40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530712/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-65aea3c393537.png
4
2985
2985
Student Ladislav Zibura hodil v létě 2014 batoh na záda, a vyrazil na pouť do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu ušel pěšky 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele. Stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Kniha je vyprávění kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa, a dokonce ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Vtipné, celkem čtivé. I když autor neměl co psát, tak bylo pořád co číst. :D
Tomu, kdo má smysl pro humor se bude tato kniha zřejmě líbit. Pohodová kniha, od sympatického autora, u které člověk nemusí až tolik přemýšlet, lehká na pochopení. Může posloužit i jako skvělý dárek pro druhé. DOPORUČUJI...
Skvělá oddychovkya a vtipné momenty. Překvapilo mě, jak lidé se lidé v jiných zemích umí zachovat, u nás by tohle nefungovalo.
Moje první setkání s cestopisy pana Zibury. Určitě ne poslední, děkuji mu za jeho optimismus. Celou knihu se mi honilo hlavou, jak by obstáli Češi coby národ hostitelů a neubráním se jisté skepsi. Každopádně milá a vtipná knížka a už se těším na další.
První knihu prince Ládika jsem četla paradoxně až poslední z jeho současného triptychu. Je na ní vidět, že autor se teprve musel vypsat, tudíž tato kniha je zatím jeho, pochopitelně, nejslabší. Možná až zuby nehty se držel konceptu deníku a tudíž popisoval každý den zvlášť. Přestože se jistě snažil předejít monotónnosti, na tak dlouhé cestě se tomu jistě nelze vyhnout. Proto by nebylo na škodu pár stran oželet a přidat vyprávění větší spád a ne otrocky popisovat každý den, každé přespání u benzínky, každodenní, leč milé, pozvání na čaj.
Nejvíce se mi líbil závěr knihy (i přes autorův nesouhlas, to jakousi gradaci mělo - ano, nyní vytváříme ten zmíněný dialog!) a filozofické úvodníky na začátku každé kapitoly. Tam s ním souzním nejvíce!
Jako první knihu tohoto autora jsem četla Pěšky mezi buddhisty a komunisty a lze tedy vidět, že se v psaní posunul. Tato kniha byla taková zdlouhavější a plná podrobnějších popisů událostí, bez kterých by se kniha klidně obešla. Ale i tak se mi knížka moc líbila, jak styl psaní, tak i povedené ilustrace v nejnovějším vydání knihy. Okénka se zajímavostmi se mi líbili více u nejnovější knihy a postrádala jsem autorovy vtipně básničky. Pěšky mezi buddhisty a komunisty se mi líbila o něco více, ale i tahle knížka super. Ukazuje dobrotu a ochotu tamějších lidí i nepříjemné situace, se kterými se princ Ládík musí poprat.
Prince Ládíka mám moc ráda! Chodím i na jeho přednášky, takže jeho knihy znám a je to velký sympaťák a upřímný člověk. Knihu vypráví příjemně a vtipně. Nevadilo mi, že občas popisoval důkladněji některé místa či situace. Mohla jsem se aspoň lépe vžít do příběhu a jakobych šla na pouť s ním :) Doufám, že co nejdříve se opět někam vydá a záhy na to vydá opět skvělou knihu!
Zmiešané pocity.
Kniha by sa dala skrátiť o tretinu, čitateľ by nebol o nič ukrátený a možno by bolo rozprávanie i záživnejšie. Keď sa to ešte spojí so stále sa opakujúcim pitím čaju a hľadaním si miesta na spanie, nie je to veľmi pútavé čítanie. Po pár dňoch "strávených" s autorom v Turecku sa všetko javí byť veľmi monotónne, až čitateľ začne čakať na akúsi zmenu, ktorá našťastie nastane s príchodom do Tel Aviv. Som si ale vedomý, že autorovým zámerom bolo predostrieť nám putovanie bez prikrášlení, také aké je, jednotvárne s každodennými problémami, vtipnými situáciami a všednosťou.
Na druhej strane vie kniha zbúrať predsudky, ktoré väčšina ľudí v našich končinách má. Či už voči putovaniu ako takému alebo ľuďom, ktorých sa dá na cestách stretnúť. Osobne som tiež nepovažoval Turecko za veľmi pohostinnú krajinu, no minimálne táto kniha nám ukazuje akí srdeční vedia ľudia v týchto končinách byť.
Kniha je prostě úžasná. Je přímá, čtivá a vtipná. Člověk má chuť po přečtení taky někam vyrazit a zažít podobná dobrodružství. Určitě si přečtu další knihy autora.
A tak jsem dočetla první díl jako poslední.
Náramné čtení. Při čtení úplně dokáži cítit atmosféru, kterou autor popisuje a živě si představuji všechny ty milé (a pohostinné!) lidi, které na svých cestách potkal. V paměti mi rozhodně utkví policajt a avokádo. Poznala jsem ale, že se jedná o Zibiho první knihu ze série, protože až po půlce se více odvážil a odvázal se svým humorem. Těším se na další cestovatelský zážitek, který princ Ládík přinese!
Celou knihu jsem byl nadšený, jak autor dokáže zprostředkovat zážitky, způsobem jako by tam člověk byl. Velmi čtivé, těším se na další knihy.
Potřebovala jsem nějakou hezkou audioknihu (vlastně ani nevím, jestli se to počítá do "přečteno"), u které by se člověk nenudil a hlavně zasmál. A nemohla jsem vybrat lépe :). I když miluji severské krimi a občas do toho vložím nějaký román, či něco z "povinné četby", tak musím uznat, že tuhle knihu jsem neslyšela naposled a další si přečtu velmi ráda.
Tohle je moje první kniha od L.Zibury a musím říct, že nezklamala. Zatím jsem v polovině knihy. Jen se mi zdá líčení cesty den po dni trochu nudné , no uvidím.
Tak tato kniha je parádní. Směju se ráda a u téhle knihy to ani jinak nešlo. Chybí pouze nějaká dojemná scéna, která čtenáře dožene k slzám. Jinak má kniha všechno! Knihu budu půjčovat, aby udělala další lidi šťastné a vykouzlila úsměv na tváři :-) děkuji
Tak mám kompletně přečteného Ziburu a jsem rád,že putování do Jeruzaléma jsem četl jako poslední.Bylo totiž nejslabší a hlavně mi tedy moc vtipné nepřišlo.Ale i přes to je Zibura borec a budu se těšit na jeho další eskapády.60%.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Upřímně vlastně do teď nevím, co si o této knize mám myslet. Samotný příběh byla prostě pouť. Nic moc zvláštního, ale dovětek autora mě naprosto dostal. Moc obdivuji, že se Ladislav pustil do toho zmapovat svoji pouť. Nedokázala bych sama poutavě napsat svoje zážitky. Humor autora byl naprosto geniální, sarkastický, ale stále v mezích slušnosti. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, ale ještě nevím, jestli budu pokračovat v knihách od Ladislava Zibury.