Achilleova píseň
Madeline Miller
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531482/bmid_achilleova-pisen-65c1eeacde95f.png
4
770
770
Achilleova píseň - audiokniha obsahuje originální zpracování tematiky trojské války a velký příběh lásky a přátelství. Autor Madeline Millerová. Čte Jakub Saic. Režie a zvuk Miloš Vrána. Patroklos, mladý nešikovný princ, vypravuje o svém dětství a mladí na dvoře krále Pelea, kde žije všemi přehlížen ve stínu krále Pelea a jeho syna Achillea. Achilleus je jeho pravým opakem - silný, krásný, syn bohyně, nejlepší ze všech Řeků - a jejich cesty se nikdy neměly zkřížit. Jednoho dne vezme Achilleus Patrokla pod svou ochranu a stanou se z nich přátelé a z jejich pouta postupně vzniká něco mnohem hlubšího, ovšem k nelibosti Achilleovy matky Thetidy. Jednoho dne je Achilleus povolán z učení k otci, protože se blíží válka proti Troji. Spartská královna Helena, nejkrásnější žena světa, manželka krále Menelaa, byla unesena trojským princem Paridem a mykénský král povolal všechny řecké muže do boje proti bohaté Troji. Achilles navzdory věštbě sveden příslibem slavného osudu se k boji připojí. Patroklos, zmítaným láskou a strachem o svého přítele ho následuje, aniž by tušil, jak těžkou zkoušku podstupuje a jejich život nebude mít dlouhého trvání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2017
,
Bookmedia
Originální název:
The Song of Achilles, 2011
Interpreti: Jakub Saic
více info...
Přidat komentář
Opravdu krásně napsaná kniha, která mě okamžitě pohltila. Byla pro mě jako pro skalního fanouška Iliady a řeckých bájí obecně povinností a požehnáním. Jsem nanejvýš šťasten, že autorka knihu pojala opravdu "mytologicky" a nesnažila se o nějaký trapný realistický pohled - a vzala to opravdu za úžasný konec. Klobouk dolů.
Popisy zjevu hrdinů na začátku byly tak přesné, že jsem poznával, o které jde, ještě než autorka vyslovila jejich jména, při popisu Tethys jsem úplně cítil hrůzu, která z ní čiší a krajinami v knize jsem proplouval, jakoby se mi zjevovaly ve snu. Jazyk překladu je nádherný, plynulý, honosný.
Někdy mě trochu vadily příliš dlouhosáhlé a opakující se pasáže toho, jak Patroklos prožívá Achilleovu krásu a někdy až příliš rozsáhlé nimrání v jeho citovém prožívání každého okamžiku a slova - a taky erotické pasáže nebyly zrovna moje "gusto" - ale to jsou drobnosti, které zcela zaniknou v jinak naprosto skvělé a nesmírně čtivé knize.
No wow! Tak tohle jsem nečekala, když mi ji kamarádka podávala do rukou, ale tohle je něco. Začátek byl takový docela pomalý rozjezd, ale nemůžu si vůbec stěžovat, protože tato kniha nejde slovy popsat. Jakmile jsem ji dočetla měla jsem takový prázdný pocit, že nevím, co si myslet, ale je úžasná. Nejde ani slovem popsat, jak je autorka geniální. Mohla bych psát do nekonečna, ale nikoho by to nebavilo číst, a tak jen: NÁDHERA!!!!!!!
Od této knihy jsem čekala přesně to, co jsem nakonec dostala. Romantický příběh, touhu po slávě, zničující válku, a ještě více zničující hrdost.
Knihu jsem četla dost dlouho, protože jsem jí odložila asi na dva měsíce abych se k ní potom zase vrátila. Nevím, čím to bylo, že jsem knihu odložila. Příběh mě bavil, i po té pauze, ale prostě to po té dlouhé době už to nebylo ono. Navíc první půlka knihy je trochu záživnější kvůli tomu, že v té druhé se probírá hlavně nekončící válka. Příběh během války se navzdory 10 letům ve kterých se odehrává moc neposune. Což je docela mínus, protože dost škodí tempu knihy. Na konec jsem se pak docela těšila.
Co jsem v knize ocenila byla právě hrdost a co její přemíra může způsobit. Změna charakteru postav byla v průběhu knihy očividná. Hodnoty, které měly na začátku knihy obě hlavní postavy stejné, se v průběhu pak hodně odlišili. Hlavně kvůli hrdosti.
Poslední mojí poznámkou je to že jsem byla vděčná za popis jednotlivých postav z mytologie na konci knihy, protože sama jsem řecké báje a pověsti četla už pěkně dávno. A hlavně jsem pořád přemýšlela nad Achilleovou patou, která se v příběhu neobjevila (jiná verze mýtu :D).
Nevím, do jaké míry se autorka inspirovala u jiných spisovatelek homosexuální fanfikce, ale v knize jsem našla mnoho prvků, které tomu nasvědčují: Už jen to, kolik úsilí věnovala autorka popsání jejich teenegerovského období. To, jak opomíjela popsat do větší hloubky historické záležitosti a události. Ale hlavně, že se děj točí především kolem hlavní dvojice a všechny ostatní postavy jsou zatlačeny do pozadí. Zkrátka, od knihy nečekejte historické drama, ale spíše romantiku mezi dvěma chlapci, jejichž cesta je plná překážek, a to nejen v podobě Trojské války, ale i třeba nepřející maminky.
Vzhledem k tomu, že jsem byla předem připravena, mě kniha nezklamala, a tak jsem si mohla užít všechny její klady. Čtyři hvězdičky obzvláště proto, že se někdo konečně pustil do tématiky, která byla doposud nevyužitá. Ale také za krásnou interakci mezi hlavními hrdiny. Pět už ale ne, protože knize scházela hloubka a historická uvěřitelnost.
Knihu jsem si vybrala kvůli tomu, že jsem věděla o vztahu, který spolu Achilles a Patroklos měli. Zhruba po sto stranách, ze kterých jsem nebyla nijak nadšená, jsem knihu ovšem odložila a vrátila se k ní až po třech měsících. Mrzí mě, že jsem ve čtení nevytrvala už předtím, protože na druhý pokus jsem měla knížku přečtenou za pár dní. Věděla jsem, jak kniha dopadne, ale i přesto mě konec hluboce zasáhl (Hodně jsem ho probrečela).
Knížka se mi četla velmi dobře a zhltla jsem ji během pár dní.
Nejdříve začnu tím, co se mi až tak nelíbilo. To bude zcela jistě překlad. Ne že by stál úplně za starou belu, ale slova jako "Ahoj" nebo "vyvrknutý kotník" mi vždycky vlepila facku a kouzlo starořecké doby se vytratilo. Druhá věc - časová nevyváženost. Dětsví a ranému mládí hrdinů autorka věnovala přespříliš prostoru a trojské události odbyla na několika desítkách stran, což je škoda. A souboje rovněž nebudou její parketou.
Naopak se mi líbil vylíčený vztah mezi ústředními hrdiny a rovněž pojatý trojúhelník Achilleus-Patroklos-Briseovna. Milostné scény nebyly explicitně napsané, a přesto si člověk dokázal představit tu vášeň, lásku a něhu. Za nejlepší část bych pak označila dobu strávenou s Cheirónem - vylíčení prostředí bylo skvělé - jako bych tam byla i já sama.
Za mě je to povedeně zpracovaná báje o Achilleovi, v němž ale Achilleus hraje až druhé housle. :)
Autorka vzala vášnivý milostný příběh, okořenila jej svižným dějem a živoucími postavami. Od půlky jsem se ale neuvěřitelně trápila popisy trojské války. Moje chyba. Celá kniha je napsaná krásným poetickým jazykem a tímto vzdávám hold i překladu. Kdybych nebyla takový pacifista, navíc odpůrce řeckého fatalismu, četbu bych si užila víc.
Začátek slibný, lákavý, propracovaný. Ve třetině se to začalo zoufale táhnout a v polovině už jsem zívala. Hrdinům bylo stále náct, charaktery už byly dlouho jasné, stejně jako to, co chce táta, co chce máma a vůbec všichni ostatní. Uchopit celý ten příběh trochu jinak, než pouze jako rekovský příběh války, je zajímavý nápad, jenom kdyby se to trochu hýbalo! Jasněže je to k uzoufání, když musíte do války a nechce se vám tam, věštba není taky nic moc a navíc máte podezření, že vojenský život nebude pro vás, ale nemohla jsem si pomoci - jakmile se objevil Odysseus, přišla úleva. Konečně je oba naverboval a objevila se jiskra naděje, že se někam hneme. Už jsem u četby hmatatelně cítila, jak nudou stárnu. Hnuli jsme se a úhel pohledu, který autorka nabídla, nutí k zamyšlení. Hrdinské masakrování rolníků, lidská oběť, ranní odchody vojáků z ležení do "práce" a na večeři už doma ve stanu ..no, proč ne?
Nádherný příběh plný dojetí.
I přes žalostnou předzvěst neodvratitelného osudu se nedá nečíst až do konce.
Kniha přímo překypuje dokonalými detaily a popisy prostředí i doby, kdy bylo božstvo a jeho zásahy takřka hmatatelnou součástí každodenního života.
Pro mne však jedinečnost knihy tkví hlavně ve vztahu Achillea a Patrokla, ačkoliv jejich příběh nepřináší jen slzy štěstí ale i lítosti a smutku.
Na knihu jsem narazila přes fujoshi videa kde ji doporučovali a já ani na chvíli neváhala. Opravdu jsem se na ni těšila a hned jak jsem ji donesla domů jsem se dala do čtení. Příběh mě rychle chytil a kniha mě překvapila. Úžasné ztvárnění prostředí, vztah mezi Achiellem a Patroklem..Tolik jsem od ní popravdě nečekala. Krasný příběh, tématika...no prostě vše, doporučuji ^^
Moc pěkně zpracovaný příběh reka Achillea a jeho druha Patrokla. Kniha je psána čtivou formou bez hluchých míst, v některých částech je protkána řeckou mytologií a jako taková se mi líbila. Ovšem při zvážení doby, po kterou na ní autorka pracovala bych asi očekávala něco trochu více propracovaného, proto jde jedna hvězdička dolů.
Čekala jsem více. Na to, jak velký počet rešerší za sebou autorka má a jak měla pracovat s původními dobovými zdroji jsem čekala více. Také v rovině plynutí příběhu se to celé nějak zasekává, ale možná je to jen tím, že nemám ráda vyprávění v první osobě, nikdy mi tahle forma neseděla a tak se mi i špatně čte. Nicméně, že bych byla vtažena do děje, měla pocit, že jsem se ocitla před branami Troje a moje fantazie se mohla naplno rozletět, být tam a vidět každý kousek země a každého hrdinu, to se nestalo. Spíš mi to přišlo jako takový historický odvar na červenou knihovnu a je to škoda, to téma má obrovský potenciál. V mém případě bohužel zklamané očekávání.
Prostě a jednoduše srdcovka. Záliba v antickém Řecku a záliba v "neobvyklé lásce", obě dvě se zde uspokojí. Skvostně napsáno, člověk úplně vidí ty scenérie lesa a písčitých břehů a chce se tam dostat taky. Přečteno nejednou a vsadím se, že se k ní ještě mnohokrát s chutí vrátím. Na konci vždycky ukápne slza, přestože je konec jasný už předem. Každá stránka ukradených chvil navíc stála za to. :3
Už v polovině knihy jsem si umínila, že se pustím do trochu hlubší recenze než obvykle, protože takhle kniha za to rozhodně stojí a ve mně se mísí tolik pocitů, že bych se s nimi chtěla podělit…
Autorka toto období přímo studovala a evidentně se jí zalíbil příběh o Achilleovi a jeho věrném příteli Patroklovi. Právě Patroklovými ústy vypráví příběh o dávných dobách, o bozích a hrdinech, o lidech a o lásce, o ztrátě a přátelství a o smrti. Z původního příběhu si vzala všechna známá „fakta“ a udělala z hlavních hrdinů milence. Ze začátku to někomu může přijít ztřeštěné a nehodné. Po troše hloubání si říkám - sakra proč ne? A nakonec nejde o to kdo je jakého pohlaví, určitě ne v lásce a o to hlavně jde. Autorce se podařilo nenásilně vtáhnout čtenáře přímo do centra dění. Během čtení jsem se zamilovávala, trpěla, smála, zlobila a plakala. Achilleus nebyl jen narcistický hrdina, jak se nám snaží v hodinách dějepisu vtloukat. Možná ho autorka místy zidealizovala až moc, ale byl to určitě člověk (pardon polobůh) a nic není černobílé.
Příběh začíná popisem dětství obou hrdinů, kdy král Menoitia vyžene, dle jeho názoru, nepovedeného syna – Patrokla, který se tak shodou náhod dostává do vyhnanství ke králi Péleovi. Zde se Patroklos poznává s královým synem – polobožským princem Achillem, který byl věštbou předurčen k velkým věcem. Z nějakého neznámého důvodu si Achilles vybere Patrokla jako svého nejbližšího druha a od té doby od sebe chlapci pomalu neudělají ani krok. Společně se vydávají do učení ke známému kentaurovi Cheironovi, kde se učí stopování, hudbě a medicíně. Chlapci zde stráví nádherné tři roky života. Z přátelství se stává postupně láska, kterou není schopná zničit ani Achilleova božská matka, mořská nymfa, Thetis. V pouhých 16 letech ale musí oba dospět a vydat se vstříc svému osudu v Troji...
Původní epos je nelítostný a i když bych jim chtěla zoufale fandit, aby to dobře dopadlo, vím, že je to předem prohraná bitva. I tak mě něco nutí zuřivě hltat další stránky vstříc hrůznému konci. Autorka si s eposem poradila celkem slušně. Vynechala zbytečné popisy čehosi a nechala pracovat čtenářovu představivost na plné obrátky. Nakonec jde především o pocity a ty z knihy doslova tečou. Také se mi líbí, že de facto tuto tragickou báji o Achilleovi a Patroklovi přepsala do přijatelné čtivé podoby a já mohla zavítat do tohoto bájného nádherného, ale i krutého světa.
Neustále jsem někde na knihu narážela, zaujal mě obal i anotace. Nakonec jsem si jí koupila a absolutně nelituji. Pro mě to je především silný a krásny příběh o lásce zasazen do Řecka v časech hrdinů. I když jsem věděla jak to dopadne vůbec to nevadilo. Kniha se četla sama a ani na chvilku jsem se nenudila. Rozhodně se zařadila vysoko na můj seznam těch nej.
Kniha Achilleova píseň ukrývá krásný romantický příběh dvou postav z řecké mytologie.
Rozvoj postav, citlivé, dojemné (zvláště konec). Rozpor mezi láskou a slávou.
Mně se kniha trefila do vkusu a náramně jsem si ji užila.
Nádherný a dojemný příběh.. Téma mi bylo dost blízké, takže kniha se četla sama. Vychutnávala jsem si každou stranu, příběh se mi doslova odvíjel před očima.
Musím přiznat, že prvotní šok, při zjištění, že Achilleus a Patroklos budou v příběhu vystupovat jako milenci, mě dost děsil a bála jsem se, co od knihy očekávat. Přesto si mne nakonec příběh získal. Autorka popisuje Achillea naprosto perfektně, jak jeho vzezření, tak pasáže, kdy stojí na bojišti, ale i pýchu, se kterou se potýká. Takže pro mě je Achilleus mou "postavou roku" :)
Tato kniha je dokonalost sama. Nikdy by mě nenapadlo, že si mě tento příběh tak získá, neboť ze začátku se toho moc neděje. Přesto mě po pár kapitolách příběh naprosto uchvátil. Je to čtivé, má to spád, autorka se zbytečně nezdržuje dlouhými popisy, sděluje nám jen to, co potřebujeme vědět a zbytek nechává na nás.
Velice krásné a čtivé převyprávění klasického antického příběhu. Autorka to zvládla skvěle a patří jí 5*. Těším se na další její romány.
Štítky knihy
homosexualita Řecko Trojská válka řecká mytologie převyprávění, literární adaptace LGBT, queer, LGBT+ pohled jiné postavy na původní příběh
Autorovy další knížky
| 2014 |  Achilleova píseň |
| 2019 | Kirke |
| 2022 | Achilleova píseň / Kirke |
Byla jsem překvapená, jak čtivé to bylo. Děj Iliady zhruba znám z hodin českého jazyka, takže jsem tušila, jak to s kým dopadne, ale vzhledem k tomu, kolik bylo na těch 358 stranách emocí, to absolutně nevadilo. Smršť zoufalství, lásky a hrdosti, se kterou se pojila otázka, co pro ni všechno obětovat a v neposlední řadě krutě pravdivá proroctví...
Dalším, opět příjemným, překvapením bylo, že vztah mezi Patroklem a Achillem zapadl do příběhu jako kousek skládačky a nepůsobil nijak rušivě.
(Když na konci Odysseus říká Pyrrhovi: "Třeba i já budu jednoho dne slavný. Třeba dokonce slavnější než ty." smála jsem se. Celkově je vidět, že knihu psala odbornice. Její další kniha by měla být právě o Odysseovi! Nebo o jakémkoli antickém tematu, takovéhle cesty do minulosti se mi líbí :)