2x komisař Maigret

19.08.2019

Rozporuplné pocity... První příběh je takový naprosto typický Maigret, kterého mám ráda. Druhý je naprosto perfektní příběh, řekla bych přímo jeden z těch nejhezčích, u kterých se usmíváte blahem. Ten mě fakt moc bavil.
Nebavila mě ovšem ani obálka knihy - nejméně 7 různých fontů, 5 řvavých barev - a ani již zmíněný překlad. Netuším, proč se překladatelské duo nedrželo zavedeného úzu a namísto Zlatnického nábřeží používali tvar nábřeží Zlatníků. Chápu, že je přípustné obojí, ale mě to hrozně rozčilovalo. Zrovna jako tu a tam nesmyslné použití neurčitých zájmen, zcela v rozporu s kontextem. Seberte lidem, co mají rádi a jsou nevrlí :-) No a použít font, který nemá francouzské e (to s obrácenou čárkou) a ono na vás pak vyskočí vždy jako čertík z krabičky, to taky nebylo ono. Že by i v literatuře platilo "divoká devadesátá"...?
I přesto platí, že příběh Maigret se baví je naprosto špičkový a fanoušky ubručeného komisaře musí potěšit.

Jsem fanynka Simenona, ale tohle nebylo nic moc.Myslím, že svůj díl viny na tom měl poněkud kostrbatý překlad.

12.05.2013

Obě novely se odehrávají v Paříži, Maigret se jich účastní, ale obě jsou pojaty trochu netradičně. V první už nemá komisař případ v rukou, je jen svědkem u porotního soudu, přesto se mu ho daří jistým způsobem ovlivnit. Ve druhém příběhu je Maigret na dovolené a případ sleduje jen z novin jako každý běžný člověk. Tento příběh se trochu vleče, ale i tak je zajímavý. Celkem 75%, 12.5.2013.