volbou!