Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424/bmid_veronika-se-rozhodla-zemrit-xX9-424.jpg
4
3468
3468
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2000 , ArgoOriginální název:
Veronika Decide Morrer, 1998
více info...
Přidat komentář
Co byste změnili ve svém životě, kdyby vám zbýval už jen den nebo týden? Coelho opět nezklamal. Svou mistrnou sondou do duše několika postav se nás snaží trochu povzdělat v tom, co je přirozené a co si už dávno neuvědomujeme. Činí tak přístupnou cestou pomocí příběhu Veroniky a několika dalších klientů sanatoria. Pro mě je tato kniha ten nejsnadnější způsob, jak si připomenout nebo uvědomit základní principy smysluplného života.
Na střední škole patřil Paulo Coelho k mým nejoblíbenějším autorům. Jeho jednoduchým textům jsem věřila až tak , že jsem si v mnohém prošla stejnými osudy jako hrdinka knihy. Přesto o této knize pochybuji. Neměl by se jí nikdo doslova řídit. Myšlenky na sebevraždu jsou hrozné, uskutečnění ještě nešťastnější...
Tenká kniha se silným příběhem a s pár tématy k zamyšlení. A ten konec, ten mě dostal.
Tato knížka mě tak dlouho pronásledovala, až mi to nedalo a ukrojila jsem pro ni ze svého času. Teď jsem na rozpacích.
Byly tam zajímavé úseky. Autor nabídl netradiční pohled na svět. Přesto si po přečtení nepřipadám o nic bohatší. Žádné WOW, motivace ani inspirace do života, kterou bych od takové knihy čekala.
Není to špatné dílo, jen je asi určené pro někoho jiného.
O té hlavní dějové lince jsem už věděl dávno, kdysi jsem o tom slyšel a mám dojem, že jsem snad viděl i kousek filmu. To konkrétně je skvělý nápad a je i celkem dobře pojatý, ale nějak moc dvakrát se mi ta knížka nelíbila. Zatím jsem od Coelha narazil na jedinou knížku, která by se mi hodně líbila, a tato to není.
Dlouho jsem se chystala přečíst si něco od Coelha a přišla mi do ruky tato kniha. Příběh je zajímavý, styl poněkud strohý, dobře se čte, najdeme tu pár základních životních mouder. Ale působí to na mě, jakoby kniha byla napsána právě a jen kvůli nim.
Kniha z netradičního prostředí, zajímavým a někdy zbytečně kostrbatým způsobem sděluje různé myšlenky, poselství či životní postoje ..... a přitom je to tak jednoduché. Vše má člověk ve svých rukou, respektive v hlavě :-)
Můj první Coelho a zrovna s krásným poselstvím, že právě vědomí blížící se smrti nám dává největší motivaci a chuť do života.
Nádherná kniha o smysluplnosti života. Sice jsem nečetla první díl série, třeba někdy, ale myslím, že to nevadí. Tato kniha ukazuje, že vždy, i když už nechceme vážně dál žít, můžeme z ničeho nic nalézt smysl života. Právě třeba vidina blízké smrti nám k tomu mnohdy pomůže.
Nebýt konce, bylo by to na 5 hvězdiček, ale při posledních stranách jsem chtěla knížku hodit o zeď.
Jinak se mi knížka líbila, vadily mi velmi časté odbočky od příběhu i tématu a je zvláštní knihu nedělit na kapitoly. Příběh je zvláštní, ale líbil se mi i když občas byl dost klišé.
Je to takové pomalé zamýšlení se nad životem a zajímavých myšlenek tu najdete opravdu spoustu. Nicméně si myslím, že kniha určitě nesedne každému. Pokud máte rádi jednu akci za druhou, tak se jí raději vyhněte. Naopak, pokud vás láká trocha toho filozofování a zamyšlení se nad životem, mohla by se vám líbit. Pro mě to bylo zajímavé vystoupení mimo moji čtenářskou komfortní zónu
Dost depresivní čtení. Mám ráda knihy, které mě zasáhnou moudrými myšlenkami. Coelhovi to prostě ale nějak nevěřím. Ta mise vychrlit na čtenáře horu pravd a snad ho i nějak formovat k lepšímu já je u Coelha tak prvoplanová, že mi přišlo, že studuji školní řád, sbírku zákonů, katechismus nebo nějakou jinou pravidly a poučkami naditou knihu. Od Coelha jsem jako první četla Rukopis nalezený v Akkonu, který mě docela zasáhl, koupila jsem si tedy od téhož autora Alchymistu a Veroniku a nic. Sice je mi jasné, o jaké poselství tu mělo jít, ale ta forma sdělení se mi prostě nelíbí. Účinek knihy tkví maximálně v tom, že depresivno, ponuro a chmurno přelezlo i na mě.
Tato kniha má tolik přesahů, myšlenek a metafor, které jsou hodny zapamatování, že už teď mi je jasné, že tuto knihu musím zařadit mezi knihy, které je potřeba si čas od času přečíst. Snažím se tento seznam udržovat krátký, je to tedy velká čest, pro tuto knihu, že jí tam zařadím.
.
.
Jako křesťana mě velmi bavila obhajoba Adama a Evy. A vlastně by mě zajímalo, jak by tento soudní spor dopadl.
.
Líbil se mi výklad doktora o hořkosti a se smutkem jsem si uvědomila, kolik hořkých lidí znám.
.
Líbil se mi už tolikrát omýlané téma o tom, že blázni jsou blázni jenom proto, že někdo rozhodl o tom, co je normální a oni do té kolonky nezapadají.
.
.
.
Tedy jestli váháte, neváhejte a přečte si, co se Vám bude z knihy líbit. Určitě tam něco naleznete :)
Moc teda nevím, co na kniza ostatní vidí. Pro mě bylo těžké byť jí jen dočíst.
Ale jo, dávám pět hvězd. Místy jsem váhala, jestli knize jednu nesebrat. Je tam pár detailů, které mi tak úplně nesedly. Ale v zásadě se mi kniha líbila, má děj i myšlenu a já mám ráda, když je kniha ještě o něčem jiném, než jen holý příběh. Veronika je tak trochu alegorií současného světa. Až na těch pár drobností skvělá kniha.
Kniha má mnoho hlubších myšlenek, odehrává se na pozadí, které je mému duchu blízké. Veronika nemá smysl života, tak s ním chce skoncovat. Kdo by nepřehodnotil život, kdyby věděl, že mu zbývá jen pár dní?
Na otázku: "Co byste udělali jako první, kdybyste věděli, že vám zbývá týden života?", kterou jsem po dočtení položila kolegům v práci, jeden bez přemyšlení vykřikl: "Konečně bych se najedl, už žádné ketodiety!"
A co byste udělali vy? Myslím, že Veronika zvolila správnou cestu z variant, které se nabízely.
".. co je to opravdové já?" přerušila ho Veronika. "To je to, co jste, ne to, co z vás udělali."
Tak za mě určitě ne, pane Coelho, a to z několika důvodů:
1) Moudra, která ze sebe sype na každém rohu každá z postav, jsou možná rádoby obohacující, ale nefunguje to. Takhle nikdo nemluví. Coelho nechává postavy říkat to, co si sám myslí a nic navíc. Postavy jsou proto plytké a často jsem nevěděla, jestli mluví Mari nebo Zedka, protože to bylo ve skutečnosti úplně jedno.
2) Není na místě moralizovat o světě duševních chorob jen díky tomu, že jsem sám v léčebně (a s duševní chorobou) nějaký čas strávil. Protože ten svět je rozsáhlý a nedá se zjednodušovat tak, jak to dělá Coelho. Zvedají mě ze židle jeho představy, že deprese je způsobena nízkými ambicemi a tím, že se snad člověk málo snaží. A vůbec všechny jeho jednoduché recepty na šťastný život. Neříkám, že nikdo takový není a že by to spoustě lidem nepomohlo, ale Coelho zobecňuje a jeho léčebna, resp. lidé v ní, jsou na hony vzdálení realitě. Nepomáhají zrovna dvakrát obrazu deprese (a jiných poruch) ve společnosti jako něčeho, za co si může člověk sám.
3) Ve způsobu zpracování sexuálního uvědomění by mohl Coelho soutěžit s Kingem.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekce
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Děkuji, Coelho. Kvalitní příběh, který mi dal podněty k zamyšlení pro můj život... Kdo je nakonec blázen?...