40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/336450/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-Dcp-336450.jpg
4
2985
2985
22letý muž jde pěšky 1400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, potká ale dobrý lidi. Jak to skončí: do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. Komu to můžeš koupit: komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. Seznam alergenů: obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech.
Přidat komentář
Za mě rozhodně výborná knížka a skvělé vyprávění.Mile jsem se bavila v parných letních dnech. Těším se na další knížku a věřím, že se další dočkáme!
Výborně napsané, donutila mě zamyslet se sama nad sebou - co bych dělala, kdyby se mi u baráčku zastavil poutník? Přiznávám rovnou, že jako žena bych si takovou cestu v životě netroufla... o to fascinující to pro mě bylo čtení.
Také je pro mě zajímavé některé povahové vlastnosti Ladislava. Skvělá sonda do myšlenek i do osudů.
Díky a přeji mnoho dalších šťastných kilometrů.
Příjemné překvapení - knihu jsem přečetl během 3 dní a Ladislavův styl vyprávění a zejména jeho styl humoru mně opravdu sedí. Vše je vyprávěno s jakýmsi nadhledem a občas si autor neodpustí i trochu té filosofie, ale většinou pravdivé. Dlouhý pochod o samotě zřejmě dokáže v lidské hlavě probudit různé myšlenky a náhled na svět. Shrnutí - čtivé, zábavné, zajímavé, stojí to za přečtení.
Krásné, milé, vtipné... Knížka se četla velmi pěkně. Přesně takhle si představuju cestopis.
Moc hezky napsaná kniha tímto ... no nazvěme jej novodobým poutníkem. Humorné zážitky z cest, které se týkali nejen ostatních, ale hlavně jeho osoby, měla přesně tu formu, kterou mám rád. Kdo by řekl, že povídání o Turecku a Izraeli může být tak poutavé, a že lidé žijící zde jsou tak přátelští...
Kniha je i svým způsobem taková neotřelá studnice cestovatelského moudra, která Vás třeba i donutí se zamyslet nad myšlenkama, které jsou v ní autorem předklány - ať již o pěším cestování jako takovém nebo třeba o předsudcích, myšlenkových pochodech při putování ... to vše zábavnou formou, mnohdy i skrze otevřenou sebeironii.
Ladislav je šikula, to všichni přeci víme. Neuvěřitelně vtipně, poutavě a chytře napsaná kniha. Změnila můj pohled na jiné kultury. Doporučuji všemi deseti! Přečteno jedním dechem!
Vtipné vyprávění poutníka Zibury na cestě přes Turecko až do Jeruzaléma. Kniha mi dala mnoho poznatků, měl jsem i zkreslený pohled na Turky, vnímal jsem je jako barbary, ale Ladislav mi tento názor částečně vyvrátil...
As salámu alejkum wa rahmatuláh Ladislave.
Neuvěřitelně vtipná knížka využívající absurdního humoru a narážek na českou maloměšťáckou (a jinou) kulturu. Ladislav je mému srdci blízký i tím, jaký je to "spořivý člověk" a jak rád podniká pěší výlety (v poněkud jiném rozsahu, ale myšlenka je stejná! :) Geniální je také to, jak nepodává zprávu o muslimech jako o krvelačných bestiích, co chtějí rozbourat EU, ale o obyčejných pohostinných lidech, co mají rádi svoji zemi. A poslední věc, co bych ráda vypíchla je takový originální optimismus. Žádné ohrané fráze, žádné zaslepené sluníčkářství, ale stejně se musíte polovinu knížky usmívat a říkat si, že když to zvládl on na rozpálené silnici uprostřed leda tak slunečnic, pro vás na luxusním chodníku při cestě do školy to přece není zas tak velká výzva.
Zvláštní je, že já prostě nedokážu číst tak víc než tři kapitoly naráz. Vedle postele mi to leží už dobrého půl roku a čas od času to někde otevřu a přečtu si pár stránek. Protože to jižní Turecko je přece jenom asi pořád na jedno brdo, ať je Zibura komik sebelepší.
Dokonalá kniha.
Nevěřila bych, že cestopis může být tak vtipný. Knihu jsem měla půjčenou, ale už jsem si objednala svůj vlastní výtisk, protože, jednou přečíst je málo. Chvilkama, mi to připomínalo vyprávění Šimka s Grossmannem. To mluví za vše - vtipné nápadité a skvělé. Doporučuji všem.
Skvěle a s humorem popsaná cesta mě chytila od prvních stránek. Zajímavé je i zjištění, že zatímco u nás by podobný poutník z východních zemí asi nepotkal tolik laskavých lidí, v zemích, kde jsou lidé mnohem chudší, se s ním bez problémů dělili o jídlo a zvali ho do svých domovů. Doporučuji nejen knihu k přečtení, ale mladším generacím i samotné poznávání cizích zemí, dokud tyto možnosti mají.
Je to vtipná, čtivá knížka. Už druhá strana mě utvrdila v tom, že knihu celou přečtu. Autor měl víc štěstí jak rozumu a proto se mu to dobře psalo a nám čtenářům dobře četlo. Druhá půlka knihy byla trochu opakující se, ale fandím dobrodruhům, jen tak houšť.
Smekám před autorovým nadšením a odhodláním vydat se na náročnou cestu, a následně parádním zpracováním, u kterého jsem se několikrát srdečně zasmála a zároveň zamyslela nad jeho úvahami o životě, se kterými nejde jinak než souhlasit. Paráda Láďo, jen tak dál :-)
Jedna z nejlepších knih,co jsem kdy četla. Čtivá, se smyslem pro humor. Popis celé cesty autorem je úžasný, a vždy je to zpříjemnění odpočinku. Chválím a doporučuji :-) 5*
Velmi povedený cestopis. Ocenila jsem autorův osobitý humor, styl, nadhled i na svůj věk až překvapivě pravdivá životní moudra úvodem kapitol. Zdařilé byly také vtipné doprovodné komiksové ilustrace a obálka knihy. V každém případě, pokud Ladislav Zibura napíše další zážitky ze svých cest, určitě si je nenechám ujít!
Kniha se čte velmi dobře a kromě toho, že je veselá, tak nabízí podněty k zamyšlení.
Ziburu jsem "znala" jen trochu z fb a říkala jsem si - no jo, mladej, pozér, frajírek. A tím příjemněji jsem při čtení této knížky byla překvapená. Vyprávění plyne svižně a najde se tu i nemálo hlubších úvah a myšlenek, které se mi líbí a velmi s nimi souhlasím. Moc mne bavily komiksové ilustrace a také vysvětlivky v rámečcích byly zajímavé.
Neuvěřitelná dobrodružství českého poutníka, který si s ničím neláme hlavu, nasadí americký úsměv, prohrábne si blonďaté háro a kráčí rovnou za nosem za svým cílem. Některé situace jsou vypointované až absurdum. Myslím si, že autor v zájmu čtivosti ze sebe dělá většího "prosťáčka", než ve skutečnosti je. Viz vecpání se do ženského sektoru u Zdi nářků nebo koupel s krvavými puchýři a oděrkami v Mrtvém moři, nejslanějším jezeře na světě. Jinak před ním smekám klobouk. Je borec.
Ráno jsem si balil věci za velké pozornosti místních. Dost možná jsem první Evropan, kterého ve své zapadlé asijské vesničce viděli. Protože pohled na týden neumytého Ladislava je zejména po ránu vpravdě žalostný, myslím, že v téhle vesnici vstup do Evropské unie nikdy nepodpoří. Budou se bát, že k nim z EU přijdou tihle špinaví somráci a seberou jim práci.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Geniální kniha, vysloužila si ode mě obšírnější komentář tady :): https://vitavejnar.blogspot.cz/2016/08/o-pouti-bez-cukrove-vaty.html