Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje
Yeonmi Park
„Poté, co jsem uprchla ze Severní Koreje, jsem s překvapení zjistila, že pestré květy a zelené jarní výhonky jsou v jiných částech světa symbolem života a obrody. V Severní Koreji je jaro časem smrti. V této roční době už nezbývají žádné zásoby potravin a farmy žádné potraviny neprodukují, protože nové plodiny se teprve sázejí. Na jaře umírá nejvíce lidí hlady. Často jsme se sestrou slýchaly lidi na ulicích, jak procházejí kolem mrtvol a s politováním mumlají: ,Škoda že nevydrželi do léta. Když teď, v dubnu a květnu, cestuju po Americe a Anglii, užívám si nádherné přírody a kochám se jarními květinami. Nezapomínám ale také na doby, kdy jsem sametové zelené kopce proklínala a přála si, aby ty kytky byly z chleba nebo cukru.“ Když bylo Yeonmi třináct, uprchly s matkou a sestrou ze Severní Koreje do Číny. Hnal je strach z komunistického režimu, který právě uvěznil otce rodiny, touha po svobodě, ale také obyčejný hlad. Cestou se jim však ztratila sestra a v Číně na ně čekalo kruté zklamání: Yeonmi s matkou skončily v rukou obchodníků s lidmi. Po dlouhých peripetiích se nakonec vysněné svobody přece jen dočkaly: dorazily do Jižní Koreje a dokonce se zde shledaly se ztracenou sestrou. Autobiografický příběh Yeonmi Parkové je fantastickým svědectvím o síle rodinných pout a vyprávěním člověka, který touží nejen po svobodě, ale hlavně po obyčejném slušném životě bez každodenního ponižování a politického vyplachování mozků. Abych přežila je dechberoucím napínavým příběhem, ve kterém nechybí dramatické filmové scény, nečekané zvraty, ale i jemný podvratný humor.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
In Order to Live: A North Korean Girl's Journey to Freedom, 2015
více info...
Přidat komentář
Autorka s otevřeností líčí svůj život v Severní Koreji, Číně a následně Jižní Koreji. Nevyhýbá se ani velmi bolestnym a osobním událostem. Velmi dobrá kniha pro ty, kteří chtějí vědět víc o nesmyslnem režimu, ale i pro ty, kteří milují silné příběhy.
Z téhle knihy jsem se dlouho vzpamatovávala. Mozek prostě tuhle šílenou, krutou a syrovou pravdu odmítal zpracovat a srdce těžklo s každou další stránkou víc. Tak si říkám, proč vlastně číst detektivky nebo horory. Stačí si přečíst takovouhle výpověď a máte rázem po klidném spánku.
Každou chvilku jsem se přistihla, jak mi tečou slzy, jak těžce jsem to celé prožívala. Žádný člověk by neměl vidět nic tak příšerného natož to zažít, a už vůbec ne 13letá holka. Proč proboha musí být cena za svobodu taková? Prodávané, zneužívané, ponižované. Nedokážu ani vyjádřit, jak moc Yeon-Mi a její mámu obdivuji za to, čím si musely projít, ale ani tak neztratily víru, že se jim podaří začít nový život. Sáhly si až na dno, ale ani přesto neztratily vůli, aby přežily. Ale ani Jih jim to moc neusnadňoval.
A tohle je jen jeden z mála příběhů, které se k nám dostaly. Bůh všem pomáhej, ale děje se to denně.
Jednoznačně nejlepší je 1/3 odehrávající se v Severní Koreje (i dál je to fascinující příběh). Mám asi lepší představu o tom jak to tam vypadá, nicméně beztak tomu nemůžu nikdy porozumět, jelikož v porovnání s lidmi v KLDR se mám jako prase v žitě.
Já, který roky nic kloudného nepřečetl, jsem se opět dostal k četbě až díky této knížce a sežvýknul jsem ji za pár dní, což je na mě extrémní výkon. Už to samo o sobě říká, jak skvěle se ta kniha čte a že mě zaujala od první do poslední stránky. Doporučuji!
Pokud máte rádi skutečné příběhy a chcete se dozvědět něco o životě v Severní Koreji, pak si tuto knihu užijete. Je čtivá a napínavá. Doporučuji.
Kniha plná faktů, která jsou podaná čtivým a zajímavým příběhem o Yeonmi. Kniha vám opravdu přinese mnoho zajímavých informací nejen o Severní Koreji. Ale musím uznat, že chvílemi byla kniha hodně drsná a proto ji nedoporučuji čtenářům, který nemají silný žaludek. Jinak je kniha skvělá a to nejen kvůli těm informacím...
Do přečtení této knihy jsem moc představu o tom, jak se žije lidem v Severní Koreji neměla, teď ji mám. Kniha je skutečným příběhem, autentickým a tak před vámi vykreslí autentický obraz - o životě autorky, a jejích životních strastech, útěku z Koreje, o jejích vztazích, o jejím myšlení před útěkem a po útěku, o demagogii, o tamním režimu, o neskutečné totalitě a nesvobodě, o Číně a jejím postoji k uprchlíkům, o nedostatku žen v Číně a obchodu s nevěstami, o Jižní Koreji a jejím postoji k uprchlíkům atd.. Přečetla jsem to jedním dechem. Z hlediska toho, že vám dá kniha nahlédnout do těchto světů je to strhující a z hlediska samotného příběhu je to také dobře napsané.
I pět hvězd je pro tuto knihu málo... První i druhá část pro mě byla nepředstavitelná. Vím, že Severní Korea je problematická země, ale nikdy jsem přesně nevěděla proč. Jsem stejná generace jako Yon-mi, ale já jsem nezažila komunismus. Tato kniha by měla být zároveň studijní materiál. Yon-mi mi krok po kroku srozumitelně vysvětlila historii, fakta, současnost. A pak to nepřeberné množství životních mouder... Obdivuji celou Yon-minu rodinu, skládá se ze samých neuvěřitelně silných osobností.
Doporučovala bych přečíst tuto knihu všem obzvlášť v současné době, kdy velmi často narážíme na téma uprchlíků.
Od poslední části jsem se nemohla odtrhnout... Při psaní o nutnosti znalosti cizí řeči se mi vybavilo: ,,Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem."
Yon-min příběh mi poskytl k zamyšlení spousty a spousty myšlenek.
Takže já moc děkuji Yon-mi, že napsala tento příběh a sdílí ho s námi.
Nezvykle otevřená výpověď o životě.
Velmi oceňuji aktuálnost knihy, kdy kniha končí v roce 2015, kdy vyšel nejen její anglický originál, ale i český překlad!
Kniha je rozdělená do 3 částí:
1) život v KLDR (DPRK) - zde je velmi obdobná jiným vzpomínkám uprchlíků z KLDR
2) v Číně - zde jsou zkušenosti autorky zase dost podobné jiným pamětem lidí z podsvětí, obchodu s bílým masem, ilegálním migrantům atd.
3) v jižní Koreji (ROK) - zde se to zas dost podobá zkušenostem lidí z východního bloku při konfrontaci s tržním hospodářstvím a demokracií.
Celkově nevidím důvod o knize jako celku pochybovat.
Co mě asi nejvíc překvalilo bylo, jaká je v současnosti na jihu nevraživost vůči uprchlíkům ze severu mezi běžnými lidmi - že nejsou populární jsem věděl dlouho, ale přijde mi, že se to zhoršuje. I když kniha v mnohém, byť možná nechtěně, přináší i náznaky odpovědi na to, proč.
Pokud někomu vrtá hlavou, jak se může udržet režim v KLDR u moci, pak doporučuji knihu "Nejčistší rasa".
PS: Oficiální přepis jména autorky by měl být "Bak Yeon-mi".
Doplnění 23/06/2021: Další postřehy autorky:
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/umlcovani-dobrovolna-cenzura-v-mnohem-se-to-na-skolach-v-usa-podoba-kldr-lici-prebehlice-40363878#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=ew7fYmwri1q-202106211426&dop_id=40363878
a originál z NY Post:
https://nypost.com/2021/06/14/north-korean-defector-slams-woke-us-schools/
a ještě explicitnější článek a video na FOX NEWS:
https://www.foxnews.com/us/north-korean-defector-ivy-league-nuts
"ABYCH PŘEŽILA" mě zpočátku vůbec nelákala, protože její název mi až příliš připomínal senzacechtivé příběhy žen, které v různých koutech světa přišly k úhoně a s jejichž knižními zpracováními se v posledních letech roztrhl pytel. Chyba veliká, protože příběh Jon-mi Pakové je jedním z mála svědectví o tom, jak se ze Severní Koreje dostávají ženy a tím si zaslouží plnou pozornost. To je totiž úplně jiná záležitost než zážitky mužů, o kterých jsem dosud četla. Sousední Čína díky politice jednoho dítěte citelně postrádá ženy a korejské "nevěsty" jsou žádaným zbožím. Jon-mi nás nechá nahlédnout do každodenního života a utrpení ve své rodné zemi a nesmírně statečně popisuje i své vlastní zkušenosti s únosy žen a s obchodem s nimi. Nemá cenu rekapitulovat podrobnosti, Severní Korea je stále tou Severní Koreou, bez ohledu na proměny okolního světa, ale pokud se o toto obří vězení nějakým způsobem zajímáte, rozhodně tuto knihu doporučuji, doplňuje řadu mně dosud ne zcela známých střípků informací o SK. Přesto mi stále vrtá hlavou, jak je možné, že po zatčení Jon-mina otce nebyla okamžitě uvězněna celá rodina, jak je podle ostatních zdrojů v SK zvykem. Je to známka změny? Nějakých privilegií? Opomenutí? Nejde mi to na rozum. A jedna věc mě na celé publikaci dost ničila, ale to už je na české mutaci - jak to, že si nikdo z těch, kdož měli knihu před vydáním v ruce, nepovšiml, že v ní chybí Kim Ir-sen? Všechna ostatní jména jsou převedena do české transkripce až na to jeho, takže veškeré pasáže zabývající se jeho postavou uvádějí zmršenou anglickou transkripci Kim Il-song, v průběhu četby mě to nesmírně iritovalo a plnilo podezřívavostí vůči celému překladu.
Skvěle vylíčený hrůzostrašný životní příběh bez příkras. Knihu s podobnou tématikou jsem četla i loni na podzim (Hjok Kang - Tady je ráj) a stejně jak u ní, tak i u tohoto díla jenom přidávám komentář: Kdybych se někdy v příštím životě měla narodit v Severní Korei, ať se radši nenarodím vůbec :(
Četla jsem mnoho knih o lidském utrpení, ale takhle je jedna z těch, na které nikdy nezapomenu. Dechberoucí příběh, viděný očima dítěte a poté dospívající ženy.
Nejlepší knížka, jakou jsem z prostředí KLDR četla, není to jenom příběh o přežití jedné mladé dívky, každý v ní najde něco. Všechny vaše problémy vám budou připadat jako malichernosti, že vždy může být hůř. Příběh autorky je tak poutavý, že se k němu vracím pravidelně, v téhle chvíli už potřetí.
Je neuvěřitelné, co se ještě v našem "moderním světě" děje. Věci, které si většina z nás ani nedovede představit, věci, které zvládnou ustát jen ti nejsilnější, věci, které si žádný člověk nezaslouží...
Neuvěřitelně silný příběh, který šokuje. Člověk nemůže pochopit, jak se tohle v současnosti může ještě někde dít. Nejvíce mně přišlo šílené to, že Korejci z jihu odmítají ty ze severu. Neviděná šikana (dalo by se říct i rasismus, kdyby nešlo o jeden národ) vůči jižanům, kteří přece nemohou za to, že se narodili na špatné půlce bývalé jednotné Koreje.
Četla jsem na internetu i názory, že je příběh zcela jistě vymyšlený nebo dost upravený. Tomu já nevěřím, ale chápu z čeho ty názory vznikají. Za prvé je v knize spoustu věcí, které člověk který žije obyčejný život v normální zemi prostě nemůže pochopit, pro nás je hodně situací v příběhu této dívky jen těžko pochopitelných. A za druhé byl podle mě trochu špatný krok vyprávět svůj příběh do různých médií v různých (sice jen málo odlišných) verzích. Je jasné, že to Yeonmi nedělala schválně a že ve stresu a hlavně s takovými vzpomínkami jako má ona se těžko přemýšlí vždy stejně a rozhodně.
I kdyby byl příběh hodně nadsazený (což dle mého není), tak by lidé co Yeonmi nevěří měli zamyslet nad posláním této knihy. Po tom, co jsem knihu dočetla chci o tomto tématu najít víc a najít důvod proč s tím stále nikdo nedokázal nic udělat.
Dávám maximální počet hvězdiček. Autentická výpověď dívky nenechá většinu čtenářů v klidu. Literaturu tady píše život a je to silné. Mezi řádky přece jen prosvítá, že Jon-mi, i když přežila, nese si mnoho šrámů na duši a nese je statečně.
Knížka poskytuje dobrý obraz o tom, jak to skutečně vypadá v Severní Koreji a v Číně. To, jaká je tam chudoba, bída a hlad se člověk dozví i odjinud, ale to, co si tamní lidé skutečně myslí (a jak jsou zblblí propagandou) už se tak snadno vyčíst nedá. Jen nevím, jestli v knížce používaný přepis Kim Il-song byl vhodně zvolen. Je to možná "správná" transkripce, ale přeci jen je u nás mnohem zažitější Kim Ir-sen.
Další z řady příběhů o životě a útěku z Kimova Absurdistánu, země, kde se vize vykreslené v Orwellově románu 1984 stávají realitou. Autobiografický příběh mladé severokorejské dívky Jon-mi popisující její dětství a dospívání v KLDR a její následný útěk přes Čínu a Mongolsko do Jižní Koreje, cestu za svobodou, po jejímž dosažení rozhodně nenastává bezproblémový život.
Kniha je psaná jednoduchým popisným stylem, čtenářům, kteří mají více načteno o KLDR asi nepřinese nic nového. Přesto jedna z knih, které je nutné psát, vydávat a číst, další příběh, který by neměl být zapomenut.
Štítky knihy
útěk Severní Korea korejská literatura hladomor autobiografie podle skutečných událostí
Autentická, vpravdě šokující výpověď - pro mě bezesporu nejzajímavější první část ze Severní Koreje. Ze zpracování nejsem bezvýhradně "nadšená" (jakkoliv blbě tohle slovo v kontextu tématu zní), ani se ke knize nebudu vracet - ale motivuje mě k hledání dalších faktů a podobných příběhů.