1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472517/bmid_devatenact-set-osmdesat-ctyri-YWr-472517.jpg
5
11871
11871
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Leda
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Když mi přítel, který četl za život asi 5 knih řekl, že to je bezvadná kniha, kterou si musím přečíst, tak jsem neváhala. Bohužel, buď toho mám až moc načteno a nebo jsem literární barbar. Kniha je pro mne velkým zklamáním. Chápu, že ve své době se mohla dostat na vrchol knižního žebříčku, Jelikož prakticky Orwell odhadl budoucnost. Ale jinak to pro mě byla nezáživná a nudná kniha, která mě nebavila a dočtení jsem se musela nutit.
Hodne tezke tema, obzvlast konec se hodne spatne cetl, ale je to naprosto brilantni.
Kniha se mi líbila. Kniha má 3 části, odkrývá zrůdnost totalitního systému. Je nadčasová. Autor při psaní románu vycházel z díla ruského emigranta Jevgenije Zamjatina, především z knihy My. Kniha 1984 je také zařazena do povinné četby. Některé části knihy byly náročnější na četbu (Válka je mír, Nevědomost je síla). U těchto částí jsem se musel více zamyslet a časem se k těmto úsekům vrátím. Každopádně knihu doporučuji.
Ray Bradbury řekl: "Orwell popisuje budoucí svět chmurně nikoliv proto, že si myslí, že takový skutečně bude, nýbrž proto, aby se takovým nestal."
Hlavní postavou je Winston Smith, který má 39 let, je občan státu Oceánie, je zaměstnán na Ministerstvu pravdy. Jeho úkolem je opravovat dřívější informace, aby vyhovovaly aktuálnímu stavu v tomto světě. Svět je totalitním státem, v čele je Velký bratr a občané jsou rozděleni na 3 vrstvy. Jsou zřízeny státní instituce (např. Ideopolicie, Ministerstvo lásky), v bytech jsou instalovány televize, které nelze vypnout, současně fungují jako kamery..
Smithovi se zdají sny o jeho mamce a sestře. Trochu mne překvapilo jeho chování, když byl malý kluk. Časem se seznamuje s dívkou Julií, do které se zamiluje. V tomto světe je vyvíjen univerzální jazyk, který se zbavuje přebytečných slov. Smithovi se svět, ve kterém žije, nelíbí, a proto se rozhodne, že se přidá k Bratrstvu a doufá, že se časem podaří svrhnout totalitní režim, jenže dojde k nečekaným událostem, které mne překvapily. Očekával jsem jiný závěr, nicméně si myslím, že závěr odpovídá skutečnosti, jak by se to stalo reálně.
Při čtení této knihy jsem si představil období před revolucí a po revoluci v našem státě a kladl jsem si otázky, které si také pokládá Smith a dotazuje se pamětníků, v kterém období se lidem žilo lépe. Podle mého názoru každé politické uspořádání ve státě, ať už kapitalismus nebo komunismus má svoje kladné i záporné stránky. Ne všechno bylo špatné, když vládli komunisté v Československu a naopak ne všechno je skvělé a růžové v kapitalismu v současnosti. Každopádně skutečností je, že lidé, kteří byli proti komunistickému režimu, byli posíláni do vězení, byli vyslýcháni a také mučeni, jejich děti nemohly studovat.. Byla postižena většinou celá rodina, zasáhlo to do života lidí, kteří se ničím proti režimu nezpronevěřili a přesto trpěli. Pokud člověka chtěli zlomit, tak se jim to většinou podařilo.
Viděl jsem také film, který se mi líbil. Film byl natočený v roce 1984.
Citáty z knihy, které mne oslovily: /je jich hodně :) /
Nějak už vám to selže, něco vás zdolá. Život vás zdolá.
Člověk nepředává lidské dědictví tím, že se dá slyšet, ale tím, že se zachová při zdravém rozumu.
Jestliže Strana dokázala vnořit ruku do minulosti a prohlásit o té či oné události, že se nikdy nestala - není to mnohem hrozivější než pouhé mučení anebo smrt?
Dokud nebudou uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými.
Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne.
Při milování člověk vydává energie, potom se cítí šťastný a o nic se nestará. Jenže oni nesnesou, aby se člověk takhle cítil. Chtějí, aby z tebe energie v jednom kuse jen tryskala. Všechno to pochodování sem a tam a jásání a mávání praporkama je prostě zkyslý sex. Když jsi sám vnitřně šťastný, proč by ses měl vzrušovat nad Velkým bratrem, nad Tříletkou a Dvouminutovkou nenávisti a nad celým tím jejich mizerným svinstvem?
Nebylo by ji napadlo, že čin, který nepřinese výsledek, se stává bezvýznamným. Když člověk někoho miluje a když už nemá co dávat, stále ještě dává svou lásku.
Hrozné bylo, že Strana lidi přesvědčovala, že na hnutí mysli či citech nezáleží, a zároveň je úplně zbavovala moci nad materiálním světem. Jakmile se člověk jednou octne ve spárech Strany, vůbec nezáleží na tom, co cítí nebo necítí, co dělá nebo nedělá. Člověk tak jako tak zmizí a nikdo nikdy už neuslyší ani o něm ani o jeho skutcích. Člověk je vyňat z proudu dějin.
Přiznání není zrada. Nezáleží na tom, co řekneš nebo uděláš; záleží jen na tom, co cítíš. Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, to by byla skutečná zrada.
Když se však válka stane doslova nepřetržitou, přestane být nebezpečná. Když je válka nepřetržitá, neexistuje nic takového, jako je vojenská nutnost.
Válku vede každá skupina proti svým vlastním poddaným a cílem války není dobýt nějaké území nebo zabránit jeho dobytí, ale udržet strukturu společnosti nedotčenou. Samo slovo "válka" se proto stalo klamným. Přesnější by asi bylo říci, že když se válka stala nepřetržitou, přestala existovat.
To, že je v menšině a že je možná jediný, z něj ještě nedělá šílence. Je pravda a je nepravda, a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.
Možná že člověk ani tolik nepotřebuje, aby ho někdo miloval, ale aby mu rozuměl.
Diktatura se nenastoluje proto, aby se zabezpečila revoluce. Revoluce se dělá, aby se zabezpečila diktatura. Cílem pronásledování je pronásledování. Cílem mučení je mučení. Cílem moci je moc.
Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení. Moc spočívá v tom, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme.
Svým způsobem děsivá kniha..popisované rozdělení lidí do tří skupin je fascinující,stejně tak převýchova mučením..dva a dva rovná se pět..toto by měla povinná četba..a už vím odkud se vzala myšlenka Velkého bratra
Tuto knihu by si měl přečíst každý. A vydržet až do konce, i když vůbec není snadné ji číst.
Mrazivě fascinující a navždy aktuální... Povinná četba! Pokud bych měl člověku doporučit 5 knih, které musí za život přečíst, 1984 by v tomto seznamu rozhodně nechybělo.
Jak jinak to popsat, než to popsal sám Orwell.
Válka je mír
Svoboda je otroctví
Nevědomost je síla
Kniha mě rozhodně nenadchla. Do čtení jsem se musela nutit a bylo to politické a nezáživné. Pořád to samé dokola, žádná zápletka, děj o ničem, ani nějaký hlubší smysl..
Při čtení téhle knihy jsem si celou dobu říkal...sakra, jak takhle dokonale někdo může popsat totalitní, pro mě to znamená komunistický, systém, když ho sám nezažil??
Mrazivé, šedivé, beznadějné...tohle je Orwellova kniha 1984. Jedna z těch knih, kterou je nutné si přečíst.
Do čtení jsem se musela hodně nutit a popravdě, poměrně hodně textu jsem v knize přeskočila a nečetla ho, jinak bych knihu asi nikdy nedočetla. Kniha je poměrně náročná, hodně o politice a celkově to není můj šálek kávy. Přišlo mi, že se děj stále opakuje a neustále se tam řeší to samé. První část mě nebavila vůbec, druhá byla o něco lepší, třetí byla nejlepší, bylo tam alespoň trochu napětí, když Winstona vyslýchali a kompletně mu měnili paměť. Krásná ukázka toho, co všechno je člověk schopen udělat, jen aby ho přestali mučit. Kniha má určitě velké poselství, ale pro mě prostě tahle kniha není.
Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 1991 někdy před sedmi lety nebo tak.
Kniha se mi líbila. Ale myslím, že by se mi líbila víc, kdybych před ní nečetla knihu My od Zamjatina. Problém je v tom, že knihy si jsou dost podobné a dokonce jsem i někde četla komentář, jak ten Zamjatin od toho Orwella nestouďně opisuje. Ano, to je na WTF. Ale 1984 je prostě slavnější, protože obě knihy lze sice stále aplikovat do naší doby, ale Orwell trochu víc. Problém je ten, že když kouknete na historii knihy, Orwell neměl co ztratil. Chápu jeho větší údernost. Neodnesl to jako Zamjatin, aby mohl dál psát...
Jinak právě v tom mém vydání (nevím jak v ostatních) to bylo napsáno. Že se za to autor nestyděl a přiznal to. Že se inspiroval jak knihou My, tak knihou Brave new world. Na tom asi něco bude, protože za mě jsou obě knihy lepší. Ale dát knize kvůli tomu o hvězdu méně nemohu. I přes všechno by to nebylo fér...
"Zemřít, a přitom je nenávidět, to je svoboda."
"Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne."
"Kdo řídí minulost, řídí i budoucnost. Kdo řídí současnost, řídí minulost."
Mrazivé a pravdivé. Jak ovládnout lidské masy? Okleštíme slovní zásobu, aby nemohli obyvatelé logicky uvažovat a přemýšlet. Něco se nám nepovedlo? Změníme záznamy, aby se zdálo, že vše bylo v plánu. Jednoduše se přetvoříme minulost. Co není doloženo záznamy, se vlastně nikdy nestalo :-(
NEVĚDOMOST JE SÍLA!
Kniha plná neskutečných myšlenek.
Autor knihy byl asi génius, který viděl do budoucnosti. Z mého pohledu se jedná o zvrácenou realitu. Umím si představit že některé části knihy probíhají i v reálném světě. Super kniha. Doporučuji všem.
Politika mě vždycky brala, takže jsem od začátku věděl, že žánr této knihy mi sedne. Kniha mě bavila, jak dlouho nic předtím. Celé napětí ohledně Strany bylo po stránce atmosféry provedeno naprosto bravurně, dokonale jsem se vžil do příběhu a s Wilsonem prožíval jeho strasti a úspěchy. Nejvíce na mě zapůsobily části- kde Wilson četl Knihu a jeho rozhovory s O'Brienem. Tyto dvě části měly náboj a Orwell si na nich dal neuvěřitelně záležet. Příběh 1984 je neuvěřitelně silný, celá myšlenka Velkého bratra, který neustále sleduje, vaporizace, Angsocu a doublethinku mi nedala ještě pár dnů spát. Orwell musel být ohromně inteligentní, protože toto nedokáže vymyslet každý.
Kniha je mimo to také velmi krásně napsána. Nechával jsem si ji vždy na nějaké příležitosti, protože na čtení večer v polospánku mi to přišlo jako škoda. Co odstavec, to nějaká zajímavá myšlenka nebo krásná věta. Citát "Kdo ovládá minulost ovládá i budoucnost. Kdo ovládá současnost ovládá minulost." si budu pamatovat do konce života.
Dlouho jsem považoval Farmu zvířat za nejkvalitnější knížku, co jsem kdy četl. A pak jsem si přečetl toto. A říkám, že 1984 je nejlepší knížka, co jsem kdy četl. Nepředpokládám, že by toto veledílo mohlo něco někdy překonat. Orwell byl génius. Magnus opus světové literatury.
Jako nejděsivější fakt tohoto futuristického díla shledávám ten, že autor zemřel už v roce 1950.
Tudíž všechny ty obrazy, kdy lidé jsou odposloucháváni a děti udávají své vlastní rodiče popisuje pouze jako fikci...
Kdyby jen věděl...
Uff, hrozné a děsivé čtení, protkané momenty, kdy jsem sotva lapala po dechu, chvíle čiré hrůzy. Myslím, že nikdy nebudu schopna napsat k této knize obsáhlejší komentář, až mě mrazí, když se mi vybavují úryvky a jako bych je viděla ve svém životě. Nikdy nepůjde zapomenout...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
I po dočtení knihy si pořád nejsem jistá, co si o ní mám myslet. Kniha mne rozhodně nijak neoslovila a to hlavně z důvodu, že na ni nemám věk. Dost výstižně to bylo sepsáno v druhé části knihy, kde se psalo, že tato kniha by se měla číst v určité časové době. Měli byste mít správný věk a i se narodit v dobách socialistických. A protože já jsem mladá a narodila jsem se v období, kterého se totalita ani nic podobného nedotkla, nemám s tím přímé zkušenosti a beru to spíše jako uzavřenou kapitolu dějin. I přesto že toto vše se tu dělo před docela nedávnou dobou.
Na začátku jsem byla mile překvapená a kniha mne moc bavila, ale čím více jsem se začítala, přistihla jsem se, že se nudím. Je pravda, že téma a příběh je extrémně nadčasový a až mi místy vrtalo hlavou, nad čím vším lidé přemýšleli, avšak žádné větší zkušenosti v té době ještě nemohly být ani vysloveny. Líbili se mi pojmy, které pochopí pouze čtenář této knihy (newspeak, doublethink, apod.). Oceňuji závěr, ve kterém je kniha jakoby znovu zrekapitulovaná a nad tématem je zamýšleno spíše z vědeckého hlediska.
Problém této knihy je v tom, že jak půjdou věky dál, tuto knihu nikdo zcela nepochopí. Už dnes jsou komunismus a takovéto směry prezentovány mladým lidem dost špatným způsobem. Věci jsou zatajovány a lidé dělají jakoby neexistovali. Protože to je vše o to jednoduší. 1984 vás sice přenese do těchto dob a aspoň člověk bude mít možnost do nich nakouknout, ale nepochopí to. Už já s tímto měla problém a nechci vědět, co budou dělat mladší lidé.
Nepochopila jsem proč byla kniha napsaná jako příběh. Buď měla být pouze politickým zamyšlením nebo záživnějším a lépe zpracovaným příběhem, protože dějově to bylo velice slabé.
Nemyslím si, že by kniha udělala nějaký závratný krok ke zlepšení poměrů nebo podobně a přitom si myslím, že to měl být záměr.