A taková to byla láska...
Anna Gavalda
Chloé, matka dvou dětí, kterou právě opustil manžel, tráví pár dní ve venkovském domku se svým tchánem. A kupodivu nejen Chloé, ale i tchán jsou tam proto, aby si lízali rány. Děje se tak prostřednictvím vzájemných rozhovorů, a jelikož Chloé bývá sarkastická a tchán je střídavě bohorovný a rozpačitý, rány se zprvu především jitří. Aby k sobě našli cestu, musí se objevit Mathilde, osudová žena z Hongkongu. Mathilde je už minulostí - ale možná těm dvěma pomůže lépe vykročit do budoucna…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2004 , Mladá frontaOriginální název:
Je ľaimais, 2002
více info...
Přidat komentář
Neurazí, nenadchne. Čtivý rozhovor mezi tchánem a snachou o nevěře a opouštění, odvaze a zbabělství...
Mnohé myšlenky, postřehy, charakteristiky mi přišly vtipné nebo chytré, ale "v globálu" si nedovedu představit, že by takhle a na takováto témata probíhal dialog tchána se snachou, nadto se snachou, kterou právě před pár dny opustil jeho syn. Autorka nazvládla "ich-formu" : ve chvíli, kdy tchán vypravěčky jí kompletně ne převyprávěl, ale doslova odcitoval dopis doručený před pár lety, jsem ztratila jakékoliv porozumění pro paní Gavaldu a její postavy.
Česká překladatelka mě pobavila, když do ryze francouzského příběhu zakomponovala Magdalenu Dobromilu Rettigovou, Rychlé šípy, citaci z Karla Hynka M. - to byla poslední tečka, která rozhodla, že jsem knihu nechala dnes v tramvaji na sedadle.
Zajímavé a svým způsobem nevšední zamyšlení nad životem pro každého, kdo se v některé fázi musel rozmyslet, jestli volit rozumem nebo citem. I po přečtení ve mně stále zůstávají melancholické pocity, což je známka dobré knihy. První Gavalda, ale určitě ne poslední.
Nebylo to špatné, Pierre se ve své zpovědi docela hodně otevřel, ale jak to dopadlo s Chloé jsem se vlastně nedozvěděla... Zvláštně napsáno, čtivě, ale mám pocit, že k úplné spokojenosti mi tam dost chybělo... Jedná se o moje úplně první setkání s autorkou, ale šanci ode mne určitě ještě dostane...
Zjistila jsem, že krátké knihy asi nejsou nic pro mě... Když se člověk seznámí s postavami a začne být zvědavý na jejich "život" tak je najednou konec knihy... Neříkám, že by kniha byla špatná, ale bylo toho na mě prostě málo :)
Veškeré dialogy jsou výstižné, trefné a mají jasný cíl směřování. Knížka se mi líbí, je popsána jednoduše a přesto se zabývá toliko složitějším tématem.
Krásná sonda do života nevěrníku a milenek. Vztahů, kde nakonec nikdo není vítěz a všichni jsou nešťastní. Pohled trochu z druhé strany, který nás donutí si uvědomit, že za lenost, neschopnost a pohodlný život se platí vlastním neštěstím a nespokojeností.
Vztahy, neznám snad komplikovanější a emotivnější součást bytí a tato knížečka nám odkrývá dojemný příběh zamotaných a bolestivě šťastných okolností života jedné rodinky. Škoda jen, že knížečka byla kraťoučká, moc pěkně se to četlo.
Zajímavý intimní dialog mezi snachou a tchánem. Vyžaduje trošku více soustředění, ale možná pomůže těm, kteří bilancují své minulé vztahy.
Moc hezké, dá-li se to tak napsat. Musím souhlasit s tím, že by knihu skutečně neměly číst, ty které byly či jsou milenkami ženatých mužů. Myslím, že osobně zkousnu ledaco, přesto mi chvílema až "vadilo", jakým způsobem mi kniha nutila zamýšlet se sama nad sebou i nad lidmi ve svém okolí. (A to milenkou nejsem, ani jsem jí nikdy nebyla... :-)). Každopáně doporučuji.
O téme knihy sa baviť nebudeme, nakoľko všetci o tom vieme svoje. Každopádne za cenu časopisu veľmi dobrá kúpa aj napriek tej téme, ktorá však nebola pojatá klišovito. Mrzí ma však že som za tých pár kaček pred pár rokmi nestihol kúpiť Houlebecqa :)
Další kniha o vztazích, kterých ostatně není nikdy dost ;-). V této je zaíjmavé to, že neukazuje žádnou "správnou"cestu, ale staví spíše všechny možnosti do stejného světla relativity. Co je pro jednoho vysvobození, je pro druhého rána pod pás. Rozhodně stojí za přečtení a popřemýšlení.
Máte-li rádi jednouše plynoucí a výstižné dialogy, tak otevřete a čtěte....Silný příběh jednoho tchána, doporučuji, ale rozhodně nedoporučuji těm (myslím ženy), které měly tu čest být milenkou ženatého muže, rozhodně ne krátkou dobu po rozchodu. Milé dámy, jistě nestojíte o to slyšet obhajobu, proč neodešel od ženy a dětí, že? :) na druhou stranu, pokud podlehnete a stejně to budete číst (doufám, že s časovým odstupem), pak vězte - budiž vašemu bolavému srdci útěchou, že ten neřád trpěl možná déle než vy :) (okolí Vám jistě řeklo - neboj, ono mu to štěstí nepřinese :)).
Autorovy další knížky
2006 | Prostě spolu |
2006 | A taková to byla láska... |
2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
2014 | Lepší život |
"Ty se se mnou rozcházíš?"
"Ne."
"Ty nejsi šťastná?"
"Ani moc ne."
Och, ano. Těžké osudy milovaných žen, které vědí, že nikdy nemohou, nebudou ty první z prvních.