A co to má co dělat se mnou?
Sacha Batthyany
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296619/bmid_a-co-to-ma-co-delat-se-mnou-FE0-296619.jpg
4
72
72
Podnázev: Zločin v březnu 1945 - Příběh mé rodiny. Novinář Sacha Batthyany, potomek maďarského šlechtického rodu, zjistí, že jeho prateta byla zapletena do zrůdného nacistického zločinu. V březnu roku 1945 hraběnka Margit Thyssen-Batthyanyová uspořádala večírek v rakouském městečku Rechnitz. Okolo půlnoci část hostů opustila zámek a zastřelila sto osmdesát Židů, kteří zde vykonávali otrockou práci. Co se tehdy přesně stalo, je dodnes zahaleno tajemstvím. Margit po zbytek života mlčela, těla obětí nebyla nikdy nalezena a očití svědci záhadně zemřeli. Při rozplétání zločinu narazí Sacha na dávná rodinná traumata. Pátrání po rodinné historii ho zavede do předválečného Maďarska, poválečného Rakouska a současného Švýcarska, do sibiřských gulagů, do jihoamerického obýváku ženy, která přežila Osvětim — a také na gauč psychoanalytika kouřícího dýmku. Na své cestě odhalí tajemství, které změní jeho pohled na rodinu i na sebe samého. Definují předchozí generace náš život? Jsme my všichni „děti války“? Je holokaust dávnou historií? Kniha Sachy Batthyanyho je psychologickým portrétem současné generace a neobvyklou rodinnou kronikou, která na příbězích dvou rodin zpřítomňuje dějiny střední Evropy.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Und was hat das mit mir zu tun?, 2016
více info...
Přidat komentář
Minulost jen tak nezmizí
Skvělá a rovněž zajímavá prvotina autora. Je plná bolestivých vzpomínek na válku i dobu po ní. Traumata jsou v knize jasně patrná a i když se skrývají tak mnozí stále nevědí jak se s nimi vyrovnat, jak s nimi naložit. Batthyany si v příběhu odpovídá na celou řadu otázek. Kupříkladu proč se stále cítí ve Švýcarsku jako cizinec, i když se tam narodil. Proč má pocit, že za sebou nic nezanechává, atd. Bloudí, tápe, nestylizuje se a místy je až krutě upřímný. Daná kniha je vlastně z části i takový existenciální román, ale to vůbec nevadí. Je to i knížka o odvaze pohlédnout do zrcadla a přiznat si, že v něm neuvidíme jen to lichotivé. Celým příběhem pak tak nějak zvláštně rezonuje blízkost a vzdálenost postav. Ty k sobě mají blízko a zároveň i mnohdy velice daleko a je zajímavé to číst. Velice kladně hodnotím i postupné cestování v příběhu a všechna místa jsou zde vykreslena věrohodně, čtivě. Součástí knihy jsou i vyňaté přepracované výňatky z textů dvou žen. Jmenovitě texty autorovy babičky Maritty a její kamarádky Agnes. Byť jsou tyto texty nesmírně zajímavé, tak tím nejzajímavějším rozhodně nejsou. Nejzajímavějším je dopad osudů na rodiny s válečnou a poválečnou historii. Do kdy na nich bude ležet stín těchto událostí? Jak dlouho je případně budou popírat, jak je vlastně mají přijmout atd. Hodně silná pasáž je i ta kdy si sám autor odpovídá na otázku: Zda by dokázal ukrývat Židy. Odpověděl si, že by to nedokázal. I když se to nezdá, tak v knize najdeme i střípky naděje. Ta tu místy trochu prosvítá. Třeba tím, že když se odvážně podívám minulosti zpříma do očí, pomůže to mně i mým blízkým.
Tíha minulosti, propojování období, morální dilemata, onen masakr to vše dělá ze čtení této knihy nevšední zážitek. Čeká vás tak 256 stránek hlubokých myšlenek, které já hodnotím 85 %. Jinak hlavní myšlenka moje po přečtení knihy? Minulost jen tak nezmizí a jen tak lehce se jí nezbavíme.
Naprosto dojemný příběh, jenž místy nahání husí kůži a místy čtenáři vžene slzy do očí. Čtení jsem si užila a klobouk dolů před autorem, který dokázal vyhnat pomyslné kostlivce ze skříně své rodiny.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Maďarsko švýcarská literatura dějiny Evropy střední Evropa holokaust, holocaust nacistické zločiny masakr v Rechnitz 1945 (Rakousko)
A co to má co dělat se mnou?
Čtěme, čtěme a poučujme se ze zkušeností a rad našich rodičů, prarodičů. Žít a umírat s čistým svědomím za to stojí.