Ako zastaviť čas
Matt Haig
Čo by s nami urobila láska, keby sme žili stovky rokov? Tom Hazard má nebezpečné tajomstvo. Vyzerá ako bežný štyridsiatnik, trpí však zriedkavým neduhom - starne veľmi pomaly. Tom sa stretol so Shakespearom, plavil sa po oceáne s kapitánom Cookom a popíjal koktejly s Fitzgeraldom. Veľa toho zažil a o veľa prišiel. A teraz túži už len po jednom: po obyčajnom živote. Ako zastaviť čas je príbeh o mužovi, ktorý sa stratil v čase a žene, ktorá by ho mohla zachrániť. O láske a rokoch, ktoré potrebujeme na to, aby sme pochopili, ako žiť a milovať.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , PremediaOriginální název:
How to Stop Time, 2017
více info...
Přidat komentář
Bohužel já jsem hodnĕ zklamaná. Po Půlnoční knihovnĕ jsem si tuto knížku přivezla z Londýna a dle anotace jsem se moc tĕšila.
Nicméně to neustálé přeskakování v čase mně strašnĕ vadilo a vězněm času jsem se stala já. Každá kapitola, jiná doba, musela jsem se kolikrát vracet, abych se našla.
Myšlenka je zajímavá, ale obsahově značně rozvlečené. V originále se kniha jmenuje "How to stop time" - Jak zastavit čas - odpověď - přečtěte si tuhle knihu!
Mám ráda symboliku, jméno hlavní postavy Hazard bylo příznačné, v životĕ musel hodnĕ riskovat, vzhledem k jeho "problému."
Jazykově bez problému, četlo se to svižně, ale kompozičně špatenka.
Mrzí mĕ to, ale asi jsem čekala víc. :( za mě 50%
První se mi do ruou dostala Půlnoční knihovna a díky ní jsem měla velmi vysoká očekávání. A opět jsem dostala velmi zajímavé téma a nečekaně dobrý styl psaní. Pravda je, že Půlnoční knihovna byla rozhodně čtivější a člověk se do ní mnohel víc "zažral". Ale nic, co by na knize bylo vyloženě špatné jsem nenašla. Za mě velmi povedené.
Po Pulnocni knihovne byla kniha zklamanim. Myslenka je skvela, ale jaksi nedopecena, dej je predvidatelny. A casto jsem si rikala, ze kdyz si clovek prozil tolik, co hlavni hrdina, bude s tim umet nalozit. Presto jsem si moc uzila pribehy z minulosti. Kniha se cetla snadno a pres nedokonalosti se mi libila. Libila se mi pro to, cim je: lehka, odpocinkova, terapeuticka. A po precteni dodatku autora jsem nakonec prihodila i tu ctvrtou hvezdu, protoze takova podle neho i mela byt (cetla jsem v originale): "I wanted to write a book that you enjoyed reading and I enjoyed writing, and I guarantee I achieved at least the latter. I have never had as much fun writing a book. It was time travel and therapy session in one, minus the psychiatrist's fees and the DeLorean."
Kniha má zajímavou myšlenku, četla se docela jednoduše, ale vlastně nemá hlubší zápletku, docela se to táhlo. Bohužel jsem asi stejně jako mnoho dalších četla po Půlnoční knihovně, která je nesrovnatelně lepší dílo. Kniha má navíc příšernou obálku a pro mě žádné hlubší poselství, které by ve mě rezonovalo.
(SPOILER)
Mně se kniha líbila, konec Hendricha byl překvapením.
A zajímavá obálka. Výstižná.
Kniha má velmi zajímavou myšlenku, děj se ale bohužel dost táhne, chybí tam větší zápletky či zvraty, a zklamal mě i závěr, který byl dost předvídatelný.
Asi chyba, že jsem knížku četla až dlouho poté, co jsem si ji pořídila, a to až po Půlnoční knihovně, kvůli které mám u autora už nastavenou laťku trochu výš.
Začátek mě i chytnul, ale postupné vysvětlování bylo zdlouhavé, i když v některých částech mi připadalo ploché.
Celkově se tak knížka dostala na šedý průměr. Přestože některé myšlenky jsou k zamyšlení, jako komplet mě nepřesvědčila. Svůj výtisk pošlu někam dál do knihobudky.
Milé překvapení, knihu jsem koupila za pár kaček v Levných knihách a bohatě jsem si tu cestu staletími užila. Nebylo to jen oddychové dobrodružství, kniha aspiruje s úspěchem na nějaký ten filozofický přesah. Postava Toma je uvěřitelná a zajímavá, hvězdu ubírám za konec, který se mi zdá trochu uspěchaný. Celkově ale hodnotím knihu jako hodně čtivou, zajímavou a propracovanou.
Ze začátku jsem byla hodně nadšená, zaujal mě námět netradičního pojetí cestování časem, zhruba v půlce knihy mě nadšení ale opouštělo, pasáže mi přišly zdlouhavé a většina hlavních postav mi začala být „jedno“, což pro mě nevěstí nic dobrého. Jejich popis mi přišel velmi plytký a nevytvořila jsem si k nim během čtení žádný vztah. A tak se to střídalo celou knihu, jako na horské dráze, nadšení (především části, kde hlavní hrdina byl ve společnosti Shakespeara) střídala nuda a nucení se do čtení (především části ze začátku 20. století). Celkově tedy hodnotím knížku průměrně, ale jedna věta se mi líbila velmi: "Tehdy jsem měl pocit, že je všemu konec. A dnes mám pocit, že tohle je začátek". No a také musím ještě dodat, že samotný (filozofický) závěr knihy se mi zdál povedený velmi.
Originálně pojaté "cestování" časem, ke kterému nepotřebujete žádný stroj ani DeLorean. Stačí mít to štěstí, že se narodíte s indispozicí dlouhověkosti. Nechybí zde ani setkání s reálnými postavami naší historie.
Ke knize jsem přistupovala jako k oddechové četbě a protože mám ráda cestování časem, řekla jsem si, že by to snad nemusela být špatná volba. Bohužel jsem nedokázala navázat vztah s postavami, dramatické situace u mě nevyvolávaly pocity napětí ani soucit a láska mi také nepřipadal uvěřitelná. Souhlasím s komentářem Danago (níže), že přeskakování příběhu opravdu nepomohlo. Nebylo místo k rozvinutí psychologie postav, takže všechny emoce jakoby by pluly jen na povrchu.
Kniha se čte rychle a nevylučuji, že by jiného čtenáře nemohla zaujmout. Zkuste a uvidíte sami. Já se asi výhledově začtu do Esejí Michela de Montaigne, které do svého příběhu Matt Haig zapracovává.
Tom se narodil v 16. století a v knize se s ním setkáváme ve 21. století. Je mu tedy přes 400 let. Stane se součástí společenství, které sdružuje podobně "postižené" lidi, kde je hlavním pravidlem přežití nezamilovat se. Často se vrací do minulosti, kde se setkal s historickými osobnostmi i obyčejnými lidmi. S dlouholetými zkušenostmi se zamýšlí nad proudem času a změnami, které čas přinesl a často řeší otázku žití či nežití. Zajímavá kniha.
Kniha plná akce, napnelismu a dobrodružství. Velice originální zpracování času. Díky všem kombinacím, které autor použil (zvraty, pravda, tajemnost,...) nutí kniha číst dál a dál jedním dechem a moc se od ní nedá odtrhnout. Příběh jsme prožívala s hlavním hrdinou a celou dobu jsme mu držela palce, aby se mu povedlo to co si předsevzal. Mohu jen doporučit
(SPOILER) Omg, přečteno jedním dechem. Inu uznávám mám pro tématiku cestování časem, navždy mlád apod. šílenou slabost, takže moje hodnocení nemůže být 100% objektivní. Nicméně co tomu vytknout? Možná jen, že to má pouze 1 díl a ne dlouhý. Brala bych víc, chtěla bych víc... jak bych ráda četla a slyšela víc o té minulosti i o tom, kam se jejich vztah posune dál i bych si ráda prošla tím, jak mu jeho aktuální partnerka opět zmizí ze života... tady by bylo hodně prostoru pro rozvinutí... jo doporučuju. Za mě opravdu skvělá kniha. Četla jsem jí asi 2 dny a to s vypětím všech sil, protože jsem nechtěla dojít ke konci jinak bych byla schopná to přečíst za pár hodin. Proč má smysl knihu číst? - poměrně dobře si představíte, že být navždy mlád není vlastně tak úplně výhra, skoky v čase, které tu jsou hodně nejsou vůbec matoucí (min. pro mě nebyly), romantika je tu vyvážená a není přehnaná, hlavní "záporák" je tak nějak typickej antihrdina, kterého zkraje i snesete ale časem člověk pochopí, s kým má tu čest.
Pokud čekáte knihu o cestování časem, jste na špatné adrese. Autor propojení historie a současnosti zvládl bravůrním a neotřelým způsobem, které celé knize dodává ten očekávaný nádech tajemna a originality. Na začátku knihy máte pocit, že děj nemůže být zajímavý a že autor vysypal všechny své trumfy z rukávu. Omyl. S každou další stránkou, s každou další kapitolou narazíte na tajemství, které bude vaše dychtivé já muset rozlousknout.
Vězeň času je příběh o muži, který stárné pomaleji než běžní lidé. Není to žádné literární veledílo, ale příjmená odpočinková četba. Pokud máte rádi příběhy, ve kterých hraje významnou roli čas, tak je to příběh pro vás. Dávám tři hvězdy.
Poznámka: V případě, že jste knihu již četli a líbila se vám, tak vřeli doporučuji film Pozemštan. Téma filmu je stejné jako ve zmíněné knize, ale příběh je pojatý trochu jinak.
Tak jsem ji konečně dočetla...a mám rozporuplné pocity. Chvílemi mne bavila a chvílemi jsem měla problém se začíst. Kupodivu nejméně mne bavily výlety do minulosti, což je u knihy o dlouhověkosti asi spíš problém. Ale neurazila.
Nesmrteľnosť a podobné tematiky sú takým vďačným námetom. Ale táto kniha vďačného čitateľa vo mne nevzbudila. Pre mňa bol hrdina večne sťažujúcim, ktorý svojou nemohúcnosťou nedokázal objaviť nejakú radosť aj v takomto spôsobe živote. A to, na základe akých argumentov sa pridal a zostával vo spolku Albatros, ma o jeho rozumových kvalitách nepresvedčilo. Priemer, zostala som nespokojná.
Štítky knihy
láska cestování časem sci-fi prolínání minulosti a současnosti britská literatura
Autorovy další knížky
2022 | Půlnoční knihovna |
2018 | Vězeň času |
2011 | Radleyovi – Upíři odvedle |
2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
2022 | Kniha útěchy |
Musím přiznat, že Půlnoční knihovna mě oslovila víc, ale i tak se to četlo dobře. Nápad je hodně zajímavý, ale celkové provedení mi připadlo zbytečně rozvláčné. A konec se mi zdál trochu uspěchaný.